19. listopadu 2008 se ve školicím středisku Státní technické knihovny uskutečnila tisková konference, na níž byl prezentován software nazvaný Brailchem, který je určen pro výuku chemie pro nevidomé a těžce zrakově postižené studenty.

Software byl vytvořen v rámci projektu ICT as a gateway to scientific education of blind people and people with visual disabilities, jenž byl finančně podpořen programem Evropské komise Leonardo da Vinci. Podrobnosti o projektu jsou k dispozici na adrese https://ict.brailcom.org/; na adrese https://ict.brailcom.org/software je pak možné získat zmiňovaný software Brailchem. Ten byl již v českém prostředí představen mj. na konferenci IKI 2008 a následně v Knihovnickém zpravodaji Vysočina.

Na tvorbě softwaru spolupracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a společnost Brailcom, o.p.s.; na celém projektu ještě další partneři, mj. Státní technická knihovna.

Na listopadové tiskové konferenci vystoupili Jan Buchal (Brailcom, o.p.s.), Miloslav Nič (Vysoká škola chemicko-technologické v Praze) a Milan Zamazal (Brailcom, o.p.s.).

J. Buchal, který je sám nevidomý, v úvodu konference řekl, že projekt si kladl za cíl přispět ke změně smýšlení o zrakově postižených, aby bylo zřejmé, že pro ně nejsou vhodná pouze tradiční povolání (masér, košíkář apod.). Přitom zdůraznil, že podstatnou bariéru prozatím představují překážky ve vzdělávání - většina vysokoškolských oborů není připravena na to, že je budou studovat zrakově postižení; to přitom může hrát významnou roli právě při vyrovnávání se s hendikepem. Stručně představil celý projekt ICT as a gateway to scientific education of blind people and people with visual disabilities, který byl zaměřen na zpřístupnění vědeckých (zejména chemických) informací nevidomým. Je totiž potřeba si uvědomit, že chemické poznatky jsou důležité nejenom v chemii, ale také v řadě dalších oborů, které chemii nějakým způsobem využívají.

V rámci projektu byl vyvinut zmiňovaný software Brailchem. Jedná se o doplněk k internetovému prohlížeči Mozilla Firefox, který je v současné době druhým nejrozšířenějším prohlížečem. Umožňuje práci s periodickou tabulkou prvků a s prohlížečem molekul. M. Nič představil na tiskové konferenci software z hlediska uživatele – studenta chemie; prakticky práci se softwarem na místě ukazoval J. Buchal.

Na rozdíl od tabulky prvků, u níž byly již zaznamenány pokusy ji nevidomým zpřístupnit (nalezen byl však pouze článek o softwaru, vlastní software nikoliv), v případě prohlížeče molekul realizátoři projektu nezjistili, že by se již někdo pokusil podobný typ softwaru vyvinout. M. Nič zdůraznil, že jedna věc je naučit se něco (např. podobu molekul) zpaměti, druhá věc však je porozumět tomu, co chemie vlastně dělá a jak funguje. S tím mají často problémy i vidící studenti. Nevidomí mají situaci ještě výrazně ztíženu tím, že učení chemie je běžně založeno na vizuálních informacích (grafy, diagramy, obrázky, rovnice, ilustrace, fotografie apod.); o něco jednodušší situaci mají lidé, kteří se naučili chemii a teprve poté oslepli, ti mají jakousi „předpřípravu“.

M. Nič také názorně ukázal, jak software řeší komunikaci nevidomého studenta s vidícím učitelem – zatímco nevidomý využívá zvukových výstupů (a čtení má nastavené na vysoké tempo), pro vidícího je příslušná část molekuly vykreslena jako obrázek.

Software Brailchem je k dispozici zdarma, zpřístupněn je i jeho zdrojový kód (jedná se o tzv. open source software). To má podle J. Buchala velký (i psychologický) význam, protože za účelem získání řady jiných kompenzačních pomůcek (resp. příspěvku na ně) se nevidomí musejí často doprošovat u úředníků; v tomto případě nejsou žádné žádosti ani prosby potřeba.

M. Zamazal následně představil software Brailchem z hlediska jeho vývoje. Při hledání vývojové platformy bylo zjištěno, že vhodná softwarová základna, která by splňovala požadavky na ni kladené (spolupráce s brailskými řádky, s čtečkami, funkčnost v různých operačních systémech atd.), neexistuje. Vývojový tým se nakonec uchýlil k prohlížeči Mozilla Firefox, díky čemuž je např. usnadněna přenositelnost mezi různými operačními systémy. Tým navíc spolupracoval s vývojáři tohoto prohlížeče a také s vývojáři čteček obrazovek a díky tomu přispěl i ke zlepšení těchto nástrojů. Výhodou využití prohlížeče Mozilla Firefox je i to, že doplněk komunikuje se serverem, který prohlížeči posílá příslušná data, tj. uživatel si pouze musí nainstalovat doplněk prohlížeče, nic dalšího není potřeba instalovat.

M. Nič na tiskové konferenci také uvedl, že se očekává, že v roce 2020 bude na světě cca 70 milionů nevidomých; realizátoři projektu očekávají, že dnes s výstupy projektu osloví řádově tisíce lidí, v budoucnu pak ještě více. Zdůraznil také, že přemýšleli i o to, jak software udržovat a rozvíjet i v budoucnu – v tomto směru zmínil Ivu Forstovou, studentku Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která se na řešení projektu také podílela a bude se tématem dále zabývat v rámci svého doktorského studia. Podtrhl také, že je rozdíl mezi tím, co nevidomí opravdu mohou, a co si my vidící myslíme, že mohou.

J. Buchal také zdůraznil, že zatímco existují střední školy, které se zabývají vzděláváním nevidomých, a tedy i určité speciální výukové postupy apod, pro vysoké školství obdobné postupy zatím neexistují.

Úvodní slovo J. Buchala

Praktická ukázka práce s periodickou tabulkou prvků

M. Nič

M. Zamazal

Autorkou fotografií je Linda Skolková.