Zpráva z květnové exkurze studentů 2. roč. bakalářského studia z Ústavu knihovnictví a informačních studií FF UK v Praze

Úvod

Ve dnech 4. až 6. května 2009 se studenti 2. ročníku bakalářského studia Informačních studií a knihovnictví na FF UK zúčastnili exkurze po převážně moravských knihovnách. Celkem navštívili sedm knihoven různého zaměření. Program byl inspirující a vyčerpávající.

První den dopoledne jsme navštívili novou Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové (zpracovaly Veronika Adamcová, Eliška Komárková, Tereza Zadražilová a Marie Hálová) a poté jsme pokračovali na Moravu, kde nás čekala Městská knihovna ve Svitavách (zpracovaly Ludmila Přibylová, Zdeňka Tůmová, Naďa Ostráková a Tereza Libecajtová). Večer v hotelu nás ještě čekala poutavá přednáška Jana Kotena o životě a díle Karla Maye (zpracovali Eliška Svobodová, Ondřej Mládek, Pavel Mika a Jiří Bezchleba). Následující den byl věnován Brnu. Ráno jsme začali Knihovnou univerzitního kampusu Masarykovy univerzity (zpracovaly Pavlína Lonská, Jana Pačísková, Pavlína Ajmonová a Vendula Bednářová). Po obědě jsme navštívili Muzeum romské kultury a zvláštní pozornost jsme pochopitelně věnovali knihovně (zpracovaly Dagmar Šnajdarová, Zdeňka Švadlenková, Zuzana Rousková a Luftia Drastilová). A do třetice všeho dobrého pro nás v prostorách Fakulty informatiky Masarykovy univerzity byla připravena prezentace o činnosti Knihovního a vydavatelského oddělení střediska Teiresiás (zpracovaly Jarka Beranová, Vendula Morongová, Michaela Hametová a Tereza Heinová). V závěrečný den byl na programu Státní zámek Náměšť nad Oslavou včetně zámecké knihovny (zpracovali František Rezek, Jiří Rousek, Martina Čulíková a Jakub Dostál). Odpoledne nás jako poslední zastávka naší exkurze čekala Městská knihovna v Jihlavě (zpracovaly Šárka Vondráková, Bára Bjačková a Marta Jílková).

A nyní již předáváme slovo jednotlivým týmům, které vytvářely dokumentaci ke každé výše uvedené instituci.

Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové

URL: http://www.svkhk.cz/

Nová Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové je situována v srdci města, v bezprostřední blízkosti královéhradecké univerzity. Nepřehlédnutelná budova z masivního neomítnutého betonu skrývá funkční studijní prostředí sloužící zejména studentům místních vysokých škol.

Moderní nová budova byla postavena v letech 2004-2008, ale o její stavbě se uvažovalo již od roku 1968, protože knihovna byla dlouhodobě umístěna v nevyhovujících prostorách. V roce 2002 proběhla architektonická soutěž, nová budova z dílny studia Projektil byla slavnostně otevřena v září 2008. Celkové náklady na její výstavbu činily 405 milionů Kč.

Vítězný návrh, využívající mnoho inovativních technologií, splňuje veškeré předpoklady pro krajskou vědeckou knihovnu. Všechny služby mohou být takzvaně „pod jednou střechou“, v účelných prostorách zahrnujících i dostatek místa pro volný výběr. Tvar budovy v podobě písmene X výborně koresponduje s potřebami uživatelů i pracovníků knihovny, protože umožňuje umístit do každého z ramen pomyslného X jednu ze součástí chodu knihovny, tedy volný výběr, studovny, skladové prostory, interaktivní prostor pro pořádání akcí pro veřejnost a kancelářské zázemí.

Pro srovnání a doložení úspěšnosti nové budovy můžeme uvést několik čísel: V roce 2007 bylo v knihovně registrováno 6600 uživatelů, zatímco o rok později už jich bylo 10 000; počet návštěvníků za den se zvýšil o 50 %, plocha studoven se téměř zdesetinásobila. Zatímco ve starých prostorách chyběl volný výběr úplně, nyní pokrývá plochu 1618 m². Knihovna rovněž nabízí dostatek počítačových terminálů, jejichž počet se ve studovnách stále zvyšuje. Ačkoliv zatím nebyl proveden žádný oficiální průzkum, ohlasy čtenářů na novou knihovnu vyznívají veskrze pozitivně.

Služby pro veřejnost

Knihovna je uživatelsky příjemná, byť by mohla na některé uživatele působit poněkud chladným dojmem. Veškeré prostory knihovny jsou přístupné bezbariérově, na každém patře je dokonce umístěn jeden speciální počítačový terminál pro tělesně postižené. Knihovna je přístupná jen osobám starším 15 let, ale pořádá i exkurze pro školy. Hlavní podíl registrovaných čtenářů tvoří studenti vysokých škol a uživatelé důchodového věku. Pro vstup do budovy nemusí být návštěvník zaregistrován v systému, registrace je nutná až pro výpůjční služby. Inspirativním řešením je tzv. self check – systém umožňující uživateli snadnou a rychlou registraci výpůjčky bez asistence pracovníka knihovny, jen za pomoci čtenářského průkazu. Na každém patře knihovny je umístěno několik počítačových terminálů s přístupem do katalogu, další počítače jsou i ve studovnách. Knihovna disponuje počítačovou místností s přístupem k internetu, který zaregistrovaným čtenářům poskytuje zdarma, nezaregistrovaným za poplatek. Nachází se zde i speciální počítačová učebna, která není běžně čtenářům dostupná a je určena pro pořádání nejrůznějších kurzů pro veřejnost (např. kurzy počítačové gramotnosti pro seniory atp.). V srdci budovy je umístěna prostorná studovna, v blízkosti prostor volného výběru je i několik tzv. studijních boxů neboli malých uzavřených kabin umožňujících klidné studijní prostředí, a to včetně počítačového terminálu.

Provozní doba knihovny je uživatelsky velmi příznivá – otevřeno je denně kromě neděle od 8:45 do 19:15, ve středu dokonce do 21:15, sobotní otevírací doba je zkrácena do 12:15.

