Ve dnech 28.-30. ledna 2009 se v portugalském městě Porto uskutečnil již 17. ročník mezinárodního sympozia BOBCATSSS. Tematicky bylo sympozium zaměřeno na výzvy novým informačním profesionálům. Organizátory sympozia se staly Univerzita v Portu (University of Porto) a Univerzita v Tampere (University of Tampere). Podrobnější informace o akci jsou k dispozici na adrese http://www.bobcatsss2009.org/.

Tento příspěvek, který společně zpracovali účastníci sympozia z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přibližuje vybrané části sympozia; konkrétně je zahrnut výběr z přednášek, které byly předneseny v plénu či v sekcích, z workshopů a rovněž z exkurzí.

V textu je obsaženo několik fotografií (jejich autorkou je Linda Skolková), další jsou pak k dispozici v rámci webalba.

Zahájení sympozia

Sympozium slavnostně zahájili studenti, kteří se podíleli na jeho organizaci, dále v úvodu vystoupili Tatjana Aparacová, předsedkyně rady organizace EUCLID, která sympozium tradičně zaštiťuje, Ruud Bruyns, jenž stál u zrodu myšlenky sympozia BOBCATSSS, promluvili i zástupkyně IFLA a rektor Univerzity v Portu. Následovalo hudební vystoupení studentů, které vzbudilo u publika nadšení (hudebníci se pak v průběhu sympozia představili ještě několikrát a vždy se setkali s velmi kladným ohlasem).

Ruud Bruyns

Hudebníci na BOBCATSSS

Tom Wilson: Přemýšlení o bucoucnosti [Thinking about the future]

Prvním klíčovým řečníkem sympozia se stal Tom Wilson, emeritní profesor Univerzity v Sheffieldu (University of Sheffield). Ve svém podnětném vystoupení zmínil řadu podstatných oblastí, upozornil však, že pokusy o předvídání budoucího vývoje jsou velmi složité. Důležitou roli hraje komplex ekonomických, sociálních, politických, environmentálních a technologických otázek. Je potřeba brát v úvahu, že nejistota je jedním z charakteristických znaků budoucnosti našeho oboru. Doplnil, že knihovnicko-informační služby budou muset stále častěji prokazovat svou efektivnost. Podstatnou roli hraje a bude hrát celoživotní vzdělávání, nejedná se pouze o módní slovo. T. Wilson zdůraznil nutnost vyvinutí konceptu tzv. informačního inženýra.

Tom Wilson

Kimmo Tuominen: Kognitivní autorita a web 2.0 [Cognitive Authority and Web 2.0]

Dalším klíčovým řečníkem se stal K. Tuominem z finské Parlamentní knihovny (Library of Parliament). Téma kognitivní autority a webu 2.0 nejprve uvedl historickým exkurzem – připomněl, že o digitálních knihovnách, v nichž hrají důležitou roli samotní uživatelé (tzv. participatory digital libraries), se hovoří již od 90. let. Zmínil nejdůležitější způsoby rozpoznávání kognitivní autority textu (rozpoznání autorství, kognitivní autorita spojená s vydavatelem dokumentu či s typem dokumentu, uznání hodnověrnosti obsahu textu) a zdůraznil, že problémy přináší zejména plochost digitálních informací.

Fernanda Ribeiro: Informační věda: od jednoty disciplíny k rozmanitosti profese [Information Science: from disciplinary unity to the diversity of the profession]

F. Ribeirová, profesorka působící na Univerzitě v Portu, ve svém teoreticky zaměřeném příspěvku uvedla mj., že dodnes stále není zcela vyjasněno, co je informační věda jako samostatná věda, která je uznávána v rámci systému věd. Samotný termín informační věda (information science) se objevil až na konci 50. let. F. Ribeirová zmínila také některé vlastnosti informace – je strukturována akcí, je integrována dynamicky, je potenciální, kvantifikovatelná, reprodukovatelná a přenositelná. Za problém pokládá přednášející skutečnost, že zatím převažuje pojetí společenských informací jako objektů poznání.

Sekce 1: Fyzické, osobní, digitální [Physical, personal, digital]

Casper Hvenegaard Rasmussen, Henrik Jochumsen: Pád a vzestup fyzické knihovny [The fall and rise of the physical library]

Přednášející z dánské Královské školy knihovních a informačních služeb (Royal School of Library and Information Science) v Kodani upozornili na trend znovuobnovení zájmu o fyzické knihovy. Budovám knihoven je věnován i web dostupný na adrese http://www.librarybuildings.info/. Knihovny poskytují prostor pro zážitky, pro komunikaci a učení, pro setkávání – jde o prostor otevřený pro všechny, o neutrální půdu, na níž se mohou setkávat příslušníci různých generací a kultur. O skutečnosti, že toto téma je velmi aktuální, svědčí i živá diskuze, kterou příspěvek na sympoziu vyvolal.

Linda Ashcroft: Předpovědi o budoucím světě práce: výzvy pro informační profesionály [Predictions for the future world of work: challenges for information professionals]

L. Ashcroftová z Liverpoolské univerzity Johna Moorese (Liverpool John Moores University) se na základě několika publikovaných zpráv zamýšlela nad budoucí podobou profese informačního profesionála. Podle představy z roku 2002 jím možná bude (v roce 2012) tzv. cybrarian, který bude fungovat v modu virtuální reality, bude používat „vyhledávací helmu“ a bude představitelem tzv. cybrary, srdce kampusu. Kromě vlastní profese se však bude měnit i způsob řízení organizací – v roce 2018 bude existovat více virtuálních organizací, management znalostí a moudrosti budou klíčovými faktory úspěchu organizace, bude důležité naučit se zvládat informační přetížení a identifikovat bod, kdy se odpojit od technologií. Přednášející zmínila i Zprávu o generaci Googlu (The Google Generation Report), z níž vyplývá, že rozšiřující se přístup k technologiím nezlepšil úroveň informační gramotnosti uživatelů. Dojde také ke změnám v rolích budov – budovy akademických knihoven budou přístupné 24 hodin denně, budou to místa, kde se bude odpočívat, kde bude příjemné posezení, kde budou kavárny, volný přístup k internetu atd.; budovy veřejných knihoven se pak stanou hlavními komunitními centry.

