Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Celostátní seminář Regionální funkce 2005

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Celostátní seminář Regionální funkce 2005

0 comments

Krajská knihovna v Pardubicích, Knihovnický institut Národní knihovny ČR a Komise SDRUK pro regionální funkce uspořádaly celostátní seminář pod názvem „Regionální funkce 2005,“ v pořadí již třetí. Poprvé se odehrál v Brně v roce 2002, podruhé v Pardubicích v roce následujícím a potřetí, s roční přestávkou, opět v Pardubicích, a to ve dnech 1. a 2. listopadu 2005.

Seminář byl určen vedoucím pracovníkům krajských knihoven, knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí, pracovníkům odborů kultury krajských úřadů a všem zainteresovaným představitelům samosprávy. Vzhledem k velkému zájmu (zúčastnilo se zhruba 170 osob) bylo místo konání - Dům hudby v Pardubicích – právě tím pravým místem, jak pro svou kapacitu, tak i pro technické možnosti a v neposlední řadě i zázemí. Program a jednotlivé prezentace jsou dostupné na serveru Národní knihovny ČR.

Seminář probíhá vždy po dvě půldne. Tentokrát byl zahájen přesně v poledne, a to úvodním slovem pana Jiřího Raszkazova, prvního náměstka primátora města Pardubic.

Následoval první blok věnovaný hodnocení regionálních funkcí (dále RF) v letech 2002 až 2004 (resp. období, po které byly RF plně financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva kultury formou účelové dotace), v roce 2005 a budoucnosti RF, kdy jsou RF financovány kraji.

S výsledky analýzy a vývojovými trendy seznámila účastníky L. Zemánková z KI NK ČR prezentací „Regionální funkce v roce 2004 – výchozí stav pro krajské spravování RF“. O stavu RF v roce 2005, v prvním roce pod krajskou samosprávou, o problémech, úspěších a perspektivách na rok 2006 referoval PhDr. Vít Richter, ředitel KI NK ČR ve vystoupení „Regionální funkce knihoven v roce 2005 a v roce 2006. Současný stav, problémy a perspektivy“. Srovnal např. objem skutečně přidělených prostředků na RF v jednotlivých krajích s částkou, která byla na tento účel převedena ze státu krajům, poukázal na využívání Metodického pokynu MK ČR, na specifické úpravy krajských pravidel RF v Plzeňském a Středočeském kraji, zabýval se způsobem financování, resp. termíny přidělování finančních prostředků výkonným knihovnám. Připomněl úkoly, které v této souvislosti plní a bude plnit Národní knihovna ČR [1]. Podtrhl význam schvalovacích procesů krajských rozpočtů na rok 2006 pro výši částky na RF. Uvedl nejen dobré příklady, ale i příklady krajů, kde je již dnes známo, že financování RF bude na rok 2006 kráceno, a proto mohou obyvatelé dotčených obcí očekávat určité snížení dostupnosti a kvality knihovnických a informačních služeb jejich knihovny.

Obsáhlým příspěvkem představila PhDr. Jiřina Bínová, ředitelka Středočeské vědecké knihovny v Kladně, novou „Koncepci podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje“. Její realizace změní principy i způsoby poskytování pomoci knihovnám obcí. Koncepce zahrnuje reorganizaci regionálních funkcí jak územní, tak výkonovou a současně si klade za cíl ušetřit finanční prostředky. Vtírá se myšlenka, že to byl cíl stěžejní. Obávám se, že její realizace právě ve Středočeském kraji, v němž je situace z předešlých let obzvlášť komplikovaná, je krokem značně odvážným, ale především uspěchaným. Příspěvek vzbudil nemalý rozruch a rozproudil bouřlivou debatu. Čas ukáže, jak se záměr povede a věřme jen, že ne v neprospěch uživatelů knihoven obcí středočeského kraje.

Druhý blok semináře by bylo možné s trochou nadsázky nazvat „S metrem v ruce“. Byl věnován statistice, standardům podmínek a výkonů veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen VKIS) knihoven.