V prostorách knihovny se nachází i kavárna, množství míst pro odpočinek či studium. Knihovna se snaží nabízet veřejnosti nejrůznější kulturně-vzdělávací programy, přednášky a pod. Vzhledem k nedávnému spuštění provozu knihovny ještě nejsou všechny její možnosti plně využity.

Knihovní fond

Knihovní fond nové budovy tvoří 700 000 knihovních jednotek, dalších 800 000 knihovních jednotek je umístěno ve skladových prostorách v Pouchově. Ve volném výběru je umístěno 120 000 jednotek, dalších 20 000 jednotek je k dispozici ve studovnách. Celková kapacita polic je 20 500 metrů.

Volný výběr je řazen podle MDT, což není uživatelsky zcela příjemné, leč v prostředí vědecké knihovny pochopitelné. Skladové řazení je podle signatur a formátu. Ve fondu se nacházejí i historické tisky – nejstarší svazek je tzv. Benátská bible z r. 1612. Přestože se jedná o knihovnu vědeckou, je ve volném výběru k dispozici i beletrie a literatura pro mládež, nabízí se proto otázka, zda nejsou prostory knihovny poněkud naddimenzované a nehodil-li by se podobný velký projekt spíše jako krajská knihovna ve větším městě, než je právě Hradec Králové.

Katalog knihovny

Knihovna v současnosti používá systém Aleph, kterým byl nahrazen původní systém KPsys. Online katalog knihovny se nachází na adrese http://www.opac.svkhk.cz/index1.asp.

Přehled dalších katalogů knihovny lze nalézt na webu knihovny, kde je uživateli nabídnut vstup nejen do online katalogu, ale i do katalogu regionálních seriálů a zahraničních periodik v Hradci Králové. Jsou zde k dispozici přehledy nových titulů, soupis rešerší a CD ROMů a online katalogy regionu. Čtenář si může prohlédnout i vybrané nové přírůstky fondu.

Webové rozhraní je poněkud jednodušší a graficky ne příliš pohledné, nicméně jsme byli při exkurzi ujištěni, že se připravují nové webové stránky, které by měly vzhledem lépe korespondovat s neotřelým pojetím nové budovy knihovny a měly by být uživatelsky příjemnější. Současné stránky i přes svou jednoduchost nebrání snadnému vyhledávání v katalozích.

V knihovně je zaměstnáno zhruba 25 knihovníků, kteří zpracovávají katalogizační záznamy, a to i přesto, že knihovna má díky Alephu a v něm zabudovaném protokolu Z39.50 možnost přebírat záznamy z katalogů jiných knihoven. To považujeme za jeden z organizačních nedostatků.

Překvapivé je, že knihovna stále zachovává lístkový katalog, který je využíván spíše staršími lidmi. Zaměstnanci knihovny se ho zatím rozhodli nevyřadit především proto, že si nejsou jisti, zda jsou všechny záznamy z lístkových katalogů opravdu převedeny do elektronické podoby. Vzhledem k počtu pracovníků, kteří fond knihovny zpracovávají, bychom tu ovšem podobné důvody neočekávali.

Akvizice

Z 80 pracovníků celé Studijní a vědecké knihovny Hradec Králové se čtyři lidé starají o akvizici. Právě vzhledem k zaměření knihovny se akvizice specializuje zejména na odbornou literaturu a periodika, zvláštní důraz je kladen na regionální literaturu. Přesto knihovna spravuje i omezený fond beletrie. Za rok 2007 činil přírůstek knihovny cca 14 000 knihovních jednotek.

Akvizice probíhá v modulu systému Aleph. Protože se knihovna řídí heslem, že je zde hlavně pro své čtenáře, i ti mohou akvizici ovlivnit a knihovně navrhovat, které knihy by měla pořídit.

Spolupráce při akvizici s jinými knihovnami (zejména univerzitními v Hradci Králové) není příliš běžná, knihovna ve většině případů rozhoduje sama, které knihy nakoupit. O spolupráci s jinými knihovnami se dá mluvit zejména při domluvě o koupi nákladnějších publikací ze zahraničí apod. Užší spolupráce z pohledu akvizice je navázána s hudebním oddělením Knihovny města Hradec Králové, protože ve Studijní a vědecké knihovně se hudební oddělení nenachází.

Self check system (autor Marta Jílková)

Self check system (autor Marta Jílková)

Prostory volného výběru (autor Marta Jílková)

Prostory volného výběru (autor Marta Jílková)

Urbanistické křivky vnitřních prostor knihovny (autor Veronika Adamcová)

Urbanistické křivky vnitřních prostor knihovny (autor Veronika Adamcová)

Studovna SVK Hradec Králové (autor Marta Jílková)

Studovna SVK Hradec Králové (autor Marta Jílková)

Městská knihovna ve Svitavách

URL: http://www.booksy.cz/

Městská knihovna ve Svitavách je důležitou součástí Multifunkčního vzdělávacího, komunitního a kulturního centra Fabrika Svitavy. Kromě knihovny v budově najdeme i informační centrum, antikvariát, kongresový a divadelní sál, přednáškové místnosti, televizní studio, internetovou kavárnu, cukrárnu, restauraci, sídlí tu některá občanská sdružení, klub seniorů, středisko sociálních služeb, mateřské centrum, jsou zde rovněž zkušebny pro divadelní i taneční spolky a další prostory určené k pronájmu.

Fabrika zahájila provoz v květnu 2008. Původně opuštěná tovární budova byla přestavěna nákladem asi 200 milionů Kč, z toho 99 milionů dala Evropská unie (grant za využití prázdné tovární budovy byl vůbec původním námětem k vytvoření Fabriky v těchto prostorách), 30 milionů město, přispěl také kraj a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Budova má bezbariérový přístup. Přestože knihovna sídlí ve 2. patře, dá se do ní navíc dostat přímým vedlejším vchodem, který ústí do náměstí. Interiér knihovny i budovy působí příjemně moderně, betonové stěny i konstrukce jsou natřené kontrastujícími barvami.

Fond knihovny

V současnosti má knihovna přibližně 78 000 dokumentů. Roční přírůstek činí asi 2500 knihovních jednotek. Knihovna odebírá 112 titulů periodik.