Marta Wontorowska: Čtenáři 2.0. Jaký druh knihovny potřebují? [Readers 2.0. What kind of library do they need?]

M. Wontorowska z Univerzity Mikuláše Koperníka (Nicolaus Copernicus University) ve svém příspěvku přiblížila web 2.0 jako koncept, nikoliv jako technologii. Prezentovala výsledky průzkumu stovky studentů Univerzity Mikuláše Koperníka. Na základě výsledků průzkumu konstatovala, že ne všechny prvky webu 2.0 je účelné zahrnovat i do webů knihoven.

Sekce 2: Nově vznikající knihovnické otázky [Emerging library issues]

Martina Weber, Cornelia Vonhof: Knihovnicko-informační praxe založená na důkazech: úvod do základních konceptů a principů [Evidence Based Library and Information Practice: Introduction to key concepts and principles]

Příspěvek autorek (studentka a profesorka z Hochschule der Medien ve Stuttgartu v Německu) byl prezentován na základě inspirace workshopem australské profesorky Gillian Hallamové na Mezinárodní letní škole pořádaného Hochschule der Medien ve Stuttgartu v roce 2008, kterého se obě či jistě jedna autorka příspěvku účastnily. Termín Evidence Based Library and Information Practice (EBLIP) je používaný spíše v anglo-americkém světě (mj. tento termín použila ve své přednášce profesorka Wildemuthová na konferenci Inforum v roce 2003 Jaký účel mají uživatelské průzkumy? Vliv empirických důkazů na zlepšování informačních služeb, ovšem v upravené podobě evidence-based librarianship). Jde o inspiraci v jiné oblasti práce s informacemi, a to pro účely klinické praxe v biomedicíně (evidence-based medicine). Příspěvek autorek byl rovněž i o tomto vztahu, ale zejména měl upozornit na to, že shromažďování „důkazů“ z knihovnicko-informační praxe, které pak ovlivňují rozhodování informačně-knihovnických profesionálů, je důležité. Znamená to v praxi se zabývat chováním uživatelům a uživatelskými průzkumy, které se pak pro zmíněné rozhodování zhodnocují. To vede ke zlepšování informačně-knihovnických služeb a vyhodnocení jejich efektivity. Přednáška byla dobře prezentována, ale je škoda, že autorky zřejmě nemají zkušenosti z oblasti evidence-based medicine, které by jim ukázaly, že srovnání EBM a EBLIP má určité trhliny. Termín EBLIP je do jisté míry módním termínem, nicméně užitečným, neboť si velmi všímá procesů analýzy získaných dat a informací a zpětné vazby.

Sekce 4: Spolupracující informační specialista [Collaborative Information Specialist]

Společným tématem přednášek této sekce byly různorodé zkušenosti s působením knihovnických profesionálů, označovaných termíny teaching librarians, teacher librarians, event. library liasons ve vysokoškolských knihovnách. Tito pracovníci – v nezažitém českém překladu učící knihovníci nebo knihovníci-učitelé lze považovat za novou formu referenčních knihovníků. Náplní jejich práce je poskytovat vysokoškolským studentům a učitelům ucelené informace o tom, jak efektivně používat zdroje a služby akademických knihoven, vést instruktáže a školení v knihovnách i při běžných přednáškách ve vysokoškolských učebnách, podílet se na přípravě a průběhu výuky odborných předmětů atd. Přednášející prezentovali různé zkušenosti, různý přístup i různé překážky, se kterými se učící knihovníci na různých univerzitách setkávají.

Ana Novo: Hodnota trvalé spolupráce: kdo, jak, proč [The value of collaboration: who, how, why]

Ana Novová, knihovnice a doktorandka, která se zabývá ve svém doktorském studiu na Univerzitě v Évoře (University of Évora) problematikou vysokoškolských knihoven, přednesla výsledky kvantitativní analýzy průzkumu mezi knihovníky-učiteli (teacher librarians) v univerzitních knihovnách v Portugalsku. Průzkum byl inspirován nedávnou studií, která prokázala korelaci mezi studijní úspěšností amerických univerzitních studentů a působením profesionálních učících knihovníků.

Dvacet respondentů průzkumu Any Novové na portugalských univerzitách se pokusilo definovat, které faktory ovlivňují úspěch učících knihovníků při informační přípravě studentů. Z jejich odpovědí vyplývá, že nejdůležitější podmínkou úspěchu je trvalá a souvislá spolupráce, která je však zároveň pro knihovníky-učitele tím nejobtížnějším úkolem.

Trvalá spolupráce mezi učiteli-knihovníky na univerzitách v Portugalsku neexistuje, je známo pouze několik případů koordinace a krátkodobé spolupráce. A to přesto, že ji za stěžejní považovali všichni účastníci průzkumu, bez ohledu na to, zda prošli či neprošli speciální přípravou pro školení uživatelů knihoven, ale také bez ohledu na odborné zaměření nebo umístění univerzit, na kterých působí. Nejčastějšími důvody, proč trvalá spolupráce není běžnou praxí, je nedostatek času a (ne)existence oficiální pracovní pozice knihovník-učitel na plný úvazek. Výuku a školení uživatelů v portugalských vysokoškolských knihovnách vykonávají tito knihovničtí profesionálové nad rámec svých pracovních povinností v knihovnách, zpravidla ve svém volném čase, z čistého zájmu a nadšení.

