Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z konference New Information Technologies and the Future of the Humanities

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Zpráva z konference New Information Technologies and the Future of the Humanities

0 comments

11. února 2005 se v pražském Karolinu uskutečnila mezinárodní konference s názvem New Information Technologies and the Future of the Humanities, tedy Nové informační technologie a budoucnost humanitních věd. Průběh konference bylo možno zároveň sledovat na http://live.academic.tv/. Konferenci uspořádal Seminář obecných a komparativních dějin při Ústavu světových dějin FF UK, Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, asociace evropských univerzit Europaeum a CLIOH.net (Creating Links and Innovative Overviews to Enhance Historical Perspective in European Culture, tj. navazování nových vazeb a vytváření nového pohledu ke zvýšení historického rozhledu v rámci evropské kultury). Letošní konference byla zároveň druhým celostátním setkáním účastníků projektu CLIOH.net.

Účastníky konference nejprve přivítali J. Stingl, prorektor Univerzity Karlovy v Praze, P. Flather z asociace Europaeum a L. Klusáková jako koordinátorka projektu CLIOH.net za Univerzitu Karlovu v Praze. P. Flather ve svém úvodním slovu zdůraznil význam dnes často nedoceňovaných humanitních věd. Vycházel přitom ze zprávy Britské akademie That full complement of riches : the contributions of the arts, humanities and social sciences to the nation`s wealth. Podle této zprávy umění, humanitní a sociální vědy přispívají ke kulturnímu a intelektuálnímu obohacení, ekonomické prosperitě, novému poznání a pochopení výzev dnešního světa, veřejné politice a diskusi a celkově ke vzdělání. Podle P. Flathera se také dramaticky mění způsob práce humanitních vědců, například díky databázi řecké keramiky vytvářené na Oxfordské univerzitě je možné zkrátit čas nutný k analýze artefaktu z původních několika let na pouhých několik sekund.

První část konference, kterou moderovala A. Cot z univerzity Paris 1 - Sorbonne a P. Jedličková z ÚISK FF UK, byla věnována uplatnění technologií v humanitních vědách, zejména pak otázkám digitalizace textů. Z. Uhlíř z NK ČR vystoupil s příspěvkem týkajícím se Manuscriptoria jako virtuálního badatelského prostředí. Š. Černohorský z AiP Beroun, s.r.o. se pak zabýval zvláště technologickým zázemím projektu Memoria. Zmínil také, že je již pod názvem Manuscriptorium 2 připravováno reálné badatelské prostředí. R. McNamee z oxfordské Voltaire Foundation představil Electronic Enlightenment Project, který bude po zpřístupnění plné verze online v roce 2006 obsahovat množství digitalizovaných dopisů významných osobností 18. století včetně vzájemných odkazů v případě souvisejících témat a odkazů na externí zdroje (v některých případech i plnotextové). Při zpracovávání korespondence se vychází z kritických vydání textů.

L. Klusáková poté stručně představila výsledky projektu CLIOH.net, tematickou síť, jejímž hlavním cílem je podpora komunikace a spolupráce mezi univerzitními historickými pracovišti v rámci sítě i mimo ni. Dále je podporována spolupráce mezi těmito pracovišti a středními i základními školami a zároveň začlenění nadnárodního a komparativního přístupu do studia a vyučování historie.

Bezprostředně pak navázala druhá část konference, na níž nejprve Tom O`Brien z APEX CoVantage LCC stručně představil činnost této společnosti, především digitalizační projekty, na nichž spolupracuje s významnými univerzitními knihovnami. Zdůraznil také nutnost zjišťování uživatelských potřeb a vnímání ICT pouze jako nástrojů či prostředků. A. Cot následně ve svém vystoupení položila několik otázek částečně inspirovaných nejnovějšími projekty společnosti Google (Google Scholar a projekt digitalizace fondů vybraných velkých knihoven). Digitalizovaný dokument není podle A. Cot zcela ekvivalentní originálnímu rukopisu. Navíc v humanitních vědách existuje specifický evropský přístup, měli bychom proto podle A. Cot uvažovat o evropském projektu, který by vytvořil protipól k projektům Google. Současným problémem je také nedostatečná koordinace v oblasti digitalizace mezi univerzitními knihovnami v rámci jednotlivých zemí a na mezinárodní úrovni. Tento problém dále přiblížila M.-C. Zikra z Paris 1 - Sorbonne, která také zdůraznila nedostatečnou viditelnost digitalizačních projektů.

V sekci věnované interdisciplinárním otázkám, zejména počítačové gramotnosti ve vztahu k humanitním vědám, jíž předsedali P. Flather a M. Křížová, nejprve vystoupila D. Kera s příspěvkem o kontroverzi a naději spojené s elektronickými, digitálními, technologickými, programovacími a jinými umělými jazyky. Software podle přednášející znamená redukci čehokoliv do kódů, přičemž tyto kódy pak zpětně ovlivňují společnost. Připomněla rovněž široké možnosti využití software v humanitních vědách, například možnosti vizualizace a simulace historických událostí. M. Petříček následně hovořil o současném rychém vývoji nových médií, který zároveň směřuje ke zneviditelňování technologií. Rozlišil také data, která nenesou význam, a informaci jako konkrétní konfiguraci dat, jež je tradičně nazývána interpretací nebo porozuměním. J. Činčera vystoupil s příspěvkem o ekologické výchově v době, jíž vládne kyberprostor. Na jednu stranu vytváříme technologie včetně internetu, na druhou stranu nás pak tyto technologie také určitým způsobem utvářejí. Internet mění naše vnímání času, místa a existence vůbec. Tyto změny jsou však v protikladu k cílům ekologické výchovy - zatímco například pro časovou dimenzi kyberprostoru je charakteristická okamžitost či rychlost, pro ekologické procesy je typické pomalé tempo a zpoždění. Podle J. Činčery je potřeba další výzkum vlivu nových informačních technologií na poli informační vědy a ekologické výchovy.

V sekci věnované e-learningu a elektronickým zdrojům, kterou moderovali C. Lequesne a D. Kera, nejprve D. Sephton z CLIOH.net představil projekt vytvoření e-learningové platformy pro výuku historie. Následně M. Křížová ze Střediska ibero-amerických studií FF UK prezentovala zkušenosti s virtuálním historickým seminářem, který byl zamýšlen jako doplněk klasické výuky, avšak nesetkal se s příliš velkým zájmem ze strany studentů. F. Vojtášek ze společnosti Albertina icome Praha představil významné elektronické informační zdroje pro humanitní vědy, zároveň shrnul nejpodstatnější výhody elektronických informačních zdrojů dostupných na komerční bázi prostřednictvím internetu (mj. spolehlivost, aktuálnost a různé možnosti vyhledávání). D. Říha předvedl praktickou ukázku využití virtuální reality ve výuce humanitních věd. Zdůraznil, že hypermédia nejsou pouze systémem pro přístup k informacím, ale také systémem pro vytváření a integraci poznatků.

Výsledky semináře shrnuli a konferenci slavnostně zakončili L. Klusáková a P. Flather.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda. Zpráva z konference New Information Technologies and the Future of the Humanities. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 3 [cit. 2019-06-15]. urn:nbn:cz:ik-11779. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11779

automaticky generované reklamy
registration login password