Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Čtenářské poradenství ve veřejných knihovnách

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Čtenářské poradenství ve veřejných knihovnách

1 comments
Podnázev: 
Přednáška prof. Moranové "Readers‘ advisory services in public libraries"
Anglicky
English abstract: 
<br/>
Profesorka Barbara B. Moranová (University of North Carolina at Chapel Hill, School of Information and Library Science) připravila v rámci svého hostování na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK pod názvem Readers‘ advisory services in public libraries : making the connection between fiction readers and books přednášku o jedné z oblastí knihovnických služeb, která v posledních 20 letech zažívá v USA rozkvět - Readers‘ Advisory (dále jen RA). Readers‘ Advisory se dá přeložit jako čtenářské poradenství.

RA je služba zaměřená na pravidelné a dospělé uživatele veřejných knihoven. Cílem služby je čtenáři poskytnout informace, aby si mohl vybrat tu správnou knihu. Mluvíme tedy o čtení krásné literatury, o čtení pro radost. Jak říká Ranganathan: každému čtenáři jeho knihu.

V žádném případě se nedá říci, že RA je nějakou novinkou. Tento přístup ke čtenáři se v USA rozvíjel mezi léty 1920 a 1940. Impuls k tomu daly první systematické a dlouhodobé výzkumy čtenářství dospělých. V raných dobách šlo zejména o to, aby čtenáři četli „lepší“ knihy; pořádala se formální setkání čtenářů s knihovníky a čtení mělo mít spíše vzdělávací než odpočinkový účel.

Dnešní pojetí RA vychází např. z publikací Betty Rosenbergové Genreflecting nebo Sarickse a Browna Readers’ Advisory Services in Public Libraries. Tématu RA se věnují odborníci prostřednictvím konferencí a workshopů a publikování v odborných časopisech. Univerzity zařazují tuto problematiku do učebních osnov, knihovny hledají knihovníky s kvalifikací čtenářského poradce. RA upouští od didaktičnosti - čtení beletrie není už vnímáno jako podřadná aktivita, ale jako hodnotné trávení volného času. S tím souvisí přístup knihovníků k informačním službám. Dříve se pečovalo spíše o uživatele, kteří hledali odborné informace, než o čtenáře beletrie, i když se výpůjčky krásné literatury stabilně pohybují v rozmezí 65 a 75 %.

Pragmaticky můžeme konstatovat, že poskytneme-li čtenářům to, co chtějí, budou naši knihovnu spíše podporovat. Služba RA pro knihovnu jistě představuje přidanou hodnotu. Navíc knihovníci by měli mít pro čtenářské poradenství ty nejlepší předpoklady, lepší než třeba prodavači v knihkupectví.

Čtení beletrie v USA zažívá obrodu: existují čtenářské skupiny (i online) a knižní kluby (např. mediálně známý Oprah’s Book Club), knihkupci berou více v úvahu čtenáře. Ve stovkách amerických měst probíhá program „jedna kniha, jedna obec“, většinou sponzorovaný místní veřejnou knihovnou. Knihy by měly občany sbližovat tím, že čtenáři o nich budou po jejich přečtení společně diskutovat. Diskuze se odehrávají přímo v knihovnách, doma v soukromí nebo online. Knihovny tyto aktivity podporují tak, že nakoupí větší počet exemplářů knihy, která se bude hromadně číst, a pak případně poskytují návody a pomůcky moderátorům diskuzí.

Veřejné knihovny na svých internetových stránkách mívají bibliografie děl hojně čtených literárních žánrů – detektivek, milostných románů, sci-fi, hororů, historických románů apod. Podle zkušeností knihoven přináší poskytování služby RA jejich zaměstnancům radost a dobrý pocit ze spokojených uživatelů. A jak se stát čtenářským poradcem? Vyžaduje to hlavně číst beletrii. K tomu je dobré účastnit se workshopů a kurzů, číst články a knihy vztahující se k tématu, zapojit se do online diskuzních skupin a sbírat zkušenosti od znalých knihovníků.

