Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Další vzdělávání v knihovnách? – projekt Komunitní knihovny ve Vsetíně

Čas nutný k přečtení
12 minut
Již přečteno

Další vzdělávání v knihovnách? – projekt Komunitní knihovny ve Vsetíně

0 comments
Podnázev: 
Zpráva ze závěrečné konference k projektu Komunitní knihovna ve Vsetíně jako centrum dalšího vzdělávání
Anglicky
English title: 
Andragogy in libraries? Certainly!
English abstract: 
In this article, we discuss the ways that libraries can enrich the public life with educational activities for adults. The outcomes of a 14-month project of the Masaryk Public Library in Vsetin are presented and new direction outlined as an inspiration for fellow librarians.

Komu by se mohlo zdát, že další vzdělávání nepatří do knihoven, tomu se pokusím následujícím článkem dokázat, že opak je pravdou. Masarykova veřejná knihovna Vsetín realizovala od srpna 2012 do října 2013 projekt s názvem Komunitní knihovna ve Vsetíně jako centrum dalšího vzdělávání. Projekt financovaný Evropským sociálním fondem se zaměřil na další vzdělávání dospělých a podchytil dvě základní roviny.

Tou první byla rovina „vzdělávací“, se zaměřením na vzdělávání občanské – pořádání kurzů pro veřejnost, zpracování a zpřístupnění studijních materiálů, představení nových témat občanského vzdělávání a jejich zpracování. Během roku tak proběhlo téměř 40 kurzů (většinou jednodenních), kterých se zúčastnilo přes 300 osob. K jednotlivým kurzům byly zpracovány studijní materiály dostupné v tištěné podobě v některých knihovnách nebo ke stažení na www.mvk.cz. Týkají se následujících témat:

  • Ekologie, udržitelný rozvoj a odpovědné spotřebitelské chování (Ekologie v domácnosti; Ekologické problémy regionu a řešení; Ekologické využívání zdrojů; Třídění a recyklace; Město Fair Trade),
  • Odpovědný přístup k financím (Peníze, bankovnictví; Investice a kapitálový trh; Stavební spoření, hypotéky; Pojištění osob; Pojištění majetku; Úvěry, Finanční plánování, Dluhová past – praxe občanské poradny),
  • Média a informační technologie (Chování k médiím; Bezpečný internet; Manipulace prostřednictvím médií; Kritické myšlení a média; Vytváření vlastního občanského názoru),
  • Zdravý životní styl Život s handicapem (Volný čas dětí; Zdravé dítě; Zdravotní péče),
  • Právní a ekonomické minimum (Občan a úřady; Práva a ochrana spotřebitele; Právo na informace; Ekonomické minimum),
  • Prevence kriminality, šikany, domácí násilí (Domácí násilí; Šikana na pracovišti; Rovné příležitosti v praxi; Psychické násilí; Pomáhající instituce v regionu),
  • Dobrovolnictví (Dobrovolnictví v místě, dobrovolnictví ve světě, společenská odpovědnost firem),
  • Vztah k regionu (Region a komunita; Místní tradice; Mezigenerační dialog; Kulturní dědictví a kulturní památky).

Kurz ekonomické minimum Kurz práva spotřebitele Kurz občan a úřady
Pár snímků z realizovaných kurzů. Zleva: ekonomické minimum (Jana Kostelníková), práva spotřebitele (Soňa Zelíková) a občan a úřady (Radomír Zimek).

Další rovina byla „komunikační“, která zajišťovala propagaci fenoménu „další vzdělávání“ široké veřejnosti. Úkolem bylo motivovat k zamyšlení – proč se dál vzdělávat. Projekt dostával další vzdělávání do povědomí veřejnosti a zdůraznil důležitost celoživotního učení a aktivitu v životě člověka. Ve spolupráci s profesionály byly zpracovány plakáty, TV spoty, rozhlasové spoty, sborník dalšího vzdělávání Nikdy není pozdě začít nebo DVD Další vzdělávání, proč ne? (vše přístupné na webu www.mvk.cz). V rámci této aktivity také proběhly workshopy pro pracovníky knihoven a vzdělávacích agentur s názvy PR pro knihovny jako vzdělávací instituce nebo Festival dalšího vzdělávání aneb Zkoušky z dospělosti.

Festival dalšího vzdělávání Festival dalšího vzdělávání Festival dalšího vzdělávání
Na začátku září proběhl ve Vsetíně Festival dalšího vzdělávání, kde mimo jiné vystoupil i Petr Bende

Závěrečná konference

Výsledky a výstupy projektu byly zhodnoceny a shrnuty na závěrečné konferenci, která se uskutečnila 17. října 2013 v Masarykově veřejné knihovně Vsetín. Kromě cca třiceti pozvaných účastníků na ní přednesli své příspěvky klíčové osoby zapojené do projektu.

