Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Cyklisticko-internetové putování po historickém Slezsku

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Cyklisticko-internetové putování po historickém Slezsku

1 comments
Autoři: 

Slezsko coby region s bohatou historií i zajímavou přírodou (viz např. stručný historický přehled, encyklopedické heslo nebo připravovaná publikace R. Žáčka Dějiny Slezska v datech) přitahuje stále více turistů, kteří mají zájem o poznání nejen jeho menší, české části, ale i většího dílu historického Slezska, který leží v Polsku (připomeňme, že celé historické Slezsko bylo v letech 1348 až 1742 součástí Koruny české).

I my jsme se v horkých srpnových dnech vypravili do tohoto kraje na jednostopém dopravním prostředku ideálním pro jeho poznávání - na kole - a v průběhu putování vznikla myšlenka, sledovat nejen přírodní krásy a historické pamětihodnosti, ale i místa, kde po poznání bažící cykloturista může získat potřebné informace a dokonce se přisát k životodárnému internetu (ano, rovněž patříme k těm jedincům, jenž brzy získají lékařskou anamnézu "závislost na internetu" ;-) - v Rakousku je již takových lidí více než závislých na heroinu).

Zaměřili jsme se tedy na turistická informační střediska (dále jen "informační střediska"), u kterých jsme zjišťovali, zda v navštíveném místě jsou a jak snadno je lze najít, a na knihovny, u kterých jsme sledovali poněkud více údajů: jak snadno lze knihovnu najít, jakou má prázdninovou otevírací dobu a zejména údaje související s přístupem k internetu, tj. zda knihovna tento přístup umožňuje, za jakou hodinovou sazbu, kdy byl přístup k internetu zřízen a kolik uživatelů v průměru denně této služby využije. Pro srovnání jsme u každé navštívené obce doplnili počet obyvatel a pro zájemce o podrobnější informace rovněž odkazy na www stránky obcí, památek, knihoven a informačních středisek.

Prvním městem, které jsme navštívili, byl Javorník ve Slezsku (3018 obyv.), známý především svým zámkem s bohatou historií (vč. působení Karla Ditterse z Dittersdorfu) a ojedinělou sbírkou dýmek a kuřáckých potřeb. Informační středisko je přímo v centru městečka v budově radnice (budova vpravo s věží), takže jsme neměli problém jej nalézt a zakoupit potřebné mapy. Městskou knihovnu jsme našli rovněž snadno, v ulici vedoucí na náměstí (ul. 17. listopadu 170), a využili jsme přístupu k internetu, který má knihovna zřízený cca od r. 1999; cena za připojení je 60 Kč/hod. (resp. 15 Kč/15 min.), denně službu využije průměrně 5 uživatelů. Knihovna má o prázdninách otevřeno v Po, St a Čt 9-16 hod., vždy s polední přestávkou 12-12,30 hod.

Po přejezdu hřbetu Rychlebských hor směrem přes Travnou jsme se ocitli v polském lázeňském městečku Lądek Zdrój [čti: Londek Zdruj] (v r. 2000 9643 obyv.); lázeňská část s krásnou parkovou úpravou rozhodně stojí za vidění, i když právě nechcete užívat místní mírně teplou mineralizovanou vodu obsahující radon, rtuť a síru. V této části města jsme rovněž nalezli po menším hledání, ve kterém nám pomáhaly směrovky, informační středisko, které však poskytuje materiály a informace pouze o lázních a nejbližším okolí (neuspěli jsme s žádostí o mapu okolí poměrně blízkého Paczkowa, kam jsme měli namířeno). Knihovnu se nám objevit nepodařilo, a to ani v obytné části městečka, kde snad stojí za vidění čtvercové náměstí s historickými domy a kamenný most (vzhledem k velikosti však spíše mostík) sv. Jana Nepomuckého se sochou světce.

Z Lądeku Zdroje čeká cyklistu poměrně výživné stoupání (a následně klesání) směrem na Złoty Stok (5200 obyv); v městečku známém především těžbou zlata není informační středisko a s největší pravděpodobností ani knihovna. Navštívit tak lze pouze část bývalých zlatých dolů, které jsou zpřístupněny jako muzeum.

