Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Celostátní porada vysokoškolských knihoven 2003

Čas nutný k přečtení
10 minut
Již přečteno

Celostátní porada vysokoškolských knihoven 2003

0 comments
Autoři: 

Letošní Celostátní porada vysokoškolských knihoven se konala 19. - 20. listopadu 2003 na Univerzitě Hradec Králové.

Poradu zahájil prorektor pro tvůrčí činnost a vnější vztahy Doc. RNDr. PhDr. Antonín Slabý, CSc. Poté předsedkyně výkonného výboru Asociace knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ) B. Ramajzlová z ČVUT v úvodním příspěvku shrnula činnost AKVŠ za uplynulý rok. AKVŠ má 21 institucionálních členů z řad veřejných vysokých škol. V dubnu 2003 proběhla první výroční konference AKVŠ. V rámci AKVŠ rozvíjejí činnost prozatím 3 odborné komise - OK pro informační výchovu a informační gramotnost na VŠ, OK pro elektronické informační zdroje, OK pro spolupráci s Radou vysokých škol.

Činnost Odborné komise pro informační výchovu a informační gramotnost na vysokých školách (IVIG) za rok 2003 představila L. Tichá z ČVUT, která informovala o odborném semináři IVIG 2003 a o Společnosti pro rozvoj informační gramotnosti. IVIG pro rok 2004 chystá statistiku aktivit, průzkum stavu informační gramotnosti na VŠ, vytvoření koncepce rozvoje informační gramotnosti na VŠ a organizaci dalšího ročníku semináře IVIG.

B. Katolická ze Západočeské univerzity (ZČU) představila činnost Odborné komise pro elektronické informační zdroje (EIZ). V rámci databázové aplikace Elektronické informační zdroje na vysokých školách v ČR byla na jaře 2003 spuštěna část, která eviduje statistické údaje pro členy OK. Komise pracovala na systematické přípravě provozu EIZ pro další období, prováděla sběr dat pro přípravu konsorcií v rámci programu 1N - informační infrastruktura výzkumu, tak aby byly pokryty všechny obory. B. Katolická dále informovala o dalším vývoji projektu COUNTER, který směřuje k vytvoření standardu pro statistiky, ke kterému se přihlásilo mnoho významných dodavatelů EIZ. Budoucí činnost OK bude zaměřena na přípravu informačních materiálů a pomůcek dostupných k jednotlivým EIZ z programu 1N. Na únor či březen 2004 je plánován odborný seminář k problematice EIZ, který by měl navázat na výsledky IVIG2003.

M. Faitová ze ZČU informovala o činnosti Odborné komise pro spolupráci s Radou vysokých škol, která pro připravovanou novelu knihovního zákona č. 257/2001 Sb. vypracovala návrh změny § 13, který se týká specializovaných knihoven (rozšíření formulace SK na SK s celostátní působností, vysokoškolské, muzejní a odborné); návrh byl odeslán Ústřední knihovnické radě a Ministerstvu kultury. Dále se OK angažuje v přípravě novely zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. (§ 22 - změna terminologie informační služby - knihovnické a informační služby, § 70 - zařazení knihovníků, kteří se podílejí na pedagogické a vědecké činnosti, mezi akademické pracovníky, problematika VŠ kvalifikačních prací).

J. Šilhánek z VŠCHT se v příspěvku s provokativním názvem "Některé elementární pravdy nejenom o elektronických informačních zdrojích" zamýšlel nad změnami v oblasti vědeckých periodik, které se dotýkají autorů příspěvků, vydavatelů i VŠ a jejich knihoven. Nákup vědeckých periodik klade největší nároky na rozpočty knihoven. Zmínil alternativy současné vydavatelské praxe na příkladu projektů typu Open Access (Public Library of Science, Budapest OA Inititative, PubMed CentralBioMed Central) a jejich pravidel. Základním principem je myšlenka, že všechny vědecké články by měly být veřejně přístupné s tím, že copyright patří autorovi a s prací je možné nakládat podle potřeb (při zachování autorského kreditu). Náklady na OA by měly být hrazeny z grantů. Dalším tématem, kterému se J. Šilhánek věnoval, byla oblast sekundárních informačních zdrojů. V současnosti je vyžadována vyšší intelektuální úroveň zpracování, což je doménou především elektronických IZ. Tato činnost je však velice nákladná a její financování si mohou dovolit pouze silní vydavatelé DB. Přístup k těmto zdrojům je možný přes databázová centra za pomoci profesionálních rešeršérů.

