Seminář Koha v českých knihovnách byl první odbornou akcí věnovanou prvnímu knihovnímu softwaru vydanému pod open-source licencí a jeho možnému využití v českých knihovnách. Konal se 11. prosince 2013 v malém sále Moravské zemské knihovny Brno.

Dobrovolnictví s pozoruhodnými výsledky

S první prezentací vystoupil Jiří Zelenka z firmy Anterix s.r.o. Benešov, který prezentoval projekt Obecní knihovna. Jde o komerční cloudové řešení na OSS základu SliMS. Firma Anterix zvažovala od února 2013 nabídnout službu AKS na základě známých řešení Koha, Evergreen, SliMS. Firma Anterix zkoušela tyto varianty a vybrali SLiMS. Od dubna 2013 probíhaly úpravy systému: dodělání Z39.50, úpravy tiskových sestav do .pdf, integrace obálky knih a Google Picture, přírůstkový a úbytkový seznam, komunikace se čtenáři, program pro převod UNIMARC/Win1250 na Marc21/utf-8 a další menší změny. Program má k dispozici moduly: Cirkulace (výpůjčky), Čtenáři, OPAC, Knihovník, Akvizice, Inventury. Program funguje na Linux serveru, mySQL databázi, Apache www serveru, MVS přetahuje bibl. záznam v ISO2709, nabízejí profesionální podporu. Přehled služeb, ceník je zde; prvním uživatelem je knihovna Struhařov

Poté se ujal slova Michal Denár z knihovny Česká Třebová s prezentací Open Source v knihovnách. Charakteristika Open-Source: Zdrojový kód volně dostupný, lze jej upravovat, a využívat i komerčně. Je to alternativa k uzavřeným řešením; vývoj je decentralizovaný, o dalším směřování rozhoduje komunita spolupracovníků, výhodou je dodržování standardů. Proč knihovny volí OSS: Inovace, grantová politika, úspory, nespokojenost se současným AKS z hlediska funkcionality, nedostatečná podpora a nevyhovující finanční model. Co může přechod na OSS přinést? Úsporu finančních prostředků, dostupnější a kvalitnější služby pro uživatele, vyšší míru pochopení systému, standardy, svobodu pro data, propojitelnost s jinými systémy, nezávislost na obchodním modelu a především možnost volby. Vývoj OSS se financuje granty, dary, sponzorstvím, nadacemi, přičemž nutno zmínit, že vývojáři pracují jako dobrovolníci bez finančních nákladů. Podle webu Oloh.net má Koha 850 tis. řádků kódu, odhadovaná cena cca 13 mil. USD, práce cca 236 člověkoroků.

Postup úspěšné implementace zahrnuje výběr nejvhodnějšího řešení, porovnání funkcionalit a procesů, zajištění zdrojů na implementaci a provoz, harmonizace se službami a rovněž vyškolení pracovníků. Je nutno nebát se změny a převzetí odpovědnosti, je vždy důležité mít v záloze "exit strategii" (tedy únikovou cestu při neúspěchu). Udržitelnost OSS je pravděpodobná při těchto podmínkách: decentralizovaný a transparentní vývoj, kontrola kvality, komunita jako garant vývoje, cílem je produkt a funkce, komerční produkty využívají OSS. Samozřejmě existují rovněž rizika neudržení Open source systémů. Důvody většinou bývá rozpad komunity, zastavení vývoje, obrat ve směru vývoje, dále neschopnost zajistit podporu nebo neexistující podpora klíčových funkcionalit.

Moravská zemská knihovna v Brně (zdroj: Facebook)

Praktické zkušenosti z Ústí nad Orlicí

Josef Moravec z Knihovny Ústí nad Orlicí pokračoval podrobnější prezentací možností Koha:

AKS Koha je implementován v Ústí nad Orlicí, kde je veřejně přístupný OPAC a ze služebního intranetu na skryté adrese. Systémová administrace zahrnuje volitelné konfigurační klíče z roletky týkající se kategorií: Akvizice, Administrace, Autorit, Katalogizace, Výpůjček, Tvorby průkazek, Štítků, Obohaceného obsahu, Jazyků, Místního nastavení, Záznamů, OPAC, Čtenářů, Hledání, Periodik, Intranetu. Administrace práv probíhá na základě hierarchického (vertikálního) přidělování oprávnění uživatelům, přičemž se běžně pracuje s těmito položkami: výpůjční protokol, rezervace, vracení knih, vracení knih z biblioboxu, přesuny mezi pobočkami.

Administrace katalogizace zahrnuje typ dokumentů (knihy, články, periodika, CD, DVD, …), tvorbu šablon pro katalogizaci a modifikační šablony pro MARC (hromadné úpravy MARC záznamů, šablonu pro autority, ověření MARC šablon). Mezi další položky patří např.:

• Knihovny a skupiny knihoven: Definuje knihovny a skupiny knihoven.
• Typy jednotek: Definice typů jednotek používaných pro pravidla výpůjček.
• Ověřené hodnoty: Definuje kategorie ověřených kategorií jejich hodnot (číselníky pro různé hodnoty).
• Čtenáři a výpůjčky: Kategorie čtenářů, další vlastnosti čtenářů – možnost přidávání atributů
• Výpůjčky a upomínky: Pravidla jsou nastavitelná podle kombinace knihoven, kategorií uživatelů a typů jednotek, upozornění při výpůjčce jednotky, přesuny jednotek mezi pobočkami
• Ostatní administrace: Export dat, profily CSV souborů pro export, dávkové úpravy jednotek, import čtenářů, revize (inventura), úpravy štítků k dokumentům.

