Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Co představuje program Erasmus Staff Mobility pro knihovníka?

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Co představuje program Erasmus Staff Mobility pro knihovníka?

0 comments
Anglicky
English title: 
What Erasmus Staff Mobility Programme means for a librarian?
English abstract: 
The report focuses on the visit of a Swedish librarian Susanne Sandberg from Chalmers University of Technology Library to the National Library of Technology that took place in April 2014 within the Erasmus Staff Mobility Programme. Ms. Sandberg’s stay in Prague provided an excellent opportunity for exchange of experience and knowledge in the area of international interlibrary and information services.

Program Erasmus Staff Mobility

Studentské pobyty na univerzitách v zahraničí v rámci programu Erasmus jsou všeobecně dobře známé. Program podporující mobilitu a výměnu zkušeností se ale týká také univerzitních zaměstnanců. Tak tomu bylo i v případě návštěvy univerzitní knihovnice Susanne SandbergChalmers University of Technology Library ze švédského Göteborgu (také zkratka CHUT Göteborg).

Vybrala si k návštěvě Národní technickou knihovnu (NTK), která sice nemá status univerzitní knihovny, avšak akademické obci hojně slouží a zejména poskytuje mezinárodní meziknihovní služby (MMS či ILL), o jejichž problematiku se Susanne přednostně zajímala a v nichž ve své domácí knihovně také působí. Strávila u nás čtyři pracovní dny od 7. do 10. dubna 2014.

MMS v NTK – navazování zahraniční spolupráce

Služby MMS se v Národní technické knihovně zaměřují na vyhledávání a poskytování výpůjček především technicky zaměřené literatury a zasílání kopií z publikací a článků z odborných časopisů. Žádané jsou materiály z konferencí, reporty, dizertační práce, normy a další literatura. Mezi nejvyhledávanější tituly z hlediska oborů patří architektura, životní prostředí, úspora energií, biomedicínské inženýrství, změny klimatu, živelní pohromy atp. Obrací se na nás i žadatelé o netechnickou literaturu (například z oborů lékařství, živočišný výzkum, mezinárodní vztahy aj.) a my rádi vyhovíme, je to příjemná změna. Volný přístup ke zdrojům (angl. open access) se neustále rozšiřuje, ale mezinárodní meziknihovní služba hraje nepostradatelnou roli pro studenty (zejména v závěrečných ročnících studia a při doktorském studiu), učitele i vědecké a výzkumné pracovníky.

Oddělení MMS navazuje a udržuje spolupráci s mnoha zahraničními knihovnami. Mezi nejčastější, se kterými často a intenzivně spolupracujeme, patří severské knihovny. Švédské knihovny, zejména univerzitní, mají bohaté fondy, přiměřené ceny a dobře fungující ILL systémy. Některé dokonce poskytují výpůjčky zdarma. Pomalu se vyvíjí a mění také jejich přístup k zasílání elektronických kopií. Zdá se, že donedávna velmi striktní autorský zákon a jeho výklad se pomalu posunuje k progresivnější formě.

„6Stk“ a seznámování s knihovnou

„6Stk“ je původní registrační uživatelské jméno Národní technické knihovny (dříve Státní technická knihovna) ve švédském meziknihovním systému LIBRIS, které se prozatím nezměnilo ani se změnou názvu celé instituce, statusu i adresy knihovny. Nevím přesně kolik let, ale již poměrně dlouho posíláme žádosti o výpůjčky knih do Chalmers Library – pro nás známou pod zkratkou CHUT Göteborg. Knihy nám posílají ochotně, rychle a zdarma, což je v dnešní době už značně výjimečné. Národní technická knihovna mívá mnoho zahraničních návštěv, ale na tuto jsme se těšili obzvlášť (alespoň my pracovnice z MMS). Je to zvláštní pocit, když s někým spolupracujete mnoho let pouze virtuálně, pomocí emailů a elektronických formulářů a nyní konečně přijede knihovnice z masa a kostí – Susanne Sandberg.

Protože jsem chtěla, aby Susanne měla pestrý program a možnost poznat co nejvíce z naší knihovny, oslovila jsem další kolegy, kteří mi velmi ochotně vyšli vstříc, za což jim ještě touto cestou děkuji. Stephanie Krueger, vedoucí oddělení komunikace a fundraisingu Susanne oficiálně přivítala a provedla knihovnou, Jakub Řihák povídal a informoval o programu EOD (eBooks on Demand), Alena Chodounská, vedoucí informačních služeb a její kolegyně od výpůjčního pultu poreferovaly, jak to u nás vypadá na informačních pultech a jak se sestavuje rozpis služeb atd.

