Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

10. mezinárodní konference knihovnických konsorcií

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

10. mezinárodní konference knihovnických konsorcií

0 comments
Autoři: 

Jubilejní desátá mezinárodní konference knihovnických konsorcií ICOLC se konala ve dnech 20. až 22. října 2008 v německém Mnichově. Organizátorem byla Bavorská státní knihovna (Bayerische Staatsbibliothek) a Bavorské konsorcium (Bayern-Konsortium) ve spolupráci s Goethe Institutem, v jehož prostorách se konference uskutečnila. Zúčastnilo se 121 zástupců z 28 zemí, z mimoevropských tradičně nechyběla Kanada, USA nebo Japonsko.

V příspěvcích, které na konferenci odezněly, se vyskytovala témata projednávaná každoročně; sem patří především otázky obecných problémů knihovnických konsorcií a různých konsorcionálních projektů. Dále to byla témata, která se objevila teprve v minulých letech a která s postupně získávanými zkušenostmi v konsorciích přispěla k rozšíření počtu prezentací. To se týká zejména problematiky elektronických knih (e-books) a otázek dlouhodobého uchovávání a zpřístupňování digitálního obsahu. Mezi nové je možné zařadit přednášky, které se zabývaly ukončováním licenčních smluv, a přednášky o rychlém rozvoji nových technologií a jejich vlivu na způsob licencování informačních zdrojů.

Nadnárodní konsorcionální projekt Knowledge Exchange byl představen na konferenci již v loňském roce. Zastoupeny jsou Dánsko, Německo, Holandsko a Velká Británie; většinou se jedná o národní licence a kontrakt s pěti vydavateli byl uzavřen na tři roky. Jsou sledovány statistiky využívání dostupných zdrojů a zdá se, že se projekt úspěšně rozvíjí. Velmi dobrá je spolupráce se všemi zúčastněnými knihovnami. Na rozdíly mezi procedurami při vypisování tendrů a při vyjednávání licencí v Evropě a USA poukázal příspěvek zástupkyně amerického konsorica VIVA. Rozdíly mezi konsorcii v Evropě, konkrétně v nadnárodním konsorciu CELL, které zahrnuje Portugalsko, Španělsko, Francii, Itálii, Řecko a Turecko, se obšírně zabýval zástupce španělského konsorcia. Toto konsorcium nabízí svým členům platformu pro jednání s vydavateli (v roce 2004 se podařilo vyjednat výhodné finanční podmínky s firmou Elsevier), usnadňuje různé druhy spolupráce a formou konferencí podporuje vzájemnou výměnu zkušeností. Společné pro členy konsorcia je také to, že angličtina není pro uživatele databází rodným jazykem, vzdělávání je založeno na jiném systému, než je systém anglosaský, mezi knihovnami není tak velká tradice spolupráce a mimouniverzitní knihovny hrají jen malou roli. Odlišnosti jsou samozřejmě mezi jednotlivými konsorcii z hlediska velikosti země, ve kterých působí; dále jsou rozdíly ve financování (centralizované-decentralizované), organizaci a složení podle typu knihoven a také je rozdíl mezi tím, zda konsorcium vyvíjí nějaké další vlastní aktivity, nebo plní jen funkci „plátce“.

Již tradičně se na konferenci prezentuje finské konsorcium FinElib, které s rozpočtem 16 milionů eur obstarává na 130 databází a 300 000 elektronických knih. V letošním roce dochází ve Finsku k některým legislativním změnám, které mají vliv na autonomii univerzit (dochází ke snižování počtu univerzit a technických škol) a tím na složení konsorcia, na zdroje financování (privátní i mezinárodní) a také na sjednávání licencí. Mění se cíloví uživatelé; licence bude třeba sjednávat i pro komerční organizace a malé skupiny uživatelů, narůstá spolupráce s vědci a univerzitními profesory. Konsorcium si v létě udělalo průzkum s cílem zjistit, jaké potřeby budou mít členové konsorcia a jejich uživatelé. Na základě zpětné vazby si připravují akční plán, kde budou zahrnuty nové požadavky i technického rázu.