Úvodní slovo si vzali zástupci města Vsetín tajemník Ing. Radomír Zimek a vedoucí odboru školství a kultury Bc. Věra Goldová. Město Vsetín sehrálo v projektu roli partnera, což se projevilo především zastoupením starostky a tajemníka města v Radě dalšího vzdělávání. Tato rada vznikla, působila a bude působit i v budoucnu jako garanční orgán, jehož cílem je komunikační a politická podpora dalšího a celoživotního vzdělávání jako důležitého fenoménu v životě člověka.

Kromě zástupců veřejného politického života (starostka a tajemník) a ředitelky vsetínské knihovny byli v Radě činní i odborní garanti – garant tématu další vzdělávání (odborník z akademického prostředí), garantka nadregionálního využití produktů „Další vzdělávání“ pro knihovny (přenos zkušeností a materiálů knihovnám v ČR) a garant komunikace se zaměstnavateli.

Účastníci konference Radomír Zimek
Vlevo: účastníci závěrečné konference; vpravo: Radomír Zimek

K čemu tu jsou knihovny?

Garanti pak postupně pohovořili nejen o své roli v projektu. Mgr. Zlata Houšková garantka nadregionálního využití produktů byla do projektu vybrána z mnoha důvodů a byla opravdu člověkem na svém místě. Jako respektovaná osobnost z prostředí knihovnického institutu Národní knihovny v Praze pro oblast vzdělávání, s dosahem na knihovny v ČR, se podílela na realizaci PR workshopů pro rozvoj dalšího vzdělávání v knihovnách. Byla také jedním z významných hybatelů při komunikační strategii – moderování festivalu, DVD Další vzdělávání, proč ne?, tvorbě plakátů, TV spotů ad. Na konferenci se Zlata Houšková zamýšlela nad funkcí knihoven v proměnách v čase. Od funkce konzervační, studijní, badatelské, osvětové a kulturní, posiluje v poslední době i role komunitní a sociální.

Bezesporu trvalou a základní je pak funkce vzdělávací. Knihovny jsou odedávna vnímány jako vzdělávací instituce. „Zatím“ nezpochybnitelné jsou knihovny jako zdroj literatury, informačních pramenů, studijních materiálů atd. Je třeba si uvědomit, že knihovny jsou přirozenou infrastrukturou vzdělávacího systému jako centra znalostí a informací, která podporují formální vzdělávání všech stupňů a mají významnou úlohu v oblasti celoživotního učení. Podílejí se na rozvoji čtenářské a informační gramotnosti, mimořádný je jejich přínos ke gramotnosti funkční. Přispívají k rozvoji emocionálních, sociálních a jazykových dovedností, posilují zájem o literaturu, vědu, umění a stimulují kreativitu.

Celoživotní vzdělávání je životní nutností k úspěšnému životu – dnes více než jindy (nové technologie, přístupy ke zdraví, životnímu stylu, komunikaci, kulturám, politice, hodnotám atd.). A v těchto bodech může významně posilovat role knihoven – poskytovatelů neformálního vzdělávání. Problém je, že veřejné knihovny měst a obcí svou vzdělávací funkci jasně nedefinují, nebývá uvedena v jejich statutech či zřizovacích listinách, vzdělávací aktivity často nemají jasný cíl ani koncepci, jejich prezentace a propagace bývá problematická. Představitelé mnohých knihoven i jejich zřizovatelé si pravděpodobně význam knihovny v procesu celoživotního učení ani neuvědomují.

Zlata Houšková Zlata Houšková
Zlata Houšková hovořila mimo jiné o knihovnách a celoživotním vzdělání

Existuje řada doporučení, jak vzdělávací akce připravovat – vycházet z požadavků a potřeb obce, zvážit vlastní podmínky, kapacity, vybrat si své „vzdělávací pole“, znát a umět určit cílovou skupinu (ne široká veřejnost), zpracovat koncepci vzdělávání v knihovně, nepodcenit výběr lektora, sdílet, propagovat, nezapomínat na společenský rozměr, uzavírat partnerství. Zlata Houšková též několikrát odkázala na Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015, kde vzdělávání a celoživotní vzdělávání je tématem několika priorit (vše podrobně uvedeno ve Sborníku dalšího vzdělávání Nikdy není pozdě začít).

