Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

CESNET Conference 2006

Čas nutný k přečtení
12 minut
Již přečteno

CESNET Conference 2006

0 comments
Anglicky
English abstract: 
<br/>
Autoři: 

Ve dnech 6.–8. března se v Praze konala významná konference s názvem CESNET Conference 2006, kterou organizovalo sdružení CESNET (Czech Educational and Scientific Network - Česká vzdělávací a vědecká síť), provozovatel páteřní sítě v České republice. Akce se konala při příležitosti oslav deseti let od oficiálního založení CESNET z. s. p. o. (zájmové sdružení právnických osob) a jednalo se o vůbec první konferenci, kterou CESNET organizoval.

Úvodem celé třídenní akce proběhla uvítací recepce, která se konala v pondělí 6. března od 20:00 v Obecním domě. Recepce začala krátkými proslovy na téma desátého výročí CESNETu (zde bych rád upozornil na článek Gabriely Krčmářové, CESNET slaví 10 let, publikovaný v minulém čísle Ikara) a dále již mohli účastníci vzájemně diskutovat, využít bohatého občerstvení a poslouchat příjemnou živou hudbu (kterou zajišťoval Jakub Šafr Quartet & Petra Ernyeiová).

Hlavní část této mezinárodní konference se konala 7. – 8. 3. v Karolinu, konkrétně v Modré posluchárně, a byla živě přenášena po internetu. Záznamy jednotlivých úseků (včetně následných dotazů na řečníky) lze nalézt zde a v dohledné době budou přístupné ve videoarchivu CESNETu. Na oficiálních stránkách konference je mnoho dalších informací, mimo jiné podrobný program, včetně fotografií a stručných anotací. Zájemci si tam také mohou stáhnout i prezentace jednotlivých účastníků (ve formátu .pdf, popř. .ppt).

Konference se věnovala několika okruhům. Hlavními tématy byly:

  • optické sítě – tedy sítě tvořené optickými vlákny. Byly zde probírány různé druhy sítí (místní LAN, městské MAN, dálkové WAN), otázky získávání a integrace síťových prvků, design optických sítí a související experimenty;
  • IPv6 – neboli internetový protokol šesté generace. Tento nový protokol začíná velice pozvolna nahrazovat již poněkud zastaralý protokol IPv4, který ale na internetu stále dominuje;
  • síťový middleware – middleware obecně je de facto softwarová vrstva, ležící mezi operačním systémem a samotnou aplikací. Je to určitý soubor programů a nástrojů řídících vzájemnou komunikaci operačního systému a aplikací. Byla zmiňována problematika autentizace uživatelů či využívání aplikací a zdrojů ve sjednoceném prostředí;
  • monitorování – kontrola a sledování je důležitou součástí řízení a správy sítí. Tato sekce zahrnovala otázky monitorování infrastruktury, provozu a výkonnosti sítí, metody a techniky monitorování a teoretické studie;
  • gridy – pojem ‚grid‘ se jen velice těžko definuje, nicméně jedná se de facto o distribuovaný výpočetní a úložný systém, určitou hardwarovou a softwarovou infrastrukturu. Ačkoliv by bylo možné přeložit ‚grid‘ i ‚network‘ jako ‚síť‘, je třeba tyto pojmy odlišovat. Proto se ‚gridy‘ raději nepřekládají.
  • aplikace – nové druhy aplikací jsou také důvodem vzniku nových a výkonných optických sítí a síťových technologií. Probíraly se otázky kolaborativních prostředí, práce s multimédii apod.

