Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Bibliotheca Academica: Cíle a perspektivy vysokoškolských knihoven v roce 2010

Čas nutný k přečtení
20 minut
Již přečteno

Bibliotheca Academica: Cíle a perspektivy vysokoškolských knihoven v roce 2010

1 comments
Autoři: 

Asociace knihoven vysokých škol ČR pořádala ve dnech 2. – 3. listopadu 2010 konferenci, na níž se setkávají pracovníci vysokoškolských knihoven k řešení svých problémů, výměně zkušeností, seznámení s novými tématy, produkty a nástroji pro svou práci. Místo konání konference se každoročně mění podle toho, která hostující vysokoškolská knihovna se ujme organizace. Je zvykem pořádat konferenci v místě, kde byla rekonstruována nebo postavena nová vysokoškolská knihovna. Proto také doprovodnými akcemi jsou už tradičně exkurze do vysokoškolských knihoven na hostitelské univerzitě, což je dobrá příležitost pro výměnu zkušeností a inspiraci pro řešení ve vlastních knihovnách. Biblioteca Academica 2010 se konala na půdě Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně. Hlavní téma konference se vztahovalo k projektu 7. rámcového programu Evropské komise s názvem OpenAIRE.

Všechny přednesené příspěvky najdete na stránkách AKVŠ.

Zahájení konference, práce AKVŠ a trendy rozvoje vysokoškolských knihoven

Nad konferencí převzal záštitu rektor Masarykovy univerzity prof. PhDr. Petr Fiala a jeho jménem uvítala účastníky prorektorka pro informační technologie prof. RNDr. Ivana Černá. Zdůraznila snahy Masarykovy univerzity podporovat otevřený přístup k publikacím vědeckých výsledků a ocenila hlavní téma BA 2010 vztahující se k projektu OpenAIRE, i úlohu knihovníků shromažďovat a poskytovat informace o zpřístupňování vědeckých prací akademickým obcím svých univerzit.

Pak následoval obvyklý sled příspěvků zaměřených na práci AKVŠ. Předsedkyně AKVŠ, Iva Prochásková, ve svém úvodním příspěvku „AKVŠ v roce 2010 … a jak dál?“ informovala o práci výkonného výboru AKVŠ a všech aktivitách v roce 2010. Všechny informace z jednání výkonného výboru jsou vystaveny na webu AKVŠ. Fond podpory zahraničních cest, rozšířený o možnost účasti na odborné konferenci bez příspěvku, byl vyčerpán poprvé od jeho založení. Díky fondu mělo 5 kolegů z různých univerzit možnost zúčastnit se zajímavých konferencí a přenést své poznatky komunitě vysokoškolských knihovníků. Dobře přijímané a navštěvované jsou i odborné semináře pořádané Asociací k aktuálním tématům, vždy ve spolupráci s některou z univerzit. V roce 2010 to byly semináře Popularizace otevřeného přístupu a repozitářů na VŠB TU v Ostravě, kde vznikla Iniciativa AKVŠ ČR pro podporu otevřeného přístupu a dále seminář Budování a správa fondu s využitím nových technologií na VUT Brno. Plánovaný seminář „EDD: hranice a perspektivy v souvislosti s autorským právem“ se neuskutečnil, protože podobný seminář uspořádala Zemědělská a potravinářská knihovna. Iva Prochásková informovala o účasti členů výkonného výboru AKVŠ (Iva Prochásková, Marta Machytková, Eva Svobodová) v pracovních skupinách pro přípravu Koncepce rozvoje knihoven 2011 až 2014 a uvedla hlavní témata Koncepce. Dalším bodem příspěvku bylo zabezpečení financování projektů v rámci programu INFOZ, které končí rokem 2011. V závěru vystoupení Iva Prochásková naznačila některé hlavní body činnosti AKVŠ pro příští rok: strategie a financování elektronických informačních zdrojů (EIZ) po roce 2011 a změna statistického výkazu pro VŠ knihovny. Zdůraznila také snahu zapojit se aktivně do činnosti mezinárodních organizací LIBER a IFLA, jejichž členem AKVŠ je - zejména do výboru LIBER pro Scholarly communication (Open Access, e-science, inovative research work flows). Vyzvala vysokoškolské knihovny k zasílání námětů a připomínek k  činnosti AKVŠ.