Zaměstnanci

V knihovně pracuje třináct zaměstnanců, z čehož jeden se věnuje katalogizaci (a využívá při tom z větší části katalogizaci sdílenou), jeden je správcem sítě, čtyři zaměstnanci pracují v oddělení pro dospělé, tři zaměstnanci v dětském oddělení, jeden ve studovně. Jeden knihovník obstarává meziknihovní výpůjční službu a další se stará o výměnné fondy a metodiku.

Webové stránky

Webové stránky knihovny působí přehledně a dá se v nich lehce orientovat, nejsou přehlceny informacemi.

Z úvodní stránky je odkaz na katalog a čtenářské konto. Dále je zde vystavena stručná historie knihovny, výpůjční řád, provozní doba i orientační mapa. Na stránkách jsou k dispozici také kontakty jednotlivých pracovníků s údajem, ve které sekci pracují - čtenář se tak může obrátit na konkrétního knihovníka. Součástí stránek je i rozsáhlá fotogalerie, ve které jsou umístěny fotky z akcí pořádaných knihovnou.

Katalog

Knihovna používá knihovní systém Clavius, katalog knihovny je přístupný ze stránek knihovny nebo na adrese http://www.booksy.cz/katalog1.html. Lístkový katalog knihovna zrušila.

Uživatelé

V knihovně je registrováno asi 3400 uživatelů, přičemž město Svitavy má přibližně 18 000 obyvatel. Ročně si čtenáři knihovny půjčí 150 000 knihovních jednotek.

Služby

Knihovna poskytuje klasické knihovní a informační služby a umožňuje přístup k elektronickým informačním zdrojům. Dále knihovna poskytuje MVS (platí se pouze poštovné - 40 Kč) a MMVS (200 Kč Evropa mimo Velkou Británii, 400 Kč ostatní země). V knihovně je uživatelům zdarma k dispozici sedm počítačů s přístupem k internetu, přičemž jeden z nich obsahuje speciální programy pro slabozraké a nevidomé. Zrakově hendikepovaní občané si také mohou zdarma půjčovat nahrávky literárních děl.

Studovna knihovny nabízí 16 míst ke studiu, hudební oddělení osm poslechových míst a 1000 hudebních nosičů (absenční výpůjčka na 7 dní). Pro děti jsou zde k dispozici i multimediální vzdělávací programy.

V průběhu týdne má knihovna otevřeno do 18 hodin, v sobotu do 12 hodin (bez dětského oddělení, které má otevřeno jen ve všední dny).

Vzhledem k tomu, že knihovna je součástí multifunkčního centra, spolupracuje se Střediskem kulturních služeb a mnoho akcí připravují společně. Knihovna např. pořádá lekce knihovnicko-informatické výchovy pro střední, základní a mateřské školy, připravuje besedy a soutěže. Dlouholetou tradici má ve Svitavách také akce Noc s Andersenem, nedávno byla rozšířena i o pasování prvňáčků na čtenáře.

Knihovna také nabízí služby nezaměstnaným - umožňuje jim zdarma využívat internet a periodika k vyhledávání pracovních míst (musí však předložit průkaz uchazeče o zaměstnání).

Prostor u vchodu (autor Tereza Libecajtová)

Prostor u vchodu (autor Tereza Libecajtová)

Věcné a abecední pořádání (autor Tereza Libecajtová)

Věcné a abecední pořádání (autor Tereza Libecajtová)

Hudební oddělení (autor Tereza Libecajtová)

Hudební oddělení (autor Tereza Libecajtová)

PC pro uživatele (autor Tereza Libecajtová)

PC pro uživatele (autor Tereza Libecajtová)

Prostorové uspořádání knihovny (autor Tereza Libecajtová)

Prostorové uspořádání knihovny (autor Tereza Libecajtová)

Dětské oddělení (autor Tereza Libecajtová)

Dětské oddělení (autor Tereza Libecajtová)

Přednáška o Karlu Mayovi

4. května 2009 se v rámci exkurze v penzionu U Raušů ve Velké Bíteši uskutečnila přednáška o životě a díle německého spisovatele Karla Maye.

Přednášku vedl Jan Koten, který se o Karla Maye zajímá podle svých slov: „již od raného mládí. Je pravidelným návštěvníkem německých Setkání přátel Karla Maye a překládá z němčiny biografické práce. Je členem Karl-May-Gesellschaft od roku 1995, zakládajícím členem spolku Silberbüchse-Verein. Autor čtyř výstav ze svých sbírek (2002, 2004 a 2007 ve Velkém Meziříčí, 2006 v Sokolově). V civilním životě někdejší učitel (jak jinak u Mayova ctitele), dnes pracuje ve známé restauraci U Raušů ve Velké Bíteši.

V restauraci U Raušů ve Velké Bíteši se také konala více než hodinová a obsedantně detailní exkurze do životních osudů samotného spisovatele i jeho postav. J. Koten nejdříve představil Maye v několika málo větách, které ujistily všechny přítomné, že se opravdu bude jednat o přednášku věnovanou stvořiteli Vinnetoua a Old Shatterhanda.

Poté již následovala zevrubná komentovaná výprava spletitými životními cestami spisovatele tak divokého, jak jen byl samotný Západ, o kterém psal. Zmíněna byla každá etapa autorova života, a to tak důkladně, až se jeden zdráhá uvěřit, že to není jen další výtečný román, který si May vysnil.

Z přednášky nelze vybrat a zde zmínit jen několik málo faktů, je třeba čtenáři zprostředkovat tento referát celý, protože z tak komplexního a uceleného pohledu na Maye nelze vypustit takřka nic. Celý text lze najít na adrese http://karel-may.majerco.net/zivotopis/.

Pro zájemce byl po konci přednášky promítán amatérský film, který vznikl na cestách po rodišti a místech spjatých s Mayovým životem. Pro milovníky tohoto spisovatele naprostá nutnost.

Přednášející Jan Koten (autor Eliška Svobodová)

Přednášející Jan Koten (autor Eliška Svobodová)

Přednáška o životě a díle Karla Maye (autor Eliška Svobodová)

Přednáška o životě a díle Karla Maye (autor Eliška Svobodová)

Knihovna Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně

URL: http://www.ukb.muni.cz/kuk/

Knihovna Univerzitního kampusu MU v Brně se nachází v samém centru kampusu v Brně-Bohunicích, který zabírá celkem 90 000 m² užitných ploch. Modrá etapa jeho výstavby probíhala od roku 2006 a zahrnovala také knihovnu. Ta tedy sídlí ve zcela nové, moderní budově, stavěné přímo pro účely knihovny. Přestože funguje teprve od 1. března 2007, má nesporně co nabídnout.

