Březen – měsíc internetu se letos uskutečnil již podesáté a třebaže se ozývaly skeptické hlasy k jeho další budoucnosti, jubilejní ročník přinesl v mnohém ohledu překvapivě rekordní výsledky. Jak se na nich podílely knihovny, a vůbec – jaká byla role knihoven v celé historii tohoto projektu?

Když časopis Českomoravský Profit vyhlásil pro rok 1998 březen měsícem internetu s cílem upozornit na význam nového fenoménu, který zakrátko všemožně ovlivní život společnosti, sotva kdo si dovedl představit, co se právě zrodilo. Jak dokládá přiložený leták, vyhlašovatelé zde deklarovali, že projekt je otevřen všem firmám a institucím, stejně jako dalším sdělovacím prostředkům.

1. ročník - 1998

K výzvě se přidalo 116 organizací, jejichž seznam je dodnes uchován na stránkách BMI sdružení. Uspořádaly nejrůznější aktivity zhruba trojího druhu. V prvé řadě šlo o rozmanité přednášky, školení, prezentace a dny otevřených dveří, které měly sloužit k bezplatnému zpřístupnění internetu pro veřejnost a k seznámení s jeho možnostmi. Další organizace nabídly slevy na zboží a služby spojené s internetem, třetí formou byly soutěže, například čtenářská soutěž o internetu, jejímiž hlavními cenami byly počítače.

Nejvýznamnější akcí se stala konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS), která se uskutečnila v Praze a za účasti téměř 600 návštěvníků, aby se od druhého ročníku přesunula do Hradce Králové a postupně se rozrostla na událost, kterou si nenechá ujít každoročně už více než 2000 účastníků ze dvou desítek zemí. Stojí za to prohlédnout si na archivních stránkách konference ISSS program, fotografie i záznamy jednotlivých vystoupení a připomenout si, čím tehdy žila veřejná správa.

Ať se však podíváte na přehled speciálních akcí a soutěží, dnů otevřených dveří, či slev na zboží a služby, nikde mezi pořadateli akcí prvního ročníku BMI nefiguruje ani jediná knihovna. Ostatně internet se tehdy v knihovnách ještě moc nevyskytoval, v celé republice mělo připojení k internetu jen 60 měst a nikdo netušil, kolik uživatelů už si internet získal. Odhady se pohybovaly mezi dvěma až pěti sty tisíci.

2. ročník - 1999

Proto se organizátoři dohodli se společností Acron Communication, aby v březnu 1999 v rámci druhého ročníku BMI provedla průzkum, který by přinesl reálnější čísla. Měření návštěvnosti vybraných serverů ukázalo, že na sledovaných 26 serverů různého zaměření během března aspoň jednou zavítalo 539 980 unikátních návštěvníků. Jedničkou na českém internetu byl už tehdy Seznam s průměrnou denní návštěvností úžasných 35 000 uživatelů! Během března se počet návštěvníků zvýšil o 15 procent.

Současně se sledování počtu uživatelů prostřednictvím klasických výzkumů ujaly společnosti DEMA (domácnosti) a Markent (obecná populace). Díky BMI tak vznikla souvislá časová řada dokumentující rozvoj internetu v ČR uplynulém desetiletí.

Směrem k široké „neinternetové“ veřejnosti byla nejdůležitější aktivitou série Internet na školách, kdy se uskutečnily dny otevřených dveří ve školách vybavených počítačovými učebnami s připojením k internetu, které proběhly postupně v 17 městech.

Knihovny i tentokrát zůstaly ještě stranou. Zato proběhla soutěž o nejlepší webové stránky určené dětem, jejímž cílem bylo podpořit tvorbu obsahu pro děti, kterého se v té době na tuzemském internetu zoufale nedostávalo. A bylo vydáno CD To nejlepší z českého Internetu, na kterém byly ukázky obsahu z několika desítek serverů.

Pro výherce vědomostní soutěže o Internetu byly připraveny atraktivní ceny – notebook, zájezd pro dvě osoby do Kalábrie a další.

