Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2007

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2007

0 comments

Ve dnech 5. až 6. prosince 2007 se v Národním archivu v Praze konal již osmý ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě. Během dvou dnů zaznělo 28 příspěvků. Pořadateli konference byly Národní archiv, Národní knihovna ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, na jehož webových stránkách jsou zpřístupněny jednotlivé prezentace.

Možnosti financování v kulturním sektoru a dlouhodobé strategie EU

Romana Křížová z poradenské firmy Cross Czech představila programy Culture 2007, eContent Plus, 7. rámcový program – ICT a finanční mechanismus EHP a Norska:

Culture 2007 jako nový program kulturní spolupráce v Evropské unii pro roky 2007 až 2013 navazuje na program Culture 2000. Zaměřuje se na následující tři oblasti: na podporu kulturních projektů, na kulturní spolupráce organizací a na výzkum shromažďování a rozšiřování informací o kulturní spolupráci. Je určen pro déle trvající projekty (tři až pět let), u nichž je maximální výše příspěvku 500 000 EUR na rok (max. 50 % nákladů projektu), dále na krátkodobé projekty (do 24 měsíců) s maximální výší příspěvku 200 000 EUR na celou dobu trvání a na projekty překladatelské, u nichž je podmínkou překlad textu evropského literárního dědictví z jednoho evropského jazyka do druhého.

eContent Plus je program s celkovým rozpočtem 149 mil. EUR, je určen pro roky 2005 až 2008 a navazuje na iniciativu i2010 Evropská digitální knihovna. V létě 2008 bude vyhlášena poslední výzva. Je určen na usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu, zlepšení jeho kvality a posílení spolupráce mezi subjekty podílejícími se na digitálním šíření obsahu. 40 % rozpočtu je určeno pro digitální knihovny.

7. rámcový program se zaměřuje na vědu a výzkum, přičemž důraz je kladen na šíření a využití jejich výsledků. Tento program se skládá ze čtyř specifických programů: Spolupráce (výzkumné činnosti v rámci nadnárodní spolupráce), Myšlenky (podpora hraničního výzkumu), Lidé (rozvoj vědecké kariéry) a Kapacity.

Finanční mechanismus Evropského hospodářského společenství a Norska je mechanismem, který nepatří do oblasti komunitárních programů, a je dohodnut pro období 2004 až 2009. Projekty, které nesmí nahrazovat stávající aktivity podporované z finančních zdrojů Evropského společenství, získávají obvykle minimálně podporu 250 000 EUR, maximální limit není stanoven. Je určen pro uchování evropského kulturního dědictví, ochranu životního prostředí, zdravotnictví atd.

Evropská unie a iniciativa i2010: Digitální knihovny

Blanka Skučková z Ministerstva kultury ČR nejprve představila Sdělení Komise i2010 ze září 2005, která schvaluje vizi Evropské digitální knihovny (definované jako mnohojazyčný přístupový bod k distribuovaným digitálním sbírkám Evropy) a podle něhož by měly aktivity směřovat do následujících oblastí: digitalizace analogových sbírek (zřídit zařízení na masovou digitalizaci), uchování a ochrana digitálního obsahu a dostupnost on-line (podpora Evropské digitální knihovny). Členské země by měly vyřešit autorskoprávní otázku, měly by investovat do digitalizace a vyřešit ochranu digitálních dat. Naopak EU by měla podpořit kompetenční centra digitalizace, zřídit Evropskou digitální knihovnu a založit pracovní skupinu zástupců jednotlivých členských zemí. .

Za základ Evropské digitální knihovny je doporučena Evropská knihovna (The European Library), která by během roku 2008 měla zpřístupnit dva miliony dokumentů.

Autorské právo a digitalizace v archivech, knihovnách a muzeích

Emilie Bouchetová se ve svém doktorském studiu věnuje oblasti autorského práva ve Francii. V úvodu svého příspěvku zmínila rozpor mezi tím, co vše dnes umožňují moderní technologie, a stavem autorského práva. Zdůraznila, že knihovna vlastní nosič (např. knihu), ne však obsah. Zmínila Francouzskou národní knihovnu, která za účelem konzervace zdigitalizovala všechny své povinné výtisky, což nebyla legální činnost, ale byla tolerována. Dále E. Bouchetová představila digitální knihovnu Gallica (Projekt Francouzské národní knihovny) obsahující pouze volná díla a Google Book Search, který obsahuje zdigitalizované dokumenty čtyř amerických knihoven a který u knih, na která se nevztahují autorská práva nebo dal vydavatel svolení, zpřístupňuje náhled nebo celý text. Je-li dokument ve veřejném vlastnictví, můžeme si ho stáhnout ve formátu PDF.