V knihovně jsou uloženy fondy Lékařské fakulty a fondy Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU. Zatím je využito pouze 33 % skladových prostor, zbytek čeká na nové přírůstky a na fondy Fakulty sportovních studií, které zde budou uloženy pravděpodobně od roku 2010. Rozloha knihovny je 3000 m², dokáže obsáhnout 500 000 svazků a je v ní k dispozici 560 studijních míst v různých typech studoven včetně počítačových.

Každý fond má svá specifika a nejinak je tomu i v Brně. O fondu Lékařské fakulty jsme zjistili, že ročně nakupuje okolo 1100 svazků a přes 200 odborných časopisů z lékařského prostředí. Fond Ústavu chemie pořizuje přibližně do 300 svazků ročně a okolo jedné stovky časopisů. Fondy lékařského oboru jsou ovlivněny tím, že každá lékařská fakulta má svou knihovnu (při každé klinice, celkem okolo 70 dílčích knihoven) a při rušení jednotlivých knihoven či odpisu starších výtisků se knihovní jednotky přesouvají právě sem, do Knihovny Univerzitního kampusu MU.

Finanční prostředky pro akvizici jsou čerpány zvlášť z rozpočtů obou fakult. V nedávné době knihovna obdržela dva významné dary - byla do ní integrována Knihovna Vladislava Kruty, která čítá 1375 knižních a časopiseckých publikací, a dále byla obohacena darem prof. Waltera J. Gehringa z Basilejské univerzity, který zahrnuje 400 ročníků prestižních přírodovědných časopisů.

Dokumenty v knihovně jsou řazeny podle signatury, která se skládá z čísla MDT a prvních čtyř písmen příjmení autora; označeny jsou také barevným proužkem, který určuje oborové řazení. Na hřbetech knih se také nacházejí barevné značky, které informují o výpůjčním statusu publikace. Některé knihy (označené RC) jsou k absenčnímu vypůjčení k dispozici pouze pro zahraniční studenty, protože jejich nákup byl financován z plateb těchto studentů za jejich studium na Masarykově univerzitě.

Knihovna slouží především studentům a zaměstnancům Masarykovy univerzity, takže např. používání počítačů v knihovně je podmíněno přihlášením, ke kterému je nezbytné univerzitní číslo uživatele. Ohledně výpůjček jsme se dozvěděli, že lékaři si půjčují výhradně domů, tedy absenčně, chemici naopak studují převážně prezenčně ve studovně.

Knihovna univerzitního kampusu používá knihovní systém Aleph. Záznamy jsou součástí souborného katalogu MU, stejně jako je tomu i v případě ostatních knihoven MU. Po přihlášení ke svému kontu má čtenář možnost rezervovat publikace, sledovat lhůtu, do kdy musí knihy vrátit, nebo si prodloužit výpůjční dobu. Knihy z části fondu, která není prozatím zpracována elektronicky, je možné vyhledat v lístkových katalozích v příslušných knihovnách.

Kromě monografií, diplomových prací a periodik knihovna zpřístupňuje pro své uživatele i elektronické zdroje, na jejichž nákupu spolupracuje s Knihovnicko-informačním centrem Masarykovy univerzity. Čtenáři mají k dispozici celkem asi 80 specializovaných databází a 1500 elektronických periodik. Nabídka je podobná jako na Univerzitě Karlově, z nejvýznamnějších zdrojů můžeme zmínit databáze MEDLINE, EMBASE, ScienceDirect, SCOPUS či Biological Abstracts.

Mgr. Jiří Kratochvíl, který vedl exkurzi v této knihovně, nás informoval i o interaktivních e-learningových programech, které knihovna zajišťuje ve školní intranetové síti. V současné době zde probíhá výuka předmětů Informační výchova (pro PřF se specializací na biologii a chemii, LF nabízí výuku pro bakalářské a magisterské programy) a Získávání vědeckých informací (pro doktorany při LF). Podle statistiky zájem o výuku formou e-learningu roste a popularita předmětů stoupá a těší se větší oblibě.

Knihovna dále poskytuje wifi připojení a reprografické služby na multifunkčních kopírovacích strojích, které také fungují zároveň jako skener a tiskárna. Platba se provádí bezhotovostní formou pomocí karty ISIC. Samozřejmostí je také poskytování MVS a rešerší.

Knihovnické kanceláře v tzv.

Knihovnické kanceláře v tzv. "autobusu" (autor Pavlína Lonská)

Počítačová učebna (autor Pavlína Lonská)

Počítačová učebna (autor Pavlína Lonská)

Působivý interiér knihovny (autor Pavlína Lonská)

Působivý interiér knihovny (autor Pavlína Lonská)

Muzeum romské kultury

URL: http://www.rommuz.cz/

Druhý den naší exkurze bylo na programu mj. Muzeum romské kultury. Do brněnské Bratislavské ulice, kde se muzeum nachází, jsme přijeli odpoledne. Hned nás zaujala budova muzea s velkými plakáty upoutávajícími na expozici „Žít“ rakouské romské malířky Ceiji Stojky.

Již v atriu muzea na nás dýchla atmosféra romské kultury. Na stěnách visely velké obrazy znázorňující Romy v typických oděvech a u vchodu nás vřele vítaly naše průvodkyně a další pracovnice muzea, z nichž jedna romského původu byla oblečená do typicky romského kroje.

Muzeum vzniklo jako nevládní nezisková organizace, jejíž historie sahá až do roku 1991, kdy byla založena. Do stávající budovy se však muzeum přestěhovalo až v roce 2000; v roce 2005 se jeho status změnil na státní příspěvkovou organizaci. Muzeum nabízí jak stálou expozici zaměřující se na dokumentaci kultury a dějin Romů, tak širokou škálu krátkodobých výstav či muzejní obchod a kavárnu. V jeho prostorách se také konají nejrůznější vzdělávací a kulturní akce pro děti i dospělé, jako jsou např. přednášky pro odbornou i laickou veřejnost, kurzy romštiny, dny otevřených dveří, slavnostní křty knih a hudebních nosičů vlastní produkce, videoprojekce, přehlídky z fondu textilu nebo programy pro děti z přilehlého okolí.

