Letošní zasedání Mezinárodní agentury ISMN se konalo na pozvání ředitele Zemského muzea Heinze Stroha v Bonnu ve dnech 29.-30. 6. 2009. Od roku 2007, kdy se MA ISMN stala příspěvkovou organizací (registrovanou jako Internationale ISMN-Agentur e.V.), je součástí zasedání i zpráva předsedy Sdružení a bývalého ředitele MA ISMN, kterou je v jedné osobě Hartmut Walravens (od založení MA ISMN v roce 1993).

Účastníci si s velkým zájmem prostudovali zápis z předchozího zasedání MA ISMN, které se konalo v Yogyakartě v Indonésii, protože většina z nich neměla možnost se jej z finančních důvodů zúčastnit. Hlavním cílem indonéského zasedání bylo upoutat pozornost zemí regionu jihovýchodní Asie k tématu standardního číslování hudebnin. Pro tyto zájemce, jichž se sešlo více než sto, byl uspořádán seminář. Seminář se setkal s velikým ohlasem, ale v roce, který od něj uplynul, žádná ze zemí tohoto regionu zatím do systému ISMN nevstoupila. V systému ISMN je dosud 50 zemí, novými členskými zeměmi se ale staly Kyrgystán, Lucembursko a Bulharsko. Zájem o vstup projevily Nizozemí (de facto poslední evropská země, která se systému neúčastní), Jihoafrická republika a Spojené státy (zde by funkci národní agentury ISMN plnila Kongresová knihovna ve Washingtonu).

Předseda MA ISMN se v květnu zúčastnil v Nairobi zasedání zabývající se tzv. interoperabilitou (tj. vzájemnou součinností) standardních čísel, kterých je k dnešku již deset – vedle nejznámějších standardních čísel ISBN (pro knihy), ISMN (pro hudebniny) a ISSN (pro pokračující zdroje, dříve seriálové publikace) jsou to ISRC (International Standard Recording Code – Mezinárodní standardní kód zvukového záznamu), ISWC (International Standard Work Code – Mezinárodní standardní kód hudebního díla), ISTC (International Standard Text Code – Mezinárodní standardní kód textového díla), DOI (Digital Object Identifier – Identifikátor digitálního objektu), ISAN (International Standard Audiovisual Number – Mezinárodní standardní číslo audiovizuálních děl), V-ISAN (pro verze audiovizuálních děl), ISNI (International Standard Name Identifier – Mezinárodní standardní identifikátor jména). Propojení ISNI s ISBN či ISMN by např. usnadnilo vyplácení autorských honorářů (zasílaných přímo na účet autora). Také by se tak snáze identifikovala pirátská vydání. Propojení identifikátorů by pomohlo obchodu, knihovnám i autorům. Všechna standardní čísla dosud nejsou provozována a není pro ně vydána platná mezinárodní norma ISO. Hledají se společná metadata a spojovací pole, která by uváděla údaje společné jednotlivým standardním číslům.

Pokud jde o finanční situaci, bylo za uplynulé období dosaženo přebytku ve výši více než 16 200 euro – díky zlepšené platební kázni jednotlivých národních agentur. Česká republika platí roční příspěvek 750 euro. (Příspěvek se stále propočítává kombinací hrubého národního důchodu země s roční produkcí hudebnin.) Vzhledem k ekonomické krizi se předpokládá, že se příspěvky nebudou zvyšovat nejen v roce 2010, ale ani v roce 2011.

Součástí zasedání byla také volba předsedy, místopředsedy a pokladníka na následující tříleté období. Kandidovali dosavadní členové předsednictva – na předsedu Hartmut Walravens, místopředsedu Joachim Jaenecke a pokladníka Bettina von Seyfried. Všichni kandidáti byli zvoleni (volit mají právo pouze platící zástupci členských zemí/národních agentur přítomných na zasedání).

Z výročních zpráv jednotlivých národních agentur ISMN vyplývá, že počet hudebních vydavatelů a jimi vydaných hudebnin je ve srovnání s knihami a neperiodickými publikacemi malý. V České republice je srovnání roční produkce knihy versus hudebniny přibližně 18 000 knih ku 300 hudebnin. (Pro srovnání: roční produkce největších světových producentů hudebnin – účastníků systému ISMN – je pro Německo 8245 titulů, Španělsko 2668, Velká Británie 1854, Švédsko 1198, Belgie 1052 atd.; na druhé straně Kypr produkoval dvě hudebniny, Srí Lanka a Makedonie šest atd.) Problém s prezentací bibliografických dat v hudebninách je ovšem mnohem větší než u knih: hudební vydavatelé často neuvádějí rok vydání (nebo jej zaměňují s rokem udělení copyrightu) a pořadí vydání. Problémy jsou i se správným uváděním názvu vydavatele. Tyto nedostatky jsou závažné, protože komplikují možnost získat hudebninu prostřednictvím čísla ISMN, v němž jeho první část je identifikátorem vydavatele a stává se součástí adresáře (ať již domácího či mezinárodního), takže lze podle něj hudebniny u vydavatele objednávat.

Mezinárodní adresář hudebních vydavatelů již nevychází tištěný. Je k dispozici pouze na webových stránkách MA ISMN. Oproti předchozím letům se změnil způsob ohlašování změn v údajích a nových vydavatelů. Neprovádí se již dávkově za určité časové období, ale průběžně, jakmile k nějakým změnám dojde. Ne všechny agentury jsou na tento nový způsob připraveny. Naší Národní agentuře ISMN v ČR se ale podařilo tento problém vyřešit, takže si vysloužila pochvalu od MA ISMN. Data jsou prezentována ve formátu, který umožňuje přečíst i českou diakritiku bez problémů, což bylo kvitováno se zvláštním povděkem.

Velmi zajímavé byly referáty o využití čísla ISMN v německých hudebních vydavatelstvích (na příkladu renomované firmy Schott, založené v roce 1770, který je mj. rokem narození bonnského rodáka Ludwiga van Beethovena), distribuci (na příkladu firmy Harrassowitz) a v hudebních knihovnách. U hudebnin je více než u knih důležitá jednoznačná identifikace. Vždyť např. v německé databázi music-in-print je na 250 000 titulů skladeb Johanna Sebastiana Bacha. Právě ISMN je ideálním nástrojem k jednoznačné identifikace konkrétního díla.

Silným zážitkem zasedání byla návštěva Beethovenova muzea a v něm provozovaného imaxového představení s prezentací 2. dějství opery Fidelio v hudebním nastudování Vídeňských filharmoniků pod taktovkou Leonarda Bernsteina.

Důležitým rozhodnutím poradního orgánu, na němž se shodli všichni přítomní, bylo pořádat nadále jeho zasedání společně s výročními zasedáními Mezinárodní agentury ISBN. Dojde k tomu již v příštím roce, kdy se bude toto společné zasedání konat na podzim v Lisabonu.