Na stránkách Ikara se pravidelně objevují reportáže z různých konferencí, workshopů a dalších odborných či vzdělávacích akcí. Čas od času ovšem člověk zatouží i po nějakém tom kulturním zážitku – a podobně jako milovníci knih mohou navštívit kupříkladu český veletrh Svět knihy nebo berlínský literární festival, existují také akce určené pro zájemce o nové technologie a nová interaktivní média. Přibližně před rokem na Ikarovi vyšla reportáž z festivalu Transmediale a letos přišel na řadu neméně slavný festival Ars Electronica.

V pátek 20. února 2009 vyrazila skupina studentů a učitelů (převážně ze Studií nových médií na FF UK) do rakouského Lince, aby se v sobotu mohli podívat do nové budovy Ars Electronica Center, kde sídlí stálá expozice, tzv. „Museum of the Future“. A protože se jednalo o plánovanou akci, byla připravena i komentovaná prohlídka od paní Renaty Aignerové, která v Ars Electronica pracuje jako koordinátorka služeb pro návštěvníky.

Nová budova Ars Electronica Center

Ars Electronica Center

Nová budova Ars Electronica Center byla otevřena poměrně nedávno, konkrétně 2. ledna 2009. Původní stavba byla rozšířena téměř na trojnásobek své velikosti a celý komplex získal i zcela novou moderní fasádu. V tomto případě dokonce tzv. „světelnou fasádu“, která díky mnoha prvkům LED osvětlení může měnit barvy, a dokonce na svém povrchu vytvářet i jednoduché světelné vzory a animace.

Většinu nové budovy zabírá zmiňované Muzeum budoucnosti, které je dále rozděleno na několik různých sekcí a součástí – jako je například hlavní galerie, 3D imerzivní prostor Deep Space a další výstavní plochy (plus restaurace, konferenční místnosti apod.). Přibližně třetinu budovy pak zabírá tzv. Futurelab, ve kterém umělci, inženýři a vědci pracují na nových interaktivních projektech.

Velmi sympatickou filozofií muzea je maximální přístupnost a otevřenost – jednotlivé exponáty nejsou ve skleněných vitrínkách nebo za nepřístupnými bariérami, ale právě naopak: návštěvníci si mohou všechno z blízka prohlédnout a většinou i osobně vyzkoušet.

Schéma budovy muzea (zdroj: webové stránky aec.at)

Po stopách kreativity

Hlavní galerie obsahuje čtyři základní součásti, tzv. laboratoře, které jsou vždy tematicky zaměřené na nějakou konkrétní oblast. Tak třeba RoboLab se už podle názvu věnuje robotice - po celé oblasti jsou skutečně rozestavění roboti různých tvarů, barev i funkcí, přičemž většinu z nich mohou návštěvníci sami ovládat nebo s nimi pracovat. FabLab se pro změnu zabývá výrobou předmětů s pomocí pozoruhodných nových postupů, jako je například „3D tiskárna“, která dokáže postupným nanášením tenkých vrstviček konstrukční hmoty nakonec „vytisknout“ (tedy vytvořit) skutečný trojrozměrný předmět.

BioLab se věnuje zkoumání živých organismů, zejména pak rostlin (u kterých se dá snadno provádět i klonování). Laboratorní vybavení a elektronové mikroskopy nejsou ani zde samoúčelné, ale návštěvníci s nimi mohou bez problémů pracovat. Poslední je laboratoř BrainLab, která se zaměřuje na mozek, nervovou soustavu a na lidské tělo obecně. Informační část (např. vizualizace z magnetické rezonance) opět doplňují praktické projekty, například ovládání počítače pohyby očí nebo přímo mozkovou aktivitou (snímáním EEG).

Jeden z robotických pavouků, který se procházel po muzeu

Součástí prohlídky jsou ještě další tři výstavní plochy. Výstava Funky pixels obsahovala řadu interaktivních projektů, které pracovaly se snímáním pohybů, nahráváním videa nebo třeba tzv. rozšířenou realitou. Na retrospektivní výstavě ART+COM byly prezentovány starší projekty stejnojmenné společnosti, přičemž za zmínku stojí především systém floating.numbers, interaktivní dotykové rozhraní na ploše 9x2 metry. A konečně výstava Poezie pohybu představila celou řadu pozoruhodných mechanických přístrojů – od simulátoru procházející se židle až po úžasné hudební zařízení Quartet. Pozornost vzbudilo také „počitadlo“ tvořené červenými LED prvky.

Zapomenout bychom neměli ani na další chloubu muzea, imerzivní systém Deep Space. Jedná se o nástupce staršího systému CAVE, což je v podstatě místnost, na jejíž stěny jsou promítány části 3D prostoru, a člověk pak získává pocit, že je přímo uvnitř scény. Deep Space jde ještě o krok dál – hlavní projekční plocha je veliká 16 x 9 metrů a obraz je promítán také na podlahu. Systém navíc využívá stereoskopie a při použití speciálních brýlí vzniká plně trojrozměrný obraz (stereoskopické brýle totiž vysílají do každého oka obraz z trochu jiného úhlu a mozek si z toho následně dokáže složit reálný prostorový vjem).

Projekt s názvem "L-E-D-LED-L-ED připomínal moderní verzi počítadla

Závěrem

Jak už patrně vyplynulo z celého textu, výprava na Ars Electronica byla více než přínosná a vřele ji všem doporučuji. Samotný Ars Electronica Festival sice proběhne až ve dnech 3. až 8. září 2009, ale i celoroční expozice v Muzeu budoucnosti stojí určitě za návštěvu. Zmínku si zaslouží také skutečnost, že rakouský Linec je pro rok 2009 evropským hlavním městem kultury.

Zářící budova Ars Electronica Center vypadá v noci nádherně

Pro zájemce o nová média bych rád ještě doplnil, že i v České republice je možné navštívit hned několik akcí na pomezí vědy, umění a nových technologií. Kupříkladu 19. dubna startuje v Praze festival ENTER4, od 21. dubna se bude konat mezinárodní konference FET 09 (European Future Technologies Conference) a zhruba v polovině června proběhne další ročník multimediálního workshopu Transistor.