Hned za bývalým hornickým městečkem jsme překročili hranici a ocitli se v městysi Bílá Voda (339 obyv.), který je nejsevernější osídlenou obcí v českém Slezsku. V Bílé Vodě sice nenaleznete informační středisko ani knihovnu (s pokusem dostat se do místního církevního muzea jsme rovněž neuspěli), ale pro vnímavého poutníka má místo velmi silný genius loci, který vytváří, kromě odlehlosti místa, majestátní budova bývalé piaristické koleje z 1. pol. 18. stol. s kostelem Navštívení Panny Marie a zejména skutečnost, že zde bylo v 50. letech 20. stol. komunistickou mocí soustředěno přibližně 450 sester z 16 různých církevních řádů a kongregací se záměrem izolovat je od společnosti a v ústraní je nechat zaniknout. Naprosto ojedinělým místem je místní hřbitov, na kterém jsou pohřbeny desítky řádových sester; hřbitov je vyhlášen kulturní památkou.

Po dalším přejezdu hranic na polskou stranu a jízdě kolem Otmuchovského jezera jsme se dostali do Otmuchowa (3500 obyv.), kde stojí za pozornost především čistě barokní kostel ze 17. stol.; do místního zámku, jehož zámecká věž - dle průvodce - umožňuje výhled do širokého okolí, se nedostanete, protože je v něm hotel. Na náměstí stojící renesanční radnici ze 16. stol. můžete prohlížet rovněž jen zvenčí; přímo v radnici je však informační středisko, kde se nám konečně podařilo získat mapu regionu (Powiat Nyski, tedy okres Nisa). Knihovna dle informace pracovnice městského úřadu v městečku není.

Směrem na západ od Otmuchowa leží historické město Paczków [čti: Pačkuv] (14300 obyv.), kde lze obdivovat především nebývale zachovalé hradby vč. hradebních věží (nejlépe dochovaná stavba tohoto druhu ve Slezsku), radnici pocházející ze 14. stol. a jeden z mála opevněných kostelů v Evropě, pocházející ze 16. stol. (uvnitř je k vidění je i tzv. tatarská studna, vzniklá za turecké okupace; před kostelem vás neodbytné děti donutí za drobný peníz vyslechnout "legendu" o tatarské studni, drmolí ji v polštině ovšem takovým způsobem, že jsme rozuměli pouze první větu;-). Informační středisko v Paczkowě naleznete přímo na náměstí, knihovna je přístupná rovněž, v Po, Út, Čt, Pá 12-19 hod., ve St 10-15 hod. (jedná se o běžnou otevírací dobu platnou i o prázdninách). "Vykořistit" internet (wykorzystać=využít) v ní však možné není.

Po návratu na české území a jízdě kolem polsko-českých hranic jsme se dostali do Mikulovic (2807 obyv.), kde zaujme kostel sv. Mikuláše z r. 1550, v r. 1903 přestavěný v historizujícím stylu, ale informační profesionál bude určitě více pozornosti věnovat nově rekonstruované Městské knihovně, která plní i funkci informačního střediska. Knihovnu jsme našli snadno, leží v centru obce na hlavní komunikaci naproti poště (Hlavní ul. 214); prázdninová otevírací doba knihovny je Po-Pá 9,30-18 hod. (během roku pak 7,30-18 hod.). Internet pro uživatele má knihovna zřízený cca od r. 1999, poplatek činí 30 Kč/hod., resp. 8 Kč/15 min. Průměrně využije denně internetu 10 zájemců.

Opětovné překročení hranic nás přivedlo do polských Głuchołaz (cca 16000 obyv.), kde je třeba spatřit především kostel sv. Vavřince se zachovaným raně gotickým portálem, který patří k jednomu z nejstarších tohoto typu v Polsku. Dále si lze všimnout gotické věže Horní brány s renesanční nástavbou (případně se z ní rozhlédnout i po okolí) a historických domů na náměstí, navštívit lze i lázeňskou část města. Głuchołazy mají velmi dobré informační středisko umístěné u zmíněné věže Horní brány (nedaleko od náměstí); knihovna je hned za rohem (Miejska Biblioteka Publiczna, Plac Basztowy 3), nicméně bez rady z informačního střediska bychom ji nenašli, protože budova neobsahuje žádnou ceduli, která by o existenci knihovny informovala. Knihovna má otevřeno v Po-Pá 9-17 hod.; internet nezpřístupňuje, knihovnice nám však doporučila nedalekou internetovou kavárnu.