O pojmu „další vzdělávání“

Na Zlatu Houškovou navázal PhDr. Michal Šerák Ph.D., který působil v projektu jako „odborný garant pro téma další vzdělávání“. Jedná se o osobnost z akademického prostředí, která se zabývá problematikou dalšího vzdělávání z pohledu výzkumu, statistik, legislativy, nových trendů, mezinárodního srovnání, aplikace v praxi atd. Michal Šerák se podílel na výstupech komunikační strategie projektu po odborné stránce a poskytl teoretický rámec k problematice. Další vzdělávání dospělých zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity dospělého jedince, který již dosáhl určitého stupně vzdělání a vstoupil na trh práce. Jedná se tedy o vzdělávací aktivity, které dospělý jedinec realizuje mimo formální školský systém. Pojem bývá často nepřesně používán jako synonymum pojmu vzdělávání dospělých (to ale může probíhat i ve školách) nebo dokonce celoživotní vzdělávání (to se netýká pouze dospělých).

Další vzdělávání má převážně neformální charakter a dělíme ho na vzdělávání občanské, zájmové a další profesní. Ve svém příspěvku odkázal Šerák na Memorandum o celoživotním učení (Evropská komise jej vydala v roce 2000), kde je uvedeno, že dnešní Evropané žijí v komplexním sociálním a politickém světě. Více než kdykoliv předtím chtějí plánovat svůj vlastní život a na druhou stranu se od nich očekává, že budou sami aktivně přispívat společnosti. K tomu nutně potřebují neustále se vzdělávat.

Jedním z cílů celoživotního učení je podpora aktivního občanství, které se zaměřuje na to, zda a jak se lidé podílí na všech sférách společenského a hospodářského života; na šance a rizika, s nimiž se při tom setkávají; na míru sounáležitosti, kterou pociťují ke společnosti, v níž žijí; a váhu vlastního slova, které v ní mají. Šerák uvedl, že segment vzdělávání dospělých prošel v posledních dvou desetiletích výraznou transformací. Na rozdíl od většiny států EU netvoří vzdělávání dospělých v ČR jednotný a vzájemně provázaný systém. Neexistence systému vzdělávání dospělých není ze strany politiků ani ze strany veřejnosti pociťována jako problém. Míra participace dospělé populace na dalším vzdělávání byla v ČR ve srovnání s průměrem EU dlouhodobě na nízké úrovni.

Tento stav nicméně prochází postupnou proměnou. Zásadní roli v tom hraje politika EU, především pak její finanční podpora. Ačkoli některé výzkumy uvádějí, že až 70% dospělé populace preferuje autonomní učení (mimo instituce), převažuje důraz na kvalitu vzdělávání ve specializovaných institucích. Stále výraznější pozici zaujímají instituce primárně needukačního charakteru (tj. neškolské) – knihovny, muzea, galerie, kulturní domy atd. Tyto instituce často rozvíjí své edukační působení i ve spolupráci se školami a stoupá jejich význam.

Michal Šerák Informace o projektu a nabízených kurzech
Vlevo: odborný garant projektu Michal Šerák; vpravo: informace o projektu a nabízených kurzech na stránkách knihovny

Vzdělání, které získáváme v práci

Důležitým prostředníkem ke vzdělávání dospělých, především u pracujících osob mohou být zaměstnavatelé. Přenos nabídky dalšího občanského vzdělávání (kurzů i studijních materiálů) a mediálních výstupů projektu zajišťoval člen Rady dalšího vzdělávání – garant pro komunikaci se zaměstnavateli Ing. Tomáš Pifka, ředitel Agentury pro ekonomický rozvoj Vsetínska. Na konferenci prezentoval své zapojení do projektu: spolupracoval nad výběrem lektorů kurzů jednotlivých modulů a podporoval propagaci vzdělávání v jednotlivých modulech prostřednictvím vlastní rozesílky zejména podnikatelským subjektům. Při svém hodnocení projektu zmínil několik zajímavých postřehů:

  • Zvolené téma projektu bylo nové a provokativní
  • Podnikatelské prostředí není nakloněno občanským tématům, preferuje spíše zákonné či vysoce odborné vzdělávání zaměstnanců
  • Občané, zejména zástupci rodičů s dětmi, mají zájem se vzdělávat, ale v současné hektické době preferují volný čas, tedy čas mimo práci – východiskem může být e-learning
  • Osobní zájem o vzdělávání musí být vyšší než míra vlastního pohodlí
  • Nutností je vhodně volit zajímavá témata, vhodnost ověřit např. anketou
  • Další vzdělávání je cestou k růstu společenské úrovně regionu
  • V současné celospolečenské situaci je nutné nabídnout lidem občanská témata

Tomáš Pifka Brožury a publikace
Vlevo: ředitel Agentury pro ekonomický rozvoj Vsetínska Tomáš Pifka; vpravo: několik informačních brožur a publikací

