Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

České knihovny a uprchlíci

Čas nutný k přečtení
20 minut
Již přečteno

České knihovny a uprchlíci

0 comments
Podnázev: 
Reakce českých knihoven na migrační krizi
Anglicky
English title: 
Czech Libraries and Refugees
English subtitle: 
Czech libraries response to the migration crisis
English abstract: 
The purpose of this paper is to show how Czech libraries are responding to the migration crisis. The first half of the article discusses what Czech libraries could learn from foreign libraries on ways to be involved in response to current events. Czech libraries already organize events that inform the public and host activities aimed at helping refugees. The authors visited such events and a summary of their observations is presented in the second half of the article.

Situace uprchlíků je v současné době důležitým politickým tématem. Nárůst žadatelů o azyl v ČR není dramatický. V roce 2015 bylo podáno přibližně 1400 žádostí o mezinárodní ochranu, zatímco v roce 2014 bylo podaných žádostí celkem 1156. Z dlouhodobého horizontu se nejedná o nijak šokující čísla, v roce 2001 zažádalo v ČR o azyl přes 18 000 osob.[1] Podle vyjádření organizace Člověk v tísni není současný počet žadatelů o azyl v historii ČR ničím výjimečným: „Naopak, nejedná se ani zdaleka o největší počet žadatelů o azyl v novodobé historii Česka.“[2] K nárůstu nedochází ani v počtu migrantů v ČR, právě naopak. Celosvětově však k nárůstu počtu uprchlíků dochází. V roce 2014 muselo své domovy opustit až 59,5 milionu lidí, což je nejvíce od 2. světové války. V Evropě žádají nejvíce o azyl lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Kosova. V ČR je situace jiná, nejvíce je zde žadatelů o azyl z Ukrajiny, dále se jedná o lidi ze Sýrie, Vietnamu, Ruska a Kuby.[3]

Na praktické úrovni se tedy spíše řeší zadržování migrantů bez potřebných dokladů v detenčních zařízeních proti jejich vůli. Tuto praxi kritizuje například Migrační manifest Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.[4] Podmínky v detenčních zařízeních ČR byly negativně vyhodnoceny jak ze strany veřejné ochránkyně práv[5], tak i na mezinárodní úrovni. Vysoký komisař OSN kritizoval nejen podmínky, v jakých jsou uprchlíci v ČR drženi, ale také výroky českého prezidenta.[6] Výrazný je také nárůst nepřátelských postojů vůči imigrantům, především pak uprchlíkům muslimského vyznání.[7]

Detenční zařízení Drahonice
Detenční zařízení Drahonice

Reakce na nárůst počtu uprchlíků

V současnosti hýbe (nejen) českou společností téma uprchlické krize. Na tuto situaci reagují také vědecké či kulturní organizace, vysoké školy a neziskové organizace pořádáním besed, diskusí a vzdělávacích akcí. Příkladem může být např. vzdělávací projekt Multikulturního centra Praha s názvem „Praha sdílená a rozdělená“, který má za cíl přiblížit předválečné česko-německo-židovské soužití a celkovou multikulturní povahu hlavního města.[8] Akce s uprchlickou tématikou uspořádaly například také Univerzita Karlova v Praze (konference „Uprchlická krize a Česká republika“[9] a přednáška v rámci Týdne vědy AV ČR „Cizince v ČR nechceme? Sociální mechanismy xenofobie pohledem etnologie“[10]) či Metropolitní univerzita Praha (veřejná debata na téma „Uprchlická krize“[11]). Akademie věd ČR ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR uspořádala seminář s názvem „Poznatky českých společenských vědců o imigraci do České republiky v evropském kontextu“[12]. Knihovny jako součást veřejného prostoru mají také mnoho možností, jak na současnou situaci reagovat a vycházet vstříc jak uprchlíkům, tak veřejnosti.

S ohledem na své poslání – poskytovat rovný přístup všem bez rozdílu – by knihovny měly přizpůsobit některé své služby, případně vytvořit služby nové v reakci na potřeby lidí, kteří museli opustit své domovy. Knihovny jako informační instituce mohou být místem, kam uprchlíci zamíří, když chtějí získat informace o hostitelské zemi.

