Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Creative Commons a uvedení české verze licencí

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Creative Commons a uvedení české verze licencí

1 comments
Autoři: 

Ve čtvrtek 16. dubna 2009 se v DigiLabu, v digitální laboratoři Akademie výtvarných umění v Praze, konala konference ke slavnostnímu uvedení dlouho očekávané české verze licence Creative Commons. Od zmíněného data mají tedy čeští autoři možnost svá díla vystavit pod licencí vytvořenou v národním jazyce, v maximálním souladu s českým autorským právem.

Logo Creative Commons

Logo Creative Commons

Konference o Creative Commons se konala v rámci festivalu kultury, médií a technologií Multiplace, který probíhal od 14. do 18. dubna na různých místech v Česku, na Slovensku a v Polsku. Rád bych také připomenul, že o licencích CC a jejich implementaci do českého právního prostředí jsme informovali již v prosincovém článku.

Licence Creative Commons

Termín „Creative Commons“ (v českém překladu zhruba „tvůrčí společenství“) označuje typ licencí a zároveň také organizaci, která tyto licence vytvořila. Neziskovou organizaci Creative Commons založil v roce 2001 americký profesor a aktivista Lawrence Lessig s cílem usnadnit šíření a sdílení autorských děl. Licence, respektive kombinace licenčních schémat, spatřily světlo světa v prosinci 2002.

Licence Creative Commons tedy autorům umožňují zpřístupnit svá díla ostatním za určitých, jasně daných podmínek. Autor tak může například zakázat tvorbu odvozených děl či použití díla k výdělečné činnosti, ale na druhou stranu může nechat ostatním v podstatě „volnou ruku“ a deklarovat jako jedinou podmínku jen uvedení svého autorství. Creative Commons tedy funguje jako určitá protiváha či alternativa k obvyklému copyrightu, který je, zejména co se šíření týče, poměrně restriktivní.

Na konferenci se také začaly distribuovat letáky s informacemi o jednotlivých licencích a jejich kombinacích, ale bohužel se v nich objevila nepříjemná chyba: popisky některých licencí byly přeházené. Přesné informace se nicméně nacházejí na již zmiňovaných webových stránkách. V zásadě existují čtyři podmínky: uvedení autora, zákaz komerčního využití, zákaz zasahování do díla a zachování licence. Jejich kombinací následně vzniká šest základních variant licencí (přičemž uvedení autora je povinné u všech).

Čtyři základní podmínky, které utvářejí licenci CC

Čtyři základní podmínky, které utvářejí licenci CC

Samotné použití CC je pak již velice jednoduché. Jak na tiskové konferenci uvedl Marek Tichý z nevládní neziskové organizace Iuridicum Remedium: „Stačí, když autor přidá logo či odkaz na danou licenci k webové stránce, fotografii, textu, videu, hudební nahrávce a podobně. Logo pak zastupuje a odkazuje na celý právní text licenčního ujednání, které se uživatel díla automaticky zavazuje dodržet.

Oficiální start české verze

Česká republika se tedy od dubna připojila k ostatním státům, které licenci CC integrovaly do své legislativy. Jak uvádí tisková zpráva, na přizpůsobení licencí českému právu se podílela Národní knihovna ČR, Filozofická fakulta UK, Iuridicum Remedium i Ministerstvo kultury ČR. Dosud chybějící českou verzi se tým tvořený právníky, knihovníky, IT specialisty a umělci rozhodl vytvořit především proto, aby v Česku rozhýbal diskuzi o svobodné kultuře a nových přístupech ke správě autorských práv v prostředí internetu.

V krátké sérii přednášek vystoupili Marek Tichý a Petr Jansa ze společnosti Iuridicum Remedium, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků Vít Richter a Dalibor Záhora ze Svazu nezávislých autorů. Určitým bonusem byl i videopozdrav Lawrence Lessiga, duchovního otce myšlenky Creative Commons a autora známé knihy Free Culture.

