Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Dobrá zpráva č. 2: seminář o informačním vzdělávání v Hradci Králové

Čas nutný k přečtení
18 minut
Již přečteno

Dobrá zpráva č. 2: seminář o informačním vzdělávání v Hradci Králové

0 comments
Poznámka redakce: Příspěvek navazuje na předchozí text autorky věnovaný informačnímu vzdělávání ve veřejných knihovnách, který byl publikován v letošním únorovém čísle časopisu Ikaros.

Úvod

Ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové se konal ve dnech 21. a 22. dubna 2009 seminář Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách. Dostali jsme se tak do poločasu plánu vytyčeném již v roce 2008 v Moravské zemské knihovně na „nultém“ ročníku semináře se stejným názvem. Jak výstižně řekla Božena Blažková (SVK Hradec Králové): seminář v roce 2008 byl věnován otázce PROČ (proč je nutná změna v informační výchově ve veřejných knihovnách), jednání v roce 2009 se zabývalo otázkou CO (co by mělo být obsahem informační výchovy v 21. století) a seminář v roce 2010 se bude zabývat problematikou JAK (jaké metody, formy je třeba zvolit pro efektivní výchovu mladých lidí k práci s informacemi).

Informační vzdělávání – terminologie, projekty

Ale vraťme se do nové budovy SVK v Hradci Králové. Seminář zahájila ředitelka Mgr. Eva Svobodová. Následovaly dva dny pilné práce a přemýšlení při přednáškách i praktických ukázkách z knihoven nad situací současné výchovy k práci s informacemi žáků základních škol a studentů středních škol ve veřejných knihovnách. Organizátoři měli radost, protože velká účast knihovníků z Čech i Moravy ukázala, že si knihovny uvědomují důležitost a význam zvládnutí této podstatné vzdělávací činnosti knihoven a mají zájem o zvýšení její kvality v souladu s potřebami škol a především mladých lidí. Božena Blažková v příspěvku Proč jsme se sešli shrnula závěry z brněnského semináře a zdůraznila východiska, která vedla k jeho pokračování. Přes 40 zástupců z krajských, pověřených i profesionálních knihoven se před rokem shodlo na tom, že úroveň informační výchovy je velmi různá – od zcela klasických lekcí, obsahem i formami stále stejné knihovnicko-informační přípravy k výjimkám, které tvoří nové inspirativní programy. Proto se v Brně účastníci shodli na potřebě změn, na potřebě dalšího jednání. Další příspěvek Informační vzdělávání – definice a sjednocení pojmů byl věnován nejednotnosti terminologie, která provází tuto oblast práce knihoven. Jana Nejezchlebová se zabývala vývojem terminologie v širších souvislostech, změnami v pojetí informační výchovy v knihovnách i ve vyučovacích programech škol. Rozebrala strukturu informační gramotnosti, požadavky společnosti na informačně gramotného jedince a nové pojmy v oblasti informačního vzdělávání. Milena Medková, vedoucí informačního centra Obchodní akademie a VOŠ ve Valašském Meziříčí, se zaměřila na téma Zařazení předmětu Informační výchova do Rámcových vzdělávacích programů. Informovala o možnostech implementace informační výchovy do školských vzdělávacích programů. Zamýšlela se nad začleněním informační výchovy do osnov a odpovědností za výuku daného předmětu - jak propojit práci knihovníka a učitele, jak naučit učitele využívat metody práce s informacemi ve výuce. Seznámila přítomné i s připravovanými projekty zaměřenými na informační výchovu pro pedagogy, studenty a knihovníky. Knihovnice Střední průmyslové školy elektrotechnické a VOŠ v Pardubicích Eva Slavíková prezentovala projekt studentů Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU v Brně Proměna středoškolských knihoven na pulzující informační centra škol. Projektový tým usiluje o zvýšení informační gramotnosti žáků i učitelů na středních školách. Jedním z cílů projektu je zapojení informační gramotnosti do výuky a přetvoření středoškolských knihoven na místa, kde budou žáci trávit volný čas efektivním způsobem. Autorky projektu se snaží oslovit především management škol, získat vedoucí pracovníky pro podporu změn školních knihoven i metod výuky spojených s implementací informační gramotnosti do všech vyučovacích předmětů.