Návštěvníci mohou prezenčně využívat fond zdejší knihovny, která nabízí téměř 6000 knih i periodik s romskou a romistickou tématikou a je v Evropě unikátem. Knihovna je malá, avšak v jejím fondu se nachází široká škála knih mapujících historii, kulturu, umění a životní styl Romů v ČR i ve světě, dále pak romskou poezii, pohádky, prózu, písňové texty, odborné studie i diplomové práce.

U samotných Romů však knihovna romské kultury zájem nevzbudila. Pouze romské děti užívají knihovnu pro výukové a doučovací kurzy a k přístupu na internet. Návštěvníky a uživateli tak jsou především studenti romistiky, badatelé a zájemci o romskou problematiku.

Nové přírůstky knihovna získává především nákupem, darem od romských autorů či vydáváním vlastních publikací. V poslední době vyšel bulletin a brožury o tradičním umění Romů (řemesla, šperky).

Knihovna do roku 2007 používala lístkový katalog. V současné době probíhá automatizace knihovny s pomocí knihovního systému Clavius. O katalogizaci i správu vzácného fondu se stará Mgr. Milada Závodská. Kromě vedení knihovny je také lektorkou kurzů romského jazyka. Hlavní odborností M. Závodské je romistika, v knihovnické praxi je autodidaktem.

Kromě informací o muzeu a knihovně nám M. Závodská také poskytla krátký exkurz do romštiny. Dozvěděli jsme se, že romština je podobná sanskrtu a že na území České republiky a Slovenska žijí vedle sebe čtyři hlavní „romštiny“: tzv. slovenská, maďarská, olašská a jazyk Sintů. Každá z nich je odlišná, avšak Romové mluvící jinými romštinami se mezi sebou domluví asi jako Slovák s Čechem. Abeceda romštiny je podobná české, má jen několik písmen navíc. Na přednášce jsme si mohli např. vyzkoušet napsat slovo v romštině. Rozvinula se zajímavá debata okolo romské tematiky, která je bezesporu velice závažná a atraktivní.

Druhá polovina prohlídky muzea byla věnována především aktuální výstavě „Žít“ s obrazy rakouské romské malířky Ceiji Stojky. Na zahájení proběhla i autogramiáda knihy Žijeme ve skrytu, ve které autorka popisuje své zážitky z dětství a která s vystavovanými obrazy tematicky koresponduje.

Celá tvorba C. Stojky je inspirovaná vlastními životními zážitky a do značné míry také vyrovnáváním s osudem Romů ve 20. století. Malířka a spisovatelka se narodila v roce 1933 v rodině kočovných Romů Lovárů ve Štýrsku. V deseti letech pak byla spolu se svými sourozenci a matkou deportována do Osvětimi-Březinky a odtud později do dalších nacistických táborů. Ačkoliv většina její rodiny byla povražděna, Ceija přežila a po válce se vrátila zpět do Vídně. Dnes se nejen ve své práci, ale i účastí na různých besedách snaží o osvětu na téma holokaust a Romové.

Obrazy Ceiji Stojky jsou expresivním, působivým vyjádřením jejích životních osudů. Vzpomíná v nich nejen na traumatické zážitky z koncentračních táborů, ale i na dětství. Specifickou částí její tvorby jsou barevná květinová pole, kde dává volný průchod jiskřivé estetice romských barev. Jelikož je malířka-amatérka, největší sílu mají její malby právě v upřímnosti, se kterou nám dává nahlédnout do svých vzpomínek. Právě díky tomu nestojíme před plátny nezaujatě a jen stěží nepocítíme úděsnost a šílenství lidí umírajících v koncentračních táborech. Snad i naivita malířského projevu dodává obrazům sílu předat byť jen minimum z nepředstavitelné reality. Instalace je doplněna filmem s rozhovorem s autorkou a několika dobovými záběry, které jsou jen stěží uvěřitelné. Celkově ale výstava nevyznívá tragicky, je spíš optimistickým pohledem do budoucna a oslavou vůle žít.

Vzhledem k dlouhé a plodné diskuzi v knihovně a více než podnětné výstavě jsme si nestihli prohlédnout stálé sbírky. I tak ale bylo Muzeum romské kultury jedinečným zážitkem - jak po profesní stránce, kde jsme viděli práci v opravdu malé knihovně, která řeší velice specifické problémy vzhledem k úzce zaměřenému fondu, tak jako osobní zkušenost s kulturou v prostředí věnovanému jednomu nezanedbatelnému etniku.

Budova Muzea romské kultury (autor Zuzana Rousková)

Budova Muzea romské kultury (autor Zuzana Rousková)

Obraz ve vstupním atriu muzea (autor Zuzana Rousková)

Obraz ve vstupním atriu muzea (autor Zuzana Rousková)

Mapa znázorňující rozšíření romské kultury v Evropě (autor Zuzana Rousková)

Mapa znázorňující rozšíření romské kultury v Evropě (autor Zuzana Rousková)

Přednáška Mgr. Milady Závodské v knihovně romské kultury (autor Zuzka Rousková)

Přednáška Mgr. Milady Závodské v knihovně romské kultury (autor Zuzka Rousková)

Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky - Teiresiás

URL: http://www.teiresias.muni.cz/

Mgr. Michaela Hanousková a PhDr. Petr Peňáz ze střediska Teiresiás nás přivítali v prostorách Fakulty informatiky Masarykovy univerzity – vzhledem k počtu účastníků exkurze se přednáška o činnosti střediska Teiresiás nekonala přímo v jeho prostorách.