Spolupráce je nezbytná nejen mezi knihovníky navzájem, ale i mezi knihovníky a vysokoškolskými učiteli, ovšem zdá se, že tento vztah je ještě složitější. Vysokoškolský učitel není z povahy své práce zpravidla týmovým hráčem; bez motivace a reálných pobídek často nemá zájem s učícím knihovníkem spolupracovat.

Výsledky průzkumu vedly Anu Novovou k formulaci řady doporučení pro vedení škol i vysokoškolských knihoven, aby pozici, rozsah a prestiž učícího knihovníka institucionalizovali a vytvořili podmínky a motivaci pro jejich působení na univerzitách.

Marlies Bauhofer, Claudia Grzonka: Příprava kurzů informační gramotnosti s využitím knihovníka 2.0 – pochopení teorie, metod a marketingových strategií [Development of training courses in information literacy with regard to the librarian 2.0 – Learning and understanding theories, methods and marketing strategies]

Posluchačky Fakulty informací a komunikace Univerzity médií ve Stuttgartu (Hochschule der Medien) Marlies Bauhoferová a Claudia Grzonková prezentovaly semestrální práci studentů magisterského studia knihovnické a informační vědy, jehož zadáním bylo připravit a realizovat kurz informační gramotnosti. Náplní kurzu bylo informovat posluchače neknihovnických vysokoškolských oborů o službách knihoven a jejich informačních zdrojích a poskytnout základní školení vyhledávání v relevantních databázích. S ohledem na rozličnost cílové skupiny kurzu byly vytvořeny různé didaktické koncepty a strategie marketingu kurzu.

Marketingová strategie kurzu se ukázala jako klíčová, záhy bylo zřejmé, že vzbudit zájem studentů s často nízkou informační gramotností a vysvětlit, co kurz nabízí (vždyť „všechno je na Googlu“), není vůbec jednoduché. Studenti informační vědy použili pro marketing kurzu různé nástroje: rozesílání informací přes e-mail, webovou stránku o kurzu, e-mailovou konferenci, blog, nepřehlédnutelné plakáty s heslem „Znalost je sexy“, vyvěšených ve fakultních kavárnách, osobní rozhovory se studenty. Marketing kurzu byl úspěšný a množství studentů, kteří se do kurzu informační gramotnosti přihlásili, překročilo původní předpoklad. Ze závěrečné evaluace kurzu a jeho marketingové strategie vyplynulo několik zjištění: někteří studenti se cítili informacemi o kurzu informační gramotnosti přehlceni, většina však oceňovala nápaditost a kombinaci tradičních metod marketingu s nástroji webu 2.0.

James Thull, Mary Anne Hansen: Služby knihovny na dosah : Aktivní informování o používání služeb a informačních zdroju akademických knihoven v rámci fakulty a kampusu [High Touch Library Services: Reaching Faculty and Students Across Campus through Liaisonships]

Příspěvek přednesli Mary Anne Hansenová a James Thull, knihovníci a zároveň učitelé Státní univerzity Montany v Bozemanu (Montana State University in Bozeman). V úvodu přednášky posluchače seznámili s programem montanských univerzitních knihoven, v jehož rámci na fakultách a kempusech začali pracovat library liasons (lze přeložit jako spojovací články knihovny), pracovníci, jejichž práce je podobná působením učících knihovníků. Library liasons používají různé nástroje a metody informování o knihovnách a využití jejich zdrojů a služeb – rozesílání pravidelných e-mailů o nových akvizicích včetně elektronických zdrojů, provozování stránky na hlavních univerzitních webových stránkách s instrukcemi, jak knihovny a zdroje používat, pořádání lekcí o službách knihoven a školení o používání databází i oslovování studentů a učitelů na půdě kampusu. Úvodní lekce pro studenty pořádají liasons v knihovnách, pro krátké patnáctiminutové lekce po domluvě s vyučujícími využívají čas a prostor běžných přednášek, s rychlými informacemi o novinkách knihoven aktivně oslovují studenty v pracovnách, ve třídách, na kolejích, v parku a jiných částech kampusu. Důležitým cílem jsou také uživatelé knihoven Státní univerzity Montany, kteří dostávají pravidelné informace o činnosti a novinkách.

Na podzim 2008 uspořádaly knihovny Státní univerzity Montany v Bozemanu průzkum mezi uživateli, pracovníky a posluchači fakult. Cílem průzkumu bylo zjistit povědomí respondentů o programu knihovnických liasons, jejich názor na efektivnost práce liasons a také identifikovat oblasti, kde musí dojít ke zlepšení programu nebo k zajištění nových služeb požadovaných zejména ze strany uživatelů univerzitních knihoven. Respondenti průzkumu byli anonymní, průzkum se skládal z 15 otázek s možnostmi připojit komentář. Autoři průzkumu použili webový nástroj SurveyMonkey, odkaz na dotazník rozeslali uživatelům, pracovníkům a studentům vybraných fakult. Návratnost dotazníku dosáhla 66 %, první výsledky, známé v době pořádání konference BOBCATSSS, ukazují, že program library liasons je úspěšný. 88 % respondentů mělo dobré povědomí o programu a efektivnost práce spojovacích článků knihoven hodnotili velmi vysoce. Pracovníci knihoven potvrzují, že po zahájení programu pociťují, že se prestiž knihoven zvyšuje a s ní i institucionální podpora v rámci univerzity.

V závěru přednášky zaznělo, že akademické knihovny působící na Státní univerzitě Montany musejí v tomto možná agresivním marketingu svých zdrojů a služeb pokračovat, využívat k tomu všechny nástroje, aby byly pro své uživatele praktické, adresné a aktuální.