Evropská digitální knihovna a autorské právo

V příspěvku Adély Fialové z odboru autorského práva Ministerstva kultury ČR byly představeny otázky spojené s Evropskou digitální knihovnou: digitalizace, varianty řešení problému osiřelých děl (Nordický, Kanadský a Americký model), díla out-of-prints (díla, která již nezakoupíme; bylo představeno doporučení podskupiny HLEG) a web harvesting. A. Fialová představila i základní dokumenty vztahující se k Evropské digitální knihovně: Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady z března 2005 o zavedení víceletého programu Společenství pro usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho využívání a používání v Evropě, Sdělení Evropské komise i2010: Digitální knihovny, Doporučení Evropské komise ze srpna 2006, závěr Rady z prosince 2006 a Usnesení Evropského parlamentu o i2010: směrem k Evropské digitální knihovně.

Inovační programy SNK v oblasti automatizace knihoven a digitalizace na Slovensku

V příspěvku Dušana Katuščáka ze Slovenské národní knihovny a zároveň Žilinské univerzity byly představeny některé projekty Slovenské národní knihovny, informační program Informatizace společnosti, byla nastíněna strategie digitalizace a Slovenská digitální knihovna:

Z projektů Slovenské národní knihovny byly představeny software KIS3G, projekt TEL-ME-MOR (cílem je zpřístupnit Slovenskou knihovnu v rámci Evropské knihovny), projekt Veřejný internet v knihovnách, díky kterému došlo za rok na Slovensku v této oblasti ke zlepšení stavu o 200 %, dále projekt Kniha SK, jenž je zaměřen na odkyselování papíru. Posledním představeným projektem byla Slovenská digitální knihovna.

Informační program Informatizace společnosti byl schválen v srpnu 2007 Evropskou komisí. Jeho cílem je elektronizace veřejné správy (e-government), rozvoj paměťových institucí a jejich infrastruktury (zlepšení systému získávání, spravování a ochrany obsahu ze zdrojů paměťových institucí, digitalizace obsahu), širokopásmový internet a technická pomoc. Cílem je vytvořit Slovenskou digitální knihovnu a síť pěti specializovaných digitalizačních pracovišť (tj. jedná se o decentralizovaný model). D. Katuščák představil digitalizační roboty, které zdigitalizují 200 až 3 000 stran za hodinu a díky jejichž nákupu (plánují se čtyři) by se do šesti let zdigitalizovalo 150 miliónů stran, tedy všechny slovenské knihy.

Digitalizace na objednávku – standardní služba paměťové instituce

Alojz Androvič z Univerzitní knihovny v Bratislavě představil techniku a organizaci procesu digitalizace dokumentů na objednávku ve své knihovně. Představil německý webový systém na zasílání elektronických dokumentů MyBib eDoc (celá komunikace s knihovnou probíhá elektronicky). Dále pohovořil o službách EDO (elektronické dodávání dokumentů), ESO a EOD (e-Books on Demand, spolupráce třinácti evropských knihoven, jejímž cílem je digitalizace těžko dostupných knih). Jako poslední A. Androvič představil službu Scan & Go – bezplatné samoobslužné skenování dokumentů.

Evropská digitální knihovna a řešení společnosti IBM

Radoslav Katuščák z firmy IBM představil východiska pro vytvoření Evropské digitální knihovny (rámec UNESCO, rámec Evropské unie, rámec Informačního systému veřejné správy SR včetně operačního programu Informatizace společnosti). Zmínil poradenskou funkci společnosti IBM při přípravě strategických dokumentů Ministerstva kultury SR v oblasti informatizace, spolupráci při přípravě operačního programu Informatizace společnosti. Pohovořil o spolupráci na projektech v oblasti dlouhodobé archivace, správy a prezentace digitálního obsahu a na přípravě a realizaci mezinárodních projektů. Jádrem jeho příspěvku byla Evropská digitální knihovna se svým životním cyklem: živá kultura/kulturní dědictví – digitalizace – digitální archiv – portál kultury. IBM může v této oblasti nabídnout mezinárodní tým s bohatými (mezinárodními) zkušenostmi, ale i se znalostí lokálního prostředí.

Na závěr zdůraznil, že mluvíme-li o digitalizaci, máme na mysli digitalizaci retrospektivní. Nesmíme však zapomínat ani na digitalizaci souběžnou.

Proč jsou české digitální repozitáře nespolehlivé?

