Seminář Evergreen v českých knihovnách, který se uskutečnil 8. října 2013 v Národní knihovně ČR a který uspořádala pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, byl první odbornou akcí věnovanou knihovnímu softwaru Evergreen v ČR. Seminář byl hojně navštíven, zúčastnilo se jej přibližně padesát zájemců.

[4]
Účastníci semináře

Seminář byl rozdělen do tří částí – nejprve byla věnována pozornost současnému stavu vývoje knihovního softwaru Evergreen, následně pracovním postupům při akvizici, katalogizaci, půjčování a vybraných dalších činnostech a konečně praktickým zkušenostem z implementací softwaru.

Podrobnější program semináře s odkazy na prezentace je k dispozici na adrese http://www.skipcr.cz/regiony/01-praha/akce/skip-pro-praxi/evergreen-v-ceskych-knihovnach/ [5].

Úvodní slovo

Seminář zahájila Linda Jansová z pražské organizace SKIP. Uvedla, že knihovnímu softwaru Evergreen se s Václavem Jansou věnují již od roku 2008. Od roku 2011 je tento knihovní software v ČR využíván v Knihovně Jabok a v knihovně Velvyslanectví Indie v České republice. Mezi první implementace patří i využití tohoto knihovního softwaru pro zpracování osobní knihovny Richarda Papíka. V současné době chystá implementaci knihovního softwaru Evergreen Knihovna kardinála Berana, implementaci zvažuje Městská knihovna Antonína Marka Turnov. L. Jansová zmínila i domovské stránky knihovního softwaru Evergreen (resp. komunity kolem něj), které jsou k dispozici na adrese http://evergreen-ils.org/ [6]. Pozornost si zaslouží i Evergreen DokuWiki [7].

[8]

[9]
Linda Jansová

Současný stav vývoje knihovního softwaru Evergreen

Václav Jansa z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, který Evergreen v uvedených knihovnách (s výjimkou Knihovny kardinála Berana) instaloval, připomněl, že knihovní software Evergreen byl vyvinut konsorciem knihoven v Georgii v USA v roce 2006 (vývoj probíhal od roku 2005) a je šířen pod licencí GPL verze 2. Upřesnil, že v roce 2008 zahájil testování verzí 1.2, 1.4, a 1.6 softwaru, ve kterých se ještě vyskytovaly problémy s českými znaky. Poté přišly verze 2.0 (v roce 2011), která byla implementována na Jaboku, dále 2.1 (taktéž v roce 2011), 2.2 (v roce 2012; v tomto roce byl realizován i přechod Knihovny Jabok na tuto verzi) a 2.3 (též v roce 2012) a 2.3 a 2.4 (v roce 2013). Evergreen používá přibližně tisícovka knihoven v různých zemích; jejich seznam je dostupný na adrese http://evergreen-ils.org/dokuwiki/doku.php?id=evergreen_libraries [10].

Pro instalaci Evergreenu je preferovanou distribucí (ať již 32bitovou nebo 64bitovou) operačního systému Linux distribuce Debian. Evergreen využívá nejnovější verze databáze PostgreSQL. Minimální požadavky na server jsou 2 GB RAM a dva procesory. Podrobné údaje o verzích jsou k dispozici na adrese http://wiki.evergreen-ils.org/doku.php?id=faqs:evergreen_roadmap [11].

[12]

[13]
Václav Jansa

Pracovní postupy při akvizici, katalogizaci, půjčování a vybraných dalších činnostech

Eva Cerniňáková z Knihovny Jabok podrobně představila možnosti, které knihovní software Evergreen nabízí.

V oblasti administrace práv se jedná o hierarchické (vertikální) přidělování práv knihovnám a uživatelům podle politik konsorcia, definice obecných typů knihoven a konkrétních knihoven, dědění práv a nastavení práv v knihovně (skupiny, pobočky, jednotlivci).

Služební klient, tj. program pro knihovníky, umožňuje přizpůsobení fontů a lišt, po stisknutí pravého tlačítka myši nabízí kontextová menu, nabízí také např. exporty do souborů CSV.