Současná praxe knihoven

Odpolední blok Příklady lekcí informačního vzdělávání pro ZŠ a SŠ v knihovnách přinesl široké spektrum ukázek a prezentací programů, lekcí, dílen, které připravují v rámci informační výchovy knihovníci. Zkraje zaujaly příspěvky Informační výchova v knihovnách z pohledu učitelky ZŠ a knihovnice (Jitka Kynclová, KK Pardubice) a Jak jsem přišel k informaci (Stanislava Benešová a Lenka Macháčková, MěK Nová Paka), protože knihovnice seznámily přítomné s celou škálou knihovnických lekcí a inspirativním přístupem ke středoškolským studentům. Těm rozdělily úkoly a samy v pozadí sledovaly, jak studenti půjčují, odpovídají na dotazy čtenářů, vyhledávají ve skladišti atd. Výsledkem netradičního a organizačně náročného přístupu však byla kladná reakce studentů, kteří poznali propojenost knihovnických činností, pochopili co musí předcházet tomu, aby si knihy mohli v knihovně vyhledat a půjčit. Jak poznamenala ředitelka knihovny S. Benešová, byla to informační výchova podle Komenského. Ředitelka MěK Jana Kroulíková ukázala, jak přibližují studentům bohaté literární tradice v Litomyšli. Výtvarné dílny Architektura očima dětí připravují pro své čtenáře v Knihovně Slavoj Dvůr Králové nad Labem. Ředitelka Marta Staníková ve své prezentaci překvapila přítomné pracemi dětí, které vytvořily pod dohledem a po předchozím výkladu architektky a samozřejmě i po svém vyhledávání informací o různých architektonických slozích a typech staveb. Informacím důvěřuj, ale prověřuj - to byl velmi podnětný a nově pojatý program informační výchovy pro žáky základních a středních škol v Městské knihovně v Hodoníně. Bohdana Křepinská seznámila přítomné také s metodikou přípravy informační lekce pro žáky 2. stupně na téma Zámek Milotice. Lekce byla pojata jako průřezové téma předmětů český jazyk, dějepis, mediální výchova, multikulturní výchova. Žáci při zpracování využívali nejrůznější informační zdroje. Součástí lekce bylo porovnání výstupů a ověření věrohodnosti nalezených a použitých informací. V příspěvku Svět (dez)informací ukázala vedoucí Dětské knihovny Knihovny Jiřího Mahena z Brna Helena Selucká podnětnou lekci Mediální výchovy. Program je určen pro žáky 8. a 9. tříd a studenty střední školy. Je zaměřen na orientaci ve světě informací a výklad základních pojmů, které s informacemi souvisejí. Opět je pojat jako průřezové téma vzdělávacích okruhů Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova a myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova. Knihovnice z Knihovny města Hradec Králové si připravily ukázky různého pojetí přiblížení příběhů z Bible dětem a Informační výchovu v hudební knihovně.

Prezentace knihovnic ukázaly, jak rozdílně je informační výchova v knihovnách pojímána. Mnohdy je zaměňována s kulturně-vzdělávacími programy a aktivitami.

Poznámka redakce: K části Současná praxe knihoven se vztahují i přílohy č. 1 a 2 této zprávy.