Dílem procházkou a dílem projížďkou chráněné krajinné oblasti Góry Opawskie jsme se dostali opět na českou stranu Slezska, do Zlatých Hor (4600 obyv.). Podobně jako ve Złotém Stoku se jedná o bývalé hornické městečko, v němž je řada památek: radnice a další bývalé měšťanské domy, budova staré pošty ve stylu holandského baroka (dnes zde sídlí muzeum), kostel Nanebevzetí Panny Marie s barokizovaným interiérem a další. Projít lze i poměrně rozsáhlou (16 km) naučnou stezku vedoucí po bývalých důlních dílech a vynechat nelze výlez na blízkou rozhlednu na Biskupské kupě, ze které je výhled do širokého okolí. Situace s informační výživou je ve Zlatých horách poněkud komplikovaná: důsledně jsme sledovali místní navigační systém, na jehož jednom z ukazatelů je uvedeno "Muzeum" "Informační středisko". Ukazatel nás vždy dovedl do muzea, ale po informačním středisku ani památka. Když jsme na druhý den muzeum navštívili, od jeho pracovnic jsme se dozvěděli, že ve Zlatých Horách žádné informační středisko není a případné informace o městě a regionu nám mohou poskytnou přímo v muzeu. V tomto smyslu je navigační systém poněkud zavádějící. Rovněž Městskou knihovnu jsme našli pouze na základě informace od pracovnic muzea, protože navigační systém na knihovnu nepamatuje. Knihovna je "ukryta" v budově pošty ležící stranou hlavních komunikací i náměstí (Bezručova 144) a ani na budově není žádná cedule, která by o existenci knihovny informovala. Knihovna byla navíc v době naší návštěvy uzavřena (13.-24.8.2003), takže jsme nemohli využít anoncovaného přístupu k internetu v ceně 1 Kč/1 min. Otevírací doba knihovny byla uvedena v době Po, St, Pá 9-12 a 13-17 hod.

Po návštěvě Zlatých Hor jsme zamířili dále na východ, do turisticky málo známého, ale krajinně, přírodně i historicky zajímavého Osoblažského výběžku. Prvním naším cílem byla obec a zámek Dívčí Hrad (232 obyv.). V obci jsme v budově obecního úřadu po určitých potížích (budova je v rekonstrukci a IC není řádně označeno) objevili informační středisko, kde jsme získali aktuální mapy regionu a další materiály (knihovna v obci není). Bohužel jsme se dozvěděli, že zámek není z důvodu nemoci kastelánky přístupný. Dostali jsme nicméně tip na blízký zámek ve Slezských Rudolticích (653 obyv.), u něhož nás však také čekala pouze zavřená brána. Pokračovali jsme proto do Osoblahy (cca 1200 obyv.), kde stojí za viděnou především zachovalý a nedávno rekonstruovaný židovský hřbitov. Osoblaha je městys (původně město) s velmi bohatou historií, kterou přervalo téměř úplné (uvádí se 90%) zničení obce při osvobozovacích bojích v březnu 1945. Místo má však i přes novodobou zástavbu neopakovatelný genius loci, pro který stojí jej navštívit a snad se i vracet. Informační středisko v obci však není, knihovna dle předchozích informací v Osoblaze je, nicméně nepodařilo se nám ji najít. Podle informací pracovnic informačního střediska v Dívčím Hradu internet v osoblažské knihovně není, měl by však být v knihovnách v sousedních obcích Hlinka a Slezské Pavlovice.

Po bouřné a deštivé noci jsme se ocitli v Městě Albrechticích (3625 obyv.), kde nás zrána spíše než památky zajímal teplý čaj do žaludku. Knihovnu jsme našli pouze za pomoci rady místních občanů a po poměrně dlouhém hledání - knihovna je umístěna mimo centrum v domově důchodců s tím, že na budově není žádná cedule, které by indikovala její existenci. Knihovna zpřístupňuje internet uživatelům od r. 2002 za cenu 60 Kč/hod, resp. 15 Kč/15 min, průměrně využívají této služby 4 uživatelé denně. Knihovna má otevřeno Po a Čt 13-17,30, Út 10-16, Pá 10-15 hod., vždy s polední přestávkou 12,30-13 hod. (jedná se o běžnou otervírací dobu, která platí i o prázdninách). Protože v Městě Albrechticích není informační středisko, knihovna plní dle informace knihovnice i tuto funkci.