Další příspěvek přednesla Ludmila Tichá z ČVUT, předsedkyně odborné komise IVIG AKVŠ. Zaměřila se na výsledky průzkumu informačního vzdělávání z let 2006, 2008 a 2010. Uvedla cíle a uplatnění výsledků pravidelně opakovaných průzkumů. Průzkum potvrzuje trend zvyšování počtu podávaných projektů, počty vzdělávacích akcí a počty účastníků těchto akcí. Nepatrně se zvyšují počty univerzit, které začlenily informační vzdělávání nebo informační gramotnost do svých dlouhodobých záměrů, což usnadňuje podávání projektů do některých programů. Mění se pořadí cílových skupin informačního vzdělávání z prvních ročníků na diplomanty, a to i přesto, že nejčastější obsah vzdělávacích akcí je práce s katalogy. Přibývají nové formy informačního vzdělávání (např. e-learning, účast ve výuce odborných předmětů) a nová témata (např. psaní odborných textů, prevence plagiátorství, citační manažery, repozitáře VŠKP). Poprvé se v dotazníku 2010 objevily otázky na využívání nových technologií při výuce, konkrétně z oblastí: virtuální výukové prostředí, kolaborativní prostředí a sdílení výukových materiálů, příprava výukových materiálů, komunikace se studenty během výuky, hodnocení znalostí studentů a evaluace výuky a podpora mobilních zařízení. Nejvíce se používá kolaborativní prostředí a nejméně se uplatňuje podpora mobilních zařízení. Podrobné výsledky této části průzkumu byly zveřejněny na semináři IVIG 2010. Výsledky posledních 3 průzkumů budou publikovány. V námětech respondentů na podporu informačního vzdělávání se zdůrazňuje potřeba vzdělávacích akcí, výměna zkušeností a poradenství. Z názorů na zlepšení podmínek na univerzitách se opakuje větší podpora vedení a pedagogů, lepší komunikace s nimi, dále proškolený personál, prostory pro vzdělávací akce a dobrá technická podpora. Na závěr Ludmila Tichá uvedla, že tvůrci a organizátoři průzkumu si uvědomují některé nedostatky dotazníku, a proto připraví pro další průzkumy jeho úpravy, jiné elektronické prostředí a pokyny k vyplňování, aby výsledky mohly být interpretovány jasně a jednoznačně.

Následoval příspěvek „Trendy v rozvoji vysokoškolských knihoven“ Daniely Tkačíkové z VŠB. Zrekapitulovala trendy ve vysokoškolských knihovnách v ČR a představila 10 hlavních trendů v akademických a vědeckých knihovnách v USA, jak je stanovila Association of Colleage and Research Libraries (ACRL) v dokumentu 2010 top ten trends in academic libraries. Objevují se v nich: zdroje nového typu, snižování rozpočtů, nové dovednosti knihovníků, požadavky na vyhodnocování, sdílení lidských i finančních zdrojů, rozvoj služeb s podporou mobilních zařízení, rozvoj spolupráce, změny v souvislosti s novými technologiemi, změna definice knihovny, rozvoj služeb na podporu vědecké komunikace a duševního vlastnictví. Na tento poslední trend se Daniela Tkačíková zaměřila detailně. Ukazuje se, že autoři mají v této oblasti mezery - úkolem vysokoškolských knihoven je seznamovat je s publikováním v režimu otevřeného přístupu (OA) a získávat je pro ukládání plných textů do otevřených repozitářů. Česká republika je zastoupena v mezinárodních registrech OA DOAR (Directory of Open Access Repositories) a ROAR (Registry of Open Access Repositoriem) jen velmi málo, ale v DOAJ (Directory of Open Access Journals) je zaznamenáno 46 českých časopisů. Mezi zeměmi, kde poskytovatelé podpory vědy a výzkumu formulovali svou publikační politiku otevřeného přístupu, Česká republika není – jak se můžeme přesvědčit v registrech SHERPA Juliet, ROARMAP nebo EUA - European University Association. AKVŠ k rozšíření povědomí o Open Access hodně přispívá: příspěvky na konferencích Biblioteca Academica (2008, 2009, 2010), iniciativa na podporu OA, akce v rámci Open Access Week. Je ale na samotných univerzitách, aby vytvářely své institucionální repozitáře a získávaly autory pro myšlenku Open Access. Vzory pro národní repozitáře (portály pracující nad institucionálními repozitáři) jsou např. v Austrálii - Australian Research Online) nebo v Holandsku - NARCIS (National Academic Research and Collaborations Information System)). Užitečným zdrojem informací je evropský projekt OpenAIRE (Open Access Infrastructure for Research in Europe).

