Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Ženy v kyberprostoru

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

Ženy v kyberprostoru

0 comments
(zkrácený příspěvek k semináři "Žena a muž v médiích" konaného v Praze dne 7. března 1997 Nadací Gender studies a Českým helsinským výborem)

1. Internet: ani prokletí ani spása

Internet je podle většiny vizí budoucnosti demokratickým prostorem, ve kterém se jedinec realizuje nezávisle na svém fyzickém vzhledu a handicapech, časoprostorové bariéře, rase, vyznání nebo pohlaví.
Hlubší výzkumy o Internetu však některé z těchto tvrzení zpochybňují. Kupříkladu svoboda na Internetu může lehce sklouznout do chaosu bez zákonů a pravidel, komunikace bez zábran a norem chování pak dává možnost vyniknout především negativním jevům a agresi. Samotný vstup do elektronické kyber-demokracie lze omezit nebo znemožnit velmi nedemokratickými způsoby (teď nemám na mysli jen rozdělení světa na informačně chudé a bohaté pomocí ekonomických bariér, ale naprosto kontrétní případ Číny, kde stranická knížka byla jedinou možnou cestou do nestranického Internetu). Satistiky uživatelů Internetu zase ukazují, že procentuální zastoupení skupin lidí v reálném světě neodpovídá jejich participaci v Internetu [1].
Na Internetu tak vzniká elita, která určuje ostatním pravidla chování, komunikační etiku a způsob vyjadřování (do jisté míry i komunikační jazyk) na novém médiu. Až nastane chvíle, kdy do virtuálního světa proniknou doposud málo zastoupené skupiny, budou pravděpodobně muset akceptovat mnohé z tzv. technokultury. Do jaké míry tento proces naruší jejich lokální kultury, způsoby komunikace, komunikační jazyk nebo preference zůstává nevyřešenou otázkou.
Zdá se, že nové médium vstoupilo na jeviště s nebývalou razancí a proto bude nutné věnovat mu náležitou pozornost. Tento příspěvek si neklade za cíl vyřešit všechny z výše uvedených okruhů problémů, ale zamyslet se nad následujícími otázkami: je interakce bytostí v kyberprostoru opravdu "gender neutrální"? Je anonymita a pohlavní neutralita, kterou kyberprostor umožňuje, opravdu uchopitelná pro komunikující jedince? Jak vnímáme naše reálná těla ve virtuální realitě? Pro nahlédnutí do této problematiky bude nutné nejprve pochopit specifika kyberprostoru jako nového média, dále rozebrat některé z aspektů elektronické komunikace, ale také se zamyslet nad vztahem pohlaví a výpočetní techniky.

...