Nepředpokládanou událostí na další cestě byla vizitace právě rekonstruovaného, původně renesančního zámečku Linhartovy s přilehlým cenným parkem, který leží nedaleko Města Albrechtic. Za možnost prohlídky vděčíme ochotě na místě přítomné tříčlenné kontrolní komise programu SAPARD (Ministerstvo zemědělství), v rámci nějž je zámek rekonstruován, a především vstřícnosti starosty Města Albrechtic Petru Šolcovi, který ministerskou komisi a laskavě i nás po zámku provedl (ještě jednou touto cestou děkujeme!). Podle informací P. Šolce bude po rekonstrukci v zámečku zřízeno mj. informační středisko.

Naše cesta po českém a polském Slezsku končila v Krnově a Opavě, kde jsme sice využili služeb informačních středisek (v obou městech situovaných v centru), po knihovnách a možnostech využití internetu jsme však již nepátrali, protože dostupnost této služby v městech této velikosti pokládáme za samozřejmou.

Závěrem snad jen stručné shrnutí, protože z našeho namátkového a dílčího průzkumu nelze vyvozovat sáhodlouhá zjištění:

* všechna navštívená informační střediska v českém (2 IC) i polském Slezsku (4 IC) nám většinou bez problémů poskytla všechny požadované informace a materiály

* všechny čtyři navštívené knihovny v českém Slezsku nám umožnily bezproblémový přístup k internetu (pokud nebyly právě zavřené)

* ani jedna ze dvou navštívených knihoven v polském Slezsku neumožňuje přístup k internetu, ve třech navštívených městech knihovna vůbec není

Celkový přehled navštívených míst a knihoven ukazuje následující tabulka:


Obec (ČR) Počet obyvatel Knihovna Internet v knihovně
Zlaté Hory 4600 ano ano
Město Albrechtice 3625 ano ano
Javorník ve Slezsku 3018 ano ano
Mikulovice 2807 ano ano
Osoblaha 1200 ano ne
Slezské Rudoltice 653 ne -
Bílá Voda 339 ne -
Dívčí Hrad 232 ne -
Obec (Polsko) Počet obyvatel Knihovna Internet v knihovně
Głuchołazy 16000 ano ne
Paczków 14300 ano ne
Lądek Zdrój 9643 ne -
Złoty Stok 5200 ne -
Otmuchów 3500 ne -

Ze srovnání českých a polských knihoven tedy pro neodbytného internauta vyplývá jednoznačný závěr: za internetem při putování historickým Slezskem výhradně do českých knihoven. Tento stav je podle nás výsledkem poměrně výrazných investic do českého knihovnictví v poslední dekádě a jednoznačným potvrzením, že české knihovny si dokáží velmi aktivně budovat svou pozici a rozvíjet své funkce v moderní informační společnosti. A pouze na okraj: tento stav se netýká pouze knihoven, ale i kultury obecně: většina navštívených měst v polském Slezsku - i těch podle průvodců označovaných za centra turistického ruchu - byla šedá, památky a historické budovy vyjma kostelů neopravené, turistické zázemí vč. restaurací minimální (pro přesnost dodejme, že nic z toho se netýká lázeňských částí měst Głuchołazy a Lądek Zdrój). Zvláště patrné to bylo např. při přejezdu hranic z Głuchołaz do Zlatých Hor. I tato forma srovnání může podle nás přispět ke zvýšení diskutované profesní prestiže a příp. i národního sebevědomí.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SCHWARZ, Josef. Cyklisticko-internetové putování po historickém Slezsku. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 9 [cit. 2020-10-28]. urn:nbn:cz:ik-11398. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11398

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Údaje va Vašem článku týkajícího se Osoblahy nejsou přesné. Proč jste při návštěvě obce nenalezli knihovnu považuji za záhadu. Nachází se ve stejné budově jako mateřská škola, asi půl minuty od OÚ a je viditelně označena. Internet pro veřejnost je v knihovně zaveden od roku 2002.

registration login password