Knihovny mohou hrát významnou roli také v rámci seznamování veřejnosti s informacemi o uprchlické krizi. Jejich příležitost je v poskytování objektivních informací o situaci v ČR a ve světě, o původu a kultuře uprchlíků, ale také např. o jejich životních osudech. Knihovny jako vzdělávací instituce mají mnoho příležitostí, jak tyto informace mezi lidmi šířit. Klíčovým bodem ve veškerých aktivitách je spolupráce s organizacemi, které pracují s uprchlíky a zabývají se uprchlickou tématikou.

Možnosti knihoven jsou popsány v několika prohlášeních mezinárodních a národních knihovnických asociací, ze kterých je možné čerpat. Organizace IFLA vydala dokument s názvem „Responding! Public Libraries and Refugees“, který obsahuje seznam aktivit, které jsou zaměřeny na uprchlíky a realizovány v evropských knihovnách. Uvedeny jsou aktivity zaměřené na dospělé či děti v oblasti přístupu k informacím, vzdělávání a vzájemného poznávání. Příklady z praxe jsou demonstrovány na knihovnách z Rakouska, Finska, Francie, Německa, Švédska či Velké Británie.[13]

Pro získání přehledu v oblasti interkulturních knihovnických služeb mohou posloužit publikace vydané Multikulturním centrem Praha v rámci mezinárodních projektů.[14] O službách pro migranty v českých knihovnách vyšlo i několik článků[15] a akademických prací[16]. V zahraničních textech se někteří autoři zaměřili i konkrétně na cílovou skupinu uprchlíků.[17] Na blogu časopisu ProInflow se nad nutností informačního vzdělávání v souvislosti s nárůstem uprchlíků zamyslel Roman Novotný.[18]

Možnosti knihoven

Na základě prohlášení a doporučení knihovnických asociací lze aktivity knihoven při přijímání uprchlíků rozdělit na dva proudy – aktivity zaměřené na pomoc uprchlíkům a aktivity zaměřené na informování veřejnosti.

Aktivity zaměřené na pomoc uprchlíkům

Mezi aktivity zaměřené na pomoc uprchlíkům patří informování o chodu knihoven v různých jazycích a různých formách, např. prostřednictvím letáků, plakátů a brožur, prohlídek či workshopů v knihovně. Dále mohou knihovny poskytovat potřebné informace o hostitelské zemi, např. o legislativě, zdravotní péči, atp. Knihovny mohou ve spolupráci s dobrovolníky nabízet jazykové a konverzační kurzy pro dospělé i pro děti. Další možností jsou kulturní a integrační aktivity, např. v podobě zájmových skupin či čtenářských klubů. Knihovny by měly v reakci na národnostní složení uprchlíků nabízet knihy, filmy a další dokumenty v různých jazycích. Některé knihovny také nabízejí bezplatnou registraci, případně k registraci nevyžadují doklady. Samozřejmostí by měla být pomoc s přístupem k informacím, umožnění takového přístupu formou poradenských či konzultačních služeb a nabídkou bezplatného internetu.

Aktivity zaměřené na informování veřejnosti

Knihovny mají také možnost různými cestami informovat veřejnost o situaci okolo uprchlíků a tím předcházet vytváření nepodložených závěrů mezi lidmi. Jedním ze způsobů je vytváření seznamů doporučené literatury s uprchlickou tématikou, díky nimž si mohou čtenáři udělat vlastní představu o životě a kultuře lidí, kteří jsou nuceni opustit svou zemi. Pro širokou veřejnost, ale také pro střední či základní školy jsou určeny lekce informační a mediální gramotnosti, zařazena může být také interkulturní výchova, v níž lze vycházet ze dvou přístupů – kulturně-standardního a transkulturního. Kulturně-standardní přístup je zaměřen na skupinovou příslušnost, důraz je tedy kladen na rozdíly mezi skupinami a na pochopení a respektování těchto rozdílů. Transkulturní přístup se primárně zajímá o jednotlivce, jeho odlišnosti a zkušenosti, které vytvářejí kulturní rozdíly.[19] Knihovny mohou pořádat tematické besedy či diskuse a další kulturní akce, např. výstavy. Dobrým nástrojem k seznámení veřejnosti s osudy konkrétních uprchlíků je koncept Živá knihovna. V Živé knihovně jsou místo knih „půjčováni“ lidé, kteří formou rozhovoru sdílejí svůj příběh a zodpovídají dotazy návštěvníků knihovny. „Živé knihy“ bývají lidé z různých menšin: etnických, náboženských, zdravotně znevýhodnění lidé, lidé s odlišným životním stylem či sexuální orientací, kteří se ve svém životě často setkávají s předsudky.[20]

Příklady z ČR

V některých knihovnách v České republice se již pořádají, ať už jednorázové či dlouhodobé, akce reagující na současnou situaci. České knihovny si především berou za cíl informovat veřejnost a předkládat fakta o současné situaci. Následují příklady knihoven a jejich akcí, výčet není jistě úplný, vycházíme z rešerše na internetu.