První den konference zahájil Ing. Josef Kubíček, předseda představenstva CESNETu, krátkým přivítáním účastníků a představením význačných hostů, jmenovitě JUDr. Petry Buzkové, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT ČR), a Klause Ullmanna, význačné osobnosti v oblasti sítí a síťových technologií. Petra Buzková se ve své následující řeči zaměřila na stručné zhodnocení vývoje CESNETu a podtrhla dlouhou a fungující spolupráci mezi CESNETem a MŠMT ČR. Zdůraznila, že CESNET funguje dobře a spolehlivě a neustále se rozvíjí. Ing. Kubíček následně předal slovo emeritnímu děkanovi Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně, doc. RNDr. Luďkovi Matyskovi, CSc., který se stal předsedou dopolední sekce prvního dne konference. Doc. Matyska opět přivítal všechny účastníky a oficiálně přešel na angličtinu, jednací jazyk konference (úvodní příspěvky byly do té doby simultánně tlumočeny).

Prvním přednášejícím byl již zmíněný Klaus Ullmann, ředitel a předseda představenstva DNF (Deutsche Forschungsnetz), člen a předseda představenstva DANTE (Delivery of Advanced Network Technology to Europe) a konsorcia GÉANT2. Jeho přednáška se týkala národních a evropských sítí pro vzdělání a výzkum (příkladem takové národní sítě je například CESNET či DNF, příkladem evropské Géant2). Ve své řeči zmiňoval uživatele těchto sítí (primárně univerzity), vývoj nových technologií (například linky s kapacitou 40 Gbit/s místo dnešního standardu 10 Gbit/s, technologický scénář propojení národních sítí přes Géant2 apod.), význam "temných" vláken jakožto základního stavebního prvku sítí ("temná" vlákna jsou taková vlákna, která vlastní a aktivuje národní síť sama, tedy vlákna, která nejsou pronajata a spravována poskytovatelem), význam "přeshraničních" vláken (propojení národních sítí přes další tranzitní národní síť místo přes Géant2) aj. Zamýšlel se také nad předpokládaným vývojem v oblasti v následujících pěti letech.

Ing. Jan Gruntorád, CSc., generální ředitel sdružení CESNET, člen představenstva DANTE a člen výkonného výboru GN2 (Géant2), se ve svém příspěvku věnoval tématu aktivit CESNETu a výzkumných plánů. Představil milníky vývoje internetu v ČR, například první mezinárodní spoj roku 1992, setkání zástupců 27 českých univerzit a Akademie věd 6. 3. 1996, které předcházelo oficiálnímu vzniku právního subjektu CESNETu, či rok 2000, kdy byl proveden prodej starší sítě CESNET Contactelu a sdružení CESNET si ponechalo pouze novější síť, později přejmenovanou na CESNET2 (zde Ing. Gruntorád zdůraznil, že to bývá mnohdy matoucí, neboť to může vypadat, jako by bylo prodáno celé sdružení CESNET a nikoliv jen jeho první síť). Dále se hovořilo o rozvojovém fondu CESNETu (založeném na financích z prodeje první sítě), o financování CESNETu (na bázi veřejných soutěží, tendrů), o výzkumném plánu (v současnosti 12 aktivit od rozvoje páteřní sítě, přes IP telefonii až po lékařské aplikace), o účasti na mezinárodních projektech a dalších tématech.

Příspěvek M.Sc. Mathieu Goutelle z CNRS (The Centre National de la Recherche Scientifique) a z UPMC (Université Pierre et Marie Curie) v Paříži se týkal sítí, gridů a projektu EGEE. M. Goutelle hovořil o tom, že pro funkční gridy jsou vysoce výkonné sítě naprosto zásadní, neboť běžící aplikace mají celou řadu požadavků (přenášet a vyměňovat si velké množství dat apod.). EGEE (Enabling Grids for E-SciencE, tedy řekněme zpřístupnění gridů pro e-vědu) je čtyřletý projekt (2004–2008), který má za cíl spojit regionální a národní sítě rozmístěné po celém světě do výkonné a fungující infrastruktury.

M.Sc. Loukik Kudarimoti ze skupiny DANTE měl přednášku na podobné téma. Opět šlo zejména o sítě a gridy (a opět byl zmíněn projekt EGEE), avšak tentokrát byl kladen důraz zejména na monitorování. Výsledkem společného úsilí, na kterém se podíleli Géant2, Internet2, ESnet a University of Delaware, je PerfSONAR (Performance Service Oriented Network-monitoring Architecture), infrastruktura pro monitorování výkonu sítě. Zmíněna byla i pracovní skupina GGF NM WG (Global Grid Forum, Network Measurement Working Group).

