Bakalářské, diplomové a disertační práce v elektronické podobě na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně
Od letošního roku se na ESF MU rozbíhá realizace projektu, jehož cílem je uchovávat a zpřístupňovat v knihovně bakalářské, diplomové a disertační práce (dále souhrnně "závěrečné práce") i v elektronické podobě. Takový záměr je v souladu se světovými trendy, přitažlivá je i vidina jednoduché přístupnosti závěrečných prací buď v místní počítačové síti nebo - v budoucnosti - cestou sítě Internet. Nezanedbatelnými pozitivy jsou samozřejmě i budoucí úspory místa a zejména zvýšený uživatelský komfort. Tato myšlenka není samozřejmě originální a z našich hlav, ale v zamýšlené podobě souzní zejména s celosvětovým projektem NDLTD (Networked Digital Library of Theses and Dissertation). Jedná se o mezinárodní iniciativu zaměřenou na zpřístupňování diplomových a disertačních prací ve webovém prostředí. V současnosti je v této iniciativě zapojeno více než 90 univerzit a 12 dalších institucí celkem z 18 zemí světa a je možné se domnívat, že k tomuto projektu v budoucnosti přistoupí i Masarykova univerzita, kde byl již v roce 2001 řešen grant FRVŠ nazvaný Disertace MU on-line.
Hledání podpory pro realizaci našeho projektu nebylo příliš složité, byť jsme v procesu hledání měli možnost identifikovat, že i řadách vysokoškolských učitelů v této oblasti nepanuje úplná jednota. Dílčí debaty na toto téma se - samozřejmě nejen na ESF MU - obvykle pohybují mezi dvěma extrémními postoji. První z nich si můžeme schematicky a bez hodnotícího náboje označit jako "ultra-liberální" postoj: nikomu zřejmě nebude činit problémy si pod ním představit postoj schvalující úplné zveřejnění všech dokumentů pro všechny uživatele sítě Internet. Druhým extrémem pak je "ultra konzervativní" postoj, jehož obsahem je snaha o nezveřejňování obsahů těchto typů dokumentů anebo minimálně snaha o získání kontroly nad tím, kdo, kdy a ke kterému dokumentu měl přístup.
Zastánci obou zmiňovaných krajností jsou pro podporu svých postojů vybaveni i celou řadou dobrých důvodů. Ultraliberální postoj pěkně souzní s trendy, které jsou v souladu s již zmiňovaným projektem NDLTD i - řekněme - například s trendy rozvoje informační společnosti, či celkovým liberalizačním trendem nastoupeným u nás po listopadu 1989. Ale i ultrakonzervativní křídlo má také řadu dobrých důvodů, proč brojit proti liberálním tendencím. Jejich společným jmenovatelem je - mnohdy oprávněná - nedůvěra k etice vědecké či tvůrčí práce autorů závěrečných prací, jednoduše by se tento postoj mohl shrnout do následujícího: Jakmile jednou dáme k dispozici finální texty závěrečných prací a "pustíme je tedy z ruky", studenti a doktorandi je budou bez skrupulí a řádného citování vydávat v různém rozsahu a modifikacích za vlastní. A není v silách žádného z učitelů, aby tomu mohl zabránit anebo aby znal obsahy všech závěrečných prací zpracovaných na dané témata na jedné jediné fakultě a už vůbec nemluvě - v případě zveřejnění na síti Internet - v rámci celé republiky.
Aniž bychom chtěli dělat rozhodčího mezi oběma skupinami, je na místě si položit meta-otázku: jakému účelu zejména má sloužit zveřejňování závěrečných prací v elektronické podobě? V zahraničí byla tato otázka zodpovězena zhruba následovně: tím, že diplomové práce a disertace budou volně k dispozici, dramaticky se zvýší jejich využívání, ostatní zájemci se lehce dostanou k zajímavým vědecko-výzkumným tématům a jejich výsledkům a na druhé straně se uspoří náklady studentů na vazbu závěrečných prací a knihoven na prostory ve skladech. Dalším z efektů pak může být zvýšení kvality těchto prací a vzdělávání studentů v oblasti elektronického publikování [1]. Na druhé straně je pravda, jak přiznává Moxley, že závěrečné práce v elektronické podobě vyžaduje v současné době jen pět amerických univerzit a ostatní zatím dávají přednost tradičním "disertacím s pěti kapitolami a jednopalcovými okraji" [2]. Zda je možné dát s vážnou tváří seriózní odpověď na otázku, zda i u nás by bylo primárně docíleno stejných efektů, které jsou zmiňovány v zahraničí a současně tvrdit, že by závěrečné práce či jejich části nesloužily výlučně jen k vzájemnému neetickému kopírování potenciálně novými autory, není podle našeho názoru úplně jasné. I z tohoto důvodu byl například v USA vyvinut program, který porovnává všechny k dispozici jsoucí závěrečné práce v elektronické podobě dané vysoké školy s obsahem nových závěrečných prací a označuje okopírované části, na které jsou pak upozorňováni vedoucí závěrečných prací.