Jan Hutař z Národní knihovny ČR ve svém příspěvku, který uvedla Bohdana Stoklasová (která se, jak řekla, sama přesvědčila, jak jednoduché je data ztratit), nejprve definoval pojem důveryhodnost jako prokázanou schopnost úložiště zachovat digitální dokumenty v dlouhodobém horizontu přístupné a použitelné. Musíme mít tedy na paměti zastarávání hardwaru a softwaru včetně zastarávání formátů. Navíc na rozdíl od klasických dokumentů nezjistíme tak jednoduše, v jakém stavu data jsou, někdy se tak stane, až když je pozdě.

J. Hutař krátce pohovořil o tzv. self auditu a nástroji Drambora (nástoj pro interní audit, který instituci následně zjednodušší externí certifikaci úložiště). Tento audit proběhl i v Národní knihovně ČR. Bylo zjištěno, že kvůli neexistenci DOMS (digital object management system) Národní knihovna ČR funguje jako pouhý sklad digitálních dokumentů. Otázka perzistentních identifikátorů je zde zcela nedořešena. Kromě nedostatku kvalitního IT personálu bylo navíc zjištěno, že digitální objekty nemají chráněna metadata, takže hrozí nebezpečí, že nebudou v budoucnu dostupná. Zásadním problémem je i to, že celková koncepce Národní digitální knihovny dosud nebyla schválena vládou.

Projekt CASPAR a uchování digitálních informací

Michal Máša z nevládní neziskové organizace Ciant pohovořil o projektu CASPAR (Cultural, Artistic and Scientific knowledge for Preservation, Access and Retrieval) financovaného Evropskou unií v rámci 6. rámcového programu EU. Konzorcium CASPAR je tvořeno univerzitami, výzkumnými institucemi, mezinárodními a národními organizacemi a průmyslovými firmami. Cílem projektu CASPAR je uchovávání digitálních dat a to až po období stovek let, což je kontinuální proces (na systém se musí neustále dohlížet, je nutné sledovat technologický vývoj), navíc je třeba mít na paměti prostředky k pochopení dat (tedy neuchovávat nuly a jedničky, aniž bychom měly prostředky k vysvětlení, co tato data znamenají). Na závěr M. Máša představil Referenční model otevřeného archivačního informačního systému.

Staré mapy a veduty, vizualizace a zpřístupnění

Zpracování a zpřístupnění historických dokumentů se Petr Klokan Přidal věnuje dlouhodobě a tato oblast byla i tématem jeho diplomové práce, kterou úspěšně obhájil na Masarykově univerzitě. Jeho cílem je jednoduché publikování dokumentů, tvorba metadat (i geografických) a uživatelsky příjemné vyhledávání. Představil software pro digitalizaci a editaci, nový nástroj Geotagging pro MARC (geografická metadata do knihovního systému), nástroj GDAL2Tiles (digitalizovaná data s kvalitní georeferencí), software pro publikování a zpřístupnění (Zoomify, WMS, TMS).

Závěr přednášky byl věnován aplikaci Google Earth, která je v případě dostupných geometadat použitelný i pro historické dokumenty (veduty a fotografie).

Manuscriptorium jinak

V příspěvku Stanislava Psohlavce z AiP Beroun bylo představeno Manuscriptorium Kandidátů, Manuscriptorium pro školy a Individuální manuscriptorium Knihovny parlamentu ČR. S. Psohlavec dále zmínil projekt ENRICH (European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage), jehož cílem je vytvořit evropskou digitální knihovnu pro rukopisy.

Zpřístupňování plných v textů v Manuscriptoriu

Na předchozí příspěvek navázal Zdeněk Uhlíř z Národní knihovny ČR, který Manuscriptorium představil jako místo, kde se mísí katalog historických fondů, digitální knihovna obrazových kopií s elektronickou knihovnou plných textů. Plné texty rozdělil na primární dokumenty (edice textů originálních historických dokumentů a překlady textů originálních historických dokumentů) a sekundární dokumenty (texty o primárních dokumentech jako nosičích i záznamech). Zhodnotil automatickou transkripci (skenování, OCR, kódování s následnou korekturou) a přiklonil se k transkripci manuální.

Projekt digitalizace Langweilova modelu Prahy

Jan Buriánek z firmy Visual Connection shrnul proces digitalizace realistického modelu Prahy, který vytvořil knihovník Langweil. Nejprve vysvětlil důvod digitalizace (archivace, snazší zpřístupnění veřejnosti odborníkům, důkladné zmapování modelu). J. Buriánek hlavně pohovořil o procesu digitalizace, tedy o složitém snímání modelu a jeho následné trojrozměrné rekonstrukci.