2. Virtuální identita

Komunikace mezi bytostmi na Internetu postrádá několik významných složek: nonverbální signály jejichž důležitou součástí je i identita komunikujících. Na Internet se můžete přihlásit jako uživatel poštovní schránky nebo účastník diskusní skupiny pod fiktivním jménem Aneta. Můžete se podepisovat přezdívkou "kybererosenka". Na své domovské stránce vystavujete fotky vaší oblíbené modelky vydávajíce je za vlastní. Na otázku, kdo jste a jak vypadáte, si můžete vymyslet fiktivní příběh, pozměnit datum narození a tvrdit, že jste atraktivní rusovláska s mírami 90-60- 90. Přitom všem můžete být v reálném světě postarší tmavovlasý muž.
Představa, že váš život může nabýt v kyberprostoru nejen nových dimenzí, ale dokonce můžete být někdo úplně jiný mnohé fascinuje a láká. Nemusí to však pokaždé být jen nevinná zábava. Odhlédnu-li od nedávno popsaného případu, kdy se jeden muž vloudil ve virtuálním převlečení za ženu do diskusní skupiny lesbiček, navázal s jednou z nich kontakt a všechno bylo prozrazeno až ve chvíli, kdy se do něj zamilovala a chtěla se s ním setkat, nejistota nebo dokonce možnost zahrávání si s druhými může působit psychickou újmu nebo alespoň překážky v komunikaci.
Pokud při komunikaci absentuje sociální kontextualizace, odpadají na jednu stranu stereotypy a předsudky, ale na druhou stranu chybí sociální konvence a tak anonymita mnohým umožňuje chovat se v kyberprostoru tak, jak je to v reálném světě nemožné nebo nepřípustné. Nebezpečí konfliktu je posíleno také absencí zpětné vazby a vizuálních a aurálních znaků. Tyto signály nonverbální komunikace pak nedokonale nahrazují systémy znaků používaných v Internetu, které mají vyjadřovat omezenou množinu takto popsaných emocí[2].
Protože je komunikace v kyberprostoru relativně novou záležitostí, neutvořily se doposud široce sdílené normy chování. Těmto normám se na Internetu říká netiketa a jsou vlastně dohodou všech zúčastněných, jaké chování je již považováno za deviantní a neakceptovatelné. Tato pravidla vznikla částečně z již existujících norem chování reálného světa, ale zároveň byla výrazně modifikována pro podmínky kyberprostoru skupinou lidí, kteří v něm mají silný vliv. Uvážíme-li, že touto dominantní skupinou jsou mj. muži, pak to, co ženy pracně vybojovaly v reálném světě, budou pravděpodobně muset v kyberprostoru obhajovat znovu.
Anonymita, posílená nejen podmínkami Internetu, ale také faktem, že většina vztahů navázaných v kyberprostoru vznikla bez předchozího bezprostředního setkání, je však nedokonalá. Mnozí, kdo se v kyberprostoru pohybují, cítí nutnost dříve nebo později připodobnit virtuální komunikaci té klasické. Často se pak snaží odhalit věk, pohlaví nebo vzhled bytosti, se kterou komunikují. Zdá se, že ani v kybeprostoru není úplná pohlavní neutralita možná [3].

3. Ženy na drátech

Podle nedávných průzkumů českých uživatelů Internetu tvoří ženy celých 8%, optimističtější průzkumy uvádějí 10-15%. V Kanadě se procento zadrátovaných žen blíží magickému číslu 35%, což se považuje za obrovský úspěch organizované podpory vstupu žen do Internetu [4]. Silnou dominanci mužů můžeme pozorovat nejen podle kvantity připojení, ale také na způsobu komunikace. Muži mají tendenci k větší průbojnosti, ovládání diskusí a pronikaní do skupin, které jejich zájmům ani nejsou tolik blízké (We, Gladys). Například podle jedné ze studií přispívalo do diskusní skupiny alt.feminism 74% mužů a pouze 17% žen (zbytek nerozlišen) [Spender, s. 196].