Irena Šéglová, vedoucí Ústřední knihovny Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, uzavřela dopolední blok prvního dne konference představením knihovny, její historie, zajímavých služeb a projektů a online administrace pro knihovníky.

Vystoupení zahraničních hostů a Open Access

Prvním zahraničním hostem byla zástupkyně mezinárodní neziskové organizace EIFL Iryna Kuchma, programová manažerka pro EIFL Open Access ve východní Evropě. Základní iniciativou EIFL je přístup ke znalostem pro vzdělávání a výzkum. Další iniciativa EIFL-IP se věnuje tématu copyright a knihovny (stanovení podmínek pro knihovny) a podporuje mezinárodní reformu autorských práv. EIFL poskytuje podporu pro Open Access, propaguje, získává „advokáty“ pro jeho šíření v dalších zemích, pořádá workshopy, poskytuje expertízy, pomáhá vytvářet otevřené repozitáře a udržuje jejich přehled (270 repozitářů z 39 zemí) i přehled OA časopisů (2371 v síti EIFL). Zaměřuje se na vědce, vědecké a výzkumné instituce i na vydavatele. Argumenty pro přijetí OA jsou především: zviditelnění a účinek výsledků vědy a výzkumu pro autory, výstupy a hodnocení výzkumu a výzkumných programů pro výzkumné instituce a vzrůstající citovanost časopisů pro vydavatele. Iryna Kuchma představila strategii Evropské komise Europe 2020, která propaguje otevřený přístup pro výsledky výzkumu podporovaného z veřejných zdrojů a uvádí OA jako základní princip pro publikace z projektů rámcových programů EU. Dále se zaměřila na ERC Guidelines for Open Access z roku 2007 a na projekt OpenAIRE, o kterém se na konferenci mluvilo v předchozím i dalších příspěvcích. V její prezentaci je přehled stavu OA v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Maďarsku a Srbsku. Příspěvek obsahoval množství informací i dat, stojí za to projít ho celý, pokud je OA pro vás zajímavým tématem.

Dalším zahraničním hostem byla Moica Kotar z Univerzity v Lublani s příspěvkem o OA ve Slovinsku a projektu OpenAIRE. Uvedla základní informace o prostředí pro vědu a výzkum v zemi a představila hlavní podporovatele. I ve Slovinsku je jen malé povědomí o OA, a to i mezi knihovníky. Objevují se ale první aktivity. Konference rektorů navrhla koncem roku 2009 ministerstvu pro vědu, vysoké školství a technologie, a také slovinské agentuře pro výzkum, vytvoření národního repozitáře. Byl vypsán veřejný tendr na systém pro ukládání publikací z výzkumu financovaného z veřejných zdrojů. Digitální knihovna Slovinska dLib.si funguje jako národní DRIVER agregátor a Univerzita v Mariboru buduje digitální knihovnu DKUM. V Open Access režimu se zpřístupňuje 20 slovinských časopisů a další publikace. Projekt OpenAIRE reprezentuje Univerzita v Lublani. Moica Kotar představila European Helpdesk jako kontaktní místo pro jednotlivé regiony a země a OpenAIRE Helpdesk, který umožňuje dotazovat se nebo hledat v odpovědích na časté dotazy. V říjnu 2010 uspořádala slovinská asociace knihoven konferenci jako úvod do problematiky OA pod názvem Conference Open access to the achievements of Slovenian scientists. Konference deklaruje plány na rozvoj Open Access ve Slovinsku: vytvořit národní infrastrukturu, národní helpdesk a národní repozitář.