Toto středisko při Masarykově univerzitě se původně specializovalo na studenty se zrakovým postižením. Dnes už se jeho nabídka rozšířila. O chod střediska se stará přes 30 zaměstnanců a desítky externích spolupracovníků. Středisko navštěvuje 102 studentů se zrakovým postižením, 95 studentů se sluchovým postižením, 58 studentů s tělesným postižením, 42 studentů s vývojovými poruchami učení. Věnuje se jak základním knihovním činnostem, jako jsou akvizice, správa fondu, katalogizace a knihovní služby, tak i činností vydavatelskou. V rámci akvizice totiž středisko spíše než nákup uplatňuje vlastní tvorbu knižního fondu, tudíž dnes slouží zároveň jako vydavatelství. Středisko Teiresiás spolupracuje s centrem Tereza ČVUT Praha, oddělením pro nevidomé a zrakově postižené knihovny KTF UK, střediskem Augustin, Univerzitou Hradec Králové, souborným katalogem MU, souborným katalogem UK, katalogem univerzitní knihovny UHK, knihovnou Braillnet a Knihovnou Karla Emanuela Macana. Sedm zaměstnanců centra využívá znakový jazyk, k dispozici je i tlumočník.

Pro publikaci dokumentů se v rámci vydavatelství určena agenda elektronického vydávání a agenda hmatových výtisků (grafiky, mapy apod., vše v Braillově písmu). Pracovníci centra se maximálně snaží vyhovět svým uživatelům, kterými jsou v první řadě studenti Masarykovy univerzity, avšak středisko je přístupné komukoli.

Literatura je vytvářena na míru určitému postižení, nikoliv pro konkrétního jednotlivce, což by prakticky a také z finančního a časového hlediska nebylo ani možné. Hlavním předmětem zájmu je především studijní literatura.

Pokud jde o vydávání elektronických zdrojů, roční přírůstek je asi 300 až 350 titulů. Středisko spolupracuje s nakladateli a vydavateli a řídí se směrnicemi Evropské unie. A jak vypadá takový elektronický dokument pro zrakově postižené? Dokumenty mají jednotný způsob zpracování a jednotný formát. Musí být v takové podobě, aby byl student schopen z materiálů získat potřebné informace. Případné tabulky a obrázky jsou „adaptovány“ stálou metodikou, aby byla zachována obecná přístupnost. Na začátku dokumentu je tzv. průvodka, kde uživatel najde popis použitého značení (v podstatě to, čím se liší od dokumentu papírového – např. vynecháním obrázků apod.). Knihovna také produkuje tzv. hybridní knihy, což jsou multimediální publikace – elektronický text v kombinaci se zvukovou stopou. Výroba speciální hybridní knihy trvá i měsíc. Tvoří se zvuková nahrávka, která se musí synchronizovat s textem.

Vydavatelská sekce hmatových zdrojů má roční přírůstek zhruba v desítkách titulů, zejména z oblasti přírodních věd. Při výrobě knih se používá silnější papír s vyšší gramáží a bodové písmo. Tisk v bodovém písmu vydrží zhruba dva až tři roky a je poměrně levný, pokud jsou k dispozici zdrojová data. Vyšší náklady jsou potřeba na zpracování elektronického textu.

Knihovna je součástí celého systému MU. Knihovní řád vychází vstříc postiženým uživatelům. Nevidomý student si tak může dokument vypůjčit na dvakrát delší dobu než je běžné, protože nemá možnost zpracovat ho za krátkou dobu. Samozřejmostí je vybavení knihovny speciální výpočetní technikou. Mají zde vlastní tiskárnu bodového písma, která je k dispozici i uživatelům.

Jako automatizovaný knihovní systém si instituce zvolila Aleph, v jehož rámci je možnost dálkově přístupných výpůjček a také možnost stažení zvoleného dokumentu. Provozuje i knihovní bránu pro zrakově postižené.

Ve fondu knihovny jsou černotiskové dokumenty, tištěné hmatové dokumenty (v počtu 1445 jednotek), hmatová grafika čítající 200 jednotek a 140 jednotek audio a video dokumentů. Uživatelé také využívají elektronické a dálkově přístupné zdroje, kterých je 3509. Knihovnu využívá celkem 96 interních uživatelů se specifickými potřebami a 75 externích uživatelů. Knihovna poskytuje zázemí ve studovně v počtu 44 míst a také malé místnosti s technikou pro čtyři až šest osob. Z technického zařízení pro zrakově postižené knihovna vlastní PC s Braillovým písmem, speciálním displejem a lupou, tiskárny bodového písma a kopírovací stroje a další výpočetní techniku. Knihovna získává dokumenty z Francie, Itálie a Německa, ale většinu beletrie, grafických dokumentů, hmatových map a grafiky pochází z vlastní produkce.

Budova Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, v níž se konala prezentace činnosti střediska Teiresiás (autor Tereza Heinová)

Budova Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, v níž se konala přednáška o činnosti střediska Teiresiás (autor Tereza Heinová)

Před přednáškou o činnosti střediska Teiresiás (autor Tereza Heinová)

Před přednáškou činnosti střediska Teiresiás (autor Tereza Heinová)

Přednáška o činnosti střediska Teiresiás (autor Tereza Heinová)

Přednáška o činnosti střediska Teiresiás (autor Tereza Heinová)

Zámek v Náměšti nad Oslavou

URL: http://www.zamek-namest.cz/cz/

Zámecký komplex je obklopen dvěma parky a je vybudován na skalním ostrohu nad řekou Oslavy. Z některých míst se otevírá krásný výhled na celé město. V současné době zámek v letních měsících hostí mnohé hudební i umělecké festivaly.

Historie

Zámek v Náměšti nad Oslavou vznikl jako gotický hrad, jehož počátky se datují do 13. století. Jeho výstavbu financoval starobylý rod pánů z Lomnice. Z původní stavby se dochovaly pouze kusé zbytky opevnění a věž, jež je dominantou celého zámku a která byla v posledních letech zrestaurována.

Dnešní podoby zámek nabýval po celých sedm staletí. O změny se přirozeně zasloužili postupně se měnící majitelé. Po pánech z Lomnice se jmenovitě jednalo o rod z Kravař ve 14. století a další vlastníky – Matěje Švamberka ze Skviřičína, Znatu z Prus a z Melic a Ctibora Tovačovského z Cimburka. Všichni vzpomínaní páni se ve vlastnictví zámku vystřídali v průběhu 15. století, na jehož konci se hrad opět vrátil do rukou lomnického rodu, a krátce na to byl vyženěn významným moravským rodem pánů ze Žerotína – bohužel ho ještě před touto událostí stihla zpustošit uherská vojska, která během tažení Matyáše Korvína do Čech zdevastovala i celé široké okolí.

