Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zahraniční cesta do Helsinki School of Economics and Business Administration

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Zahraniční cesta do Helsinki School of Economics and Business Administration

0 comments
Autoři: 

V říjnu loňského roku jsme na necelý týden navštívily knihovnu Helsinki School of Economics and Business Administration (HSEBA), zvanou Helecon Information Center, která je finským národním centrem pro ekonomiku a obchod. Do Finska jsme se vypravily se dvěma základními cíly, které nás zajímaly: 1) konsorcium a nákup knihovního systému a 2) integrace zdrojů nabízených knihovnou. Zde je několik postřehů z této návštěvy.

K tématu konsorcia je v případě Finska nutné vrátit se do sedmdesátých let minulého století, kdy vznikl na ministerské úrovni odbor pro knihovny. Na základě této iniciativy se postupně stále více rozvíjela spolupráce především všech finských univerzitních knihoven, Parlamentní knihovny a Národní depozitní knihovny. Tato spolupráce vyústila v osmdesátých letech do nákupu knihovního systému VTLS, tehdy ještě financovaného z peněz ze státního rozpočtu. Knihovny spolupracovaly na neformálním základě, kooperace byla zastřešena na ministerské úrovni.

Dobré zkušenosti ze spolupráce vedly koncem devadesátých let k ustavení formálního seskupení pro další činnost, konsorcia knihoven. V rámci tohoto konsorcia pak knihovny vybíraly nový knihovní systém, tentokrát již financovaný z vlastních zdrojů. Veškeré činnosti řídí výkonní pracovníci konsorcia, jehož hlavní sídlo je naprosto logicky v Národní knihovně Finska/Knihovně Helsinské univerzity. Na výběru knihovního systému se ovšem podílelo velké množství odborných knihovníků ze všech zúčastněných knihoven.

Po velmi důkladném testování byl vybrán americký systém Voyager. V době naší návštěvy měl již Helecon Information Center systém Voyager nainstalován a provozoval v něm modul katalogu a výpůjční protokol. Je to jedna z prvních instalací ve Finsku.

Ne všechno funguje k plné spokojenosti knihoven, ale to je v této fázi naprosto pochopitelné. Veškeré připomínky k systému a jeho funkčnosti se v rámci konsorcia shromažďují, určují se priority a rozhoduje se, o jaký druh problému jde. Vše se potom posílá firmě jako požadavek nikoliv jedné knihovny, ale celého konsorcia. Ne pro všechny knihovny je právě systém Voyager optimální, ale výhody ze spolupráce s ostatními vysoce převyšují místy určité nepohodlí.

Co nás zaujalo na zavádění Voyageru je fakt, že pouze OPAC (tedy čtenářská část) je lokalizován do finštiny. Všechny ostatní moduly zůstanou v angličtině, a to i přesto, že ne všichni pracovníci jsou schopni angličtinu aktivně používat. Předpokládá se u nich aspoň minimální pasivní znalost, která by na běžnou práci měla stačit.

Jak už bylo zmíněno výše, pracovníci Helecon Information Center zatím ze systému Voyager používají pouze moduly katalog a výpůjční protokol. Pro akvizici používají zatím svůj dosavadní systém a teprve se chystají porovnat možnosti a omezení v akvizici u stávajícího systému a ve Voyageru. Teprve na základě studie bude rozhoduto, zda i akvizice bude převedena do Voyageru, anebo bude i nadále provozována odděleně.

Tím jsme se poměrně plynule dostali k otázce integrace nabízených zdrojů. V Helecon Information Center to řeší jednotným základním vyhledávacím rozhraním pro přístup do různých zdrojů nabízených a přímo produkovaných Heleconem. Ať je to HELCAT (databáze knih pro zjištění jejich dostupnosti v Helecon Information Center), BILD (kolekce knih udržovaná v Helecon Information Center, často včetně obsahu knihy), SCIMA (databáze článků ze zahraničních časopisů včetně abstraktů k článkům), FINP (databáze článků z domácích periodik a výzkumných zpráv), nebo THES (studentské práce studentů HSEBA, opět včetně obsahu práce). Na grafické ztvárnění nabídky databází se můžete podívat na stránkách knihovny, ovšem obsah je dostupný pouze pro registrované uživatele. Volný přístup mají čtenáři knihovny a studenti univerzity, ostatní dostanou po zaplacení příslušného poplatku přidělené uživatelské jméno a heslo pro přístup do vybraných zdrojů. V knihovně je přístup jak do katalogu Heleconu, tak i do finského souborného katalogu LINDA, který slouží především pro lokalizaci knih pro MVS.

Electronic Document Delivery (EDD) Helecon přímo neřeší, v současné době zde není potřeba podobnou službu zavádět. Ve svém vlastním fondu má knihovna pouze novější literaturu, ostatní je přesunuto do depozitní knihovny - National Repository Library. Ovšem požadavky došlé v papírové formě jsou vyřízeny v dostatečně rychlém čase, ani z centrálního Finska to netrvá déle než jeden den. Kromě toho Helsinki University Library/National Library of Finland nabízí elektronickou knihovnu FinELib, kde pro zúčastněné knihovny zajišťuje centrální nákup a zpřístupnění elektronických zdrojů.

Z této cesty jsme si přivezly zajímavé poznatky a srovnání zejména pokud jde o otázky, které jsou předmětem řešení grantového projektu LI200007 (Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum), řešeného společně pracovníky CIKS-VŠE a knihovny CERGE-EI. Za jeden z nejzajímavějších poznatků lze považovat skutečnost, že špičkový software, jako je jistě systém Voyager, nemusí nutně znamenat nejvyšší integraci informačních zdrojů a nejvyšší pohodlí pro uživatele.

Použitá literatura:
1. Materiály Helecon Information Center

2. BARTOŠEK, Miroslav. Systémový pohled na výběr knihovního systému nové generace a "finský model". In Automatizace knihovnických procesů - 8. Praha : ČVUT-Výpočetní a informační centrum, 2001. S. 39-46. ISBN 80-0102-366-4.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PSOTOVÁ, Jitka. Zahraniční cesta do Helsinki School of Economics and Business Administration. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 2 [cit. 2019-01-19]. urn:nbn:cz:ik-10876. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10876

automaticky generované reklamy