Vážení čtenáři,

přijímáme jako fakt, že žijeme v informační společnosti a směřujeme ke společnosti znalostní. O smyslu a významu těchto dvou pojmů byly napsány tlusté knihy, jaká je však realita? Pokud budeme informační společností rozumět takovou společnost, ve které informační a komunikační technologie umožňují bezproblémový a všeobecný přístup k informacím a zároveň podstatně mění celkový charakter společnosti, mohli bychom konstatovat, že snad jsme zhruba na půli cesty. Stále více domácností má přístup k internetu, pomalu postupuje automatizace agend veřejné správy, průměrný Čech vlastní více než jeden mobilní telefon, zvyšuje se počet lidí, kteří zčásti nebo úplně pracují doma (a běžně tak rozvíjejí pracovní styl, který byl u nás před deseti lety pouze pojmem ze zahraničního tisku – totiž teleworking), v univerzitních informačních sítích jsou přístupné desítky databází s miliony záznamů dokumentů. To vše a mnoho dalšího nesporně jsou pozitivní aspekty, ale musíme myslet i na překážky na naší cestě ke znalostní společnosti – Česko má stále nedostatečný poměr vysokoškolsky vzdělaných lidí, podíl lidí účastnících se na celoživotním vzdělávání patří k nejnižším v Evropě, nedostatečná je také počítačová a informační gramotnost. Přitom schopnost jednotlivce orientovat se v informačních zdrojích, efektivně v nich vyhledávat a vyhledané informace interpretovat, zasazovat do kontextu, tvořivě zpracovávat a vytvářet z nich znalosti patří k základním předpokladům konceptu znalostní společnosti.

V tomto směru si musíme přiznat, že věci nejsou tak úplně v pořádku. Nízké výdaje na výzkum a vývoj, téměř nulová patentová aktivita českých podniků a institucí, v mezinárodním srovnání skrovné úspěchy české vědy, investiční pobídky pro "novodobé manufaktury", nikoliv špičková technologická centra – to vše spolu zřejmě nějak souvisí. Domníváme se však, že i tyto problémy se snad pomalu začnou řešit. Svým významným způsobem k tomu určitě přispějí i knihovny a další informační instituce, v nichž jsou opět klíčovým prvkem lidé – vzdělaní odborníci, kteří nejen perfektně ovládají svou profesi, ale mají schopnost sledovat i širší a hlubší dosahy své činnosti. Věříme, že k tomuto přehledu vám mírně napomůže i dubnové číslo časopisu Ikaros, které přináší skutečně rozsáhlý a rozmanitý soubor příspěvků. Zjištění, zda se nám mezi ně zatoulal některý aprílový, už necháme na vás.