Informační vzdělávání ovlivňují proměny mladé generace i nová didaktická koncepce výuky

Druhý den byl věnován dvěma přednáškám. Příspěvek Současné požadavky na sociálně osobnostní a komunikativní dovednosti žáků a studentů přednesl profesor Pavel Vacek z Univerzity Hradec Králové. Charakterizoval proměny mladé generace - co mládež umí a v čem je lepší než generace předchozí, v čem jsou komunikační rizika doby, jaké jsou možnosti rodiny a školy, ale také jakou sílu a vliv mají média, jak masivní je jejich intervence do života dnešní mládeže. P. Vacek také představil pozitivní a rizikové prognózy budoucího vývoje. Otevřený svět je pro mladé lidi příležitostí, ale je také velmi náročné se v něm orientovat a uplatnit. Právě pomoc v orientaci v množství informací, jejich uspořádání a vyhledání těch existenčně potřebných je úkolem a šancí pro knihovny.

Nová didaktická koncepce výuky v souladu s požadavky RVP a ŠVP bylo téma přednášky Jany Kratochvílové z Masarykovy univerzity v Brně. Přítomným vysvětlila pojmy průřezová témata, projektové vyučování, aktivizující metody ve výuce, charakterizovala jednotlivé klíčové kompetence obsažené v rámcových vzdělávacích programech: kompetence k učení, ke komunikaci, k řešení problémů, sociální a interpersonální, občanské a pracovní. Zamyslela se také nad možnostmi knihoven v podpoře těchto trendů.

Přednášky odborníků pomohly účastníkům semináře uvědomit si sociálně-osobnostní a společenský kontext problematiky, ukázaly a vysvětlily současný vývoj výuky ve školách, rozvíjené trendy vzdělávání, které by měly knihovny svou činností podporovat a podílet se na jejich rozvíjení.

Panelová diskuze – návrhy základních modulů informačního vzdělávání

Účastníky panelové diskuse Návrhy základních okruhů informačního vzdělávání pro ZŠ a SŠ ve veřejných knihovnách byly Eva Svobodová, Jana Kratochvílová, Božena Blažková a Jana Nejezchlebová. Božena Blažková úvodem diskuze přednesla návrh základních modulů (účastníci je měli pracovních materiálech, které dostali při prezenci):

  • Čtenářská gramotnost
  • Knihovna jako zdroj informací
  • Elektronické informační zdroje

Navrhované okruhy by měly po rozpracování postihnout základní témata, která by neměla v systému informačního vzdělávání veřejných knihoven chybět. Úkolem pracovního týmu bude rozpracovat obsah jednotlivých tematických okruhů podle věku (tříd) žáků 1. stupně a 2. stupně základní školy a studentů středních škol. Navrhované moduly vycházejí z filozofie klíčových kompetencí, s nimiž pracují rámcové vzdělávací programy a tedy školní vzdělávací programy jednotlivých škol. To znamená, že se jednotlivé moduly budou prolínat všemi ročníky od základní školy po střední školu a jejich obsah se bude měnit podle náročnosti odpovídající úrovni vnímání a znalostí žáků. Podobně je to u jednotlivých okruhů – čtenářská gramotnost bude prioritní zejména na 1. stupni základní školy, ale i dále bude významnou součástí informačního vzdělávání. Od 1. stupně se bude postupně rozvíjet modul Knihovna jako zdroj informací, modul Elektronické informační zdroje bude v plné náročnosti rozpracován především pro střední školy.

V diskuzi se knihovnice shodly na tom, že zpracovaná metodika informačního vzdělávání pro jednotlivé věkové kategorie žáků a studentů jim pomůže v jejich práci.

Závěr semináře

Bude ustavena Sekce pro informační vzdělávání ve veřejných knihovnách (IVVK) jako odborná sekce Sdružení knihoven české republiky (SDRUK). Sekci povede Mgr. Eva Svobodová, ředitelka SVK Hradec Králové. Na webových stránkách SDRUK budou zveřejněny závěry semináře včetně prezentací přednášejících.

Ještě před prázdninami se sekce sejde na ustavujícím jednání a členové začnou pracovat na konkrétních úkolech. V dubnu 2010 se bude konat dvoudenní seminář v Moravské zemské knihovně v Brně. Do té doby by měly být rozpracovány jednotlivé moduly informačního vzdělávání tak, aby se brněnský seminář již mohl zaměřit na vytváření systému informačního vzdělávání, na metody, formy, didaktické postupy jeho efektivní realizace.