Sekce 6: Různorodost informační práce [Diversity of information work]

Sarah Vogel: Předpoklady celoživotního učení: vytváření obchodního plánu pro události spojené s gramotností na nižších ročnících středních škol [Premises for lifelong learning: creating a business plan for literacy events in junior high schools]

Sarah Vogelová představila téma své bakalářské práce, která se zabývá podnikáním v oblasti poskytování vzdělávacích kurzů informační gramotnosti. Profesionální kurzy informační gramotnosti, které kombinují teoretické znalosti s praktickými dovednostmi, jsou určeny pro žáky ve věku 13-15 let. Jde o nový typ školicího produktu, který neposkytují knihovníci ani učitelé, ale lektoři, kteří využívají prostor a informačních zdrojů knihovny. Je to tedy služba, kterou mohou knihovny outsourcovat a nabízet školám, pokud např. nemají dostatečnou personální kapacitu. S. Vogelová vytvořila podnikatelský plán pro tuto aktivitu a identifikovala potenciální cílové skupiny, trhy a konkurenci. Navržené kurzy respektují Standardy kompetencí informační gramotnosti pro vyšší vzdělávání Asociace univerzitních a vědeckých knihoven (ACRL) a byly již v praxi testovány. Dále přednášející představila vzdělávání v oblasti informační gramotnosti z hlediska zaměstnanosti a nastínila možné budoucí perspektivy a marketingové strategie.

Laurits Rasmussen: Knihovník 2.0 a vizuální informační profesionál [The Librarian 2.0 and The Visual Information Professional]

L. Rasmussen poukazuje na to, že se objevují nové zajímavé prostory, ve kterých mohou knihovníci působit. V jeho příspěvku jde o roli knihovníka ve fyzické, digitální a virtuální knihovně. Virtuální knihovna může být chápána jako knihovnická služba ve virtuálním světě, jako je např. Second Life. Dánská Roskilde Library zkoušela pořádat setkání a diskuze uživatelů v Second Life, ale účastnili se ho spíš knihovníci a informační pracovníci. Knihovna nezasáhla cílovou skupinu. Další příklad dánské virtuální knihovny je projekt Info Island DK. Mezi kompetence novodobého knihovníka podle L. Rasmussena patří také komunikační schopnosti. Na základě amerického a dánského znakového jazyka proto vytvořil znakový jazyk pro knihovníka 2.0 nebo pro tzv. vizuálního informačního profesionála.

Edwin-Michael Cortez, Monica Colon-Aguirre: Co se mohou knihovny a informační profesionálové naučit z oblasti projektového a znalostního managementu [What Libraries and Information Professionals Can Learn from Project and Knowledge Management]

Pro profesi knihovníka a informačního pracovníka jsou v době neustále se měnících technologických podmínek podstatné dvě oblasti: znalostní a projektový management. Autoři příspěvku se zabývali řízením v kontextu znalostí, kompetencí a dovedností. Zkoumali a pro obor informační studia a knihovnictví blíže popsali několik znalostních kategorií - technickou, administrativní, sociální a systémovou. Uplatněním principů znalostního a projektového managementu lze posílit servisní funkci knihoven. Kupříkladu jsou to řízení lidských zdrojů, propagace inovace znalostí nebo schopnost řídit nasazení a využívání informačních a komunikačních technologií v knihovnách.

Sekce 10: Vyhledávání informací [Retrieving Information]

Barbara Devilee: Směrem ke zlepšení informační gramotnosti v digitálním věku prostřednictvím užitečných a smysluplných výukových programů – nenajdeme-li to na Googlu, neexistuje to? [Towards improvement of information literacy in the digital era through useful and meaningful educational programmes – If you can’t find it on Google, it does not exist?]

Barbara Devileeová z Ústavu mediálního a informačního managementu na Univerzitě aplikovaných věd v Amsterdamu (Institute for Media and Information Management, University of Applied Sciences Amsterdam – Hogeschool van Amsterdam) otevřela svým příspěvkem sekci právě tradičním způsobem – problémem vyhledávání informací u studentů, kteří si ve velké většině pod tímto pojmem prakticky vybaví zadávání slov do vyhledávače Google. Zaměřila se na problémy, kterým student při vyhledání čelí, a výstižně je popsala. Prostřednictvím analýzy vzdělávání v oblasti informační gramotnosti a používání ICT na nižších stupních vzdělávacího systému popsala výchozí situaci dánských studentů v momentě příchodu na vysokou školu. Poté probrala související teorie a oblasti problematik spojených s vyhledáváním online informací. Věnovala se informačnímu zahlcení, proměně učení i vnímání vlivem ICT, změně priorit směrem k okamžité výkonnosti (efficiency a immediacy), tezi tzv. power browsingu, kdy uživatel místo hlubokého vyhledávání provádí pouze povrchní či horizontální sběr informací. Dále probrala mýtus multitaskingu a jeho dvousečnost pro udržení pozornosti (zejména pokud je uživatel online a tím ve spojení se sociální komunitou), možnosti nových technologií a nástrojů, které výrazně zjednodušují mnoho činností bez ohledu na nutnost kvalitního výsledku, problém WYSIWYG kultury, který nás nenutí myslet, a aspekt zpracování pomocí logaritmů a robotů, které ne zcela nahrazují lidské zpracování.

