Seminář Evergreen v českých knihovnách, který se uskutečnil 8. října 2013 v Národní knihovně ČR a který uspořádala pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, byl první odbornou akcí věnovanou knihovnímu softwaru Evergreen v ČR. Seminář byl hojně navštíven, zúčastnilo se jej přibližně padesát zájemců.

Účastníci semináře

Seminář byl rozdělen do tří částí – nejprve byla věnována pozornost současnému stavu vývoje knihovního softwaru Evergreen, následně pracovním postupům při akvizici, katalogizaci, půjčování a vybraných dalších činnostech a konečně praktickým zkušenostem z implementací softwaru.

Podrobnější program semináře s odkazy na prezentace je k dispozici na adrese http://www.skipcr.cz/regiony/01-praha/akce/skip-pro-praxi/evergreen-v-ceskych-knihovnach/.

Úvodní slovo

Seminář zahájila Linda Jansová z pražské organizace SKIP. Uvedla, že knihovnímu softwaru Evergreen se s Václavem Jansou věnují již od roku 2008. Od roku 2011 je tento knihovní software v ČR využíván v Knihovně Jabok a v knihovně Velvyslanectví Indie v České republice. Mezi první implementace patří i využití tohoto knihovního softwaru pro zpracování osobní knihovny Richarda Papíka. V současné době chystá implementaci knihovního softwaru Evergreen Knihovna kardinála Berana, implementaci zvažuje Městská knihovna Antonína Marka Turnov. L. Jansová zmínila i domovské stránky knihovního softwaru Evergreen (resp. komunity kolem něj), které jsou k dispozici na adrese http://evergreen-ils.org/. Pozornost si zaslouží i Evergreen DokuWiki.

Linda Jansová

Současný stav vývoje knihovního softwaru Evergreen

Václav Jansa z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, který Evergreen v uvedených knihovnách (s výjimkou Knihovny kardinála Berana) instaloval, připomněl, že knihovní software Evergreen byl vyvinut konsorciem knihoven v Georgii v USA v roce 2006 (vývoj probíhal od roku 2005) a je šířen pod licencí GPL verze 2. Upřesnil, že v roce 2008 zahájil testování verzí 1.2, 1.4, a 1.6 softwaru, ve kterých se ještě vyskytovaly problémy s českými znaky. Poté přišly verze 2.0 (v roce 2011), která byla implementována na Jaboku, dále 2.1 (taktéž v roce 2011), 2.2 (v roce 2012; v tomto roce byl realizován i přechod Knihovny Jabok na tuto verzi) a 2.3 (též v roce 2012) a 2.3 a 2.4 (v roce 2013). Evergreen používá přibližně tisícovka knihoven v různých zemích; jejich seznam je dostupný na adrese http://evergreen-ils.org/dokuwiki/doku.php?id=evergreen_libraries.

Pro instalaci Evergreenu je preferovanou distribucí (ať již 32bitovou nebo 64bitovou) operačního systému Linux distribuce Debian. Evergreen využívá nejnovější verze databáze PostgreSQL. Minimální požadavky na server jsou 2 GB RAM a dva procesory. Podrobné údaje o verzích jsou k dispozici na adrese http://wiki.evergreen-ils.org/doku.php?id=faqs:evergreen_roadmap.

Václav Jansa

Pracovní postupy při akvizici, katalogizaci, půjčování a vybraných dalších činnostech

Eva Cerniňáková z Knihovny Jabok podrobně představila možnosti, které knihovní software Evergreen nabízí.

V oblasti administrace práv se jedná o hierarchické (vertikální) přidělování práv knihovnám a uživatelům podle politik konsorcia, definice obecných typů knihoven a konkrétních knihoven, dědění práv a nastavení práv v knihovně (skupiny, pobočky, jednotlivci).

Služební klient, tj. program pro knihovníky, umožňuje přizpůsobení fontů a lišt, po stisknutí pravého tlačítka myši nabízí kontextová menu, nabízí také např. exporty do souborů CSV.