Účastníci semináře se přiklonili k širšímu pojetí a rozsahu práce s informacemi dosavadní informační výchovy, které výstižně charakterizuje pojem informační vzdělávání. Informační vzdělávání v sobě zahrnuje i motivaci a vlastně i výchovu, vedení k práci s informacemi. Ukazuje, jak se ve světě informací orientovat, prakticky dokazuje mladým lidem, že potřebují vědomosti, ale také dovednosti jak s informacemi pracovat a jak je využívat. Získají tak i návyky, rozvinou své schopnosti formulovat problém, klást otázky, umět se učit.Veřejné knihovny jsou nejen kulturními, ale také vzdělávacími institucemi, což je významná a v současnosti velmi podstatná část jejich práce. Pokud se podaří připravit a poskytovat informační vzdělávání tak, aby odpovídalo potřebám a požadavkům současných mladých lidí, aby je motivovalo a zaujalo, rozvíjelo jejich informační gramotnost a podporovalo zaváděné trendy vzdělávacích programů do škol, budou v této části své činnosti veřejné knihovny nezastupitelné.

Ještě důležitá poznámka. Kolektiv pracovníků Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové vytvořil velmi příjemné zázemí a podmínky pro jednání.

Ze semináře o informačním vzdělávání

Ze semináře o informačním vzdělávání

Ze semináře o informačním vzdělávání

Autorkou fotografií je Eva Semerádová.

Příloha č. 1:
Informační výchova v hudební knihovně aneb Jak se hledá Mozart

Mgr. Růžena Matěnová, Knihovna města Hradce Králové - hudební knihovna

Na hodinu knihovnicko-informační výchovy k nám do Knihovny města Hradce Králové přicházejí zpravidla starší žáci a studenti gymnázií. Ti už se samozřejmě v knihovně orientují. Kolegyně v půjčovně připraví encyklopedie s heslem Mozart a po jejich prohlédnutí mají studenti možnost vyhledat informace o skladateli v online katalogu. Poté jim knihovnice přinesou vybraná CD s Mozartovou hudbou, kterou si poslechnou v poslechovém studiu. Za mnou na informační oddělení pak studenti přicházejí v pětičlenných skupinkách, abych je tu seznámila s naučnými CD-ROM a s databázemi.

Upozorním je, že ČNB je databáze česká, multioborová, kterou zpracovává Národní knihovna v Praze. Seznámím je se základními pojmy, jako je autor článku, název článku, název zdrojového dokumentu, lokace ve zdrojovém dokumentu, s pojmy klíčová slova, apod. Poté postupuji krok za krokem a procházím s nimi databázi.

Zpravidla zaujme množství článků, kterých je nyní přes milión a snadnost, rychlost a dostupnost při vyhledávání. Ukážu, jak zadat dotaz o osobě a jak pracovat s upřesněním a setříděním, abychom v databázi našli přesně to, co potřebujeme. Při té příležitosti obohatím slovník studentů o pojmy stať a recenze. Rovněž si ukážeme, jak se vyhledané články zatrhávají a jakým způsobem se soupis článků tiskne. Zpravidla volím takové články, které jsou v časopisech fondu naší knihovny. Soupisy mám vytištěné dopředu a pro každou skupinu jiné, aby si je pak studenti mohli porovnat a mohli s nimi dál pracovat. Když je více času, seznámím je ještě s databází Anopress, která nabízí články z denního tisku a poskytuje je v plných textech. Pokud se jedná o gymnazisty, někdy upozorním i na portál o informační gramotnosti Infogram.