D. Tkačíková z VŠB-TUO představila zkušenosti s využíváním EIZ na VŠB; využívání EIZ ovšem nezačalo rokem 2000 a projektem LI, ale již v 90. letech, kdy se nakupovaly především databáze na CD-ROM. Současná praxe potvrzuje, že uživatel ke zjištění informace o dokumentu nepotřebuje pomoc knihovníka, ale neobejde se bez ní při získání plného textu. Uživatelé mají nepředvídatelné chování, nedostatečné znalosti a dovednosti, které se liší od představ knihovníků. Realitou je, že naprosté většině uživatelů vyhovuje jednoduchý způsob formulace dotazu, nemají většinou potřebu ani čas učit se něco více. Program LI přinesl knihovníkům vyšší prestiž, protože při využívání EIZ se knihovník ocitá v roli informačního specialisty, který se zdroji umí pracovat.

Odpolední část moderovala I. Prochásková z Univerzity Pardubice.

L. Slezáková z Univerzity Palackého v Olomouci předložila výsledky ankety na téma "Využíváte elektronické zdroje?", která proběhla v březnu 2003 na UP. Ankety se zúčastnilo 16% studentů, 33,5 % vyučujících a 4,4 % zaměstnanců UP, celkem 1712 respondentů. Anketa se týkala pěti základních okruhů:

  • využívání EIZ pro pedagogickou, studijní, vědeckou práci
  • frekvence vyhledávání informací v EIZ a prostřednictvím internetových vyhledávacích nástrojů
  • zájem o proškolení v oblasti vyhledávání informací
  • využívanost jednotlivých EIZ
  • názor na EIZ.

Z ankety vyplynuly tyto závěry:

  • uživatelé více využívají internetové vyhledávací nástroje než přístupné databáze
  • informovanost uživatelů ohledně EIZ není dostatečná
  • uživatelé mají značný zájem o prohloubení znalostí práce s databázemi; o školení vyhledávacích nástrojů a katalogů je zájem výrazně nižší
  • pedagogové pracují s databázemi výrazně častěji než studenti
  • všeobecně byl indikován pozitivní přístup k EIZ a výrazné zvýšení informační gramotnosti oproti anketnímu šetření v roce 2000.

V. Karen z Albertiny icome Praha představil alternativní platební modely pro přístup k EIZ, které spočívají v metodě pay-as-you-go a pay-per-view, tedy zaplacení skutečně provedených rešerší a získaných bibliografických záznamů či plných textů.

B. Valter z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR prezentoval použití funkce DOI a služby CrossRef na příkladu časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications. Pro identifikaci online dokumentů slouží DOI (Digital Object Identifier). Tento identifikátor je trvalý a o jeho aktuálnost se stará vydavatel dokumentu. Např. i Google umožňuje vyhledávání pomocí DOI. Služba CrossRef je založena na principu propojování bibliografických citací k dokumentu za použití DOI, což umožňuje čtenáři navigaci v online časopisech přímo na úrovni článků a výrazně se tak zvyšuje jejich dostupnost.

B. Stoklasová z Národní knihovny ČR představila projekt oborových informačních bran. V ČR vznikají první oborové portály, je však třeba těmto aktivitám dát jednotnou metodiku a vzájemně je propojit. Právě JIB je potenciálním kandidátem na zastřešení souboru projektů tematických oborových bran.