Velký ohlas mezi uživateli internetu vyvolal projekt virtuálního města eCity, spuštěný po půlnoci 1. března. Jak uvádí průběžná tisková zpráva, za téměř 17 dnů jeho existence se obyvateli eCity stalo 36 845 lidí, což lze srovnat s lidnatostí takových "reálných" měst, jako jsou Česká Lípa nebo Třinec. Průměrný věk obyvatel je 25,7 let a drtivě převažují muži (90 %). Do 7.00 hod. 17. března provedli obyvatelé eCity přes čtvrt milionu nákupů, při nichž utratili 6,244 mld. eKorun, tedy měny, která se v eCity používala jako platidlo.

Druhý ročník BMI byl zajímavý mimo jiné i tím, že poprvé byla vyhlášena soutěž o nejlepší webové stránky Zlatý erb.

3. ročník – 2000

Od třetího ročníku se role organizátora Března – měsíce internetu po dohodě s redakcí Profitu stalo neziskové sdružení BMI. Založili je Irina Zálišová, Jaroslav Winter a Miroslav Forman, kteří stáli u zrodu celého projektu měsíce internetu. Rok 2000 se stal důležitým mezníkem ještě tím, že se do BMI poprvé zapojily knihovny. Díky tomu se významně zvýšil počet míst, kde se občané mohli seznamovat s internetem.

Napoprvé se BMI zúčastnilo 119 knihoven a jejich počet se pak každým rokem zvyšoval následovně: 130 - 250 - 275 - 300 - 330 - 370 a letos 384. Že knihovnicím a knihovníkům nechybí fantazie, dokazuje přehled různých aktivit, které knihovny připravily již v roce 2000 pod heslem „Do knihovny na Internet – po Internetu do knihovny“, jak jej lze najít na starých stránkách Svazu knihovníků a informačních pracovníků.

Kromě působení směrem k veřejnosti využívaly knihovny BMI zpočátku také k internetovému školení knihovníků, resp. knihovnic a SKIP ihned vyhlásil také soutěž Biblioweb, aby podpořil tvorbu kvalitních webových stránek knihoven. Jestlipak si někdo vzpomene, že například vítězem kategorie veřejná knihovna se stala Husova knihovna Praha východ?

Třetí ročník se zapsal do historie BMI také tím, že se poprvé uskutečnila dětská konference Junior Internet. S nápadem uspořádat ji přišel 12letý Jirka Peterka, v roce 1999 jeden z porotců soutěže webových stránek pro děti. BMI sdružení jeho myšlenku uvítalo a od počátku se snažilo přenést při přípravě konference co nejvíce úkolů na dětské organizátory. Těm se pak v pozdějších letech podařilo díky grantům od programu Mládež EU a Mezinárodního višegrádského fondu rozšířit Junior Internet na Slovensko a do Polska a Maďarska.

Organizátory Března – měsíce internetu potěšilo v roce 2000 ještě ocenění v podobě pozvání na finále soutěže Stockholm Challenge Award, které se účastnilo 612 projektů z 84 zemí světa.

4. ročník – 2001

Ze čtvrtého ročníku BMI stojí za připomenutí zejména jedna událost – Noc s Andersenem. Vymyslely si ji rok předtím Mirka Čápová a Hana Hanáčková v Knihovně B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti. Poprvé s mediální podporou a jako součást aktivit knihoven v BMI v roce 2001 proběhla tato akce na podporu dětského čtenářství na 39 místech, aby pak každým rokem nabírala na rozsahu a rozkošaťovala se o další a další nápady. Postupně se počet spacích míst zvyšoval na 70, 156, 264, 408, 487 a letos 590, když ke knihovnám přibývaly i školy, domovy dětí a mládeže a další zařízení a pohádková noc se rozšířila i na Slovensko, do Polska, Maďarska, Slovinska.

Průběh první společné Noci s Andersenem v roce 2001 zachycuje popis na webu BMI.

Zmínku si zaslouží i konference Internet do škol – a co dál?, která se setkala s mimořádným ohlasem, protože zde poprvé byl představen projekt Státní informační politiky ve vzdělávání. Vzrušená diskuse na ní jako by předjímala budoucí problematické výsledky projektu nazývaného INDOŠ.