Nejdříve vystoupili představitelé centra pro informace v kultuře (CIK) NIPOS s vedoucí PhDr. Janou Radovou. PhDr. V. Lindnerová, odpovědná za statistiku knihoven, seznámila se změnami výkazu Kult (MK) 12-01 a organizací sběru dat za rok 2005, resp. přechodem na elektronickou formu sběru dat u pověřených a krajských knihoven. Podrobnosti jsou uvedeny v Metodickém pokynu ke zpracování statistiky knihoven, který spolu s jedním exemplářem výkazu obdrželi účastníci semináře. Metody a způsob ukládání, vylepšení programu a další změny, týkající se především krajských a pověřených knihoven, demonstrovali ing. J. Macháček a ing. J. Richter přímo na místě.

Nové údaje, které statistický výkaz Kult (MK) 12-01 obsahuje, jsou nezbytné pro lepší využívání v něm dosud vykazovaných údajů, rozšíří možnosti srovnávání podmínek a výsledků českých knihoven s knihovnami dalších států a v neposlední řadě umožní úplnější využívání Standardu VKIS [2].

A to již byl prostor pro první zkušenosti s využívání Standardu VKIS, jehož vydání Ministerstvem kultury je datováno 31. 3. 2005. První zkušenosti s využíváním Standardu VKIS, způsob seznámení knihovníků i představitelů veřejné správy s jeho obsahem i metodami, jak srovnat vlastní knihovny s hodnotami Standardu a využít a rozšířit dosud používané statistické programy, velmi zajímavě a inspirativně sdělily hned tři představitelky krajské metodiky: Eva Semrádová ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Lidmila Švíková z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích a Bc. Marie Šedá z Moravskoslezské knihovny v Ostravě. Všechny tři příspěvky pod společným názvem „Vyhodnocování standardu výkonu veřejných knihovnických a informačních služeb na krajské úrovni“ byly s velkou pozorností sledovány a - soudíc podle kuloárních i dalších debat - byly pro většinu účastníků velmi inspirativní.

Zájem odborné veřejnosti o standardizaci podmínek pro činnost i vlastních výkony knihoven vyústil v úvahy a posléze určité záměry, jak v této oblasti dál. To bylo obsahem dalšího vstupu tohoto bloku, příspěvku PhDr. V. Richtera s názvem „Měření kvality a výkonu činnosti veřejných knihoven: příklad německého Bibliotheksindex“.

Jen zdánlivě bylo poslední vystoupení bloku mimo téma. Zamyšlení nad tím, jak dál v malých obecních knihovnách, koneckonců vzniká na základě nějakého často se vyskytujícího jevu, většinou podepřeného i statistickými údaji. Takže mgr. Z. Houšková svým příspěvkem „Knihovna v malé obci – jak dál?“ (dostupné pod názvem Komunitní úloha knihoven) reagovala na úkaz stále se prohlubujících rozdílů mezi nejmenšími obecními knihovnami: nebývalým rozkvětem na straně jedné a rychlým zaostáváním, stagnací a úpadkem na straně druhé. Doporučila celou řadu možností, co a jak dělat, aby se obecní knihovna stala a zůstala potřebnou.

Druhý den jednání sestával ze dvou částí a obě byly zaměřeny na informace o možnostech, které se knihovnám otevírají, o nichž by měli všichni, kdož jsou za výkon RF odpovědni nebo je přímo realizují, být spraveni.

S aktualitami z legislativy seznámil účastníky PhDr. V. Richter ve svém příspěvku „Příprava novely knihovního zákona a novela autorského zákona“. Následoval jej Aleš Grof, který referoval o možnostech využití Společného regionálního operačního programu a Operačního programu rozvoje lidských zdrojů právě knihovnami. Informoval i o stavu příprav programových dokumentů na léta 2007 až 2013. Harmonogram příprav, nové možnosti pro knihovny a celou řadu dalších údajů nezbytných k rozhodování, zda v daném období využít tyto zdroje, předložil posluchačům ve svém vystoupení.