Projekt digitálního archivu v roce 2007

Jiří Bernas z Národního archivu hovořil o počátcích snah řešení digitální archivace a vývoji těchto snah až po současnost. Následně definoval digitální archiválie, zmínil formáty a technologie související s danou problematikou, zdůraznil uložení archivních metadat u dokumentu (ale nevyloučil jejich sekundární uložení v databázi). Archiválie budou ukládány na dva typy médií (magnetické a optické) ve dvou archivních úložištích – to vše s cílem zajistit jejich maximální bezpečnost.

Projekt digitálního archivu je nyní ve dvou třetinách, úplné dokončení Národního digitálního archivu se předpokládá v roce 2011.

Elektronická podoba evidence, ochrany a zpřístupnění sbírky matrik SOA v Plzni v závislosti na vývoji obcí a farní organizace

Výhody elektronické podoby evidence matrik přiblížili Libor Lehký a Petr Kolář ze Státního oblastního archivu v Plzni. Společně představili Modul Matriky, jehož vývoj trval 1,5 roku a do něhož jsou nyní zadávána data. Pomocí obrazových ukázek předvedli jednotlivé části modulu: Obce, Původce (farní obvody, okresní úřady), Matriky a Filmy (k matrikám je přiřazena evidence studijních filmů). Samozřejmostí jsou naskenované matriční zápisy.

Projekt webu českých památek o krok dále

Nadežda Andrejčíková z firmy Cosmotron představila aktivity, jejichž cílem je vytvořit webové stránky s informacemi o památkách. Za tímto účelem firma přizpůsobila svůj katalog Advanced Rapid Library. Systém obsahuje záznamy o 6 493 památkách (zámcích, hradech, pevnostech), o osobnostech a rodech, obcích, krajích atd. Webové stránky budou zkušebně spuštěny do konce roku 2007.

Národní autority v muzeích a galeriích – interoperabilita s NK ČR

Zdeněk Lenhart z Metodického centra pro informační technologie v muzejnictví pohovořil o možnosti rozšíření knihovnických autorit i pro muzea a možná i archivy. Nejprve představil národní autority spravované Národní knihovnou České republiky, a to na příkladu personální autority. Poté zmínil projekt Národní autority v prostředí muzeí a galerií naplánovaný na roky 2007 až 2011. Jeho cílem je nově využít soubor autorit při dokumentování sbírkových předmětů. Na závěr Z. Lenhart poskytl ukázku možného muzejního autoritního záznamu.

Digitální archiv – součást cesty k řízení znalostí v muzeu

Walter Schorge z Národního technického muzea nejprve představil archiválie spravované muzeem (archiv Národního technického muzea, Archiv architektury, výběr z fondu knihovny NTM a další), pohovořil o jeho digitalizačním pracovišti založeném v roce 2002, které se skládá z pěti digitalizačních pracovišť, a na závěr popsal aplikaci pro správu digitálního archivu Archa.

Digitální parlamentní knihovna

O Digitální parlamentní knihovně referovali Petr Houdek a Petra Puklová. Zaměřili se na projekt Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny, jehož cílem je vytvořit informační systém o současné i minulé činnosti obou parlamentů, a na projekt Rakouské národní knihovny ALEX, který obsahuje pro nás zajímavé dokumenty z období monarchie. Součástí přednášky bylo i představení projektu Digitální knihovna – České sněmy, který si klade za cíl zpřístupnit historické fondy (do r. 1848) Knihovny parlamentu ČR.

Multimediální prezentace archivu, knihovny nebo muzea ve světě digitálních informací

Nejprve Ján Grman ze společnosti SVOP referoval o digitálním obsahu, o možnostech práce s ním, ale i snadnosti jeho zneužití. Neopomenul vyzdvihnout význam metadat. Následně dal digitální obsah do vztahu s knihovnami a archivy: vysvětlil jeho zpracování, datové toky, funkci multimediálního katalogu, zmínil službu DDS (document delivery service) a RSS.

Sdílení dat o veřejné správě

Jaroslav Svoboda z úseku informatiky odboru informatizace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR se nejprve věnoval pojmu veřejná správa a informacím o ni v souvislosti se zákonem 106/1999 Sb. Pohovořil o problematice přístupu k informacím (digitální bariéry) a možnostech jejich získávání, neopomenul zmínit nezastupitelnou roli knihoven, které by nás měly s informacemi naučit pracovat.