Poslední ze zahraničních hostů, Paolo Budroni z Univerzity ve Vídni, se zaměřil na budoucí roli vědeckých knihoven. Rozvíjejí se v prostředí výzkumu ovlivněného ICT a mají příležitost stát se aktivním partnerem pro vědce, pedagogy, studenty, stát se prostorem pro inovace a vzdělávání a etablovat se jako digitální knihovna pro vědu a výzkum. Znamená to redefinovat svou roli s ohledem na změny v právu, společnosti a financování a s vědomím nových úkolů. Rychlé změny a zaměření na inovace vyžadují dynamickou organizační strukturu, služby „střižené na míru“ a profesionální rozvoj. Základními principy jsou udržitelnost, rovné příležitosti a efektivní řízení času. Ve výzkumné instituci je knihovna hlavním zprostředkovatelem informací. Dále Paolo Budroni rozebíral otázky vznikající při definování nové identity vědecké knihovny: např. přístup k novým technologiím s ohledem na „next generation“ nebo efektivní služby pro skupiny uživatelů. Základními principy jsou multiplicita, jasnost a rychlost. V jeho prezentaci je dobře popsána tvorba koncepce vědecké knihovny pro další léta: vize, strategie, cíle a oblasti aktivit.

Blok zahraničních hostů doplnilo vystoupení Pavly Rygelové z VŠB-TUO v Ostravě a Lucie Vyčítalové z Univerzity Pardubice. Jejich prezentace, symbolicky v oranžové barvě Open Access Week 2010, shrnovala informace o této propagační akci konané na podporu OA, letos už počtvrté, po celém světě. V prezentaci se uvádí mnoho statistických údajů: počty otevřených repozitářů, časopisů, vydavatelů a nových politik povinného zveřejňování v OA. Úspěšnost celého hnutí OA závisí na tom, jak tento model publikování přijme vědecká komunita. Snaží se o to knihovníci, studenti, vědci, pořádají se konference, semináře a workshopy, vyrábějí propagační materiály a jsou zakládány blogy. Pavla Rygelová popsala informační kampaň Ústřední knihovny VŠB TUO zaměřenou na vědecké pracovníky. Letáky, záložky, článek v univerzitním časopise, přednáška, prezentace na LCD obrazovkách, brožury – vše bylo připraveno s hesly viditelnost, dostupnost a citovanost výsledků vědy a výzkumu. Pracovníci knihovny oslovili přímo autory VŠB-TUO s výzvou k poskytnutí jejich rukopisů do repozitáře DSpace a před jejich uložením ověřili v SHERPA/RoMEO a na webech vydavatelů, že vydavatel umožňuje uložení e-printu do repozitáře. Potvrdilo se, že autoři mají zájem takto publikovat, zvláště, když knihovníci vykonali (předvedli) potřebné práce sami. Pavla Rygelová popsala také iniciativu AKVŠ pro podporu otevřeného přístupu a založení neformální pracovní skupiny pro OA. První pracovní schůzka se týkala právě organizace Open Access Week 2010. Další z autorek prezentace, Lucie Vyčítalová, popsala aktivity Ústřední knihovny Univerzity Pardubice. Jejich motto bylo: „K výsledkům vědy bez bariér“. Knihovníci připravili prezentaci na kolegium rektora, napsali článek do Univerzitního zpravodaje a vytvořili pro OA webové stránky. Pořádali prezentace, zřídili informační stánek v menze, připravili propagační materiály. Dále Lucie Vyčítalová uvedla přehled akcí k Open Access Week na dalších univerzitách: na ČVUT, Masarykově univerzitě, Univerzitě Tomáše Bati, Vysoké škole ekonomické, Západočeské univerzitě, v Akademii věd, a také odkazy na webové stránky k Open Access Week na Akademii múzických umění, na VUT a v Národní technické knihovně. Prezentace autorek poskytuje informace, data a čísla a nabízí inspiraci k vlastním akcím na podporu Open Access.

