Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Automatizace knihovnických procesů pojedenácté

Čas nutný k přečtení
12 minut
Již přečteno

Automatizace knihovnických procesů pojedenácté

0 comments

Ve dnech 16.-17. 5. 2007 se v Krajské vědecké knihovně v Liberci konal již jedenáctý ročník semináře Automatizace knihovnických procesů, tradičně organizovaný Výpočetním a informačním centrem ČVUT a Asociací knihoven vysokých škol České republiky ve spolupráci s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou v Ostravě a hostitelskou Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci.

Základním tématem pro tento ročník byl jeden z největších fenoménů internetu posledních let: Web 2.0. Konktétně téma semináře znělo "Web 2.0 a knihovny – vize, architektury, technologie" a bylo rozdělené do tří základních podkategorií:

  • Uživatelské aspekty Webu 2.0, se zaměřením na personalizaci, integraci a další nové přístupy a možnosti uživatelského rozhraní a přístupu k dokumentům.
  • Problematika uložišť dokumentů - budoucí vývoj v uchovávání dokumentů a architektura akademických a výzkumných knihoven.
  • Možnosti využití nových technologií Webu 2.0 pro knihovny.

Program semináře byl velmi atraktivní, nabitý zajímavými a poutavými příspěvky, reflektujícími současný stav i budoucí vývoj technologií a služeb pro uchovávání, poskytování a získávání dokumentů.

Úvodní dopolední sekce byla pod moderováním J. Pokorného věnována převážně sociokulturní charakteristice Webu 2.0 a změnám, které tato technologie do současného paradigmatu přináší.

Celou tematiku semináře na úvod prezentovala D. Tkačíková (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava) v příspěvku nazvaném „Scénologie webu a role knihovny“. V něm stručně představila aktuální vývoj webu se zaměřením na neustále skloňovaný pojem Web 2.0, jeho význam, koncept a technologii a pod pojmem „Library 2.0“ hlouběji představila jeho možné aplikace pro knihovny a jejich uživatele. Mezi nejdůležitější nové prvky, které do tohoto prostředí Web 2.0 přináší, zahrnula funkce a prvky již úspěšně aplikované v současných oblíbených službách pro sdílení a správu záložek (social bookmarking) – volný přístup, jednoduchost, aktivní přístup uživatelů, sdílení a vzájemná spolupráce. V té souvislosti také představila knihovnické systémy, které v tomto směru již byly a jsou vyvinuty, zejména pak open source knihovní katalog Koha (viz např. Nelsonville public library). Na závěr pak neopomněla vyjádřit myšlenku budoucího vývoje v souvislosti se stále častěji zmiňovanými pojmy Web 3.0 či dokonce 4.0. Pokud takový vývoj bude vůbec možný, Web 3.0 by tak mohl označovat úplný sémantický web a Web 4.0 pak takzvaný „Web OS“, neboli „Web Operační Systém“.

Následující příspěvek „Chiméra zvaná ‘web 2.0’ aneb život jako beta verze“, který prezentoval J. Štogr (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK), byl orientován přímo na uživatele a na nutnost komplexní implementace nových uživatelsky přívětivějších technologií a prvků pro naplnění jejich informačních potřeb. Největší důraz byl kladen právě na přívětivost, jednoduchost a personalizaci uživatelského rozhraní nových technologií a služeb, na jejich otevřenost a vzájemné propojení, zejména z důvodu dostatečné motivace uživatele k jejich využívání. Aktivní zapojení uživatelů a kolaborativní vytváření dat dále vede k nepřetržité aktualizaci, vylepšování a zdokonalování těchto produktů, Přednášející tak charakterizoval tyto základní prvky technologie Webu 2.0 jako nepřetržitý sled beta verzí – nedokončených, nedokonalých a neustále se vylepšujících produktů.