5. ročník – 2002

Z tradičních aktivit knihoven pro veřejnost vybočila v roce 2002 akce nazvaná BezMezné Informace v BMI (BMI v BMI). Při ní 1. a 2. března 2002 spojili své síly nadšení knihovníci z Národní knihovny a Městských knihoven v Praze a v Rožnově pod Radhoštěm v úsilí nonstop 24 hodin odpovídat na jakékoli dotazy. Přišlo 131 dotazů různé úrovně i obsahu, 75 jich bylo zodpovězeno během 24 hodin, některé okamžitě, zbývající do konce BMI, 4 zůstaly nezodpovězeny.

Z úspěšné akce se zrodila stálá referenční služba českých knihoven nejširší veřejnosti s názvem Ptejte se své knihovny, do které je již zapojeno zhruba 50 knihoven od vědeckých, přes vysokoškolské a odborné až po městské. Jejich informační pracovníci, vzájemně propojení elektronickou konferencí, hledají podle zaměření své knihovny odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí zaslané elektronickou poštou. Odpovědi na dotazy jsou zasílány do 48 hodin a z archivovaných odpovědí je budována databáze.

Další novinkou byla soutěž WEBÍK, kterou vyhlásil Klub dětských knihoven SKIP spolu s BMI sdružením pro dětské tvůrce webových stránek dětských oddělení v knihovnách. První cenu, webovou kameru, si odnesl třináctiletý Martin Šťáva z Nového Bydžova.

V roce 2002 se poprvé uskutečnila konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, která se stala jednou z nejvýznamnějších aktivit BMI a předznamenala stále zřetelnější příklon ze strany BMI sdružení k podpoře internetu pro znevýhodněné skupiny obyvatel.

6. ročník – 2003

Jak píše v příspěvku Knihovny a Internet 2003 – na cestě ke standardu Jaroslava Štěrbová, k internetu je koncem roku 2002 připojeno 1300 veřejných knihoven nebo jejich poboček, další knihovny své připojení zkvalitnily. Z nich 270 knihoven připravilo pro veřejnost nějaké aktivity na podporu internetu a také čtenářství.

Vzhledem k tomu, že šestý ročník BMI se uskutečnil ve znamení motta Internet bez bariér, více než jindy zaměřily knihovny pozornost také na lidi se zdravotním postižením a seniory.

Noc s Andersenem se poprvé rozšířila i za hranice, když mezi 156 zúčastněnými knihovnami, školami, domy dětí, družinami a ústavy sociální péče byly i knihovny v Polsku a na Slovensku.

Na konferenci INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami v Kongresovém centru Praha představilo BMI sdružení pilotní verzi nového portálu Helpnet.cz, určeného pro lidi se zdravotním postižením.

7. ročník – 2004

Internet ležící, spící...? – tak znělo cimrmanovské téma 7. ročníku BMI, které nabízelo trochu odlehčenější tón v publicitě, ale zároveň i vybízelo k diskusi o příčinách stagnace v rozvoji internetu v ČR. Pro knihovny se stala důležitou aktivitou anketa Moje kniha, která probíhala sice půl roku, ale byla odstartována 1. března 2004 a mediální podpora BMI napomohla tomu, že nejvíce hlasů do ní čtenáři poslali právě v březnu (zhruba 37 000 z celkových 93 252) . Však také na adresu www.mojekniha.cz odkazovaly téměř tři milióny inzerátů, které vyšly na podporu BMI 2004.

V sedmém ročníku BMI připravilo 300 knihoven na 2500 rozmanitých akcí, které navštívilo kolem 45 000 zájemců. Dění v knihovnách poutavě přibližuje prezentace Květy Houškové.

Noc s Andersenem zaznamenala již 264 nocujících institucí, z toho 16 knihoven slovenských a 11 polských. Mezi jejími účastníky bylo 7639 dětí, 1555 dospělých, nepočítaně psů a koček a také bílá krysa. Díky webkameře mohli uživatelé internetu sledovat přenos Noci z Městské knihovny v Sedlčanech, kde ji děti strávily společně s mentálně hendikepovanými klienty ústavu sociální péče. Společný noční dětský chat připravilo Centrum internetu, v průběhu kouzelného večera si děti vyměnily 7306 zpráviček o dění v knihovnách a školách.