Například Parlamentní knihovna svým uživatelům poskytla seznam dostupných titulů ze svého fondu na téma “Islám – Islámské země – Migrace – Uprchlíci”. V knihovně je na toto téma rozsáhlá kolekce publikací od českých i zahraničních autorů.[21] Městská knihovna Most pro své čtenáře připravila nabídku knih “Život v cizí zemi”. Jedná se o knihy s tématikou emigrace, vyhnanství, přistěhovalectví a jiných způsobů dobrovolného nebo vynuceného života mimo domov. Ukázka knih z této nabídky je dostupná na webových stránkách knihovny.[22] Na téma “Islám, islámská kultura, islamismus” pak nabízí vybrané publikace ze svého fondu Městská knihovna v Praze, seznam knih je dostupný na webových stránkách knihovny.[23]

Doporučená literatura s tematikou islámu v pobočce MKP Michle
Doporučená literatura s tematikou islámu v pobočce MKP Michle

Městská knihovna v Praze na svých stránkách nabízí i zdarma ke stažení komiks „Jednou se zase setkáme, Sanam”. V knize je popsán příběh mladého Afghánce, který podniká strastiplnou cestu do Evropy. Komiks vyšel v roce 2015 a jeho autorem je Oskar Ekman.[24]

Městská knihovna v Praze byla také zapojena do akce „Sbírka arabské literatury pro uprchlíky”. Jednalo se o výzvu mířenou zejména na obyvatele České republiky arabského původu, aby do sbírky věnovali knihy a časopisy v arabštině. Sbírka byla určena pro česká uprchlická centra, kde se nachází knihovny pro uprchlíky. Knihovny tam mají velmi limitovanou nabídku literatury v arabštině. Publikace mohli dárci odevzdat do konce listopadu 2015 v jakékoli pobočce Městské knihovny v Praze.[25]

Velmi časté jsou jednorázové akce knihoven jako besedy, přednášky, diskuse a podobně. Městská knihovna Písek dne 2. listopadu 2015 pořádala veřejnou přednášku a diskusi s názvem “Migrace v ČR”. Přednáška byla vedena otevřenou formou s prostorem pro diskusi a zodpovězení otázek.[26] V pátek 9. října 2015 pořádala Městská knihovna v Praze moderovanou diskusi na téma “Uprchlíci v Evropě: Fakta nebo dojmy”. Cílem diskuse bylo nabídnout ověřené informace místo zjitřených emocí.[27]

Pravoslavná církevní obec ve spolupráci s Městskou knihovnou ve Františkových Lázních pořádala 5. listopadu 2015 přednášku „Mýty a fakta o uprchlících a současné migrační krizi”. Cílem přednášky bylo objasnit otázky jako: „Odkud přicházejí do ČR a Evropy uprchlíci? Jaké jsou podmínky v zemích, odkud jdou? Kolik uprchlíků k nám přichází? Jaké zkušenosti máme s jejich integrací? Jak pomoci potřebným?”.[28] Krajská knihovna Karlovy Vary uspořádala přednášku 25. listopadu 2015, která otevřela otázky „Kdo jsou a odkud k nám přicházejí uprchlíci? Jak těžký je život v Sýrii? Co všechno podstupují lidé, kteří prchají z domova do Evropy? A co všechno musejí obětovat?”.[29]

Besedu „Bojíme se islámu?!” hostila dne 6. března 2015 Městská knihovna Lysá nad Labem. Jednalo se o besedu se spisovatelkou, cestovatelkou a zahraniční zpravodajkou nad aktuálním tématem strachu z islámu.[30] Krajská vědecká knihovna Liberec pořádala 7. září 2015 přednášku nazvanou „Islám”. Posluchači byli mimo jiné seznámeni s kulturně-historickým pozadím vzniku islámu a se základní myšlenkovou strukturou tohoto náboženství.[31]