Závěrečný příspěvek z této skupiny, věnované obecnému představení základních principů, produktů a služeb technologie Webu 2.0, přednesl V. Sklenák (Vysoká škola ekonomická). V prezentaci s názvem "Web 2.0 a knihovny aneb Library 2.0“ definoval klíčové pojmy, charakteristiky a názory na změnu paradigmat Web 1.0 vs. Web 2.0 s cílem jejich adaptace do knihoven. Pro tyto účely je však nutné pohlížet nejen na změnu technologií, ale i na související proměnu jejich uživatelů (tzv. „uživatel x.0“), jejich informační gramotnosti a potřeb. V souvislosti s Library 2.0 se uživatel dostává do popředí zájmu, je zapojen do vytváření, implementace a modifikace či obohacování služeb knihovny. Sice neexistuje přesná definice a vymezení Library 2.0, ovšem lze konstatovat, že jde o koncept knihovny, která stojí na základech „klasické“ Library 1.0, ale díky svému rozšíření se neustále vyvíjí a pružně reaguje na potřeby svých uživatelů. Library 2.0 tedy posouvá chápání role knihovny a knihovních služeb od vyhledávání k nalezení a od přístupu ke sdílení a respektuje skutečnost, že uživatelé často vyhledávají informace společně, v určitých komunitách. Dle přednášejícího je tato myšlenka jednou z klíčových cest pro budoucí vývoj knihoven.

Druhá část dopoledního programu byla věnovaná dvěma konkrétním aplikacím již zmíněných principů Web 2.0. Prvním byl příspěvek „Využití RSS pro personalizované doručování článků z vědeckých časopisů“ a přednesl jej M. Krčál (Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií, Masarykova univerzita). V něm auditoriu nejprve ve stručnosti představil principy technologii RSS kanálů pro distribuci informací a její verzi RSS 2.0, která je v současné době využívána zejména u zpravodajských serverů, blogů a dalších často aktualizovaných stránek, ale také jej v poslední době začala využívat i některá velká vydavatelství. Přednášející dále popsal návrh na rozšíření současného využití RSS kanálů pro personalizované doručování článků z odborných časopisů nebo článkových databází a navrhl konkrétní řešení takového systému včetně charakteru uchovávaných informací, frekvence aktualizace zdroje a dat, která bude potřeba pro tyto účely stahovat a jakým způsobem předcházet nevyžádaným jevům jako například duplicita článku v databázi apod. Příspěvek dále uvažuje i podobu obecného a personalizovaného vyhledávacího rozhraní včetně přidaných služeb, které by systém mohl poskytovat a zvažuje propojení s ostatními již existujícími službami.

Závěr bloku s nálepkou technologie 2.0 patřil příspěvku „Aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní Jednotné informační brány“. Přednášející E. Pavlásková a L. Němečková (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK) se v něm blíže zaměřily na systémy a metody kolaborativního pořádání informací (taggování), které je úspěšně využíváno u populárních systému na ukládání a správu oblíbených webových stránek (bookmarks) a jejich případné využití´pro odborné informačně knihovnické systémy. Na základě požadavku cílové uživatelské skupiny, vyplývající z povahy folksonomického systému, byl návrh prezentován na příkladě Jednotné informační brány, která se na základě analýzy statistik přístupů a využívání zdrojů zdála pro takový záměr ideální. V úvodní části byl stručně představeny folksonomie a taggování jejich úloha při kolaborativní indexaci a vyhledávání dokumentů a dále byly obecně navrženy funkce a služby, které by obdobný systém měl poskytovat. V druhé části byl pak tento teoretický záměr navržen na uživatelské rozhraní Jednotné informační brány spolu s rámcovým naznačením řešení architektury systému a naznačením základních možných překážek pro jeho úspěšný provoz.

Druhá část prvního dne semináře patřila problematice digitálních knihoven a přístupu k online informačním zdrojům. Příspěvek s velmi aktuální a zajímavou tematikou zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP) s názvem „Vysokoškolské kvalifikační práce na AMU : od sběru dat po zpřístupnění plných verzí v elektronické formě“ přednesli R. Chvála a I. Horová (Akademie múzických umění v Praze - AMU). Projekt navazuje na řadu předchozích projektů nejen ohledně autorsko-právní problematiky zpřístupňování elektronických VŠKP, ale zejména v souvislosti s vysokým podílem netextových kvalifikačních prací na AMU a jejich převodem do digitální formy (např. film, odehraný nebo oddirigovaný koncert, režírované divadelní představení, scénografický návrh apod.). Na jejich věcném popisu se podílejí jak pracovníci studijního oddělení, kteří by měli základní metadata uložit ke každému studentovi do Studijního informačního systému, tak studenti samotní, kteří si ve webovém přístupu mohou vyplnit další věcné údaje včetně práv k jeho užívání. Tato data jsou dále exportována a ukládána pro zpřístupnění prostřednictvím katalogu knihovny (systém T-Series).