Další prezentace byla nejen seznámením, ale i nabídkou účastnit se budování a využívání Souborného katalogu ČR. Přednášející, PhDr. E. Svobodová z NK ČR, referovala o současném stavu SK, jeho budování i možném využívání. Apelovala na krajské knihovny, které se do spolupráce dosud nezapojily [3], aby tak učinily co nejdříve. Na základě dobrých zkušeností s již zapojenými pověřenými knihovnami vybídla ke spolupráci další pověřené a městské knihovny. Příspěvek byl nejen propagací, ale především seznámením s SK: na jaké adrese jej nalézt, co vše je třeba z hlediska knihovny o něm vědět, jaké mít technické a programové vybavení, kde se přihlásit ke spolupráci. Ale i to základní, jak a co všechno lze v SK najít, jak a k čemu jej využívat. To vše a další nezbytné informace související se SK ČR, včetně nabídky na proškolení, bylo obsaženo v příspěvku, který je jako ostatní vystaven na webu.

I po přestávce byly příspěvky zaměřeny na praktické potřeby krajských, pověřených, ale i obsluhovaných knihoven. V řadě tří firemních příspěvků byly představeny produkty, které by měly významně usnadnit především služby spojené s budováním, správou a půjčováním, resp. pohybem knihovních (výměnných) fondů. Prezentace si zájemce může prostudovat na webu, kde jsou vystaveny pod společným názvem „Jak automatizované knihovní systémy podporují regionální služby a spolupráci - prezentace firem Lanius, KpSys a Kosmotron“.

Využívání předvedených prostředků ovšem závisí na dobře a rychle fungujícím internetu, resp. kvalitním napojení obecních knihoven na něj. O tomto problému referoval Matěj Vala z Ministerstva informatiky ČR příspěvkem „Projekt internetizace knihoven – současný stav a budoucnost“. Příspěvek obsahoval časový harmonogram PIK, finanční částky a technické údaje (poslední výzva bude učiněna během roku 2006). Tyto důležité informace byly určeny zejména pro ty, kteří již podali žádost či chystají se tak ještě učinit, aby stihli závazek platného znění knihovního zákona, totiž poskytovat občanům ve své knihovně veřejně přístupný internet do konce roku 2006. Na toto vystoupení bezprostředně navazoval příspěvek zástupců Českého Telecomu pod názvem „Připojení knihoven k Internetu. Přípojka P1C“ D. Procházky a T. Kučery. Jejich vystoupení informovalo o službě IP VPN, jejích vlastnostech i podmínkách pro knihovny. Avšak spolu s vystoupením M. Valy z MI ČR vyvolalo řadu dotazů a konkrétních kritik především dodržení termínů a podmínek ze strany dodavatelů, na které přednášející nemohli nebo neuměli na místě uspokojivě reagovat. I z toho důvodu byla přítomnost zástupců MI ČR i zástupců Českého Telecomu na semináři k RF důležitá. Knihovníci ventilovali své dosavadní zkušenosti s celým procesem a zástupci výše jmenovaných institucí určitě obdrželi cenné informace ze strany svých zákazníků. Doufejme jen, že komunikace se zlepší a především se zrychlí vlastní připojování.

Na závěr celého setkání vystoupila Zlata Houšková s vystoupením „Na co zaměřit vzdělávání pracovníků knihoven – výsledky Analýzy mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2003 – 2004“.

Dvě půldne na celostátní seminář určený především pracovníkům realizujícím RF je jednoznačně málo. Vystoupení bylo dostatečné množství, a přesto zůstala i další témata nedotčena. Proto se účastníci i pořadatelé shodli na každoročním opakování semináře. Chuť diskutovat určitě uhašena nebyla. A jestliže některá témata přeci jen vyřešena byla, zformovala se již další, nová, která bude třeba nejpozději za rok diskutovat a přispět tak k řešení otázek a problémů, které se týkají všech knihoven veřejné správy.


Poznámky:

1. Ukládá jí to knihovní zákon, § 9, odst. 2) písm. g.
2. METODICKÝ pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Dostupný na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/
01_LegPod/MetodVKIS.htm

3. Ukládá jim to zák. č. 257/2001 Sb., § 11, odst. 2) písm. a.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Celostátní seminář Regionální funkce 2005. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2024-11-23]. urn:nbn:cz:ik-12002. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12002

automaticky generované reklamy