Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Z exkurze po knihovnách východních Čech a jižní Moravy

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Z exkurze po knihovnách východních Čech a jižní Moravy

0 comments
Cílem jedné ze dvou letošních exkurzí, které pro své studenty pravidelně pořádá Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, byly knihovny v regionu východních Čech a jižní Moravy. V průběhu 3 dnů jsme navštívili 4 města (Pardubice, Chrudim, Kroměříž, Prostějov), 5 knihoven (od univerzitní přes městské až po zámeckou) a Muzeum knihy ve Žďáře nad Sázavou. V následujících odstavcích vám nabízím něco z historie a současnosti některých navštívených institucí.

Knihovna Univerzity Pardubice

Historie Univerzity Pardubice začala v roce 1950, kdy byla založena Vysoká škola chemicko-technologická. V 90. letech prošla škola mnoha změnami, takže v současné době se pod novým názvem Univerzita Pardubice soustřeďují 3 fakulty: kromě VŠCHT je to fakulta ekonomicko-správní a dopravní fakulta Jana Pernera. Tento mohutný rozvoj spojený s nárůstem studentů kladl samozřejmě vyšší nároky na informační a studijní zázemí. Původní knihovna VŠCHT se změnila v ústřední knihovnu univerzity, která, jako mnoho jiných knihoven, bojovala s nedostatkem prostoru. V roce 1994 byl Ministerstvem školství ČR schválen záměr výstavby nové budovy, která proběhla v letech 1996-1997. Zkušební provoz byl zahájen 15. 11. 1997. Dnes patří Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice mezi nejmodernější a nejlépe vybavené knihovny v republice. Slouží nejen studentů univerzity, ale zároveň supluje i funkci odborné vědecké knihovny, která ve městě chybí.

Knihovna zpřístupňuje ve volném výběru na 40 000 knihovních jednotek. Ve fondu jsou kromě naučné literatury, včetně skript, odborných periodik, domácí a cizojazyčné beletrie, také diplomové práce studentů univerzity. Zbytek fondu je umístěn ve skladištích, odkud jsou knihy do tohoto živého fondu přemisťovány, pokud o ně nějaký čtenář projeví zájem. Automatizace knihovny začala v roce 1994 zprovozněním knihovnického systému Smartlib. V roce 1996 byl tento systém nahrazen novým systémem Kp-Sys.

Knihovna nabízí 240 studijních míst rozptýlených v obou patrech budovy. K dispozici jsou i specializované studovny: audiovizuální s fondem videokazet nebo rešeršní studovna s možností přístupu na Internet či do databází na CD-ROM. Jedinou nevýhodu novotou zářící knihovny je chybějící klimatizace, což činí z prosklené budovy ve slunečných dnech saunu.

Městská knihovna Chrudim

Město Chrudim má v podpoře čtenářství dlouholetou tradici, jejíž začátek lze datovat rokem 1847, kdy byla založena místní Měšťanská beseda. Její knižní fond určený pro využívání nejširší veřejností byl postaven především na sbírce významného českého buditele Josefa Liboslava Zieglera. Od druhé poloviny 19. století připadl tento fond nově vzniklému muzeu, jehož součástí byla i Městská veřejná knihovna. Ve 40. letech tohoto století se obě instituce osamostatnily.

MK Chrudim sídlí od roku 1992 nedaleko hlavního náměstí na městských hradbách. Tvoří ji dvě mimoúrovňové budovy, které byly podrobeny kompletní rekonstrukci, v rámci níž byl umožněn i bezbariérový přístup.

Knihovna nabízí služby dospělým i dětským čtenářům v samostatných odděleních a ke svému provozu používá automatizovaný systém TINLIB.

V roce 1996 přibylo hudební oddělení, v jehož fondu převažují CD. Na základě přidělení grantu Ministerstva kultury ČR mohlo v roce 1997 vzniknout také informační oddělení, jehož hlavním lákadlem je přístup k Internetu. Další plány počítají se zprovozněním letní čítárny na terase s výhledem na město.

Knihovna Kroměřížska

Bez nadsázky mohu konstatovat, že tato knihovna se stala největším "hitem" celé exkurze. Nově zrekonstruované prostory bývalého kinosálu, nadšení pracovníků (a také nabídnuté občerstvení) zapůsobilo jednoznačně pozitivně.

U zrodu kroměřížské veřejné knihovny stála Musejní a knihovní jednota, která vznikla v roce 1896 a dne 17. 2. 1897 založila veřejnou knihovnu. V době protektorátu sloužila knihovna místním Němcům. Po válce obnovila svou činnost pod jménem Masarykova veřejná knihovna, které jí patřilo už od roku 1921.

Knihovna má městskou i okresní působnost (jejím zřizovatelem je Okresní úřad). Automatizace knihovny začala v roce 1991 zavedením systému MAKS, který byl v roce 1997 nahrazen systémem LANius. Dne 25. 6. 1998 byla pod novým názvem Knihovna Kroměřížska slavnostně otevřena knihovna v bývalém kině Slovan, které prošlo v letech 1994 až 1997 rekonstrukcí. Dvoupodlažní prostor knihovny skrývá v přízemí oddělení pro dospělé čtenáře, čítárnu časopisů, informační oddělení a hudební oddělení. První patro patří dětskému oddělení.