OPAC (OPAC Knihovny Jaboku najdete na adrese http://www.jabok.cuni.cz/) disponuje intuitivním rozhraním, nabízí základní a pokročilé vyhledávání, vyhledávání podle polí formátu MARC 21, virtuální prohlížení regálů, prohlížení autorit, podporuje softwary třetích stran (Google Books, Obálky knih, RefWorks, SFX aj.), k dispozici jsou i správa čtenářského konta, rezervace či seznamy knih.

Mezi „vychytávky“ výpůjčního protokolu patří vracení ke zpětnému datu, režim amnestie, modifikátory pro přepravu a rezervace, stvrzenky, evidence prezenčních výpůjček, výpůjčky „předkatalogizovaných záznamů“, „nekatalogizační výpůjčky“ (po určité době automaticky zmizí z evidence, může se jednat např. o paperbacky na rozdání čtenářům), blokace a zprávy pro čtenáře vytvořené knihovníkem, oznámení a upomínky (včetně SMS), systém rezervací (v které pobočce, na úroveň titulu, exempláře, bez ohledu na formát dokumentu), poplatky generované systémem i tvořené knihovníkem, různé způsoby plateb, akviziční požadavky čtenářů včetně možnosti rezervace, samoobslužné půjčování či průzkumy.

Pokud se týká katalogizace, lze využít katalogizaci v polích formátu MARC 21 nebo textovou editaci záznamů. Katalogizační šablony jsou ve formátu MARCXML (je možné si je přizpůsobit; jsou přístupné i na české Evergreen DokuWiki). Kódované údaje se automaticky vkládají na příslušné pozice. Je možné generovat signaturu z z MDT nebo Dewey desetinného třídění, pro různé typy exemplářů lze využívat šablony, lze realizovat vyhledávání v externích zdrojích s využitím protokolu Z39.50 či dávkové importy a exporty. K dispozici je i správa seriálů (předplatné, šablony pro exempláře, dávkový příjem čísel atd.). Údaje o seriálech jsou ukládány ve formátu MFHD (MARC Format for Holdings Data).

V akvizici je možné uvádět finanční fondy, sledovat rozpočty a limity čerpání, vytvářet seznamy akvizičních požadavků, spravovat objednávky a faktury (problémem není ani jedna faktura pro více objednávek nebo více faktur na jednu objednávku), připravovat reklamace či spravovat údaje o dodavatelích. Jsou podporovány i elektronické objednávání a fakturace.

Pokud se týká zpráv/statistik, lze je vytvářet na míru, není omezen výběr polí, filtrů aj. Je možné vytvářet jednorázové i periodicky se opakující zprávy (ty je možné nechat si zasílat e-mailem), sdílet jejich šablony, dále je zpracovávat v tabulkových procesorech či generovat z nich grafy.

Zajímavou funkcí je rezervace zdrojů (může se jednat i o místnosti, předměty apod.; nejprve je vždy potřeba vytvořit „rezervovatelný“ zdroj – ten může být okamžitě vytvořen z jakékoliv položky katalogu).

Evergreen disponuje i offline rozhraním. To je využitelné například v bibliobusech, nebo při výpadku sítě. Lze v něm půjčovat, vracet, prolongovat či provádět registraci; data jsou ukládána lokálně a poté správcem naimportována do systému.

Závěrem E. Cerniňáková konstatovala, že s Evergreenem nebyly větší provozní problémy. Nejpracnější byl prvotní převod dat ze původního systému a jejich vyčištění. Knihovna Jabok má zhruba 25 tisíc záznamů a přibližně 500 čtenářů a roční počet návštěv dosahuje 17 tisíc. Řadu podrobnějších informací lze nalézt na české Evergreen DokuWiki, kterou spravuje právě E. Cerniňáková.