Informační systém Archivu České národní banky

Archiv České národní banky představil jeho zaměstnanec Jakub Kunert. Archiv vznikl v roce 1957 a uchovává 58 archivních fondů z oblasti bankovnictví. Jádro jeho příspěvku však tvořil informační systém, který se v archivu od roku 2007 používá – ISAI (Informační systém archivu). Umožnil zefektivnění a zrychlení vyhledávání archivních dokumentů, zefektivnění správy badatelské agendy. Jeho nespornou výhodou je, že umožňuje přesné sledování pohybu jednotlivých archiválií a tím zamezuje jejich ztrátám. Zároveň poskytuje přehled o výpůjčkách – často požadované archiválie se následně naskenují (J. Kunert zdůraznil, že cílem ČNB není naskenování všech archiválií, ale pouze těch často půjčovaných).

Knihovny, archivy a muzea v centrálním bankovnictví (Na příkladu Národní banky Slovenska)

Z oblasti bankovnictví byl i příspěvek Zity Mašutové z Národní banky Slovenska. Nejprve přiblížila funkci národní banky, dále referovala o knihovnách v centrálních bankách: jejich organizačním začlenění, průměrném počtu zaměstnanců (sedm) a zejména jejich funkcích, mezi které patří podpora finanční gramotnosti, příprava přednášek o centrální bance a komunikace odborných informací v rámci banky. To vše předvedla na příkladu své banky a jejího Společného informačního portálu.

CEDVU 2007 – Centrální evidence děl výtvarného umění : informační systém pro sbírkotvorné galerie

Jana Bohurinská a Michal Čudrnák ze Slovenské národní galerie a Peter Marman z firmy EEA Communication Solutions představili Centrální evidenci děl výtvarného umění (CEDVU), která obsahuje 220 000 záznamů děl a který se může pochlubit novým softwarem. Cílem Slovenské národní galerie je zpřístupnit CEDVU po vyškolení i dalším slovenským galeriím.

Sbírky online v novém webu Českého muzea výtvarných umění v Praze

Vladimíra Mazačová z Českého muzea výtvarných umění, Martin Hladík z občanského sdružení Econnect a Tomáš Psohlavec z firmy AiP Beroun hovořili o Sbírkách online, díky nimž bude mít široká veřejnost možnost vidět sbírkové fondy muzea, které v ucelené podobě ve stále expozici byly vystaveny naposledy v 60. letech 20. století. Při jejich přípravě je kladen důraz na co možná největší zážitek ze zobrazovaných děl, proto se tvůrci snaží minimalizovat nároky na přenos a harwarové vybavení počítačů uživatelů. Při prohlížení děl uživatel bude moci využít nástroj Zoomify. Zároveň bude nutné data přiměřeně zabezpečit a počítá se i s omezením možnosti stažení celého obrázku běžným uživatelem.

Oborová brána ART jako nástupce virtuálního uměleckého katalogu

O oborové bráně Umění a architektura přednesli příspěvek Květa Hartmanová z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Jiří Pavlík z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze. Tato brána umožňuje uživatelům v jednom prostředí vyhledávat v katalozích českých i zahraničních knihoven, v souborných katalozích apod. z oblasti umění, architektury a dalších příbuzných oborů. Patří mezi ně Katalog VUK (Virtuální umělecká knihovna), Souborný katalog ČR, katalog Knihovny AVČR, Manuscriptorium atd.

abART – Archiv výtvarného umění

Archiv výtvarného umění, který zpracovává a zpřístupňuje informace o současném výtvarném umění, představil Jiří Hůla. Jednotlivé katalogy archivu jsou rozděleny do následujícíh oblastí: Katalogy samostatných výstav, Katalogy společných výstav, Katalogy skupin a Katalogy výstav v jednotlivých galeriích. Součástí archivu je i galerie, ve které jsou nabízeny vybrané dokumenty ke koupi. Vyhledávání v archivu je možné buď v zjednodušené verzi zdarma (není možné podrobné vyhledávání, neobsahuje všechna data), pro profesionály je určen přístup placený.

Digitální archiv Lexikon českých výtvarníků

Barbora Sučíková ze Společnosti pro současné umění referovala o digitálním archivu Lexikon českých výtvarníků, jehož vznik sahá až k roku 1996 a který obsahuje informace z oblasti výtvarného umění v České republice: o malířích, sklářích, ilustrátorech, autorech poštovních známek, absolventech odborných škol apod. Pro jednotlivce je možný týdenní přístup zdarma, jinak je nutný nákup licence.

Závěrem dodejme, že příští ročník konference se bude konat ve dnech 3. až 4. prosince 2008.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
EHRLICHOVÁ, Klára. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2007. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 1 [cit. 2020-08-08]. urn:nbn:cz:ik-12702. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12702

automaticky generované reklamy