Olívia Pestana: Vyhledávání informací v MEDLINE®: Hledání literatury o urgentní péči [Information retrieval in MEDLINE®: Searching for literature about critical care]

Ve svém příspěvku se Olívia Pestanová z Filozofické fakulty Univerzity v Portu (Faculty of Arts and Humanities, University of Porto) zaměřila na MEDLINE®, nejvyužívanější databázi lékařských informací. Autorka připomněla využití předmětového hesláře MeSH a představila princip jeho zapojení do vyhledávání. Upozornila na dvě studie, které byly provedeny, první ještě na předcházející databázi MEDLARS F. Lancasterem z let 1967-69 a druhou z devadesátých let, která porovnávala 28 databází z rozhraní Národní lékařské knihovny a z pohledu systémů distributorů a prodejců. Studie spočívala ve vyhledání relevantních článků v databázi PubMed na zadaný dotaz. Pro testování bylo vybráno deset lékařů s různou zkušeností s vyhledávání v databázích. Byly zaznamenány vyhledávací strategie, sady záznamů a další problémy, kterým lékaři museli čelit. Studie byla provedena v r. 2006 a opakovaně v r. 2008, výsledky obou byly porovnány. Výsledky této kvalitativní studie ukázaly, že nejlepší výsledky poskytuje kombinace přirozeného jazyka a předmětových hesel MeSH. U zadávání v přirozeném jazyce se meziročně vyhledávání zlepšilo, pravděpodobně díky pokročilejším technologiím. Tento způsob je také samozřejmě preferován uživateli. Studie poukázala na další problémy, jako je nesnadné dohledání editorialů, pravděpodobně vlivem nedostatečného popisu a indexace.

Hannah Verhoeff, Anke Vellenga: Informační profesionál čelící dopadu vyhledávací technologie – změníme každého na informačního profesionála? [The Information Professional facing the impact of Search Technology Transform everyone into an Information Professional?]

V posledním příspěvku sekce si autorky Hannah Verhoeffová z Univerzity v Utrechtu (University of Utrecht) a Anke Vellengová z Erasmovy univerzity v Rotterdamu (Erasmus University Rotterdam) položily tři otázky: jaké jsou hlavní úkoly informačních profesionálů a podnikového vyhledávání, jaký je dopad podnikového vyhledávání na informační profesionály ve smyslu podobností a rozdílů a jak se tento dopad bude měnit do budoucna. Podrobně byla rozebrána role informačního profesionála v podnicích, které investují do takových technologií, aby zaměstnanec pokud možno našel veškeré informace sám. Mezi takové technologie patří podnikové vyhledávání (enterprise search), které spojuje vyhledávání v heterogenních repozitářích, a to jak interních, tak externích. Je upřednostňováno jednoznačně vyhledávání v přirozeném jazyce a k dispozici je mnoho doprovodných funkcí: doporučení, lematizace, řazení podle relevance, synonyma aj. Formou dotazníkového šetření byl proveden výzkum týkající se zapojení informačního profesionála do těchto definovaných procesů: organizace informací, spravování informačních zdrojů, informačních služeb, analýz a zpráv o využívání. Pokud má informační profesionál k dispozici podnikové vyhledávání, lze při organizaci informací některé činnosti provést lépe automaticky (indexace, kategorizace, klasifikace), byť s jistým omezením, při vyhledávání pak v kombinaci s zkušenostmi informačního profesionála jsou k dispozici relevantnější výsledky. U správy informačních fondů se i do budoucna očekává dominance lidského faktoru, zatímco technologie mají své uplatnění v hromadném zpracování. U informačních služeb pak jedno velmi úzce souvisí s druhým, informační profesionál si ponechává finalizaci služby (interpretaci, stanovení relevance), kdežto vyhledávání slouží jako hromadný zpracovatel. Analýzy a zprávy vyhledávání zůstávají na okraji zájmu, podnikové vyhledávání je sama příliš nepodporují, informační profesionál jim tak nepřikládá velkou důležitost. Je tedy jasné, že podniková vyhledávání umocňují sílu informačního profesionála a zejména se uplatňují v roli rychlého zpracování dat a doručení informací neprofesionálním uživatelům; role informačního profesionála se tak posunuje nad omezené funkce vyhledávání, přičemž některé zůstávají zcela v jeho rukou.

Sekce 11: Informační vzdělávání [Information education]

Anne-Stine Husevåg, Tor Sveum: Informační vzdělávání a digitální referenční služby: Jak se může norská služba Ptejte se knihovny (Biblioteksvar.no) stát výukovým nástrojem žáků škol? [Information Literacy and Digital Reference Work: How can the Norwegian Ask the Library Service (Biblioteksvar.no) become an educational tool for school children?]

Anne-Stine Husevågová a Tor Sveum z Univerzity v Oslu (Oslo University College) svůj příspěvek zaměřili na zkoumání možnosti, jak by mohla být služba typu Ptejte se knihovny (na konkrétním příkladě norské služby Biblioteksvar.no) využita při výuce žáků. Autoři zdůrazňují, že není problémem najít informace, ale najít dobré informace ze spolehlivých zdrojů. Norská služba Ptejte se knihovny by se mohla stát lepším výukovým nástrojem, pokud by se více zaměřila na uživatele a jejich individuální informační potřeby a strategie vyhledávání informací. To předpokládá získání dostatku informací o uživateli, aby mu mohla být odpověď prezentována takovým způsobem, aby zároveň přispěla k rozšíření jeho obzorů v oblasti práce s informacemi. Za účelem zlepšení služby je také možné využít automatizace různých procesů a webových technologií.

Jelke Nijboer, Patricia Roos-vanTricht, Esther Hammelburg: Mediální gramotnost? Mediální gramotnost a měnící se pozice knihoven [Media wisdom? Media literacy and the changing position of libraries]

Autoři příspěvku z Ústavu mediálního a informačního managementu na Univerzitě aplikovaných věd v Amsterdamu (Institute for Media and Information Management University of Applied Sciences Amsterdam – Hogeschool van Amsterdam) svůj příspěvek zaměřili na oblast mediální gramotnosti, jíž je v posledních letech věnována stále větší pozornost, a to i ze strany Evropské komise a vlád některých států. Jsou implementovány různé pilotní programy a projekty zaměřené na mediální gramotnost – jedním z nich se stal i pilotní projekt Veřejné knihovny v Amsterdamu (Public Library of Amsterdam) věnovaný „žurnalistické” mediální gramotnosti.