Diskusní klub Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové dne 20. ledna 2016 pořádal přednášku na téma „Západ, EU a migrační krize”.Diskusní klub nabádal návštěvníky vyjádřit svůj názor k tomuto tématu.[32] Tuto besedu pak má v plánu hostit i Městská knihovna Dobruška, a to v únoru 2016.[33]

Městská knihovna v Novém Městě nad Metují hostila 25. listopadu 2015 besedu s názvem „Uprchlíci? Ptejte se…”. Besedu vedla vedoucí pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí. Pobytové středisko slouží k ubytování uprchlíků po dobu řízení ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochranu. Součástí besedy byla výstava výtvarných děl uprchlíků v tomto zařízení ubytovaných.[34] Městská knihovna Tábor pořádala dne 12. ledna 2016 výstavu fotografií a večerní debatu nejen s autory fotografií, kteří byli na hraničním přechodu Berkašovo-Bapska, ale i s dalšími lidmi, kteří se kritickou situací běženců zabývají.[35]

Besedu s názvem „Klaun mezi uprchlíky” nabídla Městská knihovna Prostějov dne 13. ledna 2016. Zdravotní klaun a herec Jan Šprynar se podělil o své zážitky z uprchlických táborů v Srbsku a na dalších místech, kudy proudí uprchlíci do Evropy.[36]

Knihovna Vlasty Javořické ve Studené pořádala dne 11. prosince 2015 akci „Uprchlíci očima českých dobrovolnic”.[37] Také v knihovně ve Valticích se konala beseda s dobrovolníky, a to s těmi, kteří pomáhají na srbské hranici. Beseda se konala 2. prosince 2015.[38] Městská knihovna Louny pořádala besedu 12. listopadu 2015 s názvem „Uprchlická krize v Evropě”, a to z pohledu dobrovolníka pomáhajícího na maďarsko-srbské hranici.[39]

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje ve spolupráci se Západočeskou univerzitou pořádala dne 30. listopadu a 7. prosince 2015 přednášky na téma migrace. Odborníci ze Západočeské univerzity se 30. listopadu věnovali například islámu v kontextu migrace, migraci v prostoru a čase či migrantům na území Francie. 7. prosince 2015 proběhly mimo jiné přednášky na téma migrace a multikulturalismu či mediálního konstruktu uprchlické krize.[40]

Dne 23. října 2015 se v Národní technické knihovně pořádal humanitární kongres „Od Bosny k Ukrajině – rostoucí výzvy humanitární pomoci”, jehož klíčovým tématem byla uprchlická krize. Na kongresu se sešli světoví odborníci z nevládních a humanitárních organizací, zástupci akademického sektoru a veřejnost. V rámci kongresu se debatovalo o uprchlické krizi, tíživé humanitární situaci na Ukrajině, ale i o nedávném zemětřesení v Nepálu.[41]

Knihovna Václava Havla nabídla veřejnosti mezinárodní konferenci nazvanou „Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností”. Konference byla zaměřena na vlnu uprchlíků ze Středního východu a severní Afriky a humanitární a politické problémy, kterým Evropa a mezinárodní společenství v tomto ohledu čelí. Konference se uskutečnila 30. září 2015 na Pražské křižovatce u kostela svaté Anny v Praze.[42]

Co se týká malých akcí knihoven, v rámci reakce na aktuální téma „Imigranti, běženci, přistěhovalci” byl ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích 16. - 17. června 2015 promítán film Samba.[43] Trochu jinou akci pořádala knihovna Častolovice – v prostorách knihovny byla vystavena díla žadatelů o azyl.[44]