OPAC (OPAC Knihovny Jaboku najdete na adrese http://www.jabok.cuni.cz/ [14]) disponuje intuitivním rozhraním, nabízí základní a pokročilé vyhledávání, vyhledávání podle polí formátu MARC 21, virtuální prohlížení regálů, prohlížení autorit, podporuje softwary třetích stran (Google Books, Obálky knih, RefWorks, SFX aj.), k dispozici jsou i správa čtenářského konta, rezervace či seznamy knih.

Mezi „vychytávky“ výpůjčního protokolu patří vracení ke zpětnému datu, režim amnestie, modifikátory pro přepravu a rezervace, stvrzenky, evidence prezenčních výpůjček, výpůjčky „předkatalogizovaných záznamů“, „nekatalogizační výpůjčky“ (po určité době automaticky zmizí z evidence, může se jednat např. o paperbacky na rozdání čtenářům), blokace a zprávy pro čtenáře vytvořené knihovníkem, oznámení a upomínky (včetně SMS), systém rezervací (v které pobočce, na úroveň titulu, exempláře, bez ohledu na formát dokumentu), poplatky generované systémem i tvořené knihovníkem, různé způsoby plateb, akviziční požadavky čtenářů včetně možnosti rezervace, samoobslužné půjčování či průzkumy.

Pokud se týká katalogizace, lze využít katalogizaci v polích formátu MARC 21 nebo textovou editaci záznamů. Katalogizační šablony jsou ve formátu MARCXML (je možné si je přizpůsobit; jsou přístupné i na české Evergreen DokuWiki [15]). Kódované údaje se automaticky vkládají na příslušné pozice. Je možné generovat signaturu z z MDT nebo Dewey desetinného třídění, pro různé typy exemplářů lze využívat šablony, lze realizovat vyhledávání v externích zdrojích s využitím protokolu Z39.50 či dávkové importy a exporty. K dispozici je i správa seriálů (předplatné, šablony pro exempláře, dávkový příjem čísel atd.). Údaje o seriálech jsou ukládány ve formátu MFHD [16] (MARC Format for Holdings Data).

V akvizici je možné uvádět finanční fondy, sledovat rozpočty a limity čerpání, vytvářet seznamy akvizičních požadavků, spravovat objednávky a faktury (problémem není ani jedna faktura pro více objednávek nebo více faktur na jednu objednávku), připravovat reklamace či spravovat údaje o dodavatelích. Jsou podporovány i elektronické objednávání a fakturace.

Pokud se týká zpráv/statistik, lze je vytvářet na míru, není omezen výběr polí, filtrů aj. Je možné vytvářet jednorázové i periodicky se opakující zprávy (ty je možné nechat si zasílat e-mailem), sdílet jejich šablony, dále je zpracovávat v tabulkových procesorech či generovat z nich grafy.

Zajímavou funkcí je rezervace zdrojů (může se jednat i o místnosti, předměty apod.; nejprve je vždy potřeba vytvořit „rezervovatelný“ zdroj – ten může být okamžitě vytvořen z jakékoliv položky katalogu).

Evergreen disponuje i offline rozhraním. To je využitelné například v bibliobusech, nebo při výpadku sítě. Lze v něm půjčovat, vracet, prolongovat či provádět registraci; data jsou ukládána lokálně a poté správcem naimportována do systému.

Závěrem E. Cerniňáková konstatovala, že s Evergreenem nebyly větší provozní problémy. Nejpracnější byl prvotní převod dat ze původního systému a jejich vyčištění. Knihovna Jabok má zhruba 25 tisíc záznamů a přibližně 500 čtenářů a roční počet návštěv dosahuje 17 tisíc. Řadu podrobnějších informací lze nalézt na české Evergreen DokuWiki [17], kterou spravuje právě E. Cerniňáková.