V. Karen (Albertina icome Praha, s.r.o.) se v příspěvku nazvaném „Využití e-zdrojů – cesty schůdné a cesty trnité“ zabýval problematikou elektronických zdrojů v odborných knihovnách a akademických institucích a porovnáním role knihoven a komerčních poskytovatelů v této oblasti. Konstatoval, že na základě statistik je využívání elektronických zdrojů v knihovnách stále nižší než knihovníci očekávali, ale navíc má během posledních let spíše klesající tendenci. Na příkladu českého vysokého školství přednášející dále poukázal na nejzávažnější důvody této skutečnosti, zejména pak na často nedostatečnou motivaci a informační gramotnost studentů i vyučujících, nedostatečnou propagací těchto zdrojů a v neposlední řadě i jistou nepřehlednost danou příliš širokou nabídkou zdrojů a paradoxně i jejich větších rešeršních možností a z nich vyplývajících složitějších uživatelských rozhraní. Příspěvek dále definoval základní kategorie služeb, kterými mohou knihovny využívání těchto zdrojů podpořit a uvedl příklad již zavedeného externího řešení integrovaného přístupu k elektronickým zdrojům, které výrazným způsobem překonává technické bariéry a zvyšuje uživatelský komfort přístupu k elektronickým zdrojům.

Další velmi zajímavý projekt digitální knihovny představili M. Bartošek a V. Krejčíř (Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně). V příspěvku nazvaném „Jak se dělá digitální matematická knihovna“ přiblížili postup řešení projektu budování digitální knihovny, obsahující matematickou literaturu mezinárodní úrovně vydanou v České republice s cílem jejího budoucího začlenění do připravované světové digitální matematické knihovny. Příspěvek v úvodu nastínil výzkum a vývoj nových technologií pro digitalizaci matematických textů a dále se věnoval závěrečným fázím projektu vytvoření cílové digitální knihovny:

a) vytváření digitálních článků a jejich generování ve formátu PDF a tvorba všech popisných metadat s využitím vlastního metdatového systému;

b) vytvoření digitální knihovny s využitím open sourcového repozitářového systému DSpace.

Na závěr této sekce pak vystoupil M. Lhoták (Knihovna AV ČR) s příspěvkem nazvaným „Open source pro digitální knihovnu“, ve kterém se věnoval nejznámějším a nejvyužívanějším českým i zahraničním projektům open source systémů pro digitální knihovny a jejich současným instalacím. Prezentace byla zaměřena na systémy DSpace, Fedora, EPrints, švýcarský CDSware – CDS Invenio, novozélandský Greenstone a podrobněji se věnoval i českému systému Kramerius, společnému projektu Národní knihovny ČR, Knihovny AV ČR a firmy Qbizm technologies, a.s.

O závěr celého prvního dne semináře se postaral B. Šraut z firmy IBM, který v rámci zvané přednášky „Využití metod modelování v knihovně aneb Poraďte knihovníkovi“ představil a shrnul výhody a přínosy vícerozměrného procesního modelu a metod procesního řízení v knihovní oblasti. Jako příklad byla užita příprava nových pracovišť Národní technické knihovny. Prezentace popisovala použití metod modelování na konkrétních příkladech a vysvětlovala jednotlivé kroky počínaje popisem stávajícího stavu až realizaci analýzy cílů a rizik, která je východiskem pro zpracování provozně řídícího modelu pro rozvoj a užití služeb knihovny. Následná diskuse byla zaměřena zejména na otázky využití metod modelování v akademickém prostředí a na možná rizika z nich plynoucí.

Druhý den semináře se věnoval převážně metodám uchovávání a ochrany digitálních dokumentů. Byl zahájen příspěvkem B. Stoklasové a J. Hutaře „Nové směry v dlouhodobém uchovávání dokumentů v mezinárodním kontextu“. Prezentace byla rozdělena do dvou částí. První část se věnovala převážně vlastnostem důvěryhodných digitálních úložišť z hlediska potřeb paměťových institucí. Zásadním podkladem pro tuto část byly výsledky projektu DigitalPreservationEurope (DPE) v jehož rámci provedla Národní knihovna ČR řadu průzkumů v nejrůznějších paměťových institucích (zejména v knihovnách, archivech a vědeckovýzkumných institucích). Průzkum zjišťoval postoj institucí k dlouhodobému uchovávání digitálních dokumentů, jejich připravenost na získání mezinárodního certifikátu, zabýval se otázkami spolupráce mezi institucemi a jejich vzájemného provázání a otázky technologického řešení problému. Byly nastíněny i základní parametry důvěryhodných digitálních úložišť a to na základě referenčního modelu OAIS (Open Archival Information System) a hlavní kritéria hodnocení jejich důvěryhodnosti. Druhá část prezentace byla věnována otázkám mezinárodních metadatových standardů pro digitální úložiště. Zmiňován byl zejména kontejnerový formát METS a formát ochranných metadat PREMIS.