Poté, co byla získána podpora vedení fakulty pro realizaci tohoto projektu, bylo zapotřebí už jen vyřešit technickou a administrativní stránku celé věci. Povinnost odevzdávat závěrečné práce i v elektronické podobě byla zakotvena do příslušných interních předpisů, včetně podrobných specifikací jejich elektronické podoby. Elektronické verze závěrečných prací jsou odevzdávány na disketách nebo CD v nejčastěji užívanějších elektronických formátech jako jsou například programy či formáty MS Word, Rich Text Format, textový dokument 602 Text z balíčků PC Suite nebo dokumenty z kancelářského balíku MS Works.
Sběrem jak elektronických, tak i tradičních verzí závěrečných prací byly pověřeny jednotlivé katedry a také oddělení vědy a výzkumu. Všichni autoři závěrečných prací jsou při předání materiálů požádáni o písemný souhlas k možnému budoucímu zveřejnění prací v síti Internet a první zkušenosti ukazují, že mladí lidé se s touto novou myšlenkou v zásadě ztotožňují. Mají možnost buď udělit souhlas k zveřejnění závěrečné práce v síti Internet, nebo dají tento souhlas s podmínkou, že se tak stane až po třech letech anebo s takovým zveřejněním samozřejmě souhlasit nemusí, tím však není vyloučena možnost fakulty zpřístupnit závěrečnou práci v rámci místní počítačové sítě.
Abychom uspokojili obě skupiny, tedy jak liberály, tak i konzervativce, dovolili jsme si navrhnout gradualistickou koncepci, podle níž mohou být závěrečné práce postupně zpřístupňovány pravděpodobně v následující sekvenci:
- místní intranet bez možnosti plného přístupu k textu a tisku ->
- místní intranet s možností přístupu k vybraným částem textu (např. abstrakt, obsah, seznam literatury) ->
- přístup ke zdrojovému textu pod heslem v místní síti ->
- intranet MU ->
- Internet
Odpověď na otázku, kdy bude která fáze realizována, jsme zatím nechali otevřenou, vlastní zkušenosti s první etapou mohou v tomto smyslu mnohé naznačit. Tím, že současně se sběrem elektronických forem závěrečných prací získáváme od autorů dopředu souhlas k budoucímu možnému zveřejnění závěrečných prací v síti Internet, se do budoucna vyhneme jak nejrůznějším komplikacím autorskoprávní povahy, tak i riziku zatuhnutí projektu v některé z přechodných fází.
V první etapě, jejíž realizace se již u nás rozběhla, budou závěrečné práce k dispozici jen v místní intranetové síti a pro studenty přístupné na celkem 12 počítačích umístěných v místní knihovně. Souběžně tak budou na jednom místě elektronické i tištěné verze prací, které budou jako doposud evidovány v elektronickém knihovním katalogu, nicméně s příznakem elektronické podoby. V případě, že zájemci o informace při prohledávání archivu prací v katalogu narazí na text, který bude přístupný i elektronicky, bude si moci vybrat, zda jej podle identifikační signatury vyhledá v elektronické databázi či mezi regály.
Dokumenty budou primárně uchovávány ve formátu PDF, do kterého budou z původních formátů konvertovány prostřednictvím software Adobe Acrobat 5.0. V průběhu konverze bude každý dokument digitálně podepsán s uplatněním zabezpečovacích pravidel tak, že nebude povoleno texty tisknout ani kopírovat jejich části, což umožňuje samotný formát PDF. Zároveň bude s každou prací vytvořen soubor s metadaty uloženými v jazyce XML. V databázi budou archivovány také originální soubory dodané studenty pro zvláštní případy, například bude-li třeba z originálního textu generovat nějaké logické celky pro systémové záležitosti, jako výtah abstraktů, indexování slov či verifikace odkazů. Jako médium pro uchovávání závěrečných prací bude sloužit diskový server Diskobolos.
Rádi bychom věřili, že popisovaná novinka přinese vyšší spokojenost hledačů informací a může se stát i budoucí možnou inspirací pro další fakulty nejen naší univerzity.
1. Moxley, J. M. Universities Should Require Eletronic Theses and Dissertation. EDUCAUSE Quarterly, 24, č. 3/2001, s. 61-63.
2. ibid