Pokud bychom participaci na Internetu chápali pouze jako účast na celosvětové zábavě, jak se často Internet prezentuje, nemusel by malý podíl žen nebo jiných skupin být tak tragický. Kyberprostor je však seriózním komunikačním prostředím, zdrojem informací, novou extenzí člověka, prostředkem k seberealizaci, pokroku, nástroj podnikání, výzkumu a vzdělávání. Minoritním skupinám na Internetu, tedy i ženám, tak může hrozit vytvoření bariér pro jejich vstup nebo přístup k informační dálnici a následně nová nemoc zvaná "informační chudoba".
Lidé si s sebou do kyberprostoru přinášejí návyky, předsudky i způsoby komunikace zavedené v reálném světě. Není se proto čemu divit, objevují-li se stejné problémy, jakým čelíme v realitě, i kyberpostoru. Gender problémy v kyberprostoru nemizí, ale dostávají jen jinou podobu [5]. Sexuální obtěžování má tak formu různých dopisů, narážek a malůvek zasílaných na adresu oběti [6]. Agresivita obecně pak má většinou podobu tzv. flame wars nebo různého napadání osobních dat [7]. Dale Spender k tomu poznamenává: "Mohou-li být hodnoty reálného světa přeneseny do světa virtuáního, není se čemu divit, nacházíme-li stejné gender problémy i v kyberprostoru. Jediným rozdílem mezi reálným a virtuálním světem v tomto směru je, že mužská dominance je v kyberprostoru mnohem horší. [Spender, s. 193]"
Princip přenosu hodnot z reálného do virtuálního světa by však měl být jednosměrný. Schizofrenní výraz virtuální realita přesně odhaluje význam pojmu: to, co se v Internetu prezentuje, je na první pohled obraz reality světa (stejně jako v TV). Každý z aktérů je však zároveň simulovaný, virtuální. Tento rozpor vedl v 60. letech díky TV ke krizi hodnot a je dodnes zdrojem společenských konfliktů. Lidé mají za to, že virtuální je uskutečnitelné v reálném světě, že to simulované, co vidí, je skutečnost. Toto převrácení logické posloupnosti však není možné. Výsledkem neshody může být modifikace reálného podle virtuálního vzoru (logicky by tomu mělo být naopak), která ale nikdy nemůže být dokonalá. Konkrétně v kyberprostoru se náhražkou přátelství stávají diskusní skupiny a tzv. chats, vědecká setkání nahrazují elektronické konference a sex nahrazuje pornografie (v tomto se Internet neliší od TV), na sex orientované diskusní skupiny [8] nebo "elektronický sex". Pornografie je kapitolou samou pro sebe a v tomto příspěvku se jí nebudu tolik zabývat, pouze pro zdůraznění: pomalé natahování objemných obrázku nebo pornografických videí snad ještě více podtrhuje dehumanizaci zobrazovaných těl. Výskyt sexuálního obtěžování na Internetu, kde je reálné uskutečnění sexuálního styku nemožné, jen dokazuje, že sexuální obtěžování není otázkou sexuálních tužeb, ale formou zneužití nadřazeného postavení jednoho nad druhým.
Existence agrese, sexuálního obtěžování, flame wars a tlak přizpůsobit se pravidlům většiny spojená s obecnou tendencí žen raději ustoupit z nepříjemných střetů může být důvodem pro tak malou participaci žen v Internetu. Otázkou zůstává, proč se jich dosud tak málo odvážilo do virtuálního světa vůbec podívat.