Pomoci orientovat se i v nově vycházející beletrii (zejména anglo-americké provenience) mohou některé tištěné a elektronické zdroje. Z tištěných publikací, které zároveň existují v elektronické podobě, profesorka Moranová jmenovala What Do I Read Next? z produkce Thomson Gale, již uvedenou knihu Genreflecting od Betty Rosenbergové nebo Fiction Catalog od H. W. Wilson. Mezi nejvýznamnější elektronické zdroje se řadí databáze NoveList (přístupná v rámci db EBSCO). Z volně dostupných internetových zdrojů mohou knihovníci využívat BookBrowser, Overbooked, Book Spot či ARRT – Adult Reading Round Table. Mnoho užitečných informací (např. hodnocení nebo recenze čtenářů) lze získat také na stránkách velkých internetových knihkupectví; zkušenosti a tipy kolegů zase prostřednictvím e-mailových diskuzních skupin.

Dalšími, nepřímými způsoby, jak působit na čtenáře, mohou být výstavky a seznamy knih, záložky, další členění fondu podle žánru a zpřístupnění tištěných i elektronických zdrojů o beletrii uživatelům. Knihovny mohou zakládat knižní kluby (i online), podněcovat diskuze o knihách a zvát autory na besedy. Každopádně jsou k tomu zapotřebí angažovaní a nadšení knihovníci a podpora vedení knihovny.

Zavést službu RA do praxe knihovny není nijak složité. Stačí se začít čtenářů ptát, co rádi čtou a proč, požádat je, aby popsali svoji oblíbenou knihu atd. (Saricks tvrdí, že čtenáři reagují na prostředí, postavy, zápletku nebo děj a téma nebo předmět.) Na základě preferencí čtenáře může knihovník najít další vhodnou literaturu včetně zdůvodnění svého doporučení. Nebo prostě čtenáře se zdroji o beletrii seznámí a ponechá mu volnost výběru.

Služby RA se nově kromě beletrie zabývají také dalšími druhy literatury. Často mohou čtenáři své požadavky vyplnit pomocí formuláře v knihovně nebo dostávají personalizované tipy do své elektronické schránky.

Ráda bych tímto článkem - tak jako profesorka Moranová svojí přednáškou - vyprovokovala diskuzi o úrovni „čtenářského poradenství“ v českých veřejných knihovnách:

  • Jak ve vašich knihovnách pracujete s dospělými čtenáři?
  • Jaké aktivity v tomto směru podnikáte?
  • Jaké používáte beletristické informační zdroje blízké českému čtenáři?
  • Jaké naopak máte zkušenosti z návštěv knihoven v roli čtenářů?

Prezentaci k přednášce ve formátu PPT si můžete stáhnout z této stránky.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
POJEROVÁ, Kateřina. Čtenářské poradenství ve veřejných knihovnách. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 4 [cit. 2019-09-17]. urn:nbn:cz:ik-12709. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12709

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Přečetla jsem si článek o čtenářském poradenství a konstatovala jsem, že to skutečně není nic nového pod sluncem, navíc uvedené praktiky jsou dávno zavedené především v menších knihovnách. Starám se o distribuci souborů knih na jednotlivé knihovny jižní části okresu Děčín. Znám knihovny, kam posílám knihy pro určité čtenáře, neznám je sice všechny jménem, protože se o ně starají obecní knihovníci, ale od nich vím, kam poslat válečné knihy, kam cestopisy, kde uvítají historické romány, kde si přečtou rádi Simmela a tak bych mohla pokračovat. Pečovat o zájmy čtenářů patří k prioritám knihovnického řemesla a většině mých kolegů přešlo do krve. A neznám lepší pocit, než když zjistím, že knihy, které jsem poslala, měly dobrý ohlas a že vystřídaly řadu čtenářů.

registration login password