Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Dětské čtení: Aktuální výzkumy dětského čtenářství

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Dětské čtení: Aktuální výzkumy dětského čtenářství

0 comments
Anglicky
English title: 
Children readership: Recent researches on children as readers
English abstract: 
Two 2013 national researches on children and their consumption of literature vs. television/computer production were recently published in Prague. This article focuses in large on one of them, in which children between 9 and 14 years of age were the target group. In this research, their motivation to read books and their relationship to libraries were questioned. While reading is still the major way of spending free time, it was discovered that there are significant gender differences in motivation to reading. The second research is also mentioned in this article; it focuses on the readership as formed by teachers. Interesting conclusions are drawn here as well, for example it is noted that the formal education of parents plays a great role in the amount of children reading. A brief comparison to a 2003 research shows that children read less books and magazines today than ten years ago.

27. února 2014 se konala v Národní knihovně v Praze tisková konference, kde byly současně představeny dva výzkumy týkající se dětí a jejich vztahu ke čtení a čtenářství. V tomto přehledovém článku stručně představím reprezentativní výzkum dětského čtenářství Národní knihovny ČR, na kterém jsem se podílela, uvedu vybraná data určité výzkumné oblasti z tohoto výzkumu a nakonec porovnám se dvěma výzkumy podobného zaměření.

Výzkum dětského čtenářství NK ČR v roce 2013

Knihovnický institut Národní knihovny ČR uskutečnil v roce 2013 první celostátní reprezentativní průzkum dětí školního věku se zaměřením na četbu a na vztah dětí ke knihám a knihovnám. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativních a kvalitativních metod, cílovou skupinou byly děti ve věku 9 až 14 let. Praktickou část průzkumu provedla agentura Mediaresearch. Sběr dat proběhl v září a říjnu 2013 na vzorku 1 519 respondentů.

Základní okruhy zkoumání:

  • Čtenářské motivace, frekvence čtení, žánrové preference dětí
  • Čtenářské zázemí v rodině
  • Volnočasové aktivity dítěte (včetně užití četby v konkurenci jiných médií)
  • Elektronické čtečky knih
  • Zdroje informací
  • Otázky na knihovny obecně
  • Veřejné knihovny
  • Nečtenářství, vliv nových médií na čtení dětí apod.

Základní výsledky výzkumu (viz graf č. 1):

  • Čtení knih sice stále patří k zábavným činnostem trávení volného času českých dětí (47%), ale často je spojeno s nudou (pro 18% dětí je čtení knih nudné).
  • Frekvence a délka dětské četby se mění se v průběhu roku (především podle volného času dítěte a podle nalezení té správné knihy, která dítě zaujme).
  • S rostoucím věkem více vnímají děti význam četby knih pro vzdělávání (35 %).
  • Třetina dětí čte knihy každý den, ale další třetina nepřečte za měsíc ani jednu knihu.
  • Existují výrazné genderové rozdíly: dívky čtou častěji a déle (36 min chlapci/48 min dívky), 59% dívek považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 37%.
  • Jako nejsilnější důvod, proč děti nečtou knihy (či nečtou více), uvádějí nečtenáři a slabí čtenáři (tj. ti, kteří čtou maximálně 1x měsíčně) zejména, že je to nebaví (81 %) a dnešní doba jim nabízí spoustu zajímavějších aktivit, než je čtení knih (63 %). Třetím nejčastěji uváděným důvodem, proč nečtou více knih, je fakt, že všechno, co potřebují děti vědět, se dozvídají z internetu (44 % z dětí, které čtou maximálně 1x měsíčně).

Odpovědi na otázku, jak často čtou dotazovaní knihy
Graf č.1: Odpovědi na otázku "Jak často čteš knihy?"

Vzdělanost rodičů ovlivňuje čtenářství dětí

Vliv nejvzdělanější osoby v domácnosti na četnost čtení je pozitivní s rostoucím ukončeným vzděláním. Pouze 8 % dětí čte každý den, pokud jejich rodiče mají nejvýše výuční list. V rodinách, kde rodiče dosáhly alespoň maturity, čte každý den skoro dvojnásobek dětí (15%). Ve vztahu k výzkumu Scia, který si představíme níže, je pro rozvoj dětského čtení velice důležitý vliv školy a školní četba obecně. Proto rovněž uvádím základní poznatky z aktuálního výzkumu NK ČR dětského čtenářství o školní četbě.