M. Machytková z ČVUT informovala o vyhodnocování žádostí o granty FRVŠ tematického okruhu E, který se týkal knihoven. Pro rok 2004 byly stanoveny přísnější podmínky - mohl být podán jediný grant za každou vysokou školu. Ze 17 podaných projektů byly tři projekty odmítnuty z formálních důvodů a čtyři projekty byly zamítnuty z věcných důvodů. Pouze 10 projektů se tedy ucházelo o přidělení finančních prostředků. Toto nízké číslo je způsobeno zmíněným zpřísněním a také tím, že tematický okruh programu pravděpodobně nebyl finančně zajímavý pro knihovny, které mají jiné potřeby. Také byla zmíněna úroveň projektů, kdy polovina podaných projektů jsou k dalšímu rozhodování poslány s výhradami.

První den jednání byl uzavřen příspěvkem E. Lichtenbergové z Národní knihovny ČR k formátu MARC21. UNIMARC jako národně používaný komunikativní formát se na přelomu tisíciletí ocitl ve složité situaci. Začala se projevovat nízká podpora formátu ze strany IFLA. V roce 2003 byla správa UNIMARCu přesunuta do Portugalské národní knihovny a došlo k posílení pozice formátu MARC21. Rada pro katalogizační politiku proto doporučila do české katalogizační politiky implementovat MARC21 a zajistit dočasnou koexistenci obou formátů. Přechod na MARC21 bude zahájen v roce 2004. Některé knihovny začaly s implementací MARC21 již v letošním roce (VUT, MU, VŠE). NK ČR přejde na nový formát o prázdninách roku 2004. Na závěr byly na příkladech předvedeny největší rozdíly mezi oběma formáty.

Druhý den jednání byl především ve znamení vysokoškolských kvalifikačních prací. Sekci vedla S. Bícová z VŠE a na přípravě se podíleli členové pracovní skupiny při Klubu vysokoškolských knihovníků při SKIP.

První příspěvek I. Brožka z UJEP se týkal výsledků dotazníkového průzkumu o stavu zpracování diplomových prací (DP) na VŠ. Z průzkumu vyplývá, že přístup k DP se liší podle oborového zaměření VŠ. Humanitní a přírodovědné školy práce dlouhodobě uchovávají, technické školy je pokládají za informační pramen s pomíjivou informační hodnotou a po několika letech je likvidují, umělecké školy s nimi zacházejí jako s uměleckými artefakty. V jednotlivých elektronických katalozích na internetu je evidováno asi 135 000 DP, 15 000 položek je součástí knihovních katalogů s lokální dostupností. V knihovnách je uloženo celkem cca 170 000 DP. DP jsou umístěny v knihovnách, na katedrách a ústavech, v archivech. Někde se DP přesouvají do fondů státních oblastních archivů. Někde jsou ošetřeny opatřením děkana nebo rektora, jinde je s nimi nakládáno podle nepsaných zvyklostí. Podle I. Brožka jsou DP speciálním informačním pramenem, který by měl být trvale uchováván, zpracováván a zpřístupňován.

E. Bratková z ÚISK FF UK se zabývala ve své prezentaci základními východisky, současným stavem a možností spolupráce na poli budování digitálních archivů vysokoškolských prací v ČR. Existuje několik lokálních archivů na jednotlivých VŠ. V roce 2003 proběhla diskuse v odborném tisku, na odborných konferencích i na půdě Klubu VŠK. Otázkou je, jak by se mohly stávající lokální archivy začlenit do mezinárodních aktivit, jako je např. NDLTD. Problematika VŠ prací zahrnuje autorsko-právní aspekty, připravenost a přípravu autorů, technologie a standardy a úlohu VŠ knihoven. V zahraničí jsou lokální systémy v provozu, autorsko-právní problematika je řešena podobně jako v ČR, nakládání s kvalifikačními pracemi řeší univerzitní předpisy. Kvalifikační práce jsou pokládány za cenný vědecký dokument, který prezentuje výsledky výzkumu odborné komunitě a který je obvykle šířen zdarma. Proto existují nařízení pro povinné odevzdávání elektronické formy prací. Zpřístupňování probíhá na základě autorizace autora i školy (smlouvy, licence). V zahraničí jsou autoři kvalifikačních prací podporováni ze strany školy, knihoven a výpočetních center. Základní programové nástroje pro elektronické archivy kvalifikačních prací již existují, některé jsou dostupné i bezplatně. Univerzitní knihovny v této souvislosti zajišťují kontinuitu budování fondů VŠ prací, jednotnou politiku budování všech informačních fondů na VŠ, kontrolu metadat, jejich převod do knihovního katalogu, podílejí se na přípravě autorů VŠ prací, spolupracují s představiteli VŠ a výpočetními centry VŠ. V ČR je nutné podporovat proces legislativních úprav, zavádění mezinárodních standardů a přípravu autorů prací.