Po polední přestávce pokračoval Josef Moravec prezentací instalace Koha z balíčku na Debian-Sqeeze, instalací ve VirtualBox Oracle, načtením "Grub" (boot for Debian Linux), instalací Koha v Linux Debian (podle návodu). Dále posluchače čekalo názorné předvedení konfigurace souboru /etc/koha/koha-sites.conf, vytvoření instance databáze MySQL, reload Apache2, přihlášení se lokálně na 127.0.0.1:8080 do služebního intranetu, instalace češtiny cs_CZ, spuštění skriptu na poslední aktualizaci překladu do češtiny csupdate2.sh, který aktualizuje soubory překladů stažením ze serveru.

Michal Denár následně předvedl převod dat do Koha s validací MARC21. Pro to je třeba převést data: bibliografické záznamy a přírůstky, čtenáře, historii výpůjček čtenářů. Názorně ukázal export dat z AKS Clavius, export do formátu MARC21 ISO2709, validaci pomocí programu MarcEdit, (funkcí MARCValidator), výtisk chyb do PDF, likvidaci chyb opravou katalogizace na úrovni zdrojového systému nebo v rozbaleném formátu MARC editací v MarcEdit. Dále je třeba převést přírůstky z podpolí 980 do pole 952 (které vyžaduje Koha) a to pomocí pomocí funkce MarcEditor, Tools, Swap Field Data, kdy se hromadně zamění poloha podpole v 980 do jiného podpole 952, což je předpoklad importu jednotek (přírůstků) do Koha. Import do Koha pak probíhá ve dvou fázích, kdy se sbalené záznamy MARC (formát ISO2709) uploadují do Koha, kde jsou připraveny pro další práci pomocí správce připravených programů. Teprve z tohoto nástroje, probíhá vlastní import do databáze, který hlásí počet vložených záznamů a přírůstků (jednotek). Data jsou ukládána do databáze MySQL a paralelně k tomu indexována ve vyhledávacím stroji Zebra, což může mít za následek i několik minut zpoždění, než jsou záznamy vyhledatelné pomocí OPAC.

Josef Moravec a Michal Denár

Jak na převod bibliografických dat

Bohdan Šmilauer, zástupce knihovny MF ČR si připravil příklady převodu bibliografických dat do systému Koha. Přednášející zopakoval postup importu do Koha přes služební intranet knihovníka: nutno se přihlásit s právy pro import. V první fázi připravit záznamy MARC pro import, vybrat soubor .mrc, uploadovat soubor se záznamy ve formátu .mrc (sbalený formát MARC21 podle ISO2709, kód UTF-8), zvolit zda se jedná o bibliografické či autoritní záznamy, a uploadovat dávku. Pak se zobrazí uploadované soubory v tabulce jako dávky, teprve v další fázi je možno dávku importovat do databáze. Současně se zobrazují záhlaví záznamů, takže vidíme obsah dávky. I po importu je možno dávku "odimportovat", což je výhodné zejména při různém testování, nebo dávku zcela vymazat. Interface pro import bibliografických nebo autoritních záznamů je uživatelsky přívětivý.

Před vlastním importem nutno však data vyexportovat z předchozího systému, na což obvykle bývají v používaných AKS nástroje v katalogizaci, nejlépe je využít export do MARC21 sbaleném podle ISO2709. Kódová tabulka bývá CP1250 Windows, CP852 (DOS) nebo 8859-2 (ISOLatin2). Konverzi kódů do UTF-8 většinou umožňuje program MarcEdit (volně dostupný program od Terry Reese, v Koha hojně doporučovaný). Po exportu je nutno přemístit přírůstky (jednotky) do pole 952, což opět MarcEdit umožňuje a také se doporučuje importované MARC21 validovat též pomocí MarcEditu. (viz předchozí příspěvek M. Denára).

Některé systémy umožňují export jen v textových souborech, nikoliv v MARCu, např. Tinlib, nebo různé jiné podobné formáty z osobních bibliografických systémů). Pro tyto účely představil přednášející jednoduchý prográmek v PHP, který načítá řádek po řádku vstupní textový soubor, z čehož filtruje data a ukládá je asociativního pole, které se po načtení jednoho záznamu vypíše do výstupního textového souboru ve formátu řádkového MARC21. B. Šmilauer též využil své prezentace k ukázce správy databáze MySQL pomocí nástroje phpMyAdmin, k zobrazení uložených dat, a zobrazení databázové struktury na stránkách Koha což umožňuje vhled do podstaty databáze. Závěrem doporučil instalaci Koha na distribuci Ubuntu 12.04 (alias Precise Pangolin), což je prostředí Linux "pro každého" podobné Windows, instalace je snadno proveditelná i bez hlubších znalostí Linuxu.

Seminář navštívily asi dvě desítky zájemců

Závěrem

Seminář byl velice užitečný pro českou komunitu Koha, poskytl podrobnější náhled na administraci a možnosti systému Koha, příklady migrace a instalace. Navíc byla podána i první podrobnější informace o novém komerčním AKS v českém prostředí Obecní knihovna. Organizátorům semináře i hostiteli MZK patří upřímný dík.