Zde je několik ukázek ze zmíněné prezentace:

Ukázky z prezentace

Ukázky z prezentace

Ukázky z prezentace

Ukázky z prezentace

Ukázky z prezentace

Zkušenosti s ČNB:

Zkušenosti s ČNB

Příloha č. 2:
Informační vzdělávání v Městské knihovně Hodonín

Mgr. Bohdana Křepinská, dětské oddělení Městské knihovny Hodonín

Nabídka naší knihovny v oblasti informačního vzdělávání

Lekce informačního vzdělávání jsou nabízeny školám pravidelně každý rok. Při tvorbě nabídky jsme konzultovaly jednotlivé lekce vzájemně s knihovnicí z pobočky, abychom dodrželi jednotnou nabídku. Tím se snažíme docílit kvality lekcí, kterou zaručí jak dětské oddělení Městské knihovny, tak také pobočka knihovny. Jednotná nabídka poskytuje též možnost systematické spolupráce se školami, neboť lekce na sebe navazují.

Nabídka informačních lekcí je zveřejněna na webových stránkách knihovny. Odkaz na nabídku s krátkou anotací je tedy přístupný pro pedagogy i pro knihovníky, kteří hledají inspiraci, nebo se zamýšlejí nad koncepcí informačního vzdělávání ve své knihovně. Stálá nabídka zahrnuje osm typů lekcí.

Nabídka informačních lekcí je oddělena od ostatních lekcí a programu a je koncipována tak, aby si pedagog mohl vybrat, zda využije pouze jednu lekci v každém roce zvlášť, nebo v rámci jednoho školního roku postupně navštíví knihovnu vícekrát a využije návaznosti lekcí. Také vždy upozorňujeme, že lekce jsou uzpůsobovány věku žáků a není tedy problém například práci s elektronickým katalogem vysvětlit jak žákům prvního, tak i druhého stupně. Záleží vždy na zvolené metodě a přístupu knihovníka.

Spolupráce jednotlivých oddělení

Při realizaci lekcí klademe vždy důraz na praktickou ukázku a nácvik informačních schopností. Dětské oddělení má k dispozici čtyři stanice s internetem a přístupem do online katalogu. Při větším počtu žáků ve třídě proto žádáme o spolupráci další oddělení knihovny.

Pokud jsou žáci v knihovně poprvé, vždy nejprve projdeme jednotlivá oddělení a představíme jejich možnosti.

V oddělení dospělých a v čítárně si před lekcí zamluvíme počítače, aby byly volné. V oddělení dospělých jsou k dispozici tři internetové stanice a čtyři počítače s online katalogem, čítárna disponuje třemi internetovými stanicemi. To nám umožňuje rozdělit třídu na malé skupinky po dvou až třech žácích a využít možností všech oddělení. Touto cestou se dá nahradit absence počítačové učebny či malý počet stanic s online přístupem v dětském oddělení. Zároveň jsou žáci aktivní a všichni mají možnost spolupracovat na zadaných úkolech.

Knihovníci jednotlivých oddělení jsou vyzváni, aby byli nápomocni žákům při vyhledávání v online katalogu, při orientaci ve fondu a využívání internetu. V podstatě má každá pracovní skupinka k dispozici asistenta a práce je jednodušší, přístup je individuálnější a také lekce probíhá rychleji.

Co se nám daří v oblasti informačního vzdělávání

Zde bych se chtěla zmínit o dobré spolupráci jedné ze základních škol z Hodonína a pobočky Brandlova. Některé knihovny, přestože nabízejí kvalitní lekce, si stěžují na horší spolupráci s pedagogy druhého stupně základních škol. Většinou se naráží na omezené časové možnosti, kdy učitelé mají jen jednu vyučovací hodinu a ta stačí na přesun do knihovny a zpět do školy a na samotnou lekci zbývá jen krátký čas. Pobočka naší knihovny je v těsné blízkosti Základní školy Vančurova a je zde tedy odbourán problém s přesunem. Nabídky lekcí proto využívají někteří pedagogové pravidelně. Knihovnice se domlouvá přímo s pedagogy a připravuje lekce tak, aby navazovaly na právě probírané učivo. Příprava zahrnuje tvorbu pracovních listů, obrazové přílohy a literaturu související s probíraným učivem. Žáci následně v knihovně zpracovávají pracovní listy, přičemž používají online katalog, doporučenou literaturu (naučnou i beletrii) a k dispozici mají i tři internetové stanice. Dostávají také úkol do školy, který si přinesou vypracovaný na další lekci. Takto fungující spolupráce se projeví tím, že se žáci po několika návštěvách samostatně orientují ve fondu oddělení, využívají internet i katalog, ale také jsou schopni spolupráce ve skupince.