 Účastníci tiskové konference: zleva Marek Tichý, Petr Jansa, Vít Richter, Dalibor Záhora; u mikrofonu stojí moderátorka konference Kateřina Hladká

Účastníci tiskové konference: zleva Marek Tichý, Petr Jansa, Vít Richter, Dalibor Záhora; u mikrofonu stojí moderátorka konference Kateřina Hladká

Marek Tichý a Petr Jansa nejprve představili jednotlivé licence a zopakovali způsob, jakým se používají. Zmínili také, že států se svým vlastním překladem licence je již 52. Vít Richter poté upozornil, že knihovny pracují přibližně v 90% případů s autorskými díly, a tudíž se pro ně jedná o poměrně důležitou otázku. Ovšem největší význam bude mít Creative Commons zejména u elektronických zdrojů, na které se zaměřuje například projekt WebArchiv. Další příspěvek si připravil Dalibor Záhora, který pohovořil o Svazu nezávislých autorů. Ten, jak již název napovídá, podporuje především nezávislou kulturu – tedy autory, kteří si chtějí svá práva hájit sami, bez kolektivních správců.

Velmi zajímavá byla i následující diskuze, do které se překvapivě zapojil i Roman Strejček, předseda představenstva Ochranného svazu autorského (tedy organizace, kterou ostatní během konference téměř démonizovali). R. Strejček mimo jiné doplnil, že možnost výběru svého správce mají autoři již dnes, protože si podle zákona mohou vybírat kohokoliv v rámci celé EU. Pluralita kolektivních správců je ale často spíše kontraproduktivní, protože to např. tvůrce a producenty větších projektů nutí komunikovat s více subjekty.

Na uvedení české verze licence se přišlo podívat několik desítek lidí

Na uvedení české verze licence se přišlo podívat několik desítek lidí

Publicistický a CC panel

V závěru byly připraveny ještě dva diskuzní a přednáškové panely. Šéfredaktor serveru Lupa.cz Patrick Zandl na příkladu loga Nike demonstroval, že i pár čárek a křivek může mít obrovskou hodnotu. Zmínil také, že otevřené zdroje potřebují licence, protože lidé zkrátka chtějí mít určitou právní jistotu. Druhý řečník, hudební publicista Pavel Klusák, následně vyjmenoval celou řadu příkladů, kdy se umělci rozhodli vydat svá díla pod licencí CC – a rozhodně na tom neprodělali (minimálně co se marketingu týče). Posledním účastníkem prvního panelu byl Adam Hazdra (ze serveru Root.cz), který hovořil o překladu knihy Free Culture (Svobodná kultura) od Lawrence Lessiga. Překlad probíhá na speciální wiki již od roku 2007 a předpokládá se, že bude dokončený někdy v závěru tohoto roku.

Účastníci publicistického panelu: zleva Patrick Zandl, Pavel Klusák a Adam Hazdra

Účastníci publicistického panelu: zleva Patrick Zandl, Pavel Klusák a Adam Hazdra

Zahraničním hostem konference byl Paul Keller z Nizozemska, který se s ostatními podělil o zkušenosti ze zavádění licencí CC v Holandsku. Připomenul, že situace s právy je tak zamotaná, že i samotní autoři museli v řadě případů platit spravujícím organizacím za použití vlastního díla. Petr Kadlec, nejdéle působící správce české Wikipedie, následně hovořil o aktuálním rozsáhlém projektu, v rámci kterého bude celá Wikipedie přecházet ze současné licence GFDL (GNU Free Documentation License) právě na Creative Commons. Na závěr promluvil ještě Martin Čechura (vystupující též pod pseudonymem Martin Chrk), jeden z provozovatelů internetového rádia Radio23.cz. To se zaměřuje na hudbu žánru techno, která taktéž nevyužívá kolektivní správce a preferuje svobodnější licence, jako třeba CC.

Účastníci panelu o Creative Commons: zleva Paul Keller, Martin Chrk a Petr Kadlec

Účastníci panelu o Creative Commons: zleva Paul Keller, Martin Chrk a Petr Kadlec

Závěrem

Konference o Creative Commons byla přínosná a vzhledem k mnoha článkům v médiích také poměrně úspěšná. Je ale vhodné ještě jednou zdůraznit, že ačkoliv se Creative Commons často prezentuje jako opak copyrightu, není to zcela přesné. Creative Commons totiž stojí spíše na pomezí mezi restriktivním copyrightem a naopak zcela volným a otevřeným konceptem public domain.

Na každý pád, dokončení českého překladu licencí CC (a především jejich integrace do naší legislativy) je významnou událostí, která mnoha autorům nepochybně usnadní šíření jejich tvorby. Na závěr bych ještě rád doplnil, že záznamy přednášek z této konference jsou k dispozici na webových stránkách DigiLabu.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RYLICH, Jan. Creative Commons a uvedení české verze licencí. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2020-01-20]. urn:nbn:cz:ik-14048. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14048

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

registration login password