Zprávy z navštívených akcí

Navštívily jsme tři akce ve vybraných knihovnách ve snaze zachytit, jakého návštěvníka akce zajímají, jak jsou akce navštěvovány a jaká je na ně odezva. Jednou z námi navštívených akcí byla vernisáž výstavy v knihovně Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické Jabok. Výstava se konala od 23. listopadu do 22. prosince 2015 a nesla název „Lidé na cestě.“ Knihovna Jabok byla první knihovnou, ve které se tato výstava konala, jinak výstavy probíhají spíše na farnostech. Výstava sestávala z informačních panelů, které byly umístěny po celé knihovně. Na úvodních panelech byly vysvětleny základní otázky k tématu. Další panely obsahovaly fotografie jak uprchlíků, tak lidí žijících ve válce a jejich osobní příběhy. Vernisáž v knihovně byla spíše komornější, věkové rozložení návštěvníků bylo však pestré. Podle vyjádření ředitelky knihovny Evy Cerniňákové se v souvislosti s výstavou objevila řada pozitivních reakcí, pouze jedna negativní. Výstavu si přišlo prohlédnout i několik lidí, kteří nejsou čtenáři knihovny.[45] Na webových stránkách k výstavě je možné najít podrobné informace, případně kontaktovat tvůrce.[46] Výstava je putovní a nabízí se její zapůjčení do dalších knihoven. Akce, stejně tak jako její webové stránky, jsou určitě dobrou reakcí na stávající problém. Na vernisáž v knihovně Jaboku pak volně navazovala přednáška profesora Kropáčka „Křesťanské pohledy na Islám v dějinách". V souvislosti s touto putovní výstavou se konaly další navazující akce, např. beseda „O uprchlické krizi s Janem Sokolem”[47]dne 22. ledna 2016, či vyprávění dobrovolníků, kteří pomáhali uprchlíkům na hranicích spojené s promítáním fotografií, které se konalo 26. ledna 2016. Obě akce se uskutečnily v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.[48]

Mgr. Eva Cerniňáková zahajuje vernisáž výstavy „Lidé na cestě“ v Knihovně Jabok
Mgr. Eva Cerniňáková zahajuje vernisáž výstavy „Lidé na cestě“ v Knihovně Jabok

Další akce, na kterou naše skupina zavítala, se konala 25. listopadu 2015 v pobočce Městské knihovny v Praze, v Domě čtení v Ruské ulici. Šlo o setkání s názvem „Večer o současné uprchlické krizi.“[49] Diskusi, společně s básníkem Josefem Strakou, který večer zahájil, vedl chilský spisovatel žijící v Čechách, Jorge Zúñiga Pavlov, sociální antropolog Jakub Grygar, působící v Etnologickém ústavu Akademie věd ČR, český prozaik Vratislav Kadlec a Ivo Slavík, provozovatel „kulturní lodi“ (A)void Floating Gallery na Vltavě. Akce se setkala s velkým ohlasem. V sále bylo asi třicet posluchačů, věkové zastoupení bylo také pestré, od dospívajících po seniory. Diskuse začala námětem: „Jaké vidíte příčiny migrační krize?“. Návštěvníci měli možnost vyslechnout si nejen názory pozvaných hostů, ale i argumentovat si navzájem. Diskutující se vraceli k migracím v historii, pozastavili se nad rolí médií v dané problematice. Mluvilo se i o možném budoucím vývoji a o strachu Evropanů. Dále diskuse směřovala k možným řešením situace.

Knihovna Václava Havla hostila 15. prosince 2015 debatu v angličtině. Předmětem byla role dobrovolníků a univerzit v uprchlické krizi (The role of volunteers and universities in the refugee crisis)[50]. Diskusi vedla Lucia Najšlová, PhD. z Institutu mezinárodních studií na FSV UK. Návštěvníci mohli vyslechnout i Constanze Jeitler a Stefana Rocha – dobrovolníky, studenty ze Středoevropské univerzity v Budapešti, dále také Laylu Bartheldi ze Studentského hnutí za solidaritu či JUDr. Věru Honuskovou, PhD. z Právnické fakulty UK a Jana Růžičku z Aberystwyth University ve Walesu. I tato akce měla vysokou návštěvnost. Diskuse se zúčastnilo přibližně 30 lidí, a to jak Čechů, tak cizinců. V publiku převládali mladí lidé, studenti, nechyběla ale ani starší generace. Lucie Najšlová shrnula současnou situaci. Dobrovolníci Roch a Jeitler prezentovali zkušenosti z uprchlických táborů a možnosti pomoci. Bartheldi hovořila o své zkušenosti s dobrovolnictvím na chorvatsko-srbské hranici. Věra Honusková hovořila o možnostech univerzit v uprchlické krizi. Příkladem může být situace na univerzitě ve Walesu, o které mluvil Jan Růžička. Opět zazněly i názory publika.

Závěr

Jak je zřejmé z uvedených příkladů, ani české knihovny se nebojí postavit čelem k aktuálním společensko-politickým problémům. Vzhledem k tomu, že velké množství uprchlíků míří spíše do jiných evropských zemí a jen malé množství lidí žádá o azyl v České republice, je vhodné, že se knihovny zaměřily spíše na prevenci nenávistných nálad ve společnosti. Nabízí alternativu k informacím získaným z médií, jiný pohled na problematiku, případně osobní výpovědi a skutečné lidské příběhy. Zároveň poskytují prostor pro diskusi jak s odborníky, tak s běžnou veřejností.