Dále nás těší, že nabídku informačních lekcí využívají i pedagogové základních škol z regionu Hodonínska. Přibližně sedm základních škol z okolí Hodonína jezdí pravidelně každý rok do naší knihovny. Díky tomu, že žáci jezdí do Hodonína na celé dopoledne, nejsou lekce omezovány časově. Proto využíváme této možnosti a v rámci návštěvy knihovny provedeme jak prohlídku knihovny a seznámíme žáky jednotlivými odděleními a službami, tak připravíme i informační lekci podle věku žáků nebo podle výběru pedagogů.

Informační vzdělávání dětských čtenářů knihovny

V odpoledních hodinách se snažíme poskytnout asistenci čtenářům, kteří si vyžádají pomoc např. při tvorbě referátu, chtějí se naučit pracovat s online katalogem, chtějí poradit s tiskem dokumentu nebo potřebují pomoci při výběru vhodné literatury pro projekt do školy. Jelikož je dětské oddělení obsazeno jedním knihovníkem, je někdy potřeba požádat o výpomoc z dospělého oddělení, aby se mohl knihovník individuálně čtenáři, který si vyžádá asistenci, věnovat.

Žáci mají často problém při zadání referátu stanovit si hlavní téma, to zúžit a využít vhodné zdroje pro získání informací.

Postup při tvorbě referátu

Téma (zadání, problém, otázka) – volba a zúžení tématu na jednu konkrétní věc – stanovení klíčových slov – jaké prameny využít – kde je najít – výběr článku, knihy, obrázku – čtení, analýza, porovnání - tisk – zpracování referátu (sepsání, odeslání e-mailem, tisk) – citace pramenů – příprava přednesu

Tuto formu práce zahrnuje i jedna z nabízených informačních lekcí pro žáky druhého stupně a zároveň se snažíme takto pracovat i se čtenáři v odpoledních hodinách.

Pátek pro talenty

O tomto projektu se zmíním jen krátce. Nápad pořádat nepravidelné pásmo akcí vznikl na popud samotných čtenářů. Ti chtějí představit svůj talent veřejnosti, rodičům, spolužákům a ostatním návštěvníkům knihovny. Dostanou tedy prostor v knihovně a sami si vyzkouší jaké to je, uspořádat nějaké „představení“.

Prvním talentem byl Petr Koluch, student 1. ročníku Gymnázia v Hodoníně, který připravil cyklus tří přednášek o staroegyptském náboženství pro veřejnost. Příprava přednášek zahrnovala volbu tématu a přitažlivého a výstižného názvu, tvorbu osnovy a textu samotné přednášky, vytvoření seznamu a citaci použité literatury, vytvoření prezentace v PowerPointu, přípravu přednesu. Zároveň bylo potřeba vytvořit letáky a plakáty a zajistit jejich distribuci, instalovat dataprojektor a promítací plátno a připravit samotný přednáškový sál. Součástí přednášek byla i výstavka doporučených knih z fondu knihovny.

V samotné podstatě takovéto přípravy je informační vzdělávání zahrnuto a je zde prostor pro individuální práci knihovníka se studenty, kteří o to mají zájem. Pátek pro talenty bude pokračovat divadelním představením, výstavou a hudebními koncerty absolventů soukromé hudební školy. Na příští rok jsou v plánu další přednášky.