Petra Pejšová zasvětila Susanne do naší digitální knihovny a seznámila ji i s dalšími projekty. Dále měla Susanne možnost vyslechnout pracovnice z našeho centra ISSN – Evu Jeřábkovou, Jaroslavu Trčkovou a Marii Trnkovou. V závěru týdne se jí věnovala Lenka Hvězdová, která předala všechny informace o referenčních a rešeršních službách, a následně Susanne poznala i našeho mladého experta na scientometrii Jakuba Szarzece. Protože se nejvíce pohybovala na 3. nadzemním podlaží, kde sídlí MMS služba, musela samozřejmě navštívit i naši chloubu – reprografické a digitalizační pracoviště. Kolegyně – Markéta Říhová, Katka Hříbalová, Ivana Janů i ostatní – začaly nejdříve nesměle, ale když viděly, že to Susanne opravdu zajímá, rozpovídaly se více a bylo znát, že svým skenerům rozumějí a mají tuto práci rády, což poznala a ocenila i naše švédská návštěva.

Susanne se poněkud neplánovaně zúčastnila také dvou našich pracovních porad – User Support Group, kterou vedl Sasha Skenderija, vedoucí odboru pro uživatelskou podporu. Susanne se snažila poctivě zodpovědět všechny otázky. Přítomná byla i na naší interní poradě oddělení meziknihovních služeb, kde se mluvilo výhradně česky, ale Susanne se zájmem pozorovala naše tváře a reakce – prostě jak to chodí. Když se přiblížil konec týdne, s hrůzou jsem zjistila, na co všechno jsme se ještě zapomněli nebo nestihli zeptat.

Co jsme se dozvěděli o švédské knihovně?

Univerzitní knihovna CHUT Göteborg je složena ze tří knihoven – hlavní knihovny, knihovny Lindholmen a knihovny architektury. Oficiálním jazykem univerzity je angličtina, zejména kvůli velkému množství zahraničních studentů (program Erasmus). Angličtina je komunikačním jazykem informačních služeb, všechny nápisy, letáčky, propagační materiály knihovny, web a většina komunikace na facebooku je v angličtině. Rovněž většina současného knihovního fondu je v anglickém jazyce.

Zákazníky jsou hlavně studenti a akademičtí pracovníci, ale knihovna je otevřena i veřejnosti a využívá obdoby nástroje NTK „skupinátoru“ pro specifikaci přístupu k informačním zdrojům. Je otevřena od pondělí do soboty v určitých hodinách, které se v období zkoušek prodlužují, ale není k dispozici noční studovna. Knihovna má tichou studovnu, ostatní části knihovny jsou pojaty jako sociální prostor, který je přiměřeně hlučný (podle Susanne někdy až moc). Knihovna nevybírá žádné pokuty či penále a uživatelé respektují termíny vracení výpůjček, nejsou s tím žádné problémy.

Knihovna má štíhlou organizační strukturu: v čele tří oddělení – Discovery and delivery, Scholarly communication a Support and system – stojí vedoucí oddělení, nad nimi ředitel. Zadané úkoly řeší týmy složené z pracovníků různých oddělení. V knihovně je celkem 58 zaměstnanců; část administrativy, provozních záležitostí a IT zajištuje univerzita, knihovna má ale také pět vlastních pracovníků IT. Významnou roli hraje osobnost současného ředitele, který je iniciátorem nových projektů a služeb i propojení knihovny se životem univerzity. Pracovníci knihovny například zabezpečují a provádějí administraci databáze a komunikační platformy vědy a výzkumu univerzity. Studenti – většinou bakalářského studia – jsou povinni absolvovat přednášky a školení o používání informačních zdrojů v knihovně k získání povinných kreditů. Stoupá také obliba konzultací knihoven o scientometrii a publikování v open access pro katedry univerzity atd.

Knihovna nakupuje stále méně časopisů v tištěné verzi (asi 50 titulů), téměř všechny jsou tedy v elektronické podobě. Začíná také současně převažovat nákup elektronických knih nad tištěnými. Knihovna používá Summon jako hlavní vyhledávací prostředí, doplněný SFX serverem pro přístup k plným textům. Vznikají také „subject guides“ – přehledy doporučených a ověřených zdrojů v určitých oborech a na určitá témata (například jak citovat). Knihovna ale nepoužívá koncept oborového knihovníka ve smyslu odborníka s doplněným knihovnickým kurzem. Všichni pracovníci jsou všeobecnými knihovníky, kteří si podle potřeb prohlubují znalost zdrojů v určitém oboru. Všichni knihovníci se střídají ve službách na informačním pultu knihovny a každý prochází důkladným školením pro tyto služby.