V oddělení pro dospělé je patrné pronikání techniky do činnosti knihoven nejen ve využívání automatizovaného knihovnického systému, ale také v kamerovém systému, který umožňuje službě u výpůjčního pultu sledovat jinak nedostupná zákoutí knihovny. Kromě beletrie a naučné literatury nabízí výpůjční oddělení pro dospělé také slušně zásobený fond libret divadelních her, který je hojně využíván místními ochotnickými spolky. Uprostřed volného výběru je umístěn odpočinkový koutek se zurčící fontánkou.

Informační oddělení poskytuje kromě příruční knihovny, fondu regionální literatury, MVS a MMVS či reprografických služeb také přístup k Internetu. Mimo to funguje také jako pobočka Informačního centra neziskových organizací v Praze.

Hudební oddělení nabízí kromě výpůjčních služeb možnost poslechu v prostorách oddělení. Kompletně mužské obsazení tohoto oddělení plánuje do budoucna vytvoření jakési databanky odkazů na různé internetovské stránky s hudební tematikou. Zatím alespoň budují z dostupných periodik kartotéku informací o hudebních skupinách a interpretech.
V souvislosti s rozvojem hudebních oddělení ve veřejných knihovnách nás upozornila naše průvodkyně na určitý nedostatek ve vzdělávání knihovníků (především na středoškolské úrovni). Při výuce budoucích zaměstnanců veřejných knihoven je kladen důraz především na znalost literatury, ale znalost hudební historie, směrů či interpretů se podceňuje. Kroměřížská knihovna v této věci vyvinula vlastní iniciativu a z jejího popudu probíhají přednášky pro knihovníky o světové a české hudbě od 60. let do dneška. Mezi přednášejícími figuruje např. jméno hudebního kritika Jiřího Černého. O akci projevili zájem knihovníci z celé republiky.

Dětské oddělení nabízí kromě klasických výpůjček literatury využití CD-ROM nebo počítačových her, připravuje různé besedy a knihovnické lekce a spolupracuje s místními školami při rozvíjení dětských literárních a výtvarných aktivit.

Knihovna Kroměřížska se také podílí na akcích pro tzv. univerzitu třetího věku, pro jejíž členy pořádá různé přednášky a besedy.

Knihovna arcibiskupského zámku v Kroměříži

Zámeckou knihovnu v Kroměříži založil v 17. století olomoucký biskup Karel II. Liechtenstein z Castelcornu. Její historie je svázána s historií kroměřížského zámku, reprezentativního sídla olomouckého biskupa, od roku 1777 arcibiskupa. Přestavba z roku 1686 dala zámku jeho dnešní barokní podobu. Nová výzdoba interiérů proběhla po roce 1752, kdy celou Kroměříž postihl požár. Zámek obklopuje tzv. Podzámecká zahrada, která má dnes podobu anglického parku. Na okraji města pak byla zřízena zahrada Květná, vroubená arkádovým ochozem. Kroměřížský zámek a jeho zahrady byly vyhlášeny v roce 1998 za památkovou oblast UNESCO.

V knihovně se nám dostalo zasvěceného výkladu o její historii, která byla spojena samozřejmě s aktivitou jednotlivých biskupů a arcibiskupů, ale také pedagogů z řad piaristů, kterým patřila přilehlá kolej. Z význačných osobností spojených s touto knihovnou bych připomněla jméno archiváře a historika místní obrazárny Antonína Breitenbachera, který zde působil zhruba v první polovině tohoto století a za kterého dosáhla velikost fondu knihovny dnešních více jak 40 000 svazků.

Knihovna okupuje v prostorách zámku několik místností. Nejhonosnější velký barokní sál tzv. Staré knihovny je vyzdoben nástropní malbou Josefa Sterna. Skříně podél stěn a na galerii obsahují několik tisíc svazků, z nichž většina je v jednotné bílé kožené vazbě. Fond knihovny, která slouží především badatelům, není zatím zpracován v automatizované podobě, ačkoli je to velkým snem zdejších knihovníků. Ve fondu knihovny je uloženo více jak 300 rukopisů, 160 prvotisků a 11 750 starých tisků. Zajímavostí této knihovny jsou mimo jiné důmyslné úkryty pro tzv. libri prohibiti umístěné za nenápadnými dvířky v rozích místnosti. Druhá část knihovny, tzv. Nová knihovna, byla založena v roce 1875 a obsahuje především knihy ze sbírky vatikánského knihovníka A. Theinera.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠŤASTNÁ, Petra. Z exkurze po knihovnách východních Čech a jižní Moravy. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 6 [cit. 2020-08-03]. urn:nbn:cz:ik-10368. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10368

automaticky generované reklamy