Autory dalšího příspěvku byli A. Fojtů a P. Krbec (Univerzita Karlova v Praze – Ústav výpočetní techniky). Prezentace se opět zabývala otázkami dlouhodobé archivace dokumentů („born digital“ dokumenty byly dány do kontrastu s dokumenty klasickými), jejich trvalého zpřístupnění, opět byla zmíněna ochranná metadata formátu PREMIS a METS a představeno bylo i konkrétní řešení použité v rámci UK (digitální univerzitní repozitář založené na produktu DigiTool společnosti Ex Libris).

Příspěvek J. Polišenského „Implementace formátu METS v systému Kramerius“ byl – jak již název napovídá – plně věnován formátu METS a jeho reálnému použití. Formát METS je založen na XML a jedná se o tzv. kontejnerový formát, který může obsahovat data v různých formátech. V systému Kramerius byl implementován v rámci realizace projektu „Optimalizace nástrojů pro digitalizaci tištěných dokumentů ohrožených degradací papíru“. Prezentace se věnovala zejména popisu datových sekcí formátu METS, zmíněny byly problémy, které s sebou rozšíření systému Kramerius o formát METS přináší, a způsob jejich řešení. Naznačen byl i budoucí vývoj projektu směřující k vytvoření základu standardizace Národní digitální knihovny.

Závěrečný příspěvek tohoto obsahového celku přednesl P. Hönig (ICZ, a.s.). Prezentace „Důvěryhodný elektronický archiv s dlouhou dobou uložení – požadavky a jejich řešení“ zastřešovala problematiku z teoretického hlediska. Povšechně byly shrnuty základní otázky i možná řešení problematiky dlouhodobé archivace dokumentů.

V předposledním příspěvku nazvaném „Môže nám RFID v knižnici pomôcť?“ seznámila N. Andrejčíková (Cosmotron Bohemia s.r.o.) účastníky konference s pokroky v technice radiofrekvenční identifikace a s možnými přínosy této technologie pro knihovny. Poměrně detailně byly popsány technické vlastnosti nejen samotného identifikačního prvku (RFID TAG), ale i snímačů RFID a dalšího technického vybavení. Zajímavé bylo i představení Dánského datového modelu, který specifikuje strukturu dat ukládaných na čipech. Na přednášku navazovala praktická demonstrace technologie, při níž si zájemci mohli práci s RFID přímo vyzkoušet.

Závěr dne i konference patřil J. Grmanovi (SVOP s.r.o.) a jeho prezentaci „AKIS ako prostriedok pre spracovanie, bezpečné uloženie a sprístupňovanie digitálneho obsahu“. Byly zde ukázány praktické aspekty práce s digitálními dokumenty v rámci automatizovaného knihovního a informačního systému. Autor vycházel zejména ze svých zkušeností s implementací automatizovaného knihovního systému, konkrétně systému DAWINCI, v akademické oblasti. Ukázáno bylo praktické řešení podstatných oblastí týkajících se zpracování, uložení a zpřístupňováni digitálních dokumentů.

Organizátorům se podařilo připravit velmi zajímavý a poutavý program, příspěvky byly uspořádány přehledně, nenápadně a nenásilně tvořily dílčí celky, které na sebe volně logicky navazovaly. Vzhledem k velmi aktuální a široké tematické oblasti měla většina příspěvků velmi dobrý ohlas a zejména středeční dopolední prezentace vždy strhly zajímavou diskusi.

Ze semináře je k dispozici jak elektronický sborník, tak fotodokumentace.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PAVLÁSKOVÁ, Eliška a NĚMEČKOVÁ, Lenka. Automatizace knihovnických procesů pojedenácté. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 7 [cit. 2019-07-21]. urn:nbn:cz:ik-12568. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12568

automaticky generované reklamy
registration login password