Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Detektivové v knihovně

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Detektivové v knihovně

0 comments

V předchozím díle jsme se zabývali knihovnou jako prostředím, které esteticky doplňuje atmosféru scény ve filmovém nebo literárním příběhu. Knihovna však nemusí vždy plnit funkci estetického doplňku pouze tím, že má dlouhé regály plné barevných knih, které se mohou efektně zřítit na padoucha, případně ladně vylétávat v rytmu dramatické hudby rovněž doplňující scénu. Knihovna je často ve filmech prostředím, ve kterém tráví hrdina většinu času nikoli tím, že fyzicky likviduje protivníka (a současně i vybavení knihovny, popřípadě její personál), ale likviduje padoucha mentálně, tedy studiem knihovních materiálů. Nejčastějšími typy hrdinů, kteří po nocích studují stohy knih, pročítají časopisy, proskenovávají mikrofiše nebo se prohrabávají složkami archiválií, jsou policisté (detektivové) a právníci. V tomto díle se budeme věnovat gramotným detektivům v knihovně a v příštím pak připomeneme nejslavnější díla z oblasti "právnických případů".

Mezi známé filmy, ve kterých detektivové odhalují většinu stop studiem materiálů v knihovně, je film Sedm (SE7EN) z roku 1995. Dva detektivové, které představují herecké hvězdy Morgan Freeman a Brad Pitt, pracují společně na případu vraha, který zanechává různé indicie a stopy, pomocí nichž by měli detektivové odhalit jeho další kroky. Protože vrah aranžuje tyto stopy a vraždy samotné do podoby sedmi smrtelných hříchů, napadne detektivy zjistit, odkud vrah čerpal inspiraci. Freeman tedy požádá přítele z FBI o seznam osob, které si v poslední době vypůjčily z knihovny knihy o smrtelných hříších. Tato stopa zavede detektivy až do vrahova bytu. Jak bývá ve filmech s hrdinnými policajty velice časté, detektivové pracují dlouho do noci. Knihovnu nevyjímaje. V jedné scéně Freeman slovně napomene noční službu v knihovně: "já to nechápu, všechny tyhle knihy okolo, svět znalostí na dotek ruky, a vy si tu klidně celou noc hrajete poker!"

Další známý film, ve kterém hlavní hrdinka, agentka FBI, studuje v knihovně, je Mlčení jehňátek (SILENCE OF THE LAMBS) z roku 1991. Jodie Foster, ve filmu představující mladou agentku Clarice, prohlíží novinové články na mikrofilmech. Hledá informace ze zločinné minulosti doktora Hannibala Lectera. Napínavé listování novinovými články na mikrofilmech, projíždění mikrofiší a náhlé nalezení skandálního, průlomového titulku, je v mnoha filmech oblíbeným filmařským trikem, jak vnést trochu napětí i do klasické rešeršní činnosti. Například v hororu Kruh (RING) z roku 2002, který je americkým remakem japonského hororu Ringu z roku 1998, hrdinka pomocí informací z archivu, knihovny a dalších zdrojů odhaluje indicie pocházející z vražedné videokazety. V jedné scéně projíždí staré novinové články. Ve filmu MISERY se drama novinových titulků objeví hned dvakrát: bývalá zdravotní sestra Annie Wilkes si vede vlastní výstřižkový archiv, ve kterém má pečlivě zdokumentovánu svoji zločinnou minulost. Album s výstřižky objeví spisovatel Paul Sheldon, kterého Annie vězní u sebe doma a nutí ho přepsat román o Misery tak, aby její oblíbená hrdinka nezemřela. Mezitím místní šerif pátrá po zmizelém spisovateli: nejdříve si nakoupí všechny jeho knihy a pátrá v nich po jakékoliv stopě vedoucí k odhalení, kam a jak zmizel spisovatel. V jedné knize objeví citát, který pak jde hledat do knihovny. Listuje archivními svazky periodik a citát objeví pod fotografií zdravotní sestry obviněné z vraždy.

Ve filmu DEAD HEAT z roku 1988 vyhledává detektiv informaci o úmrtí hledané osoby. Ve filmu MERCURY RISING z roku 1998 používá agent FBI knihovnu k tomu, aby vystopoval e-mailovou adresu podezřelé osoby. Ve filmu vystupuje také sympatická postava velmi nápomocné knihovnice Barbary Alexander. Na rozdíl od filmu Seven nebo Final analysis zde knihovna slouží pro vyhledání řekněme neobvyklých informací. To se zdá být dobrou reklamou pro knihovny, filmy zde nepodporují klasický stereotyp, totiž že v knihovnách jsou pouze staré zaprášené knihy. Za geniální způsob, jak zpropagovat moderní knihovnické služby, považuji film RED DRAGON z roku 2002, ve kterém detektiv navštíví knihovnu, aby zjistil zdroje citace (!), která pochází od Hannibala Lectora.