Samozřejmě i v tomto případě je možný další rozvoj a šíření nabízených aktivit. Knihovny mohou reagovat na aktuální situaci ve své lokalitě a přizpůsobit akci či opatření místním požadavkům. Velkou výzvou je vytvoření seznamu doporučené literatury k problematické tématice, a to jak odborných publikací, tak beletrie a dalších médií. Mimo vlny islamofobních hnutí se v ČR objevila také vlna solidarity a především mladí lidé se zapojili do dobrovolnických aktivit. Takoví nadšenci nám mohou poskytnout osobní svědectví. Pro oblast multikulturního či interkulturního vzdělávání existuje podrobně propracovaná metodika, knihovny v tomto ohledu mohou spolupracovat s neziskovými organizacemi a nabídnout interaktivní programy, které zaujmou. K překonání strachu někdy stačí seznámení s tím, co ho vyvolává. Jako vhodný se nabízí již zmíněný formát Živá knihovna, který umožní osobní rozhovor s někým, s kým bychom jinak těžko přicházeli do kontaktu. Dále je možné přizpůsobit lekce informační a mediální gramotnosti na toto aktuální téma. Na příkladu zpráv o migrační krizi, přijímání uprchlíků a islámu se dá dobře popsat rozdíl mezi věrohodným a nevěrohodným informačním zdrojem.

Zároveň by knihovny neměly vyčkávat s rukama v klíně, dokud u nás nenaroste procento uprchlíků a migrantů. Pro zavádění interkulturních knihovnických služeb je podstatné vhodné načasování tak, aby se předešlo vzniku konfliktů a nově příchozí se bezproblémově zařadili do místní komunity. Buďme připraveni na to, že jazykové a kulturní složení se bude v naší společnosti do budoucna měnit. Je vhodné mít připravený alespoň koncept budoucího rozvoje vlastní knihovny tak, aby touto skutečností nebyla zaskočena.

Tento výstup vznikl v rámci projektu »Služby pro imigranty ve veřejných knihovnách ČR« č. 278615 řešeného v letech 2015-2016 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prostředků Grantové agentury UK.

