Posledně jsme se na tomto místě věnovali elektronickým seriálům z pohledu jedné z knihovnických činností - katalogizace. Pravda, bylo to jen letmo, s důrazem především na výsledek, tedy zobrazení v elektronickém katalogu OPAC (podrobněji se budeme katalogizaci věnovat v některém z dalších sloupků). Dnes bychom se podívali na jinou z "klasických" knihovnických činností - na akvizici.

Z jakého pohledu lze brát akvizici v souvislosti s elektronickými seriály? Samozřejmě i zde dochází ke změně v přístupech, které vycházejí z charakteru tohoto typu informačního zdroje, což už bylo na tomto místě několikrát zmíněno.

Akvizice elektronických seriálů je spojena s různými způsoby přístupu k těmto zdrojům. Jen připomenu, že zde existuje především možnost:

• volného přístupu k elektronickému časopisu v prostředí internetu
• volného přístupu k elektronické verzi časopisu v rámci předplatného tištěné verze
• přístupu k elektronickému časopisu zakoupenému přímo od nakladatele
• přístupu přes další dodavatelskou firmu (v angličtině používaný výraz "aggregators")

V případě volného přístupu lze o akvizici mluvit v podstatě pouze v souvislosti s výběrem, tedy zda volně dostupný elektronický časopis odpovídá tematickému profilu knihovny. Stejně je tomu i v případě druhém. Peníze přicházejí na řadu až ve třetím a čtvrtém případě; tedy peníze, dohody a jednání s nakladateli či dodavateli plnotextových elektronických časopisů. Podíváme se na některé konkrétní příklady.

A nebudeme se držet nijak při zemi, podíváme se rovnou do Britské knihovny [2]. Jako příklad poslouží, troufám si říct, plnohodnotně. Mají zde totiž zkušenost prakticky se všemi výše zmíněnými možnostmi získání elektronických časopisů. Pro nás mohou být tyto informace také podnětné, protože v současnosti je v našich knihovnách dostupná celá řada elektronických časopisů (např. konsorcia pro nákup elektronických časopisů významných světových nakladatelství spojená s firmou Suweco).

Elektronické dokumenty mají v rámci tvorby fondů Britské knihovny své místo. Pro jejich zakomponování do fondů však platí určité zásady. Přednost je např. stále dávána tištěné verzi, pokud se výrazně neliší od verze elektronické. Naproti tomu v případě nosičů elektronických médií preferují online přístup před CD-ROMy, a to opět s ohledem na obsahovou rozdílnost.

Britská knihovna získává elektronické časopisy jak od nakladatelů, tak od dodavatelů. Kontrola nakupovaných titulů probíhá jednou ročně. Značná část rozpočtu na akvizici elektronických dokumentů je v současné době soustředěna na obnovu již existujících licencí. Evidenci zakoupených produktů vedou zatím v databázovém systému MS Access. V záznamech jsou uvedeny informace o dostupných formátech, licenčních podmínkách, vztahu k existujícím jednotkám ve fondu, ceně a požadavkům na přístup. V knihovně pracují na tzv. Serial Title Register, který poskytne čtenářům základní informace o titulu, včetně přímého přístupu k titulu v rámci počítačové sítě knihovny. (Lze porovnat se záznamy v elektronických katalozích knihoven v minulém sloupku.)

Jaké jsou výhody a nevýhody nákupu elektronických časopisů od nakladatelů či od dodavatelů? V obou případech mohou být nakupovány buď jednotlivé tituly, případně i celé "balíky" různých titulů či celé plnotextové databáze, které bývají finančně zvýhodněné. Nevýhodou přístupu k jednotlivým titulům je určitá uživatelská těžkopádnost, kdy se musí čtenář vypořádat s různými rozhraními pro různé tituly. Naproti tomu "balíky" časopisů od jednoho nakladatele či dodavatele nabízí sice jednotné uživatelské rozhraní, ovšem tematicky mohou obsahovat pro uživatele nadbytečné a tedy nepotřebné tituly.

Z hlediska uživatelského určení lze velmi zjednodušeně říci, že jednotlivé tituly jsou spíše vhodné pro akademické instituce, zatímco plnotextové databáze jsou vhodnější pro veřejné knihovny [3]. Rozhodnutí však spočívá na samotné knihovně, na jejích finančních možnostech a technickém vybavení.

Nákup elektronických zdrojů do knihoven je v současné době spojen především se vznikem a působením už také zmíněných konsorcií knihoven, která za tímto účelem vznikají. Poněkud podrobněji se jim budeme věnovat v příštím sloupku.