Sekce 12: Elektronická budoucnost [Electronic future]

Teresa Silveira: Jak efektivně používat informace v digitálním prostředí [How to effectively use information in digital environment?]

Přenáška rozebírala jednotlivé způsoby vyhledávání, nalézání a používání informací v informační společnosti, a to se zaměřením na vědecké informace. V tomto prostředí je znalost chápána jako základní předpoklad jakékoliv rozumné organizace společnosti a jako podmínka její prosperity. S ohledem na efektivní využití informací v digitálním prostředí je na jedné straně možné dále zkoumat různé způsoby, kterými si uživatel vybírá a používá vědecké informace, ale lze i na straně druhé zkoumat informační chování ve smyslu přístupu, výběru a použití všech informací bez ohledu na jejich zdroj. Druhý přístup se jeví jako zajímavější. Celkově se ukazuje, že systematické procvičování příslušných uživatelských dovedností a schopností je základem úspěchu při implementaci a reflexi změn. Způsob používání informací se prudce mění a my se musíme těmto trendům co nejlépe přizpůsobit. Je třeba systematicky hledat různé nástroje vedoucí v tomto smyslu k dobrým výsledkům. Základním cílem je zprostředkovat bezpečný přístup ke správným a rozsahově adekvátním informacím. To v důsledku přispívá k úspěšnosti a prosperitě celé společnosti.

Jakub Štogr: VirtuReálný profesionál: osobnost, chyba a nevědomost jako přidaná hodnota [VirtuReal Professional: Personality, Err and Not-knowing as the added value]

Jakub Štogr, jediný přednášející z České republiky, ve svém příspěvku propagoval propojení práce s volným časem v jediný komplexní celek. Osobnost profesionála viděná v mnohosti, např. prostřednictvím online profilů v aplikacích sociálních sítí, umožňuje uživatelům vidět člověka, kolegu, kamaráda, ne jen vševědoucí stroj. Mnohovrstevnatá osobnost, se kterou je možné se ztotožnit, najít společnou řeč či zájmy, se může stát zejména v oblasti služeb obrovskou výhodou, image, značkou nebo vzorem, a to platí i v knihovnách – nebo možná právě tam – dvojnásob.

Jakub Štogr

Workshopy

Tord Høivik: Chování uživatelů v norských veřejných knihovnách: zaznamenávání provozu – se studenty jako pozorovateli [User behaviour in Norwegian public libraries: counting the traffic - with students as observers]

Workshop T. Høivika se věnoval netradiční statistické metodě - pozorování činností uživatelů v prostorách knihovny. Tato metoda sice vyžaduje poměrně intenzivní zapojení knihovníků nebo dobrovolníků (např. studentů) do opakovaně prováděných pozorování, zato ale může poskytnout poměrně zajímavá a unikátní data. Využití metody pozorování uživatelů a jejich činností v konkrétních prostorových zónách knihovny je vhodné např. pro prezentaci knihovny navenek, organizační plánování, měření vlivu určitých akcí nebo změn (výstav, marketingových kampaní, vyřazování z fondu, vymalování apod.). Po nezbytném teoretickém a metodologickém úvodu vyrazili účastníci workshopu po skupinkách do knihovny Filozofické fakulty Univerzity v Portu. Napřed se domluvili na rozčlenění přidělených prostor knihovny do zón a pak prováděli samotná pozorování, která zaznamenávali. Jedna skupinka prezentovala pak ostatním své výsledky. Metoda, kterou se kterou T. Høivik seznámil přítomné, byla velmi podnětná. Důležité je, aby byly setřeny subjektivní aspekty sběru dat a aby tento sběr probíhal co možná nejvíce jednotně. Tuto statistickou metodu už jen v Dánsku využilo množství knihoven. Worshop však budil dojem, že nebyl dotažen do konce, a závěry, které z něho plynuly, nebyly příliš přesvědčivé. T. Høivik však dlouhodobě sbírá veškeré metodologické připomínky a podklady o výsledcích provedených výzkumů a zveřejňuje je na svém blogu http://pliny.wordpress.com/.

Ilse de Boer et al.: Pohled na budoucnost: trendy a scénáře a jejich dopad na informační profesionály [Looking at the future: Trends and scenarios and the impact on information professionals]

Workshop připravili a moderovali Ilse de Boerová, Niek Hummel, Chen Kuang Chich, Jorge Palanca Montero a Yvette Petersová, studenti katedry informačních služeb a informačního managementu nizozemské Hanzovní univerzity v Groningenu (School of Communication and Media, Hanze University Groningen). Cílem workshopu bylo pohrát si s představou, jak nové informační technologie a rychlé společenské a ekonomické změny v příštích pěti až deseti letech ovlivní způsob, jak informace vznikají, jak jsou šířeny a využívány, a tedy i jak se změní práce a role informačních pracovníků.

V úvodu workshopu byla přednesena krátká prezentace o několika pojmech, které představují nové trendy a technologie : prosumer, sociální sítě (social networks), QR kód (QR Code), RFID a CCL . Poté se účastníci rozdělili do skupin, z nichž si každá připravila po krátké diskuzi příběh o každém nebo všech zmíněných tématech.

Prosumer

S používáním webu 2.0 se stírají hranice mezi tvůrci (producers) a příjemci (consumers) obsahu na internetu. Vyrábět text, hudbu, videozaznamy, spolupodílet se na jejich vzniku a sdílet je na internetu je velmi jednoduché a oblíbené. Tento trend však staví proti sobě možnost být stále in, mít přehled o tom, co se děje a být součástí dění, a ztrátu soukromí nebo i vznik nových druhů závislosti. Jak mohou s tímto trendem pracovat knihovníci a informační profesionálové, jak jej mohou účinně využít ve prospěch knihoven a informačních institucí ?