4. Zlaté tele a technické geny

Klasickou bariérou pro vstup žen do jakékoli oblasti spojené s výpočetní technikou je obecně sdílená představa, že ženy nemohou zvládnout techniku tak dobře jako muži. Na technických školách a kurzech tak proto výrazně převládají muži, ženy jsou od studia již předem odrazeny rodiči nebo o něj díky obecnému klimatu nemají zájem.
Internet však není záležitostí techniky. Stejně jako se každý bez rozdílu pohlaví může dívat na televizi nebo používat automobil aniž by nutně musel chápat principy jejich fungování, neexistuje žádná technická bariéra pro vstup žen na informační superdálnici. Mýtus o technicky neschopných ženách se však silně projevuje i dnes. V inzerátech na místa nějak související s výpočetní technikou jsou téměř výhradně používány mužské tvary slov: administrátor, správce sítě, technik, programátor. Český slovník na Internetu také zrcadlí tuto tendenci: máme tu surfaře, piráty, hakery, fanoušky.
Znovu použiji přirovnání k automobilové dopravě. Ženy potřebují mít pro používání auta [9] stejně jako Internetu nějaký praktický důvod. Podobně jako si auto pořizují za nějakým "jasně vyjádřeným účelem", například na nákupy, dopravu do práce nebo dětí do školky, pořídí si pravděpodobně email account až ve chvíli, kdy zjistí nějaký "praktický účel tohoto konání".
Dvojí zátěž, obecně nižší důraz na vzdělání a nižší příjmy žen u nás (24% obyvatel ČR vlastní počítač, otázka je, kolik z nich je žen...) jsou pravděpodobně dalším důvodem hledání "praktického využití" Internetu. Muži mají zpravidla více času zabývat se technikou. Zatímco se o víkendu vrtají v autě, manželka připravuje oběd nebo uklízí.
Všeobecná představa zábavy, nezávazného tlachání a tisíců hodin strávených na síti ženy odrazuje. Ve chvíli, kdy zjistí, že Internet je k něčemu "praktickému", budou o něj mít pravděpodobně větší zájem.
Svět elektronické zábavy ženy rozhodně do Internetu neláká, protože je nelákal ani nikdy předtím. O počítačových hrách, videohrách, hrách na CD-ROM lze obecně říci, že jsou svým zaměřením a designem orientované na mužskou klientelu. Podle statistik prodeje počítačových her je jich celých 75% zakoupeno pro chlapce. Internet však není, jak již bylo uvedeno jen pro zábavu. Podle nedávných průzkumů jej u nás za tímto účelem využívá pouhá jedna pětina všech uživatelů. Argument, podle něhož je užívání Internetu jen plýtváním časem, bude v budoucnu stejně absurdní, jako tvrzení, že zbytečně utrácíme čas čtením knih.
Kulturně jsou dívky vedeny k tomu, aby byly více sociální, pomáhaly a staraly se o své nejbližší okolí a rodinu. Obecná představa uživatele globální sítě jako fanatika, který u počítače prosedí celé hodiny, prohlíží si obrázky a komunikuje s virtuálními bytostmi může ženy odrazovat. Virtuální vztahy jsou pro ženy příliš imaginární, vazby žen jsou většinou kratší.
Některé z průzkumů dále ukazují, že ženy mají tendenci techniku uchopit až ve chvíli, kdy mají pocit, že vědí, jak daná věc funguje nebo jak se s ní zachází. Muži se seznamují s počítači hrou, metodou pokusů a omylů nebo jej různě rozebírají a zkoušejí, jak funguje. Ženy mají před takovým přístupem zábrany, bojí se, že něco rozbijí nebo pokazí. Potřebují znát dobře cestu, než se na ní vůbec vydají. Na druhou stranu dlužno dodat, že často velmi povrchní znalosti mužů stačí na to, aby se cítili a prezentovali jako "znalci". Se stejnými znalostmi by žádná žena u nich pravděpodobně vůbec nepochodila [10]. Není divu, technika je tradičně mužským teritoriem. Nebo tomu tak není? Historie počátků výpočetní techniky totiž dokládá, že se ženy uplatňovaly na významných pozicích jako programátorky, analytičky a členky výzkumných týmů v dobách prvních počítačů (ENIAC). S příchodem třetí vlny, kdy dochází k posunům moci a informační průmysl nabývá strategického významu, ztrácejí ženy paradoxně vliv a místo v této oblasti.
Pro ženy je Internet tak stále cizím prostorem, který zatím ovládají více muži. Snad právě proto vzniká celá řada "women´s only" konferencí a diskusních skupin. Pravděpodobně bude mít tato tendence obecnější ráz: zájmové skupiny a místa v kybeprostoru vyhrazená jen pro určitě typ uživatelů budou vznikat pro všechny méně zastoupené skupiny na Internetu.

5. Čekání na kybermanky

Virtuální svět kyberprostoru je otevřenou výzvou pro ženy. Zatím se po informační dálnici prohání mnohem více mužů, kteří již začali psát pravidla silničního provozu. Velkým nebezpečím, že muži tento prostor zcela ovládnou může být malý zájem ze strany žen nebo jejich obecná tendence odstoupit z nepříjemných konfliktů. Kyberprostor však rozhodně není místem válek mužů proti ženám, sexuální agrese "kam se jen zaloguješ" a záměrného vytěsňování žen. Mnohé z nerovností, které na Internetu existují, mají svůj původ v naší reálné skutečnosti, mnohé může právě kyberprostor odbourat. Paralela s automobilem nevychází pro kybermanky zrovna lichotivě, koneckonců ještě dnes se objevují tací, kteří si myslí, že by ženy neměly buď auto řídit vůbec nebo alespoň nejezdit v levém jízdním pruhu. Nabízí se ale ještě jiné paralely.
V tomto směru jsou zajímavé srovnávací studie s telefonem, který je vlastně součástí Internetu a má s ním mnoho společného. Bezprostředně po zavedení telefonu, bylo nemyslitelné používat jej jinde a jinak než jako nástroj v pracovním procesu pro komerční účely. Ještě před 20-ti lety se naprosto stejně uvažovalo o počítačích. Jejich zavedení do domácností a používání pro soukromé účely bylo nemyslitelné. Například zakladatel počítačové firmy Digital Equipment v roce 1976 prohlásil: "Neexistuje žádný důvod, proč by kdokoli chtěl mít doma počítač." Dnes je telefon součástí téměř každé domácnosti především zásluhou žen, které objevily jeho možnosti v udržování, navazování a posilování vztahů mezi blízkými. Ona zmíněná tendence žen být více "sociální" dala používání telefonu nový rozměr. Ve chvíli, kdy ženy zjistí, že i v kyberprostoru jsou takové možnosti, je možné, že se jej zmocní stejně rasantně jako ovládly telefon.