Co zaujalo Susanne Sandberg v NTK?

Naše detailní všestranné statistiky – interní statistiky MMS (uznání pracovnici MMS Veronice Ježkové) a automaticky generované statistiky v systému VPK. Zručnost pracovnic MVS se skenery a digitalizace. Samozřejmě vzhled knihovny, obdiv ke krásně barevné podlaze, převládající světlá barva a vzdušnost našich kanceláří a pracovních míst (Susanne nepoužívala výraz „open space“, ale prostě a samozřejmě termín „office“). Útulnější shledala kavárnu na Fakultě architektury ČVUT ve srovnání s Traverzou v NTK.

Co zaujalo nás?

Před návštěvou Susanne jsem pilně navštěvovala a zkoumala webové stránky jejich knihovny. Mají pojmenované týmové studovny po významných osobnostech. Co vám například říká jméno Byron nebo Hopper?

Snažili jsme se porovnat počty knih v angličtině a v rodném jazyce (švédštině a češtině) i další ukazatele, ale pak jsem s porovnáváním trochu přibrzdila se zjištěním, že všechno prostě porovnat nejde. Zejména při skutečnosti, že Univerzita Chalmers má 10 000 studentů a naše ČVUT jich hlásí přes 22 000, navíc NTK ve velké míře poskytuje služby i studentům z VŠZ, VŠCHT a pracovníkům ÚOCHB. Navzdory tomu se CHUT Göteborg nachází ve srovnávacím žebříčku nejlepších technických univerzit na 202. místě, zatímco ČVUT je na 451.- 460. místě (podle World University Rankings 2013). Ovšem kvantita a kvalita jsou dvě rozdílné kategorie. Snažila jsem se přijít na to, proč si naše knihovna z CHUT Göteborg půjčuje publikace, zatímco oni nás naopak nepotřebují a neposílají k nám své požadavky. To samozřejmě může mít více důvodů a budu po tom pátrat dál. Knihovna Chalmers má například bohatou kolekci „mariňácké literatury“, zatímco na ČVUT se marine sciences (námořní vědy) nestudují. CHUT má daleko více předplacených elektronických databází a mnohem více zahraničních studentů.

Z dalších postřehů:

  • Univerzitní knihovník je ve Švédsku vysoce společensky hodnocené místo.
  • Požadavky z mezinárodní meziknihovní služby CHUT Göteborg směřují především do norských a německých knihoven; s Britskou knihovnou nespolupracují, nepotřebují ji.
  • Knihovna expanduje.
  • Průměrný knihovnický plat je zhruba 30 000 SEK.
  • Pracovníci knihovny mají po 40. roce věku 7 týdnů dovolené.
  • 1 hodina týdně z pracovní doby je určena pro jakýkoliv zdravý pohyb, v blízkosti knihovny je tělocvična.
  • Každý knihovník má služební mobil a Ipad.

Návštěvu švédské kolegyně považujeme za velmi užitečnou a podnětnou pro obě strany a budeme se snažit tyto vztahy dále rozvíjet a utužovat.

Česko-švédský ILL team
Česko-švédský ILL team (zleva): Veronika Ježková, Ludmila Hráská, Susanne Sandberg, Pavla Jará a Jiřina Haningerová

Veronika Ježková – požadavky vyřizuje nebezpečně rychle, zákazník bývá zaskočen, jejím koníčkem jsou statistiky
Ludmila Hráská – nenápadná odbornice na šedou literaturu a precizní účetní, která hlídá naše depozitní konta
Susanne Sandberg – Chalmers Library, Chalmers University of Technology, náš host
Pavla Jará – žádaná „dvorní“ knihovnice, jejíž jméno lze najít v referencích odborných publikací
Jiřina Haningerová – autorka článku; pracuje v mezinárodních meziknihovních službách od r. 2000
Literatura:
Hodnocení: 
Průměr: 1 (1 hlasování)
HANINGEROVÁ, Jiřina. Co představuje program Erasmus Staff Mobility pro knihovníka?. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 9 [cit. 2020-08-07]. urn:nbn:cz:ik-14273. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14273

automaticky generované reklamy
registration login password