Literatura:
  1. Počty žádostí o mezinárodní ochranu v jednotlivých letech (1990-2014). 2015. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha, 2015-12-16 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/cs-stat-listopad-2015-1-pdf.aspx.
  2. Migrace: Často kladené dotazy. 2015. Člověk v tísni [online]. Praha [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/cs/migrace/info/casto-kladene-dotazy.
  3. Migrace: Často kladené dotazy. 2015. Člověk v tísni [online]. Praha [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/cs/migrace/info/casto-kladene-dotazy.
  4. KONSORCIUM NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ PRACUJÍCÍCH S MIGRANTY V ČESKÉ REPUBLICE. 2015. Migrační manifest nevládních organizací pracujících s migranty v České republice. 1. vydání. Praha. Dostupné z: http://migraceonline.cz/doc/Migracni_manifest_2015_web.pdf.
  5. VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV OMBUDSMAN. 2015. Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová: Vyhodnocení systematické návštěvy. Brno. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Zarizeni_pro_cizince/2015-rijen-Bela-Jezova-ZZ_vyhodnoceni.pdf.
  6. MASOPUSTOVÁ, Věra. c2007-2016. Vysoký komisař OSN pro lidská práva zkritizoval xenofobní projevy prezidenta Zemana. Český rozhlas [online]. Praha: Český rozhlas, 2015-10-22 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/vysoky-komisar-osn-pro-lidska-prava-obvinil-cesko-z-porusovani-prav-bezencu--1546375.
  7. Informace z výzkumu STEM trendy 9/2015: Strach z uprchlíků - odkud se vzal a s čím souvisí. 2015. STEM [online]. Praha: STEM, 2015-11-06 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://www.stem.cz/clanek/3084.
  8. Praha sdílená a rozdělená. Multikulturní centrum Praha [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.mkc.cz/cz/migrace.html#a30.
  9. Konference "Uprchlická krize a Česká republika". Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: https://www.natur.cuni.cz/fakulta/aktuality/konference-uprchlicka-krize-a-ceska-republika.
  10. Cizince v ČR nechceme?: Sociální mechanismy xenofobie pohledem etnologie. Týden vědy a techniky AV ČR [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.tydenvedy.cz/sd/udalosti/kalendar/prednasky__PRAHA/1106-FFUK-cizince-v-cr-nechceme-socialni-mechanismy-xenofobie-pohledem-etnologie.html.
  11. Uprchlická krize. IMUP [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.imup.cz/rubriky/aktualne/uprchlicka-krize/.
  12. Akademie věd k tématu migrace. Akademie věd České republiky [online]. 2015 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.cas.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/2015/151016-akademie-ved-k-tematu-migrace.html.
  13. IFLA. PUBLIC LIBRARIES SECTION. 2015. Responding! Public libraries and refugees. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/public-libraries/publications/library_service_to_refugees.pdf.
  14. HOŘAVOVÁ, Barbora (ed.) a Daniela RICHTEROVÁ (ed.). 2005. Knihovny pro všechny: Role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum Praha, 106 s. ISBN 80-239-5021-5.; ŠPAČKOVÁ, Lea (ed.) a Jitka ŠTEFKOVÁ (ed.). 2006. Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU. Praha: Multikulturní centrum Praha, 172 s. ISBN 80-239-7826-8.
  15. Např. HOUŠKOVÁ, Zlata. 2006. Knihovna jako brána k integraci cizinců v EU. Ikaros. 10(3). Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/3219; SOVOVÁ, Petra. 2011. Vietnamský večer - ochutnávka Vietnamu pro všechny smysly. Světlik : svět libereckých knihoven. (2 (40): 12-13. Dostupné z: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_40.pdf ; CUKROVÁ, Ladislava. 2003. Interkulturní dialog v knihovnách. Čtenář. 55(7/8): 210-211.
  16. Např. HŘEBÍČKOVÁ, Olga. 2012. Služby a programy veřejných knihoven v České republice zaměřené na imigranty a národnostní menšiny. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 109 s., x s. příl. [cit. 2014-08-19]. Diplomová práce. Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Hana Landová. nebo HANZLÍKOVÁ, Lenka. 2003. Veřejné knihovny a etnické menšiny. Praha, 72 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Ludmila Vášová.
  17. Např. VARHEIM, A. Trust and the role of the public library in the integration of refugees: The case of a Northern Norwegian city. Journal of Librarianship and Information Science [online]. 2014, 46(1): 62-69 [cit. 2016-01-04]. Dostupné z SAGE Journals: http://lis.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/46/1/62.full.pdf+html.
  18. NOVOTNÝ, Roman. 2015. Proč fakt potřebujeme informační vzdělávání. Inflow: Information Journal [online]. Brno: Inflow, 2015-07-28 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/proc-fakt-potrebujeme-informacni-vzdelavani.
  19. Teoretická východiska MKV. Inkluzivní škola.cz [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/pedagogicka-prace-s-diverzitou/teoreticka-vychodiska-mkv.
  20. Živá knihovna. OPIM: Organizace na podporu integrace menšin [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.opim.cz/index.php?page=projekt-ziva-knihovna.
  21. Aktuality: Informace z PK 10/2015 - 1. část. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky[online]. Praha, 2015 [cit. 2015-12-25]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=2008&z=8524.
  22. Život v cizí zemi. Městská knihovna Most [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.knihovnamost.cz/zivot-v-cizi-zemi.