[18]

[19]
Eva Cerniňáková

Praktické zkušenosti z implementací softwaru Evergreen v ČR

V. Jansa se ve svém druhém vystoupení věnoval praktickým zkušenostem z implementací knihovního softwaru Evergreen. Zmínil zejména převod dat Knihovny Jabok, která původně využívala knihovní software KPSys. Bibliografická data byla k dispozici ve formátu UNIMARC. Jejich převod do formátu MARCXML, který je vhodný pro import do Evergreenu, byl realizován prostřednictvím programu Miloslava Niče v jazyce Python. V. Jansa upozornil i na skutečnost, že firma Equinox Software Inc., která mj. zajišťuje služby týkající se knihovního softwaru Evergreen, vyvinula migrační programy, jimiž se data ve formátu MARCXML validují, deduplikují a importují do databáze Evergreenu (viz např. podrobnější dokumentace týkající se verze 2.1 softwaru [20]). Exemplářové údaje lze vložit z textových souborů ve formátu CSV.

V. Jansa ještě doplnil, že v případě knihovny Velvyslanectví Indie v České republice nebyl import dat nutný, neboť knihovna předtím nebyla automatizována.

Instalace Evergreenu v Městské knihovně Antonína Marka Turnov proběhla v roce 2012, avšak migrace z knihovního softwaru Clavius zatím nebyla realizována (přibližně 30 % záznamů hlásí chyby).

Zájemcům o problematiku převodu dat ještě doporučil program MarcEdit [21] od Terryho Reese.

S dalším příspěvkem vystoupil Hanuš Karpíšek z Městské knihovny Antonína Marka Turnov. Tato knihovna má ve svém fondu cca 60 tisíc svazků, pracuje v ní sedm knihovnic, v hlavní budově jsou celkem tři oddělení, celkem je v Turnově pět poboček knihovny. Knihovna má přibližně dva tisíce registrovaných čtenářů. V současné době hledá méně nákladnou náhradu za knihovní software Clavius, který využívá od roku 2005. Plánují využít Evergreen, u kterého očekávají bohatší funkcionalitu. Výhodou je skutečnost, že cestu již „prošlápla“ Knihovna Jabok. H. Karpíšek vyjádřil i obavy spojené s plánovanou změnou knihovního softwaru (pracný převod dat, hrozba ztráty dat, např. historie výpůjček, obava, zda Evergreen plně nahradí stávající software, generační změna personálu knihovny, obava ze změn obecně a z možné nedostupnosti přehledu o čtenářích přítomných v knihovně). V roce 2012 byl s podporou z programu VISK (konkrétně podprogramu VISK 3) realizován projekt, v jehož rámci byl zakoupen server, byla zvýšena konektivita, proběhlo školení týkající se knihovního softwaru Evergreen a na serveru byl instalován Evergreen. Převod dat z Clavia do Evergreenu zatím nebyl realizován. Aktuálně se v knihovně věnují jiným projektům (Informační centrum mládeže či dokončení harmonizace autorit s národními autoritami) a zvažují, zda využijí knihovní software Evergreen nebo zvolí jinou možnost (např. knihovní software Koha).

[22]

[23]
Hanuš Karpíšek

E. Cerniňáková následně uvedla, že důvodem pro přechod na Evergreen nebyla nespokojenost s knihovním softwarem KPSys, ale spíše snaha o inovaci a možnost přizpůsobovat software potřebám knihovny a ovlivňovat jeho vývoj. Implementace konsorciálního knihovního softwaru Evergreen v jednotlivé knihovně není typická, nicméně knihovně poskytuje bohatou škálu funkcí (navíc byla přidána především podpora Obálek knih [24]). Jak již bylo naznačeno, knihovna také provozuje pravidelně aktualizovaný dokumentační portál Evergreen DokuWiki [25].

Poté již následovala závěrečná diskuse.

[26]
Závěrečná diskuse

Závěrem

Lze shrnout, že seminář poskytl užitečný přehled o funkcích knihovního softwaru Evergreen, umožnil nahlédnout do nastavování a ovládání systému. Jedná se o robustní systém přibližně na úrovni knihovního softwaru Aleph, možná i na vyšší úrovni. Umožňuje vysokou škálovatelnost konsorcií s mnoha pobočkami, široké možnosti nastavení různých oprávnění či sdílenou katalogizaci. Je vhodný zejména pro konsorcia a velké knihovny.

Poznámka redakce: Další fotografie, jejichž autory jsou Linda a Václav Jansovi, jsou k dispozici na Facebooku [27].