Profesor Zdeněk Neubauer, biolog a filozof, říká, že informace jsou něco, co nás „formuje in“, tedy co nás vnitřně mění. Z tohoto pohledu je většina toho, co slyšíme či čteme, jakýmisi „exformacemi“, které po nás sklouznou jako voda po navoskovaném papíru. Podstatou moderní společnosti navíc není nechat se něčím formovat, ale být sám, nezávislý a určovat tón. Formovat ty ostatní.

O málokterém politikovi slýcháme, že umí naslouchat. Spíše je uznáván a veřejně vychvalován za to, že si vždycky umí prosadit svou. Skoro to vypadá, že informace nepotřebujeme a ani nechceme. A pokud je používáme, neslouží k tomu, aby nás změnily. Spíše si z informačního oceánu stahujeme to, co se nám líbí a hodí, a to pak používáme jako brnění, abychom se měnit nemuseli.

Studenti osmé třídy základní školy se svým učitelem matematiky probírali geometrickou úlohu. Včera řešili tentýž úkol na počítači a tři čtvrtiny jej zvládly, protože byli schopni si definice a vzorce nalézt ve Wikipedii (nejrozsáhlejší internetová encyklopedie). Dnes měli jenom pero a papír a stejný úkol zvládl jeden student. Nic si ze včerejška nepamatovali. Důvod je jednoduchý - proč bychom se něco pracně učili, když se to dá snadno nalézt na internetu? Teprve v kabinetu si učitel uvědomil, že kdyby ministerstvo školství chtělo něco udělat pro obecnou vzdělanost, mohlo by rozběhnout akci „internet ze škol“. Posléze zjistil, že každý z jeho žáků je doma připojen k internetu a na něm se věnuje samostudiu, a to zejména počítačových her. Dále pak oblíbeným komunikačním hrátkám.

Je to dobře, nebo špatně? Nevím. Doba se mění a je docela dobře možné, že děti se instinktivně připravují na úkoly budoucnosti doma a ve škole už jenom otravují sebe a pokud možno taky kantory. Na druhou stranu se zdá, že závislost na snadno dostupných informacích z internetu vede k duševní lenosti, nejistotě a neschopnosti se správně rozhodovat ve složitých situacích.

Navíc informace - tedy popis, „co to je“ - jsou možná méně důležité než významy, tedy pochopení, „co to znamená“. A významy teprve vznikají přemýšlením o informacích a prací s nimi. Jean Baudrillard, francouzský postmoderní filozof a sociolog, už kdysi říkal, že máme čím dál více informací a čím dál méně významů.

Redakční poznámka: Příspěvek je se souhlasem redakce převzat ze serveru Týden.cz, kde byl publikován 2. 1. 2007.