Zprávy ze zahraničních cest

Druhý den konference tradičně zahrnuje zprávy ze zahraničních cest financovaných z Fondu podpory zahraničních cest AKVŠ. V roce 2010 byla poprvé možnost vyjet nejen na stáž do některé ze zahraničních knihoven, ale také zúčastnit se zahraniční konference. Toto rozhodnutí přineslo obohacení pro účastníky Biblioteca Academica – mohli zprostředkovaně získat obraz o organizaci, obsahu i závěrech z konferencí, na které se z ČR dostane jen málo účastníků.

První zprávu o výroční konferenci LIBER 2010 konané v dánském Aarhusu přednesla Iva Horová z AMU. Hlavním tématem konference bylo „Re-inventing the Library: The Challenges of the new Information Environment“. Iva Horová podala základní informace o asociaci LIBER, popsala hlavní akce v roce 2010 a pak se věnovala organizaci a rozvrhu samotné konference. Hlavními tématy „Master Classes“ byly komunikační strategie, e-thesis a bibliometrie. Příspěvky se zaměřovaly na role a postavení knihoven v budoucnosti, nové způsoby publikování a komunikaci výsledků výzkumu, e-Science, návaznost na změny ve vzdělávání, webové archivy, Open Access a digitální knihovny, trendy ve službách, dopad ekonomické krize a snižování rozpočtů. Iva Horová se aktivně účastnila sekce „Managing e-theses“ s příspěvkem „Non-text theses“, ve kterém popsala situaci v ČR, práci a výsledky komise eVŠKP AKVŠ, projekt Theses.cz a představila českou komunitu DSpace. Na LIBER byla zajímavě řešená organizace diskusí. Otázky byly dány předem a účastníci pracovali v menších týmech, takže diskuse byly živé až emotivní, názory i rozporuplné, ale to je právě to prostředí, které umožňuje udělat si vlastní názor a poslouchat názory ostatních. Otázky i závěry z diskusí jsou součástí prezentace Ivy Horové – přečtěte si je sami. Prohlédněte si i postery vystavované na konferenci.

Zprávu o 5. ročníku konference Open Repositories 2010 pořádané v červenci španělskou nadací pro vědu a techniku v Madridu podal Lukáš Budínský z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Program konference zahrnoval několik sekcí přednášek, setkání skupin uživatelů, vystavení posterů, workshopy a diskuse. V zavádění institucionálních repozitářů se zdůrazňovaly dvě strategie: shora od vedení a zdola od akademických pracovníků. Lukáš Budínský se zaměřil především na setkání uživatelů DSpace. Rozvoj této platformy zajišťuje organizace DURASPACE, která je garantem dlouhodobé strategie a rozvoje. Zajímavý byl blok pro správce repozitářů, kde představilo 6 správců různé aspekty nasazení a správy institucionálních repozitářů. Také byl představen tutoriál pro správu metadat. Jádra systémů pro správu repozitářů jsou funkční, současným trendem je soustředění na nadstavbové služby a zjednodušení workflow.

Konference Open repositories 2010 se zúčastnila i Lenka Němečková z ČVUT. V svém příspěvku se zaměřila hlavně na projekty řešené ve světě. Představila německý projekt DOARC, který je zastřešující platformou nad institucionálními repozitáři, a projekt University of Illinois BiBApp, který slouží nejen jako registr publikační činnosti, ale také jako nástroj pro komunikaci a kolaboraci v rámci univerzity. Repozitář INSPIRE pro oblast „High Energy Physics” vznikl ve spolupráci 4 vědeckých laboratoří včetně CERN a slouží především jako prostředí pro vyhledávání informací - ukládání prací v něm znamená i jejich vyšší citovanost. Příkladem agregátoru institucionálních repozitářů je holandský NARCIS ORCID vyvinutý na Cornell University, který funguje jako identifikátor jmen autorů. Německá iniciativa WissGrid se zaměřuje na vytváření virtuálního technického prostředí pro akademickou sféru a slouží i jako komunikační nástroj pro vědu a výzkum. Pro zajištění interoperability a integrace se vytvářejí metadatové standardy pro dlouhodobé uchovávání a přenášení dat. Se sjednocováním standardů pro integraci institucionálních repozitářů počítá i vývoj uživatelských rozhraní a nadstavbových služeb včetně statistik. Příkladem projektu integrace je německá iniciativa DINI. Cílem britského projektu PIRUS je vytvořit nástroj pro statistiky v repozitářích a zajistit kompatibilitu s nástrojem Counter. Zajímavý je i mezinárodní portál pro Open Access.