Výzkumná zpráva agentury Mediasearch uvádí, že asi třetina českých dětí nedostává od svých učitelů žádný seznam povinných či doporučených knih. Děti jednoznačně preferují volný výběr titulu knížek ke čtení. V odpovědi na otázku „co nejčastěji čteš?“ je na prvním místě školní četba (51%) a poté knihy, které doporučí kamarádi (50%). V tomto směru je třeba zdůraznit rozdíl mezi základními školami a víceletými gymnázii, kde pouze 13 % dětí uvedlo absenci doporučeného seznamu knih k četbě.

Přestože se přístupy dětí ke školní četbě liší na základě toho, zda je školní četba povinná či doporučená, je pro děti zejména důležité, zda je výběr titulů školní četby pevně daný, nebo je dětem ponechán volný výběr. Z výstupů skupinových diskusí vyplývá, že většina dětí povinnou školní četbu vidí jako šanci jak přivést snesitelně donucovacím způsobem nečtenáře k tomu, aby alespoň občas něco přečetli. Důležité však je, aby děti nebyly nuceny číst, co je nebaví, protože to může určité slabé čtenáře od čtení dále odradit. Jako ideální model se tedy jeví povinnost přečíst za určité období knihu dle vlastního výběru a pak z ní udělat referát – prezentaci pro ostatní. To je také dobrá cesta, jak může nějaký titul na základě osobní zkušenosti dětí nalákat další spolužáky k jeho četbě.

Výzkum Scio
Výzkum se skládal z projektů Čtenář a Klíčové kompetence. Sběr dat probíhal průběžně, od roku 2009 dotazníkovým šetřením ve školách.

Projekt Čtenář (2009 –2013)
Projekt zaměřený na čtenářskou gramotnost, na faktory které ji ovlivňují, a to o počet přečtených knih, rodinné zázemí, čas strávený u TV a PC a školu. Skládá se z testu a dotazníku, zapojeno 26 000 žáků.

Projekt Klíčové kompetence (2009 –2013)
Projekt zaměřený na řešení problémů, sociálně-personální a komunikativní dovednosti a práci s informacemi. Skládá se z testu a dotazníku, zapojeno 32 000 žáků

Vybrané výsledky výzkumu:

  • Děti, které čtou pro radost, zvládají mezi 10 až 16 lety věku lépe matematiku, mají větší slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti, než ty, které čtou zřídka.
  • Závěry zdůrazňují význam prvních čtenářských let (tedy přibližně do deseti let), kdy je žádoucí dětem zpřístupnit co nejvíce zdrojů současného jazyka. Pokud děti již do školy nastupují s omezenou slovní zásobou, propast mezi nimi a spolužáky se rok od roku více prohlubuje; v útlém věku (hovoříme o žácích 4. a 5. tříd základní školy) má čas strávený u televize vliv na úroveň čtenářské gramotnosti.
  • To samé se potvrdilo i v případě času stráveného u počítače.
  • Žáci 4. a 5. tříd mají lepší výsledky ve čtenářské gramotnosti, pokud u počítače tráví čas jen několikrát do týdne, a ne několik hodin denně. Ve starším věku čas strávený u televize a u počítače ztrácí přímý vliv na výsledek, přesto žáci, kteří u televize či počítače tráví více hodin denně, dosahují horších výsledků.
  • Za poslední tři roky průměrný čas strávený u počítače a televize výrazně převýšil čas strávený u knih.

Jelikož výzkum Scia se zaměřoval převážně na vliv školy ve vztahu ke čtenářství a na čtenářské dovednosti, je možné jej porovnat s výzkumem čtenářství NK ČR pouze okrajově. Výzkum Národní knihovny potvrzuje, že prvním krokem ke čtenářství je především dobré zvládnutí základních čtenářských dovedností. Dále je velice důležitý vliv školy a způsob práce se čtením a literaturou prostřednictvím školní četby. Rovněž je zde rezerva ve školních knihovnách, které děti příliš nevyužívají, i když na školách existují.