Po hodinové přestávce na oběd konference pokračovala a Luděk Matyska byl vystřídán novým předsedou, panem Diego Lopezem ze sdružení RedIRIS (španělská obdoba CESNETu). Prvním řečníkem odpolední části byl profesor Miron Livny z Computer Sciences Department, University of Wisconsin-Madison, který hovořil o umisťování dat v distribuovaných prostředích. Zdůraznil, že vzhledem k rozmístění vysokokapacitních sítí po celém světě už není nejdůležitější otázkou tuto kapacitu alokovat, ale využít. S tím souvisí také proces umisťování dat, jeho řízení a monitorování.

Další v pořadí byl Dr. Erwin Laure z organizace CERN (Conseil Européen pour la Recherche Nucleaire, evropská laboratoř pro jadernou fyziku v Ženevě) a technický ředitel EGEE. Hlavním tématem jeho prezentace byly opět gridy. Uvedl příklady gridů v Evropě i ve světě a určité vize vzájemné spolupráce a standardizace. Znovu byly zopakovány základní informace o projektu EGEE a vyjmenovány příklady některých významných aplikací z různých oblastí (fyzika, biomedicína, astronomie apod.)

Mgr. Lukáš Hejtmánek z Fakulty informatiky MU v Brně si připravil příspěvek zabývající se tématem distribuovaného ukládání dat. Prezentoval koncept systému, který podporuje "verzování" souborů (vytváření dalších nových verzí souborů, pokud se s nimi pracuje), sdílení souborů (to bývá chápáno jako protiklad k verzování, nicméně díky oddělenému uchovávání je možná koexistence v jednom systému) a tzv. "nekonečné soubory" (kontinuální datové toky, jejichž počátek postupně mizí).

Odpolední cyklus uzavřel Lukas Hämmerle ze sdružení SWITCH (švýcarská národní výzkumná síť). Tématem jeho přednášky byla jednotná správa identit, která vychází z projektu Shibboleth amerického programu Internet2. Výsledkem je SWITCHaai, kde AAI značí Authentication&AuthorizationInfrastructure, tedy infrastrukturu ověřování a autorizace. V jádru se jedná o to, že uživateli stačí pouze jedna přihlašovací procedura, která mu zajistí přístup k mnoha různým zdrojům a aplikacím (namísto samostatných registrací ke všem jednotlivým zdrojům). K dispozici je i demo.

Po další přestávce nastal čas pro dvě plánované videokonference. První účastnicí byla Ana Preston, M.A., z mezinárodního programu Internet2, která se připojovala z univerzity v Tennessee v Knoxville v USA. Její prezentace se týkala obecně stavu sítí ve Spojených státech amerických. Hovořila o projektu Internet2, páteřní síti Abilene, mezinárodní konektivitě, regionálních optických sítích, získávání temných vláken a podobně. Zmínila také společnost FiberCo, kterou založil Internet2 a jejímž cílem je podporovat regionální i celostátní sítě (získávání a přidělování vláken, poradenství aj.), a významné projekty jako HOPI (The Hybrid Optical and Packet Infrastructure Project) a NLR (National LambdaRail).

Druhé videokonference se zúčastnili hned dva odborníci: Jim DeRoest a Michael Wellings z organizace ResearchChannel v Seattlu (nezisková organizace zabývající se médii a technologiemi). Tématem jejich společné prezentace byl zejména projekt iHDTV (Internet High Definition TeleVision), jehož cílem je umožnit přenos videa ve vysokém rozlišení po internetu. Ostatně sama videokonference byla přenášena v HD kvalitě (což byla první demonstrace tohoto typu v ČR). Dalším tématem byl projekt DigitalWell, což je systém řízení digitálních prostředků (získávání, ukládání, doručování aj.) v sítích. Tím skončil úterní oficiální program a první den konference uzavřela večeře, která se konala od osmi hodin v Restauraci Pelikán.