Zprávu o 76. kongresu IFLA konaném v srpnu ve švédském Göteborgu podal Jan Mach z VŠE. AKVŠ se stala členem IFLA v roce 2010 a má své zástupce ve 3 sekcích. Hlavním tématem kongresu bylo "Open access to knowledge - promoting sustainable progress". V rámci IFLA se tímto tématem zabývá komise FAIFE (Free Access to Information and Freedom of Expression). Jan Mach se soustředil na příspěvky ke statistikám a jejich vyhodnocování, zahrnující strategie průzkumů chování a analýzy logovacích záznamů. Zajímavé příspěvky se týkaly metrik pro Open Access a scientometrických identifikátorů. FAIFE podporuje další růst OA repozitářů, diverzifikaci obsahu, přístup k materiálům a jejich využití. Úkolem komise je monitorovat situaci, poskytovat školení a získávat specialisty pro OA. Provoz repozitářů, koordinace, propagace a publikování dat v Open Access je deklarováno jako nová role knihoven.

Poslední příspěvek Barbory Katolické ze ZČU byla zpráva z ICOLC 12th Fall Meeting – setkání zástupců knihoven ve sdružení knihovnických konsorcií, které pořádala holandská konsorcia UKB a SURF v říjnu 2010 v Amsterodamu. ICOLC pořádá pravidelná setkání, na nichž se diskutuje problematika sdílení elektronických informačních zdrojů. V programu byly výsledky průzkumu Battlefield Survey, v něž se porovnávaly změny cen e-zdrojů od vybraných vydavatelů v letech 2009 a 2010. Účastnily se země Severní Ameriky, Evropy a Asie, nejúspěšnější ve vyjednávání cen byla Severní Amerika, zejména USA. Zajímavá byla informace, že v ČR je o 2-4% vyšší meziroční nárůst než v evropských zemích zúčastněných průzkumu. Stejně tak i zásady vyjednávání cen některých konsorcií: např. turecké konsorcium přistoupí max. na 5 % nárůst cen, francouzské konsorcium Couperin žádá max. 2%. Dále se účastníci setkání věnovali dlouhodobému uchovávání e-dokumentů a byly představeny iniciativy, které řeší hlavně organizační a finanční otázky. Některé evropské země připravují s podporou vlády evropské projekty pro vytvoření sdíleného repozitáře pro tištěné materiály a koordinují je na národní úrovni. Dalšími tématy byly projekty na rozvoj e-books, např. projekt Národní knihovny ve Finsku, a britský projekt JISC national e-books observatory project, který mapuje situaci e-textbooks na univerzitách a jeho cílem je vytvořit vhodný model založený na skutečných potřebách studentů. Zajímavé bylo představení systémů ERMS (Electronic Resource Management System), které zajišťují správu smluv, licencí, plateb a také přístupová práva a statistiky. Zamyšlení nad akademickými knihovnami v budoucnu Neala Schumana si můžete přečíst v jeho článku The Future academic Research Library: Hope/Power/Action through Primal Innovation and Radical Collaboration.

Všechny prezentace ze zahraničních cest byly velice zajímavé. Přednášející uváděli hlavní myšlenky vystupujících, obsahy a závěry diskusí, popsali atmosféru a nezapomněli ani na návštěvy knihoven, které byly doprovodným programem konferencí.

Zajímavé projekty

Přehled projektů vysokoškolských knihoven podaných do Fondu rozvoje vysokých škol uvedla Marie Davidová z VUT, předsedkyně tématického okruhu E – vysokoškolské knihovny. Shrnula podmínky výběrového řízení na rok 2011. V části „Přínos k rozvoji fakulty/VŠ“ se nově uvádí udržitelnost výsledků projektu do konce roku 2013 (způsob a zdroje) a v části „Současný stav řešeného problému“ se nově uvádí důvod, proč nelze navržené vzdělávací aktivity financovat z prostředků Operačních programů EU. Rozšířené znění pro tematický okruh E je ve specifikacích:

a)       budování institucionálních repozitářů,

b)       zpřístupnění nadstavbových nástrojů pro propojování a efektivnější využívání elektronických informačních zdrojů,

c)       nově připojená specifikace obsahuje využití moderních ICT na podporu měření výkonu a činnosti vysokoškolských knihoven, budování nástrojů pro vykazování, vyhodnocování, šíření aplikací výsledků dosažených vysokoškolskou knihovnou v oblasti podpory studia.