Sociální sítě

Sociální sítě spojují práci a zábavu, propojují osobní životy lidí s jejich životem společenským i profesionálním. Jaké jsou možnosti využití sociálních sítí v práci akademických, národních, veřejných nebo odborných knihoven a informačních institucí? Může informační instituce vstupovat na pole, které je přece jen soukromé?

QR kód

QR kód je dvojrozměrný informační kód, který vzniká zapisováním černých a bílých polí do čtverce. Má svůj původ v Japonsku a zejména tam je velmi populární. Tento druh kódu je nositelem 3 000 bajtů, tj. 7 000 číslic nebo 4 300 znaků textu. QR kódy se používají jako zdroj souhrných informací na výrobcích, publikacích, budovách, mapách, osobních vizitkách atd. QR kódy nejčastějí obsahují kontaktní informace, např. adresu webové stránky, kterou lze hned z mobilního telefonu s přístupem na internet načíst. QR kód si může každý vytvořit sám a zdarma, program pro jeho čtení mobilním telefonem lze stáhnout z http://reader.kaywa.com/getit. Je tato technologie cestou k rychlým (instantním) informacím o knihovnách, jejich službách a informačních zdrojích? Nebo je to jen módní záležitost? Nebo jen zdroj dalšího zahlcení neuspořádanými informacemi?

Čipy pro identifikaci na rádiové frekvenci (RFID) mají široké využití v průmyslu, maloobchodním prodeji, pro bezkontaktní platební systémy, elektronickou dokumentaci a bezpečnou identifikaci, prodej vstupenek. Knihovny jsou ideálním místem, kde lze technologii RFID využít - ve výpůjčním procesu, při ochraně a správě knihovních fondů (viz např. http://www.ikaros.cz/node/5108). Státní správy ve Spojených státech a v EU uvažují o využití RFID v pasech či občanských průkazech, obsahujících řadu osobních údajů. Čipy RFID jsou velmi malé a jejich načtení může proběhnout samozřejmě bez vědomí jejich nositele. Ochránci soukromí, spotřebitelských práv a osobní bezpečnosti se obávají možnosti jejich zneužití. Mají se informační profesionálové technologie RFID bát? Jaké další příležitosti využití v knihovnách a informačních institucích čipy RFID nabízejí?

CCL (Creative Commons Licence)

Licence Creative Commons umožňují vyřešit problém autorských práv a ve svém důsledku umožňují zveřejnění autorských děl (fotografie, zvuk, video) na internetu. Držitel autorských práv si může na stránkách Creative Commons (http://creativecommons.org/, http://www.creativecommons.cz/) zvolit jednu ze šesti variant licence, pod kterou chce své dílo na internetu zveřejnit, a určí, kterých práv se vzdává a která si chce ponechat. CCL dávají svobodu publikování autorských děl na inernetu také knihovnám. Co všechno informačním pracovníkům tyto licence přinesou?

V průběhu workshopu účastníci sršeli nápady a dobře se bavili, na závěr workshopu se však zcela vážně shodli na tom, že knihovny a informační pracoviště mohou a mají nové trendy a technologie aktivně uchopit a zahrnout do svého života, nebát se jich a kreativně je využívat.

Gabrielle Derriks: DialogClassic Web

Workshop společnosti Dialog ProQuest určený pro program sympozia BOBCATSSS 2009 byl zaměřen na jednu ze služeb databázového centra Dialog ProQuest, a to na tzv. DialogClassic Web. Workshop vedla Gabrielle Derriksová. Tuto službu můžeme chápat i jako uživatelské rozhraní, díky němuž můžeme vstupovat do databází světového databázového centra Dialog ProQuest. DialogClassic Web je prostředím, které dovedně kombinuje výhody grafického uživatelského rozhraní hypertextově orientovaného a rozhraní nenarušující dovednosti a zvyky zkušených uživatelů upřednostňujících tzv. analytický způsob vyhledávání. Znamená to ovládat dotazovací jazyk, na kterém je rozhraní DialogClassic postaveno. Workshop DialogClassic nabídl jednu větší případovou úlohu zasahující do oblasti competitive intelligence. Účastníci si z ní odvodili i řadu menších úloh, kdy si vyzkoušeli příkazy a funkce tohoto systému. Přes poměrně vysokou úroveň workshopu je škoda, že účast na něm nebyla velká. O to svižněji workshop probíhal a jeho účastníci lépe využili svůj čas.

Olaf Eigenbrodtm, Najko Jahn: Hodnocení sociálních sítí, výhody a limity tohoto populárního trendu [Assessing Social Networks, Benefits and Limits of a Popular Concept]

Dvojice mladých pracovníků z Humboldtovy univerzity v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin) připravila workshop, ve kterém zaměřili na dnes populární koncept sociálních sítí a jeho možné uplatnění v prostředí knihoven. Autoři začali krátkou prezentací, ve které se dotkli metodologických a etických problémů při posuzování konceptu sociálních sítí, popsali technické možnosti, které nabízí implementace konceptu webu 2.0 v této oblasti. Nastínili klíčová témata sociálních sítí, zejména skutečnost, že "sociální síť" je nyní vnímána jako synonymum pro služby typu Facebook.com. Přitom sociální sítí je primárně libovolná síť vztahů ve společnosti, nikoli pouze v digitálním prostředí nebo v rámci konkrétní online aplikace. V diskuzi byly odhadovány a argumentovány možnosti a limity simulace reálných sociálních vazeb v rámci určité komunity. Z výhod využívání těchto sociálních sítí byla v tomto kontextu zmíněna absence určitých bariér, které se mohou jinak projevovat v běžné komunikaci. Dále to může být i plná kontrola všech použitých informačních kanálů, které např. v případě neverbální interpersonální komunikace mohou promlouvat nechtěným způsobem. Proběhla rovněž diskuze o reálnosti vzniklého modelu v porovnání se skutečnou sítí sociálních vazeb. Dále byly posuzovány jednotlivé vztahy z hlediska přesnosti jejich virtuálního vyjádření. Celkově bylo patrné, že autoři byli na workshop velice dobře teoreticky připraveni, v tom byl bohužel výrazný rozdíl oproti auditoriu. Například úvodní autorský vstup byl velmi informativní. Určitým zklamáním byla téměř úplná absence přesahů diskutované problematiky do knihovnického prostředí. Lze konstatovat, že přestože se nepodařilo uspokojivě rozproudit debatu, a to ani na zcela základní témata (potenciál sociálních sítí v knihovnickém prostředí), účastníci si odnášeli mnoho podnětů k zamyšlení.