Poznámky

[1] Majoritní skupinou lidí komunikujících ve virtuálním prostoru jsou mladší, vzdělanější a bohatší muži.

[2] Těmito znaky jsou předem dohodnuté grafické značky - emotikony - vytvořené z toho, "co klávesnice dala", známí usměváčci aj. Existuje samozřejmě možnost videokonferencí, ve kterých se mohou jednotliví účastníci vidět. Pochybuji však, že by pouhé "vidění se" plně nahradilo nonverbální signály komunikace.

[3] Už proto ne, že ženská a mužská komunikace se od sebe v mnohém liší. Také preference, zájmy, vnímání a přístup k novému médiu se liší.

[4] Tato procenta však prezentují podíl aktivních uživatelů, tj. účastníků diskusí a el. konferencí. V úvodu jsem se zmínila o tendenci k elitářství na Internetu. Kromě malého zastoupení žen, je tedy nutné doplnit i ostatní zjištění: mezi uživateli mírně převažují ti se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním a mírně vyšším příjmem od průměru. V Čechách celých 52% obyvatel vůbec netuší, co Internet je, 47% vůbec neumí pracovat s počítačem a připojení na Internet má v ČR asi 200 000 počítačů, 24% obyvatel má údajně vlastní počítač. Velkou část uživatelů tvoří studenti vysokých škol (36%). O to více je pak u nás patrný jinak celosvětový trend: velký generační rozdíl.

[5] Kyberprostor je zrcadlem reality, virtuální realita tak dává naší "reálné realitě" novou tvář.

[6] Postižitelné je však většinou pouze v případě, pokud překročí hranice kyberprostoru.

[7] Je zajímavé, že mezi hackery, tedy lidmi, kteří se zabývají napadáním a ničením cizích dat, nalezneme mizivé procento žen.

[8] Z přibližně 15 000 diskusních skupin na Usenet bylo jen 200 orientovaných na porno a různé podoby sexu.

[9) Paralela s autem je zde velice zajímavá. Vztah muže k automobilu má do jisté míry hodně podobností s jeho vztahem k počítači. Do obou se zamilovává, oběma věnuje mnoho času, k oběma má majetnický vztah, oba jsou extenzí jeho anatomie.

[10] Podle závěrů jednoho z průzkumů chování studentů v počítačových kurzech je zřejmé, že ať dívky dělají cokoli, je to vnímáno jako důsledek nedostatku schopností pracovat s počítačem. Hraní her bylo u chlapců a dívek vnímáno rozdílně stejně jako práce s programy podle instrukcí.

Literatura

ANTOŠ, Marek / Kdo jsi, uživateli českého Internetu? s. 1-5.
In: Computer, Roč. 3, č. 22 (1996). Computer press, Praha.
ISSN: 1210-8790.

ASLANBEIGUI, Nahid - PRESSMAN, Steven - SUMMERFIELD, Gale: Women in the age of economic transformation: Gender impact of reforms in post-socialist and developing countries. - 1st ed. - London, Routledge: 1994. - 232 p. - Bibliogr., index.
ISBN 0-415-10423-8.

BALKA, Ellen / Women´s access to on-line discussions about feminism. -
Memorial University of Newfoundland. - 21 p.