Eva Cerniňáková

Praktické zkušenosti z implementací softwaru Evergreen v ČR

V. Jansa se ve svém druhém vystoupení věnoval praktickým zkušenostem z implementací knihovního softwaru Evergreen. Zmínil zejména převod dat Knihovny Jabok, která původně využívala knihovní software KPSys. Bibliografická data byla k dispozici ve formátu UNIMARC. Jejich převod do formátu MARCXML, který je vhodný pro import do Evergreenu, byl realizován prostřednictvím programu Miloslava Niče v jazyce Python. V. Jansa upozornil i na skutečnost, že firma Equinox Software Inc., která mj. zajišťuje služby týkající se knihovního softwaru Evergreen, vyvinula migrační programy, jimiž se data ve formátu MARCXML validují, deduplikují a importují do databáze Evergreenu (viz např. podrobnější dokumentace týkající se verze 2.1 softwaru). Exemplářové údaje lze vložit z textových souborů ve formátu CSV.

V. Jansa ještě doplnil, že v případě knihovny Velvyslanectví Indie v České republice nebyl import dat nutný, neboť knihovna předtím nebyla automatizována.

Instalace Evergreenu v Městské knihovně Antonína Marka Turnov proběhla v roce 2012, avšak migrace z knihovního softwaru Clavius zatím nebyla realizována (přibližně 30 % záznamů hlásí chyby).

Zájemcům o problematiku převodu dat ještě doporučil program MarcEdit od Terryho Reese.

S dalším příspěvkem vystoupil Hanuš Karpíšek z Městské knihovny Antonína Marka Turnov. Tato knihovna má ve svém fondu cca 60 tisíc svazků, pracuje v ní sedm knihovnic, v hlavní budově jsou celkem tři oddělení, celkem je v Turnově pět poboček knihovny. Knihovna má přibližně dva tisíce registrovaných čtenářů. V současné době hledá méně nákladnou náhradu za knihovní software Clavius, který využívá od roku 2005. Plánují využít Evergreen, u kterého očekávají bohatší funkcionalitu. Výhodou je skutečnost, že cestu již „prošlápla“ Knihovna Jabok. H. Karpíšek vyjádřil i obavy spojené s plánovanou změnou knihovního softwaru (pracný převod dat, hrozba ztráty dat, např. historie výpůjček, obava, zda Evergreen plně nahradí stávající software, generační změna personálu knihovny, obava ze změn obecně a z možné nedostupnosti přehledu o čtenářích přítomných v knihovně). V roce 2012 byl s podporou z programu VISK (konkrétně podprogramu VISK 3) realizován projekt, v jehož rámci byl zakoupen server, byla zvýšena konektivita, proběhlo školení týkající se knihovního softwaru Evergreen a na serveru byl instalován Evergreen. Převod dat z Clavia do Evergreenu zatím nebyl realizován. Aktuálně se v knihovně věnují jiným projektům (Informační centrum mládeže či dokončení harmonizace autorit s národními autoritami) a zvažují, zda využijí knihovní software Evergreen nebo zvolí jinou možnost (např. knihovní software Koha).

Hanuš Karpíšek

E. Cerniňáková následně uvedla, že důvodem pro přechod na Evergreen nebyla nespokojenost s knihovním softwarem KPSys, ale spíše snaha o inovaci a možnost přizpůsobovat software potřebám knihovny a ovlivňovat jeho vývoj. Implementace konsorciálního knihovního softwaru Evergreen v jednotlivé knihovně není typická, nicméně knihovně poskytuje bohatou škálu funkcí (navíc byla přidána především podpora Obálek knih). Jak již bylo naznačeno, knihovna také provozuje pravidelně aktualizovaný dokumentační portál Evergreen DokuWiki.

Poté již následovala závěrečná diskuse.

Závěrečná diskuse

Závěrem

Lze shrnout, že seminář poskytl užitečný přehled o funkcích knihovního softwaru Evergreen, umožnil nahlédnout do nastavování a ovládání systému. Jedná se o robustní systém přibližně na úrovni knihovního softwaru Aleph, možná i na vyšší úrovni. Umožňuje vysokou škálovatelnost konsorcií s mnoha pobočkami, široké možnosti nastavení různých oprávnění či sdílenou katalogizaci. Je vhodný zejména pro konsorcia a velké knihovny.

Poznámka redakce: Další fotografie, jejichž autory jsou Linda a Václav Jansovi, jsou k dispozici na Facebooku.