  23. Islám, islámská kultura, islamismus. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/novinky/1067-islam-islamska-kultura-islamismus/?knihovna=.
  24. Jednou se zase setkáme, Sanam. Městská knihovna v Praze [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://search.mlp.cz/cz/titul/jednou-se-zase-setkame-sanam/4160401/.
  25. Sbírka arabské literatury pro uprchlíky. Infomuslim, to jsou praktické informace pro muslimy v ČR [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.infomuslim.cz/news/sbirka-arabske-literatury-pro-uprchliky/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fwww.infomuslim.cz%2Fnews%2Fsbirka-arabske-literatury-pro-uprchliky%2F.
  26. Migrace v ČR - přednáška a beseda. Městská knihovna Písek [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knih-pi.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=849:aktivity-besedy-migrace&catid=54:aktivity-besedy&Itemid=80.
  27. Uprchlíci v Evropě: Fakta nebo dojmy: Moderovaná diskuze na ožehavé téma uprchlíků. Městská knihovna Praha [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/akce/e16051-uprchlici-v-evrope-fakta-nebo-dojmy/?knihovna=&knihovna=0.
  28. Mýty a fakta o uprchlících a současné migrační krizi. Živý kraj [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.zivykraj.cz/cz/akcevypis/myty-a-fakta-o-uprchlicich-a-soucasne-migracni-krizi-57644.
  29. Kdo jsou a odkud k nám přicházejí uprchlíci? Krajská knihovna Karlovy Vary [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knihovnakv.cz/akce/kdo-jsou-a-odkud-k-nam-prichazeji-uprchlici-a3796.htm.
  30. BOJÍME SE ISLÁMU?!. Městská knihovna Lysá nad Labem [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.knihovnalysa.cz/tag/islam/.
  31. Islám. Krajská vědecká knihovna Liberec [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://admin.kvkli.cz/index.php?id=2724.
  32. 20. 1. Diskusní klub SVK HK: PhDr. A. Valenta, Ph.D.: Západ, EU a migrační krize. Studijní a věděcká knihovna v Hradci Králové [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.svkhk.cz/Akce/Dalsi-akce-%28Neco-navic---%29/Clanky/20-1-Diskusni-klub-SVK-HK-PhDr-A-Valenta,-Ph.aspx.
  33. Akce a novinky. Městská knihovna Dobruška [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://knihovna.mestodobruska.cz.
  34. Uprchlíci? Ptejte se…. Městské informační centrum Nové Město nad Metují [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.infocentrum-nmnm.cz/index.php/component/rseventspro/event/653-uprchlici-ptejte-se.
  35. Hraniční přechod Berkašovo-Bapska. Městská knihovna Tábor [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.knihovnatabor.cz/akce/hranicni-prechod-barkasovo-bapska.
  36. Městská knihovna Prostějov. Informační centrum pro mládež Prostějov [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.icmprostejov.cz/content/mestska-knihovna-prostejov.
  37. Knihovna Vlasty Javořické: Akce knihovny [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.studena.cz/knihovna-vlasty-javoricke/akce-knihovny/?ftshow=516.
  38. Městská knihovna Valtice: Akce knihovny [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knihovnavaltice.webk.cz/pages/akce-knihovny.html.
  39. Uprchlíci v Evropě. Městská knihovna Louny [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.mkl.cz/akce/uprchlici-v-evrope.
  40. Univerzita a knihovna připravily přednáškový cyklus na téma migrace. Info ZČU [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: https://info.zcu.cz/clanek.jsp?id=184.
  41. Tisková zpráva. Humanitární kongres [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://humanitarnikongres.cz/download/TZ_HUKO_2015.pdf.
  42. Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností. Knihovna Václava Havla [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/index/kalendar/850.
  43. Samba. Šmidingerova knihovna Strakonice [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knih-st.cz/content/samba.
  44. Výstava prací žadatelů o azyl. Knihovna Častolovice [online]. 2015 [cit. 2015-12-26]. Dostupné z: http://www.knihovna-castolovice.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=2:vystava-praci-adatel-o-azyl&Itemid=60.
  45. Soukromá korespondence s ředitelkou knihovny Jabok Mgr. Evou Cerniňákovou.
  46. Lidé na cestě: mapy, fotografie, příběhy [online]. [cit. 2015-12-30]. Dostupné z: http://lidenaceste.cz/.
  47. O uprchlické krizi s Janem Sokolem [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: https://www.facebook.com/events/218465955157091/.
  48. Lidé na cestě: mapy, fotografie, příběhy [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: http://lidenaceste.cz/.
  49. Večer o současné uprchlické krizi. Městská knihovna v Praze [online]. Praha: Městská knihovna v Praze [cit. 2015-12-30]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/akce/e16251-vecer-o-soucasne-uprchlicke-krizi/.
  50. The role of volunteers and universities in the refugee crisis. Knihovna Václava Havla [online]. 2015 [cit. 2015-12-30]. Dostupné z: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/index/kalendar/898/the-role-of-volunteers-and-universities-in-the-refugee-crisis.
Hodnocení: 
Průměr: 4.3 (hlasů: 6)
FALTEJSKOVÁ, Renata a JAMPÍLKOVÁ, Klára a NEKOLOVÁ, Kateřina a Sikorová a Zuzana. České knihovny a uprchlíci. Ikaros [online]. 2016, ročník 20, číslo 2 [cit. 2019-11-17]. urn:nbn:cz:ik-17688. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17688

automaticky generované reklamy
registration login password