Srovnání výsledků dětského čtenářství NK ČR 2013 a výzkumu Gabal, Helšusová: Jak čtou české děti z roku 2003

Tento výzkum byl proveden v roce 2002, zaměřoval se na otázky dětského čtenářství v rodinném a školním prostředí a oslovil 1092 dětí ve věku 10-14 let metodou face-to-face pomocí dotazníku v domácnostech.

Byly z něj vybrány určité otázky, např. zaměřené na kvantitu přečtených knih, a porovnány s výsledky z roku 2013. Vzhledem k odlišné metodice a určitým souvislostem (především kvůli tomu, že v roce 2003 nebyly zdaleka tolik využívány nové technologie, jako je internet, sociální média a počítačové hry) nejsou další otázky (např. volnočasové aktivity) ke srovnání vhodné. Přesto se ukazuje, že české děti čtou méně než před deseti lety (viz graf č. 2).

Srovnání výsledků dvou studií (2003 a 2013)
Graf č.2: Srovnání výsledků dvou studií (2003 a 2013)

Výzkumná zpráva agentury Mediasearch uvádí, že přestože srovnatelnost výstupů je díky rozdílné v metodice obou výzkumů omezená, výsledky naznačují, že české děti čtou v současné době (knížky i časopisy) méně než v roce 2003. Zejména frekvence čtení časopisů významně poklesla od roku 2003 (v datech z roku 2003 uvádí 24 % dětí denní četbu časopisů nebo novin, ve stávajícím výzkumu uvedlo pouze 16 % dětí četbu denně (3-4x týdně). Významně stoupl počet dětí, které nečtou časopisy nikdy – z 9 % na 17 %. Také u knih došlo k významnému poklesu frekvence četby a stoupl počet dětí, které knihy nečtou vůbec. Je však obtížné říci, nakolik dnešní děti v obecné rovině „čtou“ méně než v roce 2003, a to zejména díky významnému růstu využívání internetu, kde se odehrává také část dětského „čtení“, zejména pokud jej děti využívají pro vyhledávání různých informací pro svou zábavu nebo do školy.

Zatímco v roce 2003 trávila denně svůj volný čas na počítači (bez ohledu na jeho specifické využívání) zhruba třetina dětí (35 %), v současné době uvedlo 37 % dětí denní vyhledávání/surfování na internetu. Vezmeme-li v úvahu i děti, které uvedly tuto činnost „pouze“ 3-4x týdně (v roce 2003 nebyla tato odpověď kvůli jiné škále k dispozici), dostaneme se dokonce až k číslu 61 % dětí (9-14 let), které tuto činnost vyžadující mimo jiné též čtení provozují téměř denně. Stejně jako v roce 2003 výzkum prokázal, že děti ze vzdělanějších rodin čtou výrazně častěji než děti z rodin s nižším vzděláním rodičů.

Použitá literatura:
  • FRIENDLAEROVÁ, Hana, VRBKOVÁ, Lucie. České děti jako čtenáři: Mediaresearch. Mediaresearch: výzkumná závěrečná zpráva. Praha, 2014. 119 s.
  • Gabal, Ivan a Helšusová, Lenka. Jak čtou české děti: analýza výsledků sociologického výzkumu. Praha: Gabal, Analysis & Consulting, 2003. 54 s.
  • SCIO: Čtenářství na školách : analýza dat z projektů Čtenář a klíčové kompetence. Tisková zpráva, NK ČR Praha, 27.3. 2014.
  • RICHTER, Vít. České děti jako čtenáři v roce 2013. Tisková zpráva, NK ČR Praha, 27.3. 2014.
Hodnocení: 
Průměr: 5 (hlasů: 3)
PRÁZOVÁ, Irena. Dětské čtení: Aktuální výzkumy dětského čtenářství. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 3 [cit. 2019-12-15]. urn:nbn:cz:ik-14207. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14207

automaticky generované reklamy
registration login password