Během 16. století se pánům ze Žerotína (největší zásluhu nesou Jan Diviš a jeho bratr Karel starší) podařilo z Náměště vybudovat významné kulturní centrum – ke správě samotného hradu se pojila i správa dalších asi 40 menších hospodářských budov. Právě v této době se hrad dočkal přestavby na malebný renesanční zámek. Žerotínský rod se ostatně na Náměšťsku zasloužil i o přemístění bratrské tiskárny do nedalekých Kralic, kde vznikl i jeden z nejvýznamnějších českých historických dokumentů – slavná Bible kralická. Díky blízkosti tiskárny se v této době značně rozšířil i fond místní zámecké knihovny, o níž bude podrobněji pojednáno níže.

V 17. století prodal Karel starší ze Žerotína zámek Albrechtu z Valdštejna. Důvody této obchodní transakce nám sice nejsou blíže známy, jisté je však to, že obchod se uskutečnil po vyhlášení Obnoveného zřízení zemského pro Moravu, že Karel finančně ochotně vypomáhal při nápravě škod způsobených během rekatolizace Moravy a že sestra Albrechta z Valdštejna byla Karlovou třetí manželkou. Albrecht si patrně zámku až tolik necenil, jelikož ho celý přenechal rodu Verdenberků, kteří zámek spravovali až do 30. let 18. století. Poté se zde rychle střídají různí majitelé. Za zmínku určitě stojí rod Haugvitzů, za nichž se zámek stal významným hudebním centrem. Poslední Haugvitz, hrabě Jindřich, byl nucen zámek opustit na základě Benešových dekretů.

Prezident Beneš si pak zámek zamiloval a na krátký čas z něj učinil své moravské letní reprezentativní sídlo. O pár let později byl zámek částečně otevřen veřejnosti – díky této skutečnosti byla do interiérů instalována jedinečná sbírka nástěnných tapisérií. V roce 2001 byl zámek vyhlášen národní kulturní památkou.

Interiéry

Zámek se může pyšnit i mnohými poklady, které se skrývají v jeho útrobách. Řeč již byla o nádherných tapisériích z Belgie i Francie, které vytvořili přední vlámští umělci například podle předloh pocházejících z Rubensovy dílny. Datace jejich vzniku je různá, od 16. do 19. století, motivy se však tematicky doplňují – nalezneme zde výjevy z historie (především antické doby), bible i alegorické motivy.

Vysokou uměleckou hodnotu mají obrazové sbírky – zámek se může pyšnit díly takových velikánů, jakými byli Tintoretto, Veronese, Zampieri, Canaletto nebo Jan Kupecký. Obrazy jsou tradičně doplněny sbírkami porcelánu a sbírkou renesančního, barokního, rokokového a empírového nábytku.

Příjemným překvapením se stala výstava ze sbírky historických předmětů, které příslušníci vyšších společenských vrstev používali při očistě těla.

Nakonec nelze opomenout ani barokní zámeckou kapli, která je taktéž bohatě vyzdobena a ve které lze obdivovat barokní mobiliář i sochy světců.

Zámecká knihovna

V knihovně nejprve zaujme unikátní manýristická štuková a fresková výzdoba klenutého stropu s mytologickými i alegorickými motivy od Carpofora Tencally ze 70. let 18. století. Největší místnost zámku dříve sloužila jako reprezentační hodovní síň, původně se jednalo o zastřešenou část zahrady.

Knihovní fond je bohatý a rozmanitý – nyní zahrnuje kolem 15 651 svazků z nejrůznějších koutů Evropy (naše a polské území je reprezentováno dvojjazyčným Slezskem) psaných převážně francouzsky, německy, španělsky a anglicky. Nejvíce položek do knihovny přibylo v polovině 18. století. Jedním z nejcennějších dokumentů je šestidílná Bible kralická z roku 1579. Další chloubou je Olomoucký misál, který byl vytištěn na konci března 1499 v Norimberku, a je tak nejstarší knihou ve fondu. Je psán v němčině a latině. Dalším zajímavým dokumentem jsou Aristotelovy spisy z poloviny 16. století.

Svému rozsahu vděčí knihovna rodu Haugvitzů, který navázal na tradici Žerotínské knihovny a ve třetí čtvrtině 18. století založil novou barokní knihovnu. Fond reprezentuje širokou škálu oborů od botaniky, zoologie a geologie přes dobové noviny a dívčí románky po romány Julesa Verna.

Základy organizace knihovny položil první místní knihovník Abbé Kreuz. Dnešním stav knihovny a organizace fondu je výsledkem činnosti děkana Tenora, který ve 20. letech minulého století všechny svazky pečlivě adjustoval a zkatalogizoval.

V nedávné době postihla místní knihovnu těžká ztráta – byly z ní odcizeny čtyři dokumenty vysoké hodnoty. Šlo o jeden atlas a tři herbáře, které se dodnes nepodařilo vypátrat.


Příchod na zámek v Náměšti nad Oslavou (autor František Rezek)

Příchod na zámek v Náměšti nad Oslavou (autor František Rezek)

Zámecká knihovna (autor František Rezek)

Zámecká knihovna (autor František Rezek)

Městská knihovna v Jihlavě

URL: http://www.knihovna-ji.cz/

Městská knihovna v Jihlavě sídlí v historické barokní stavbě, která sloužila v 18. století jezuitské koleji a gymnáziu. Na zdech budovy však najdeme i starší, renesanční fresky, které sem byly přeneseny z jihlavské lékárny Svaté Anny. Budova knihovny sloužila v průběhu 20. století různým účelům, nejdéle Státnímu okresnímu archivu v Jihlavě. V letech 2002 až 2003 proběhla rekonstrukce a přemístění knihovny do těchto barokních prostor. Knihovna využívá pět pater včetně půdy, kde mají své zázemí pracovníci knihovny. Jihlavská knihovna se také může pochlubit jednou raritou. V období rekonstrukce nedaleké radnice sloužil přednáškový sál jako obřadní síň.