Zkušenosti s licencováním elektronických knih sdělil zástupce amerického konsorcia OhioLink, které má roční předplatné např. na Safari TextBooks, Oxford Reference Online Premium nebo French Literature. Pro vydavatele je elektronická verze knihy konkurentem tištěné verze, proto je online verze stále ještě drahá, ale je možné se domluvit na kombinaci platby za tištěnou a online verzi. Knihovny naopak mají většinou jen jeden rozpočet, ze kterého chtějí uhradit jak tištěné, tak elektronické zdroje. Stejně jako u online časopisů je při sjednávání licenčních podmínek třeba sledovat, zda je přípustná meziknihovní výpůjční služba nebo jak je ošetřena archivace a přístup po skončení licence.

Velmi aktivní anglický výbor Joint Information Systems Committee (JISC) informoval o pokračování dvouletého projektu JISC national e-books observatory project, představeného na loňské konferenci. V rámci projektu bylo zorganizováno 12 workshopů pro více než 250 knihovníků ze 131 institucí. Jsou sledovány statistiky využívání elektronických knih a bylo zpracováno několik studií zaměřených např. na to, jak vlastně uživatelé elektronické knihy nalézají (např. 41 % na webu knihovny, 28 % v online katalogu, 26 % jinde), na způsob používání těchto knih (62 % uživatelů čte přímo z obrazovky, 6,4 % si text tiskne) nebo na porovnání výhod tištěných a elektronických knih. Po skončení projektu bude připravena závěrečná zpráva včetně doporučení k dalšímu postupu. Stejně podrobně je práce s elektronickými knihami sledována v knihovně největší kanadské univerzity v Torontu. Průzkum trval tři roky a zúčastnilo se jej více než 200 studentů ze 42 fakult z různých vědních oborů. Bylo zkoumáno, jak často respondenti používají tištěné a elektronické knihy, jaké mají zkušenosti s vyhledáváním elektronických knih a jak s nimi pracují. Bylo zjištěno, že 66 % dotázaných čte elektronické knihy přímo z obrazovky, 90 % čte pouze některé části knih, 71 % si tiskne jednotlivé kapitoly.

Téma ukončování licencí se objevilo již v roce 2005 na konferenci ICOLC v Poznani, kdy o něm hovořil T. Sanville z amerického konsorcia OhioLink. Na mnichovské konferenci pokračoval s ukázkou toho, jak konsorcium pečlivě sleduje využívání odborných časopisů v databázích a na základě analýzy pak jedná s producenty o snížení ceny přístupu. To, že je rozhodnutí o ukončení licence velmi těžké a složité, potvrdil také zástupce Amsterdamské univerzity. Rozhodnutí musí předcházet podrobné analýzy a také je nutné ujasnit si cíle, jakých chce knihovna při jednání s producenty dosáhnout (nižší cenu, práva k archivním přístupům aj.). Samozřejmě je také třeba konzultovat se všemi členy konsorcia. Následoval praktický příklad úspěšného jednání mezi Max Planck Society a firmou Springer. Společnosti se podařilo vyjednat kombinaci ceny předplatného a volného přístupu k článkům, jejichž autoři za Max Planck Society publikují. Zároveň si mohou stahovat data do svého repozitáře, který budují již od roku 2002. Se Springerem byla uzavřena nová dvouletá licenční smlouva a po získaných zkušenostech a vyhodnocení se společnost rozhodne, jak bude postupovat dále.

V prezentacích týkajících se vlivu nových technologií byla zmíněna připravenost („větších“) vydavatelů implementovat technologii Shibboleth pro zajištění bezpečného vzdáleného přístupu k elektronickým informačním zdrojům.

Součástí konference jsou vždy prezentace vydavatelských a dodavatelských firem. Na letošní konferenci se představily firmy TheScientificWorldJournal, Taylor & Francis, Burgundy Information Services, Portico a Springer s nabídkou kolekce E-Books.

Na závěr konference byli účastníci pozváni na jarní americký ICOLC do Virginie a 11. evropský ICOLC do Paříže.

Pro zájemce byla zajištěna exkurze do Bayerische Staatsbibliothek.

Zahájení konference

Zahájení konference

Z jednání konference

Z jednání konference

Z jednání konference

Z jednání konference

Z jednání konference

Z jednání konference

Z jednání konference

Impozantní vstup do Bayerische Staatsbibliothek

Impozantní vstup do Bayerische Staatsbibliothek

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
NOVÁ, Hana. 10. mezinárodní konference knihovnických konsorcií. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 12 [cit. 2017-09-23]. urn:nbn:cz:ik-12972. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12972

automaticky generované reklamy
registration login password