Předsedou středečního dopoledního cyklu byl Ing. Jan Gruntorád, CSc., který přivítal účastníky a oficiálně zahájil druhý den konference. Jako první vystoupil Ing. Jan Kořenek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně a člen projektu Liberouter. Tento projekt se zabývá náročnými síťovými aplikacemi, které používají k urychlení hardwarové akcelerační karty, například COMBO6 (Communication Multiport Board for IPv6). Hovořil také o pasivním adaptéru pro monitorování sítí do 10 Gbps (architektura firmwaru, experimentální výsledky atd.)

S projektem Liberouter byl spojený i další účastník, Mgr. David Šafránek z Fakulty informatiky MU v Brně. Jeho přednáška se týkala formálního ověření komponenty FIFO. FIFO znamená first-in, first-out (tedy první dovnitř, první ven) a jedná se o typ bufferu (vyrovnávací paměti), který zabraňuje ztrátě dat během vysokorychlostní komunikace. Byly zmíněny objevené chyby a nastíněno jejich řešení.

Třetím řečníkem této sekce byl Mgr. David Antoš (také FI MU Brno) se svým příspěvkem na téma filtrování paketů pro akcelerátory založené na FPGA (Field Programmable Gate Array, programovatelné hradlové pole; jednoduše řečeno jistý integrovaný obvod). Mj. také nastínil reprezentaci paketových filtrů, tzv. FDD (Filter Decision Diagram), který může být přepsán "na míru" cílovému hardwaru.

Dan Nae z California Institute of Technology (Caltech) vystoupil s prezentací projektu UltraLight. UltraLight je společné dílo experimentálních fyziků a síťových inženýrů financované NSF (National Science Foundation, americká Národní vědecká nadace). Cílem projektu jsou pokroky v síťování a přijetí nových přístupů. Projekt nechápe síť jako statickou soustavu linků, ale jako dynamickou a konfigurovatelnou surovinu. Klíčovou otázou je monitorování, proto UltraLight využívá sledovací systém MonALISA (Monitoring Agents using a Large Integrated Service Architecture) vyvinutý právě v Caltechu.

M.Sc. Artur Binczewski z Poznaňského superpočítačového a síťového centra. Hovořil zejména o projektu LUCIFER – tato pekelně znějící zkratka znamená Lambda User Controlled Infrastructure For European Research, tedy určitá řízená infrastruktura pro evropský výzkum (lambda je mimo jiné i výraz pro optické vlákno). Tento projekt má řadu cílů, mj. vyvinout dynamické mechanismy hledání, rezervace a alokace zdrojů napříč různými evropskými hybridními síťovými infrastrukturami.

Ing. Miroslav Karásek, DrSc., z Ústavu radiotechniky a elektroniky Akademie Věd měl přednášku na téma parametrického zesílení a konverze vlnových délek. Popisoval vzájemnou interakci signálů ve vlákně a výsledné vznikající vlny demonstroval pomocí celé řady vzorců, grafů a schémat. Tento relativně dosti technicky orientovaný příspěvek dopolední sezení uzavřel.

Předsedou závěrečné části konference byl Hans Döbbeling, Ph.D., z generálního ředitelstí DANTE. První prezentaci měl Ing. Jiří Cihlář z firmy Intercom Systems, a. s., který hovořil o návrhu a rozmístění DWDM páteřní sítě v rámci CESNET2. DWDM znamená Dense Wavelenght Division Multiplexing (hustý vlnový multiplex) - jedná se o technologii, která umožňuje zvýšit kapacitu připojení optických sítí. Byla zmíněna případová studie navýšení spojení Praha–Brno (v rámci CESNETu) na 10 Gbit/s a není vyloučeno dosažení až 40 Gbit/s.