Na konferenci INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami byly vyhlášeny výsledky prvního ročníku literární soutěže Internet a můj handicap. Všechny soutěžní práce (i z následujících ročníků) je možné si přečíst na stránkách portálu Helpnet.

8. ročník – 2005

V osmém ročníku BMI bylo zvýrazněným tématem nakupování přes internet. Jak vypadá internetový obchod si vyzkoušelo na aplikaci www.bezpecnynakup.cz na 17 000 zájemců, kteří měli možnost použít nanečisto k „zaplacení“ vybraných výrobků platební kartu.

Nákupy ovšem nebyly jediným tématem. Při příležitosti výročí 200 let od narození Hanse Christiana Andersena se během Noci s Andersenem četly zejména jeho pohádky – a nebylo jich málo; celkem se jich přečetlo více než 4200.

Počet veřejných knihoven s připojením k internetu stoupl již na 2500 a z nich 344 knihovny připravily na Březen – měsíc internetu speciální slevy nebo bezplatný přístup k internetu, školení práce s internetem pro různé skupiny zájemců, jako jsou ženy v domácnosti, senioři, nezaměstnaní či třeba uživatelé se zdravotním postižením.

Knihovny propagovaly nový portál www.knihovny.cz a aktuálně se pochlubily také tím, že přesně týden od okamžiku, kdy Česká republika vydražila v Paříži fragment donedávna ještě neznámého latinského překladu Dalimilovy kroniky, se tento vzácný dokument objevuje volně dostupný na internetu.

9. ročník – 2006

Pro devátý ročník zvolili organizátoři motto Na úřad přes internet a do knihoven dodali 40 tisíc letáků s popisem vybraných portálů a webů státní správy. Na 2960 akcích ve 370 knihovnách se vystřídalo neuvěřitelných 110 000 účastníků. Tradiční školení počítačové a internetové gramotnosti pro začátečníky i pokročilé byla v tomto roce rozšířena o seznámení s důležitými portály státní správy a webovými stránkami obcí, měst a krajů. Leckde je doplnila setkání s představiteli místní samosprávy spojená s diskusí nad webovými stránkami města, či cílená elektronická komunikace se starostou, ankety o úrovni webových prezentací města, desítky soutěží a dalších rozmanitých aktivit.

Statistická zpráva, kterou zpracovaly z 3458 e-mailových zpráviček účastníků „matky Andersenky“ Hanka a Mirka, uvádí tentokrát, že pohádek, hlasitého předčítání a dobrodružného přenocování s kamarády si užilo minimálně 14 669 dětí a 2590 dospělých, celkem tedy 17 259 přátel dětských knížek na více než 487 spacích místech Česka, Německa, Polska, Slovenska i Slovinska.

Úspěchy slavil i Junior Internet, který se konal i v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Přítomnou ministryni Danu Bérovou pražská konference natolik nadchla, že ihned poté na konferenci ISSS udělila organizátorům Junior Internetu Cenu ministryně informatiky.

10. ročník – 2007

Aktivity 384 knihoven zapojených do letošního Března – měsíce internetu navštívilo více než 100 000 obyvatel České republiky. V duchu motta jubilejního 10. ročníku BMI Internet – výhoda pro znevýhodněné se knihovny zvlášť soustředily na služby pro skupiny znevýhodněných občanů a kromě stovek akcí pro nejširší veřejnost se zaměřením na školení v informační gramotnosti a práci s elektronickými informačními zdroji připravily 159 akcí pro seniory, 141 pro matky s dětmi, 57 pro zdravotně postižené a 61 akcí pro nezaměstnané. Svým návštěvníkům nabídly leták s popisem nejdůležitějších internetových zdrojů zaměřených na znevýhodněné skupiny, který v nákladu 40 000 výtisků vydalo Ministerstvo vnitra ČR.

Potěšitelné je, že Noc s Andersenem, kterou prožilo na 590 místech ve čtyřech zemích rekordních téměř 20 000 dětí a více než 3300 dospělých, se letos více otevřela také dětem s handicapem. Na několika místech se těšily z pohádek a různých dobrodružných her a soutěží spolu s ostatními také děti z dětských domovů či ze zařízení služeb pro mentálně postižené a prvně také neslyšící děti v Praze 5 – Stodůlkách.