Zaměstnanci

Jihlavská knihovna zaměstnává na všech svých pobočkách celkem 28 zaměstnanců. Všichni zaměstnanci mají knihovnické vzdělání (někteří mají i vysokoškolské, nebo si ho právě dodělávají). Katalogizaci se věnují jen dva pracovníci (stahuje se celkem 80 % záznamů), jeden balí knihy do ochranných fólií. 15 pracovníků z knihovny je ve službách.

Fond a uživatelé

Knihovna má ve svém fondu okolo 175 000 knih, z toho většinu ve volném výběru. V knihovně je registrováno 8800 čtenářů, minulý rok si čtenáři vypůjčili 520 000 svazků a do knihovny přišlo 165 000 návštěv. Ročně jihlavská knihovna nakupuje 8000 až 9000 svazků a k tomu 3000 dokumentů pro regionální funkci (knihovna stará o 100 dalších knihoven regionu); za rok vyřadí okolo 2000 až 4000 titulů. Součástí fondu je i zvuková knihovna pro nevidomé a pro sluchově postižené.

Webové stránky

Na webových stránkách knihovny čtenář nalezne veškeré potřebné informace. Hned na úvodní stránce se nachází základní informace o knihovně (přeložené do tří jazyků), otevírací doba a kontakty (kromě telefonu je zde nabídnuta i možnost kontaktovat knihovnu přes online formulář nebo ICQ). Najdeme zde také odkazy na OPAC, čtenářská konta, ceník služeb či nové dokumenty v knihovně. Uprostřed hlavní stránky jsou aktuality, které lze zasílat i na e-mail. Pro ty, kteří by nevěděli, jak se v knihovně vyznat, je zde přichystán plánek budovy. Další odkazy vedou na služby, oddělení, regionální funkce či právě probíhající akce. V pravé části stránky narazíme na ankety různých témat či pole pro vyhledávání v katalogu. Knihovna používá katalog Clavius, který je možno přepnout do tří jazyků (němčina, angličtina a slovenština). Z katalogu je také přístup do čtenářského konta nebo souborného katalogu.

Hudební oddělení

Hudební oddělení sídlí ve 3. poschodí. Od 1. dubna 2009 je zde velkou a vítanou novinkou zrušení poplatků za půjčování hudebních nosičů. V oddělení lze absenčně půjčit CD, gramofonové desky, knihy o hudbě a také mnoho hudebních časopisů, jako Hudební rozhledy, Harmonie, Rock & pop, Folk & country, Popcorn, Hitbox, Rolling Stone a jiné. Uživatel si může domů zapůjčit maximálně 10 kusů na maximální délku výpůjčky 14 dnů. V druhé části hudebního oddělení se nacházejí speciální dokumenty pro sluchově a zrakově hendikepované. Vyzkoušet se dají i speciální brýle, které simulují různé vady zraku.

Dětské oddělení

Dětské oddělení má příjemné prostředí a je rozděleno do tří částí. V místnosti u výpůjčního pultu je část fondu pro nejmenší děti (je zde i speciální nábytek potřebné výšky), prostřední část je pro starší děti a poslední část je vyhrazena pro počítače a různé encyklopedie. Děti chodí do jihlavské knihovny nejen za čtením, ale je tu pro ně připraveno i mnoho soutěží, setkání a besed se spisovateli a různých akcí, jako například známá Noc s Andersenem nebo pasování na čtenáře, kterého se jen letos zúčastnilo okolo 480 malých čtenářů. Akce jsou připraveny nejen pro žáky základních škol, ale i pro předškoláky. Každý rok jsou pořádány exkurze tříd (2., 4., 6., 8. ročník) do knihovny, kterou jsou spojené s kompletní prohlídkou knihovny, ukázkami práce v knihovně a malým zábavným testem. Pro doplnění školního učiva jsou určeny přednášky na vybraná témata.

Vzdělávací akce, kultura

Knihovna je aktivní ve vzdělávacích a kulturních službách - loni uspořádala 860 akcí všeho druhu. Knihovna připravuje výstavy uměleckých prací i fotografií a také cykly vzdělávacích přednášek. Pro seniory je určen kurz trénování paměti. Knihovna je také zaměřena na hendikepované uživatele, pořádá oblíbené kurzy znakového jazyka, které jsou zakončeny interakcí se sluchově hendikepovanými. Do knihovny také na praxi docházejí speciální pedagogové, kteří se věnují výuce dětí.

I přes nepříjemné počasí, které nás v Jihlavě zastihlo, jsme si poslední zastávku naší exkurze užili. Jihlavská knihovna je totiž místo, kam se člověk vždycky rád vrací, a to nejen kvůli půjčování knih.

Vchod do knihovny (autor Marta Jílková)

Vchod do knihovny (autor Marta Jílková)

Jedna ze zrekonstruovaných renesančních fresek (autor Bára Bjačková)

Jedna ze zrekonstruovaných renesančních fresek (autor Bára Bjačková)

Dětské oddělení (autor Bára Bjačková)

Dětské oddělení (autor Bára Bjačková)

Čítárna (autor Marta Jílková)

Čítárna (autor Marta Jílková)

Závěr

Během tří dnů jsme měli možnost setkat se s kolegy knihovníky, nahlédnout do zákulisí rozmanitých informačních institucí, rozšířit si rozhled po svém oboru a zamyslet se nad tím, kam se asi bude ubírat knihovnictví v blízké budoucnosti. A jaké poučení jsme si odnesli? Nejdůležitější je si uvědomit, že žádná knihovna není ostrov sám pro sebe, ale funguje v okolní společnosti a jejím posláním je vycházet vstříc uživatelům. Knihovna, která to nepochopí, je odsouzena k zániku. Pro začátek by mohlo stačit radikální omezení počtu katalogizátorů, konečně se naučit přejímat záznamy a dále zvážit, jestli má smysl používat ve volném výběru v malé veřejné knihovně MDT.

Ferbarová, Gabriela; Nouza, Petr; Rejnek, Tomáš. Zpráva z květnové exkurze studentů 2. roč. bakalářského studia z Ústavu knihovnictví a informačních studií FF UK v Praze. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 6 [cit. 21.08.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/5554>. urn:nbn:cz:ik‐005554. ISSN 1212-5075.
Průměr: 3.9 (hlasů: 11)

automaticky generované reklamy