Kde vidíme rezervy

Systematické informační lekce jsou v knihovně nabízeny pro základní školy. Oddělení dospělých informační vzdělávání pro střední školy v nabídce nemá. Pedagogové středních škol využívají spíše jednorázové návštěvy knihovny, která probíhá formou exkurze po knihovně. Studentům jsou představena jednotlivá oddělení, nabídnuta možnost registrace, krátce se vysvětlí fungování online katalogu a to, zda se studenti se do knihovny přihlásí, už záleží opravdu jen na nich.

Nabídka pro střední školy je zaměřena více na besedy s autory. O tyto akce je zájem a výhledově je přislíbena další spolupráce se dvěma středními školami.

Exkurze versus systematická práce

To, že pedagogové některých škol míří do knihovny s žáky pouze na exkurzi, poskytuje informaci o tom, jak nás vlastně pedagogové mohou vnímat. Cílem knihovny by měla být kvalitní a systematická nabídka programu, který bude v souladu se současným stavem na základním a středních školách. Nabídka, která zohlední požadavky rámcových vzdělávacích programů a školám bude nabízet doplněk k výuce.

Propagace

Knihovna může tento postoj pedagogů změnit. V knihovně využíváme všech možných prostředků pro propagaci nabídky lekcí a veškerých akcí a aktivit. Vyjmenuji alespoň některé:

  • prezentace na webových stránkách knihovny;
  • prezentace na stránkách města a na kulturním serveru www.hokus.cz;
  • letáky a plakáty na veřejných místech po celém městě a ve spolupracujících organizacích;
  • letáčky pro pedagogy a návštěvníky knihovny;
  • zveřejňování nabídek v místním radničním tisku Hodonínské listy;
  • prezentace na poradách ředitelů mateřských a základních škol a využití databáze škol regionu;
  • účast na tiskových konferencích města Hodonín;
  • spolupráce s tiskem: Hodonínský Deník Rovnost, Naše Slovácko, s médii: rádiem Jih a Dyje;
  • seminář s ukázkou metod využívaných při lekcích pro pedagogy základní školy.

Příprava knihovníka

Je potřeba, aby sám knihovník dobře chápal pojem informační vzdělávání. V oblasti informačního vzdělávání došlo k velkému posunu, přesto se někteří knihovníci stále domnívají, že informační vzdělávání je předávání informací. Je to představa, že žáci odchází z knihovny s novými poznatky, že se dozví něco nového, nějakou informaci (ať už o spisovateli, nebo ilustrátorovi).

Rámcový vzdělávací program charakterizuje informační vzdělávání jako schopnost žáka vyhledat, zpracovat a informace využít při vzdělávání i v praktickém životě. Jde tedy o schopnost s informacemi pracovat, ne je přebírat od knihovníka, pedagoga, lektora.

Pro pochopení pojmu informační vzdělávání je důležité, aby se i knihovníci vzdělávali, účastnili seminářů a konferencí a sledovali odbornou literaturu a sborníky.

Příprava lekce

Někdy se musí i knihovník přizpůsobit při přípravě informační lekce požadavku pedagoga. Často to bývá téma lekce, neboť pedagog chce, aby si žáci nějakou tu novou informaci přeci jenom osvojili.

Struktura takové lekce může zahrnovat následující složky:

  • nosné téma (volba pedagoga nebo nabídka knihovny)
  • informační gramotnost (práce s informacemi)
  • využití metod (např. kritického myšlení)
  • aplikace získané dovednosti v praxi

Na čem pracovat při přípravě lekcí aneb základní nedostatky žáků při práci s informacemi:

  • neznalost informačních pramenů (knihovna×kniha)
  • neznalost dostupnosti pramenů (kde najdu?)
  • nekritické přejímání informací (neověřují)
  • vytisknu a jdu (pohodlnost, motivace, jeden pramen stačí)
  • umět si stanovit klíčová slova (výběr tématu a relevantní informace)
  • citace použitých pramenů
  • prezentace
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Dobrá zpráva č. 2: seminář o informačním vzdělávání v Hradci Králové. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2019-03-25]. urn:nbn:cz:ik-13105. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13105

automaticky generované reklamy