I. Horová navázala na přechozí příspěvek prezentací analýzy současné praxe při zpracování a zpřístupňování DP v ČR. Na VŠ existuje řada směrnic, které upravují nakládání s DP, jejich formální úpravu, pokyny pro vybírání, zadávání a schvalování témat, pokyny pro obecné náležitosti práce, pokyny pro odevzdávání, pokyny pro proceduru vlastní obhajoby, pokyny pro detailní zpracování, požadavky na elektronickou formu.

M. Svoboda z STK shrnul myšlenky vyslovené v předchozích příspěvcích a navrhl zaměřit aktivity směrem k novelám příslušných zákonů (autorský zákon č. 121/2000 Sb. a vysokoškolský zákon č. 111/1998 Sb.). Podtrhnul potřebu národní registrace vysokoškolských prací.

M. Špála z 1. LF UK se ve svém příspěvku zamýšlel nad postavením disertačních prací jako prací odborných, vědeckých či soukromých. Zmínil materiál Komise EU z února 2003, který popisuje roli univerzit v evropských znalostech.

V. Richter z NK ČR popsal přípravy novely autorského zákona. Novela by měla řešit půjčování zvukových děl, zvukově obrazových děl, tiskových rozmnoženin, zhotovování a zpřístupňování digitálních kopií z tiskových rozmnoženin, archivaci a zpřístupnění on-line dokumentů a zpřístupňování školních děl. Termín přípravy návrhu novely je 3. čtvrtletí roku 2004.

M. Boháček z VŠE předložil svůj právní výklad možností zpřístupňování VŠ prací z hlediska platného autorského zákona. Poté následovala diskuse, kdy doc. Boháček odpovídal na konkrétní dotazy knihovníků. Mj. připustil možnost pořizování kopií prací pro osobní potřebu, upravení nakládání s VŠ kvalifikačními pracemi licenčními smlouvami, za problematické označil půjčování starších prací, které nemají uzavřenu licenční smlouvu. Vyslovil se pro úpravu zákona, kde by bylo řečeno, že VŠ kvalifikační práce jsou přístupné s výjimkou těch prací, kdy autor se zpřístupněním nesouhlasí.

Praktické zkušenosti s naplňováním směrnice rektora o závěrečných pracích Ostravské univerzity sdělila J. Krkošková. Každá obhájená práce by měla být evidovaná v databázi závěrečných prací. Povinnosti při zpracování VŠ práce se dělí mezi autora, katedru, knihovnu a centrum informačních technologií. Autor má po obhajobě povinnost odevzdat práci v tištěné/elektronické podobě včetně vyjádření (ne)souhlasu se zpřístupněním díla a formulářem pro vkládání do databáze prací. Centrum informačních technologií poskytuje kapacitu pro ukládání dat na server, zálohování a archivaci dat, autorizaci uživatelů pro vkládání a vyhledávání v DB, katedra kontroluje formální správnost a úplnost práce a zajišťuje fyzické dodání práce do knihovny. Knihovna kontroluje úplnost dodání, eviduje tištěné práce, kontroluje a opravuje data vložená do DB, uložení prezenčních prací a prezenční zpřístupňování.

Závěry sekce o VŠ pracích shrnula S. Bícová ve formě problémů, které je třeba řešit a mezi které patří mj. zpřístupňování VŠ prací, úplná národní registrace, novela zákona o vysokých školách a autorského zákona, unifikace metadat.

Poradu zakončila B. Ramajzlová přehledem bodů do závěrečného usnesení.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BULÍNOVÁ, Eva. Celostátní porada vysokoškolských knihoven 2003. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 12 [cit. 2019-07-21]. urn:nbn:cz:ik-11457. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11457

automaticky generované reklamy