Marie Davidová uvedla přehled projektů podaných na rok 2011, vývoj počtu a úspěšnosti projektů podaných v letech 2006-2010, přehled úspěšných projektů jednotlivých vysokých škol a soupis hodnotících kritérií.

Eva Hillerová z Technologického centra AV ČR podala ve svém příspěvku detailní informace o 7. rámcovém programu. Nejdřív se zaměřila na evropskou politiku podpory vědy a výzkumu a historii evropského výzkumu a na grafech ukázala vývoj financování v jednotlivých rámcových programech. Pak přešla k zásadám 7. rámcového programu včetně přístupu k výsledkům a věnovala se právům k duševnímu vlastnictví (IPR). V tabulkách uvedla účast ČR v rámcových programech a projekty ČR v jednotlivých prioritách (spolupráce, lidé, myšlenky kapacity). Prezentace Evy Hillerové je doplněna dalšími detailními informacemi, daty a odkazy. Je cenným zdrojem pro ty, kdo chtějí podat projekt do 7. rámcového programu a také pro knihovníky, kteří mohou ve svých institucích podávat informace, zajišťovat literaturu a podporovat šíření výsledků projektů. Proto také měl její příspěvek název „Co by měla vědět vysokoškolská knihovna o 7. RP“.

Příspěvek Daniely Tkačíkové z VŠB-TUO se zaměřil opět na projekt OpenAIRE. Zdůraznila jeho hlavní cíl: vytvořit infrastrukturu pro zveřejňování recenzovaných publikací výsledků evropských projektů uložením do otevřeného repozitáře. Pilotní projekt OA v 7. rámcovém programu specifikuje požadavky: uložit publikace po zveřejnění do institucionálního nebo oborového repozitáře a zajistit otevřený přístup do 6 – 12 měsíců po zveřejnění. Autorům se poskytují pokyny pro postup – popis workflow. Záznam o publikaci se zveřejňuje ihned, plné texty po uplynutí stanovené doby embarga. Pokud není vhodný institucionální nebo oborový repozitář, ukládá autor svou publikaci do „sirotčího“ repozitáře OpenAIRE/EK. Jsou řešeny právní otázky pro autory před zveřejněním a knihoven po zveřejnění. Přehled nakladatelů, kteří povolují uložení autorského rukopisu do otevřených repozitářů, je k dispozici na stránkách SHERPA/RoMEO. Daniela Tkačíková mluvila také o nakladatelských smlouvách, dopisu nakladateli s požadavkem doplňku ke smlouvě o zveřejnění díla, jak v článku označit finanční podporu ze 7. RP a dále o pravidlech pro správce otevřených repozitářů. Připravila také přehled účasti ČR v programu: dohromady je 73 účastníků, z toho 39 se zmíněným dodatkem ke smlouvě.