Kategorie, kterou nesmíme opomíjet: Rodiče na mateřské dovolené

Pifka také ocenil dobrou spolupráci při vzdělávání a propagačních akcích s ohledem na cílovou skupinu matky/rodiče na rodičovské dovolené. V této oblasti navázala knihovna na již osvědčenou spolupráci s dlouhodobým partnerem Rodinným a mateřským centrem Vsetín. Svou roli v projektu tak na konferenci prezentovala vedoucí tohoto centra Bc. Renata Trličíková. Fungovala jako komunikantka pro cílovou skupinu zaměřenou na skupinu rodičů pečujících o malé děti. Z tohoto pohledu spolupracovala při tvorbě obsahové náplně jednotlivých kurzů a výběru lektorů.

V návaznosti na terénní znalost mapovala potřeby různých uživatelských skupin (spolupráce i s dalšími NNO) a monitorovala zájem klientů. S ohledem na potřeby některých účastníků připomínkovala časy a místo konání kurzů. Podílela se na komunikaci s účastníky vzdělávání, byla důležitým prostředníkem při „náboru“ a motivaci účastníků. Své působení v projektu zhodnotila jako velikou zkušenost pro sebe, svoji práci i účastníky kurzů. Pro ty je stále problém vměstnat další vzdělávání do svého „volného času“.

Renata Trličíková Helena Gajdušková
Vlevo: vedoucí rodinného a mateřského centra Renata Trličíková; vpravo: ředitelka Masarykovy veřejné knihovny Helena Gajdušková

Závěr konference patřil manažerce projektu a ředitelce Masarykovy veřejné knihovny Vsetín PhDr. Heleně Gajduškové. Ta se nejdřív trochu v historii vrátila k projektové činnosti knihovny. Od doby, kdy začala knihovna uvažovat o přestěhování (cca přelom tisíciletí), byla stále v soužití s evropskými projekty. V pozadí stála snaha o získání nových a lepších prostor, vždy však musela jít ruku v ruce i s novými a kvalitnějšími aktivitami – v případě vsetínské knihovny většinou vzdělávacími a komunitními. To, že se knihovna zaměřila více na vzdělávání, bere jako výhodu. Díky projektům si knihovna vyzkoušela práci se specifickými cílovými skupinami (nezaměstnaní, senioři, ohrožené děti a mládež, rodiče na MD / RD) i netradičními tématy (rovné příležitosti žen a mužů, další občanské vzdělávání atd.).

Závěrem lze říci, že vzdělávání do knihoven nepochybně patří – i to občanské, byť je nejtěžší. Stejně tak se potvrdilo, že nás nové věci posunují dál a neustále je, co se učit (organizace festivalu, komunikační strategie atd.). Mezi výstupy projektu tak můžeme zařadit například využití potenciálu pracovníků knihovny nebo navázání spolupráce s externími odborníky, vznik nových partnerství a ověření těch stávajících a v neposlední řadě i získání financí pro rozvoj komunity i knihovny.

Plakáty kampaně Plakáty kampaně Plakáty kampaně Plakáty kampaně
Helena Gajdušková představila také komunikační strategii, do které patřila i série plakátů (další příklady viz webové stránky knihovny)

Za svou snahu je knihovna odměněna

Knihovna si díky podobným aktivitám posiluje sebevědomí, dokazuje, že zvládá složitou administrativu evropských projektů, ale i spoustu aktivit, které pro knihovny nejsou zcela typické. Podporuje místní partnerství. Při tom všem samozřejmě nesmí zapomínat na „knihovničinu“ – práci, kvůli které jsou knihovny tady a stále musí stát na prvním místě.

A co knihovna získává? Dobré jméno, zkušenosti, peníze do rozpočtu, partnery, nové uživatele, kteří se účastní vzdělávání a následně se stanou registrovanými čtenáři. Tato projektová činnost knihovny by však nebyla možná bez každodenní práce kolegů knihovníků a knihovnic, díky nimž a také díky partnerům lze skloubit funkci knihovny knihovnickou, vzdělávací a komunitní. Právě jim patří veliký dík!

Open air happening Open air happening Open air happening Open air happening
Kromě kurzů a školení nechyběla ani zábava. V červnu 2013 například proběhl Open air happening, jehož součástí byl prodej vyřazených knih, prezentace čteček elektronických knih, společenské hry a soutěže a mnoho dalšího.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JANOŠKOVÁ, Kateřina. Další vzdělávání v knihovnách? – projekt Komunitní knihovny ve Vsetíně. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 12 [cit. 2019-12-06]. urn:nbn:cz:ik-14168. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14168

automaticky generované reklamy