BROADHURST, Judith / Bridging the gender gap.
In: Netguide. - January (1996), p. 84-88.

CARNOY, Martin- CASTELLS, Manuel- COHEN, Stephen S.- CARDOSO, Fernando Henrique / The new global economy in the information age: reflection on our chnaging world. - Pensylvania State University, Macmillan: 1993. - 170 p. - Index.
ISBN: 0-333-59489-4.

CHERNY, Lynn - WEISE, Elizabeth Reba / Wired women: gender and new realities in cyberspace. - Washington, Seal press: 1996. -269 s.
ISBN: 1-878067-73-7.

CURRAN, James - GUREVITCH, Michael / Mass media and society. - London, Edward Arnold: 1991. - 350 s. - Index.
ISBN: 0-340-51759-X.

The information society: a challenge for women. The women of Europe, Dossier (Brusel), issue no. 44 (Oct 1996).
ISBN 92-827-6386-2.

JEDLI¬KOVµ, Petra / Women and power: the role of women in high positions in the information world (with special focus on the Czech republic). -Conference paper, ISA: 1996. - 16 s.

KIRKUP, Gill - KELLER, Laurie Smith / Inventing women: Science, technology and gender. - Cambridge, Polity press: 1992. - 342 s. - Index.
ISBN: 0-7456-0978-3.

KRAMARAE, Cheris - TAYLOR, Jeanie / Electronic networks: safe for women? - Lewis and Clark College: March 1992. - 7p.

LENG, Chee Heng [ed.] / Behind the chip: Proceedings of the conference on safety and health in electronics [Petaling Jaya, Malaysia, December 1992] . - Women´s development collective, Kuala Lumpur: 1994. - 151 p.

LORD, Christopher / Kampak s Novou, kam jdeme?
In: Lidové noviny, 20.2.1997, s. 8

LOVEGROVE, Gillian - SEGAL, Barbara / Women into computing: selected papers 1988-1990. - British Computer Society, Springer-Verlag. - 427 p. - Index, bibliogr. [Reprint]

McILWEE, Judith, S. - ROBINSON, J. Gregg: Women in engineering: Gender, power, and workplace culture. - Albany, SUNY: 1992. - 248 p. - Indexes.
ISBN: 0-7914-0870-1.

OCCUPATIONAL segregation: Understanding the economic crisis for women. - Chicago, Women Employed Institute: 1988. - 12 p. - Bibliography.

REFLEX: společenský týdeník. Roč. 8, č. 9 (1997). Ringier, Praha.
ISSN: 0862-6634.

SENJEN, Rye - GUTHREY, Jane / The Internet for women. - Australia, Spinifex: 1996. - 285 s.
ISBN: 1-875559-52-3.

SIVARD, Ruth Leger / Women: ...a world survey. - Washington, World priorities: 1995. - 48 p.
ISBN 0-918281-10-5.

SPENDER, Dale / Nattering on the net: women, power and cyberspace. - Melbourne, Spinifex: 1995. - 278 p. - Bibliogr., index. ISBN 1-875559-09-4. STATISTICAL record of women worldwide / [compiled and edited by] Linda Schmittroth. - 1991. - xxxiv, 763 p. - Bibl., ref.
ISBN 0-8103-8349-7.

TRANSITION: Events and issues in the former Soviet Union and East-Central and Southeastern Europe. Vol. 2, no. 21, Oct 18 (1996). Media Update: Still struggling for Control. Open Media Research Institute, Prague. (Journal)

TRUONG, Hoai-An / Gender issues in on-line communication. - CPSR Internet library: 1993.

WAJCMAN, Judy / Feminism confronts technology. - Cambridge, Polity press: 1993. - 184 s. - Index.
ISBN: 0-7456-0778-0.

WE, Gladys / Cross-gender communications in Cyberspace. - Simon Fraser University: 1993.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Ženy v kyberprostoru. Ikaros [online]. 1997, ročník 1, číslo 1 [cit. 2020-12-03]. urn:nbn:cz:ik-13190. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13190

automaticky generované reklamy
registration login password