Další zástupce sdružení SWITCH, pan Fabio Vena, si připravil přednášku na téma e-konference. Hovořil o virtuálních konferencích (aplikace zaměřené na velmi dobrý audio a videopřenos mezi více účastníky), platformě pro spolupráci (spíše než AV je zde v centru pozornosti sdílení dokumentů) a streamování (tedy živé webové vysílání a archivování). Součástí prezentace byla i ukázka, během níž se spojil se svojí kolegyní ze Švýcarska (Paolou Wietingovou, také SWITCH) a tím probírané technologie demonstroval.

Mgr. Michal Procházka z Ústavu výpočetní techniky (MU Brno) mluvil o síti aktivních elementů. Takové sítě mají řadu výhod: jsou provozované uživateli, robustní, zdokonalující se, samoorganizovatelné. Obvykle mají sice nižší efektivitu, ale to není nijak zvlášť limitujícím faktorem. Organizace může být centralizovaná (s centrálními indexačními rejstříky), decentralizovaná (čisté peer-to-peer sítě) nebo hybridní.

Mgr. Karel Slavíček, Ph.D. (také z ÚVT MU v Brně), se zabýval ověřováním uživatelů a přístupem k zabezpečeným datům. Popisoval zejména projekt MEDIMED, jehož cílem je rozšířit systém PACS mezi lékařskou veřejnost. PACS (Picture Archiving and Communication System) je systém pro archivaci a komunikaci lékařských dat (primárně obrazových). Nemocnice připojené do tohoto systému si mohou mezi sebou tato data vyměňovat při zachování maximální kvality i zabezpečení.

S poslední odbornou prezentací konference vystoupil Simon Leinen (SWITCH), který prezentoval otázky designu akademických a výzkumných sítí. Zmiňoval rozdíly mezi paketovým přepínáním a přepojováním okruhů (a nakonec dodal, že obě metody mohou koexistovat vedle sebe), zabýval se významem routerů a mj. se také dotkl i síťové architektuře P2P. Hovořil o celé řadě nových přístupů, které by v konečném důsledku znatelně změnily tvář internetu.

Závěrečné slovo pronesl Ing. Jan Gruntorád, CSc., který stručně zhodnotil celou konferenci, poděkoval účastníkům (registrováno bylo 111 účastníků ze 16 zemí celého světa) a nevyloučil možnost, že se podobné konference budou konat pravidelně. Ing. Gruntoráda vystřídal doc. RNDr. Luděk Matyska, CSc., který prezentoval některé statistiky (předneseno bylo 21 prezentací, většina od zahraničních účastníků), dále poděkoval programové komisi i přítomným mluvčím za jejich přínosné příspěvky. Na samotný závěr předal ještě jednou slovo Ing. Gruntorádovi, který poděkoval organizační komisi, sponzorům (Cisco Systems, Intercom Systems, TeliaSonera, ČD Telematika, Manta Projection Systems), své kolegyni PhDr. Gabriele Krčmářové a všem dalším, kteří byli zapojeni do organizace a příprav konference. Poté se ještě naposledy rozloučil s účastníky a tím byla konference oficiálně ukončena.

Přínos této akce byl velký – na konferenci se setkali špičkoví odborníci z oblasti sítí a síťových technologií, kteří představili své úspěchy, experimenty a vize. Ačkoliv byla konference určena primárně odborné veřejnosti a některé prezentace byly dosti technicky orientované, řada informací byla podávána srozumitelně a jasně. Proto bych rád případné zájemce ještě jednou odkázal na oficiální stránky CESNET Conference 2006, kde je k dispozici mnoho dalších informací. Na závěr bych snad ještě jen doplnil, že v souvislosti s konferencí byly vydány i dvě oficiální tiskové zprávy – jedna se věnovala celkovému shrnutí konference a druhá se zaměřila na unikátní HD videokonferenci.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RYLICH, Jan. CESNET Conference 2006. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 4 [cit. 2020-09-24]. urn:nbn:cz:ik-12402. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12402

automaticky generované reklamy
registration login password