Závěr konference

Závěrečným příspěvkem, který přednesla Iva Prochásková, bylo seznámení s výsledky dotazníkového šetření týkající se financování elektronických informačních zdrojů (EIZ) pro potřeby VaVaI na vysokých školách. Dotazník byl rozeslán všem veřejným vysokým školám, vrátilo se 19 vyplněných dotazníků a částečná data z dalších 3 univerzit. Průzkumu se zúčastnila i Univerzita Karlova. Zajímavým výsledkem bylo porovnání poměru financování knihovnicko-informační oblasti vůči celkovému rozpočtu univerzity - průměrně to je 1,73 % v roce 2009. Ve srovnání s některými univerzitami ve Velké Británii a USA je tento poměr  v ČR nižší. Dále z dotazníků vyplynulo, že náklady na EIZ činí v průměru 30% z celkového rozpočtu věnovaného vysokou školou knihovnicko-informační oblasti. Iva Prochásková se dále zaměřila na financování programu INFOZ a upozornila na problém dvou projektů, jejichž předplatné bude končit rokem 2011. Nejasné je financování EIZ v dalším období po skončení programu INFOZ. Iva Prochásková informovala o aktivitě Ústřední knihovnické rady, která na tento stav upozorňuje. Dále naznačila některé možné způsoby financování EIZ. Vzhledem k tomu, že nákladným financováním EIZ by se měly zabývat vysoké školy (ne pouze knihovny), uvedla, že AKVŠ bude dopisem informovat reprezentativní orgány vysokých škol – Radu vysokých škol a Českou konferenci rektorů a dále Radu pro vědu, výzkum a inovace. Lze předpokládat, že budou následovat další jednání.

Iva Prochásková po krátké diskusi uzavřela dvoudenní jednání BA 2010, poděkovala kolegům z FSS MU za vzornou organizaci a s potěšením konstatovala, že organizace BA 2011 se ujímá Jihočeská univerzita. V závěru vystoupil Miroslav Bartošek z Masarykovy univerzity a pochválil, jistě jménem všech účastníků, zajímavý program konference a poděkoval předsedkyni AKVŠ.

Firemní prezentace

Program konference byl průběžně doplněn prezentacemi nových nástrojů a služeb několika firem.

David Horký z firmy Thomson Reuters představil nový nástroj Incites pro efektivní hodnocení VaV na základě bibliometrických dat. Na příkladech předvedl práci s nástrojem pro hodnocení zemí (mezinárodní spolupráce na publikacích, publikační produktivita ve střední Evropě), hodnocení institucí (externí mezi institucemi a interní uvnitř instituce) a hodnocení autorů (počet citací, počet citací na článek, podle zemí, podle časopisů, nejproduktivnější autoři, nejcitovanější autoři, srovnávání mezi vědci, mezi obory).

Jan Luprich z firmy EBSCO předvedl službu Ebsco Discovery Service jako jednotné vyhledávací rozhraní pro zdroje knihovny.

Martin Vojnar z firmy Multidata představil službu Primo Central, která integruje předplácené elektronické zdroje a databáze do jednoho vyhledávacího rozhraní.

Krzysztof Murawski z firmy Proquest a Vladimír Karen z firmy AiP představili vyhledávací službu nové generace pro profesionální použití Serials Solutions Summon jako novou koncepci řešení univerzálního vyhledávače pro odbornou veřejnost, tzv. "discovery service".

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
TICHÁ, Ludmila. Bibliotheca Academica: Cíle a perspektivy vysokoškolských knihoven v roce 2010. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 12 [cit. 2019-09-16]. urn:nbn:cz:ik-13564. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13564

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Dovoluji si opravit informaci k údajům ze svého příspěvku o projektu OpenAIRE na BA 2010:
Projektů 7. RP EK, které ve smlouvě s poskytovatelem podpory mají zahrnut zvláštní dodatek č. 39 (Special Clause 39, SC 39; viz http://ec.europa.eu/research/press/2008/pdf/annex_1_new_clauses.pdf), je podle údajů, které jsme obdrželi od Evropské komise koncem října 2010, celkem 73 (nikoliv 39, jak uvádí autorka příspěvku o BA), viz též http://www.akvs.cz/aktivity/ba-cpvsk-2010/ba2010-daniela-tkacikova-openaire.ppt.
Číslovka 39 označuje tedy dodatek ke smlouvě, který řešitele zavazuje ke splnění podmínek pilotního projektu otevřeného přístupu Evropské komise k publikovaným výsledkům projektů 7. RP (Open Access Pilot in FP7).
Smlouvy s tímto dodatkem jsou podepisovány po 1. lednu 2009 u všech projektů, které spadají pod příslušné specifické programy 7. RP EK (definované ve výše zmíněném pilotním projektu).
Znamená to tedy, že se pracoviště v České republice podílejí na řešení více než 73 projektů 7. RP EK, neboť mnohé projekty pod tento pilotní projekt nespadají.
Daniela Tkačíková