Organizační tým BOBCATSSS 2009

Část české výpravy na BOBCATSSS 2009 (zleva Lenka Hvězdová, Martin Souček, Richard Papík, Kateřina Pojerová a Jakub Štogr)

Exkurze

Volitelnou součástí programu sympozia byly i exkurze do knihoven – na následujících řádcích vám přinášíme stručné shrnutí dvou z nich – konkrétně se jedná o exkurzi do vysokoškolské a exkurzi do veřejné knihovny.

Exkurze do Knihovny Strojní fakulty Univerzity v Portu

Návštěva Knihovny Strojní fakulty Univerzity v Portu (Biblioteca da Faculdade de Engenharia da Universidade do Porto, Faculty of Engineering, University of Porto) byla podnětnou zkušeností. Univerzita sama má kořeny již v 18. století a od té doby prošla mnohými změnami; před deseti lety dostala například krásný nový kampus o obrovské ploše 85 tis. m². Samotná Strojní fakulta je největší fakultou v Portu a je bezpochyby jedním z vedoucích center pro inženýrské vzdělání a výzkum v Portugalsku. Má asi 6 800 studentů, výzkumných pracovníků a zaměstnanců.

Knihovna této fakulty je moderní osmipatrová budova o celkové užitné ploše 6000 m². V přízemí najdete referenční pult, který poskytuje uživatelům informační servis, zpracovává rešerše a poskytuje všestrannou podporu. Kromě toho zde je i výstava muzejních sbírek starých měřících zařízení. V dalších čtyřech patrech jsou volně přístupné fondy, které obsahují monografie, časopisy, kvalifikační práce atd. Návštěvník zde může využít některé z cca 500 studijních míst nebo jeden z 80 volně přístupných počítačů. Páté patro je zaměřeno na studium odborných časopisů, a to včetně elektronických. Šesté patro poskytuje prostor pro studium a neformální setkávání, jsou zde učebny, uzavřené místnosti pro pracovní skupiny, videostudovny, učebny pro školení a výuku. Další patra slouží jako kanceláře pro zaměstnance a sklad. Fond knihovny obsahuje cca 100 000 svazků, z toho knihovna za rok vypůjčí 40 000 svazků. Používá knihovní systém ALEPH 500 (od roku 1998), dále platformy Metalib a Digitool, takže z tohoto pohledu jsme se cítili jako doma. Nicméně knihovna sama se brzy postarala, abychom si uvědomili, že doma jsou tu jiní. Ukázalo se, že webové stránky knihovny mluví výhradně portugalsky, stejně tak bohužel i vyhledávací rozhraní katalogu.

Celkový dojem, kterým knihovna působí, je pozitivní. Za budovu, kterou tato fakultní knihovna disponuje, by se nemusela stydět žádná knihovna jakékoliv univerzity na světě. Poskytuje skvělý prostor uživatelům, mnoho míst ke studiu i k pracovním schůzkám a kvalitní služby. Problém však nastává pro návštěvníky, kteří neovládají portugalštinu, pro ty má knihovna přijetí poněkud nevlídné. Na použitém hardwaru a na akvizici je bohužel také vidět, že knihovna sama zápasí s finančními dotacemi a potřebovala by najít další finanční zdroje. Přesto nám ale návštěva knihovny poskytla řadu nápadů a inspirací.

Exkurze do Městské knihovny Almeidy Garretta

Městská knihovna Almeidy Garretta (Biblioteca Almeida Garrett, Almeida Garrett Public Library) je situována v hojně navštěvovaném parku v Portu, konkrétně v nové budově, kterou navrhl architekt José Manuel Soares. Budovu, která byla oficiálně otevřena v roce 2001, tvoří šest podlaží, kromě knihovnicko-informačních služeb jsou součástí i výstavní prostory a konferenční sál. Knihovna má přibližně 32 tisíc uživatelů, v roce 2008 měla 165 tisíc návštěvníků a bylo realizováno na 42 tisíc výpůjček. Své služby knihovna poskytuje také prostřednictvím bibliobusu. Z finančních důvodů však neposkytuje přístup k licencovaným elektronickým informačním zdrojům, nemá ani vlastní web (pouze online katalog, který je dostupný prostřednictvím webu jiné organizace).

Městská knihovna Almeidy Garretta

Závěrem přijměte pozvání na další ročník sympozia

Další ročník sympozia BOBCATSSS se uskuteční v italské Parmě, jeho organizátory budou Univerzita v Parmě (Universita di Parma), Manchesterská metropolitní univerzita (Manchester Metropolitan University) a Liverpoolská univerzita Johna Moorese (Liverpool John Moores University). Tematicky bude zaměřena na překonávání digitální propasti a na poskytování rovného přístupu pro všechny (Bridging the digital divide: libraries providing access for all?) a uskuteční se ve dnech 25.-27. ledna 2010.