V mnoha filmech tedy používají hrdinové knihovny k tomu, aby vyhledali informace z minulosti, informace o určité osobě nebo konkrétní fakta z určitých knih (citace, část textů, obrázky apod.). Ne vždy to jsou jen policisté a agenti, často to také bývají lidé, kteří vzali osud a spravedlnost do vlastních rukou. Například v již zmíněném filmu Kruh je hrdinkou teta dívky, která umírá poté, co shlédla záhadnou videokazetu. V již zmíněném filmu FINAL ANALYSIS z roku 1992 hlavní hrdina (Richard Gere) hledá v pracích S. Freuda informaci o snu, který mu vyprávěla jeho pacientka. Zjišťuje tak, že sen, který mu vyprávěla, je totožný s textem ve Freudově práci o snech. Knihu rychle a bez potíží nachází na dobře dostupném místě v knihovně (na regálu na dosah ruky). Oblíbeným motivem jsou "indicie", které hrdina hledá v knihovních materiálech a které vedou k odhalení pravdy, krok po kroku, často jeden krok za padouchem, jako tomu je například ve filmech: END OF DAYS z roku 1999 a v již zmíněném SE7EN.

Detektivové však nekončí jako uživatelé knihoven v momentě, kdy jim skončí služba. Za své praxe se přece naučili, co knihovny umí a nabízejí a tak i detektivové v důchodu spoléhají na knihovní služby. Například ve filmu BLOOD WORK z roku 2002 Clint Eastwood prohledává elektronickou databázi v knihovně a světe div se, nachází přesně ty dva články, které potřebuje pro svou práci. Eastwood, který film také produkoval a režíroval, zde představuje bývalého pracovníka FBI v důchodu, po trasplantaci srdce. Sestra dárkyně tohoto srdce najme Eastwooda k tomu, aby našel vraha její sestry.

Především u těchto typů zápletky je logická jedna věc: vrah či jiný padouch použil knihovnu také! Jak by jinak mohl dokonale připravit vraždy a stopy k nim vedoucí tak, aby policisty na dálku vedl směrem, kterým chce? Jak se lupiči, vrazi a násilníci vůbec připravují na tak komplikované a promyšlené akce? Určitě v knihovně! O tom není pochyb. Důkazů několik máme a naštěstí pro nás jich není tolik jako ukázek bravurní práce kladného hrdiny s knihovními službami (ono by to pak ještě vypadalo, že knihovny jsou místa obsahující návody na výrobu atomových bomb nebo aranžovaných mrtvol!). Tak například ve filmu HEAT z roku 1995 záporný hrdina hledá v knihovně architektonické plány, které potřebuje na přípravu své "práce".

Obecně lze říci, že téměř ve všech filmech, které jsem viděla a ve kterých detektiv trávil hodiny studiem materiálů v knihovně, je knihovna otevřena stejně jako americký supermarket, tedy 24-7 (24 hodin denně, 7 dní v týdnu), a stejně jako supermarket zjevně nevyžaduje žádnou autorizaci uživatele. Nebo vy jste někdy viděli, že by se detektiv prokazoval čtenářským průkazem, vyplňoval přihlášku či platil čtenářský poplatek? Detektiv téměř nikdy nepotřebuje radu knihovníka, jak a kde určitý materiál hledat. Je to zkušený a gramotný uživatel knihovny, který umí ovládat čtečku mikrofiší (to dávám na první místo, protože se přiznám, že já to tedy už neumím), bravurně dotazuje databáze a bez zaváhání sáhne do správného regálu pro zastrčenou knihu, která zcela nepochybně obsahuje zásadní informaci pro jeho pátrání. Detektiv v knihovně nikdy neobjeví nepravdivou informaci a pokud po určitém dokumentu pátrá, zcela nepochybně jej najde na správném místě v knihovně. Trvá-li nalezení hledané informace nebo dokumentu delší dobu, není to selháním knihovního systému a nebo nepřehledností knihovny, ale pouze proto, aby divák více trnul strachy. Pokud je informace zavádějící, bylo to tím, že se jej protivník schválně pokusil zmást a pokud kniha či jiný dokument není na svém místě v knihovně, je to tím, že ji padouch odstranil, protože je vždy o krok napřed (až do poslední chvíle). Tedy jinými slovy, za deviace ve zpracování informačního dotazu nebo případné nenalezení požadovaných dokumentů nikdy nemůže knihovna, ale záporná postava příběhu. Z toho tedy vyplývá, že příběhy o detektivech pátrajících po padouších za pomoci knihovních služeb dělají knihovnám věsměs dobrou reklamu. Podobně pozitivně vyznívá použití knihoven pro pátrající právníky, kterým se budeme podrobněji věnovat příště.

P.S.: Děkuji všem, kteří mi doposud poslali své náměty. Pokud je to možné, vkládejte, prosím, své náměty do diskuzních příspěvků pod článkem, ať je mohou vidět také ostatní. Všechna témata a všechny vaše náměty se pokusím postupně zpracovat. Pokud by se někdo odhodlal ke zpracování vybraného tématu, sloupek je otevřen i jiným autorům - budu jen ráda, když nebudu sama, kdo se dívá na filmovou a literární produkci knihovnickýma očima.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Detektivové v knihovně. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 4 [cit. 2019-07-18]. urn:nbn:cz:ik-11515. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11515

automaticky generované reklamy
registration login password