V tomto ročníku poprvé došlo ke společnému čtení jedné knihy – na návrh nakladatelství Fragment, které připravilo dvě z letošních soutěží, volba padla na Šarlotinu pavučinku. Ve stejnou chvíli ji na 265 místech slyšelo 10 720 dětí.

Zvýrazněné téma letošního BMI Internet – výhoda pro znevýhodněné dále inspirovalo Národního knihovnu ČR k průzkumu mezi knihovnami, jehož cílem bylo zjistit, jaké služby běžně poskytují knihovny pro čtenáře se zdravotním postižením. Využila k tomu metody elektronického dotazníku. Zkoumány byly služby pro zrakově, sluchově, fyzicky a mentálně znevýhodněné. Dotazník s více než 70 otázkami vyplnilo 140 knihoven.

První výsledky ukazují, že knihovny mají určité zkušenosti se službami zrakově handicapovaným uživatelům, městské a obecní knihovny se věnují skupinám mentálně handicapovaných, postupně se odstraňují bariéry pro uživatele s fyzickým handicapem. Nejmenší tradice v knihovnách mají služby sluchově znevýhodněným, zcela v počátcích jsou specializované služby prelingválně neslyšícím, kterými se více zabývá jenom několik knihoven. Celkově je však orientace na služby osobám se specifickými potřebami a jejich kvalita dosud v našich knihovnách neuspokojivá. Podrobnější výsledky mají být brzy publikovány na webu Národní knihovny.

Letos po osmé - poprvé pod záštitou Asociace krajů České republiky - organizoval SKIP soutěž BIBLIOWEB o nejlepší webovou prezentaci knihovny. Připomenutí si zaslouží skutečnost, že v kategorii knihoven v obcích od 10 tisíc obyvatel do 25 tisíc obyvatel si vítězství odnesla již pošesté za sebou Městská knihovna v Ústí nad Orlicí.

Vedle zapojení rekordního počtu 384 knihoven do BMI (při započítání Noci s Andersenem by jich bylo ještě podstatně více) byl jubilejní ročník Března – měsíce internetu charakteristický také rekordním mediálním ohlasem, k němuž nesporně přispěla volba motta Internet – výhoda pro znevýhodněné. Podle přehledu publicity, který pro BMI sdružení tradičně zpracovala společnost Anopress IT, bylo Noci s Andersenem věnováno v médiích 428 příspěvků, soutěži Biblioweb 67 a aktivitám v knihovnách v souvislosti s mottem Internet – výhoda pro znevýhodněné 165 příspěvků. A to jistě monitoring nezaznamenal zdaleka všechny zmínky v médiích o březnových aktivitách knihoven.

11. ročník - 2008

To vše vedlo organizátory BMI k rozhodnutí pokračovat v projektu i 11. ročníkem a zůstat u stejného zvýrazněného tématu Internet – výhoda pro znevýhodněné. Věříme, že téma najde znovu odezvu i v knihovnách. I když doba se za uplynulé desetiletí nesporně změnila a přibylo mnohonásobně uživatelů internetu, pořád ještě zůstává nedotčena internetem obrovská skupina obyvatel. Podle letošního průzkumu společnosti Markent představuje 53 % dospělé populace, ještě důležitější však je, že 39 % obyvatel sice dosud s internetem nemá zkušenosti, ale do budoucna se o něj zajímá.

Současně s dobou se mění také postavení a funkce veřejných knihoven, přičemž internet v tom může hrát nezanedbatelnou roli. Nemění se však téměř nic na aktuálnosti a inspirativnosti postřehů hlavní knihovnice Městské knihovny v Praze Jaroslavy Štěrbové, které zveřejnila na těchto stránkách již v roce 2002 v článku Březen - měsíc Internetu v knihovnách: příležitost pro každého, spokojenost pro všechny?

Zakončila jej otázkou: „Dokážeme si při běžné práci opakovaně vždy znovu a znovu uvědomit, že mediální prostor nabídnutý knihovnám v BMI je prostor mimořádné ceny, a chápat kampaň jako příležitost, ne jako nutné zlo nebo hrozbu?“