Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Workshop pracovní skupiny IATUL o informační gramotnosti

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Workshop pracovní skupiny IATUL o informační gramotnosti

0 comments
Anglicky
English title: 
IATUL Workshop on Information Literacy

Ve dnech 23. – 24. listopadu se v Praze konal „IATUL Workshop on Information Literacy“, pořádaný pracovní skupinou pro informační gramotnost (Special Interest Group on Information Literacy - SIG IL) pracující v rámci IATUL (International Association of University Libraries). Seminář byl spoluorganizován výborem IATUL a jednou z členských knihoven, Ústřední knihovnou ČVUT v Praze. ČVUT také poskytlo své prostory a jednání po oba dny probíhala v příjemném prostředí malého konferenčního sálu Masarykovy koleje v Dejvicích.

Skupina SIG IL vznikla v rámci IATUL v roce 2012 jako fórum pro spolupráci a diskusi k aktuálním novým tématům a výzvám v oboru informační gramotnosti. Knihovny reflektují změny metod vědecké práce a způsobů vědeckého publikování. Virtuální prostředí generuje obrovské soubory dat, které vyžadují kvantitativní a kvalitativní analytické systémy. Všechny tyto změny reflektuje termín e-research. Znalosti a dovednosti, které umožňují orientaci v rychle se měnícím světě vědecké práce a nových typů vědeckých výstupů, se stávají součástí práce knihoven a kladou vysoké nároky na nové dovednosti jak knihovníků, tak uživatelů – studentů i akademiků.

Účastníci semináře IATUL v konferenčním sálu Masarykovy koleje v Dejvicích
Pohled do konferenčního sálu Masarykovy koleje v Dejvicích. K účastníkům semináře promlouvá Gwendolyn Ebbett z University of Windsor, Ontario, Canada. FOTO: Tereza Bártová.

Listopadový pražský seminář SIG IL IATUL byl věnovaný právě podpoře e-research a novým kompetencím knihoven, mapování současného stavu a diskusím nad výsledky dosavadních aktivit. Zúčastnilo se jej 45 účastníků ze 12 zemí světa, kteří se v přednáškách a panelových diskusích podělili o zkušenosti a novinky ze svých knihoven a univerzit.

Klíčové aktivity SIG IL

Na půdě ČVUT uvítal účastníky konference prorektor pro vědeckou a výzkumnou činnost Zbyněk Škvor. Poté jednání pracovní skupiny zahájil prezident IATUL Reiner Kallenborn (Technická univerzita v Mnichově). Úvodní přednáška, kterou přednesla vedoucí skupiny SIG IL Caroline Leiss (Univerzitní knihovna Technické univerzity v Mnichově), představila výsledky a cíle této pracovní skupiny a aktuální témata, na která se zaměřuje. K těm nejpodstatnějším přínosům patří prostor pro sdílení a diskutování nových trendů v informačním vzdělávání, podpora členských knihoven, společná práce na projektových aktivitách a také pořádání seminářů o informační gramotnosti v členských knihovnách.

Všechny přínosné a inovativní projekty této pracovní skupiny jsou prezentovány na přednáškách a workshopech výročních konferencí IATUL.

Caroline Leiss seznámila účastníky workshopu i s velmi zajímavými výsledky průzkumu, jehož cílem bylo zjistit existenci koncepcí, rámců a standardů informační gramotnosti v členských knihovnách IATUL. Dotazování probíhalo v měsících 6/2013 – 2/2014, osloveno bylo 193 knihoven. Průzkumu se zúčastnilo 100 respondentů, tedy 52 % ze všech oslovených.

23 respondentů informovalo o existenci národní politiky pro rozvoj informační gramotnosti a 38 knihoven má v této oblasti vytvořený institucionální rámec. V rámci instituce jsou pravidla pro rozvoj informační gramotnosti nastavena různým způsobem, v některých případech jsou zakotvena ve statutu příslušné akademické instituce nebo jsou součástí institucionální koncepce výuky a vzdělávání, v jiných jsou součástí strategického plánu knihovny nebo jsou nastavena volněji jako součást doporučení pro výuku.

V pracovní skupině SIG IL v současné době pracuje aktivně šest členů a vzhledem k narůstající důležitosti informačního vzdělávání a plánovaným aktivitám skupiny budou přizváni další. Pozornost bude i nadále věnovaná strategiím pro rozvoj informační gramotnosti na národní i institucionální úrovni, metodikám evaluace, mapování studijních plánů a potenciálu e-learningu pro výuku informační gramotnosti. V nejbližší době se skupina sejde na výroční konferenci IATUL v roce 2016 v Halifaxu, kde také bude referovat o výsledcích dalšího pracovního období.

Hana Landová z České zemědělské univerzity v Praze jako keynote speaker ve svém velmi zajímavém a obsažném příspěvku „From the Library to the Laboratory and Beyond: An Exciting Journey“ referovala o změnách, které se týmu knihovny podařilo úspěšně uskutečnit. Zaměřila se na aspekty spolupráce knihovníků a vědců a na rozvoj informační gramotnosti různých cílových skupin. Jako základ zdůraznila nezbytnost reálné reflexe požadavků a dovedností uživatelů i stejné sebereflexe znalostí a dovedností knihovníků. Je třeba vycházet i z toho, zda uživatel už má zkušenost s informačními systémy v prostředí konkrétní univerzity, zda je začínajícím vědcem, Ph.D. studentem, nebo renomovaným vědeckým pracovníkem apod. Knihovníci se musí rychle adaptovat na nové kompetence – pokročilé knihovní služby, inovativní výuku a expertní znalosti v oblasti otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, jejich přístup k informační gramotnosti musí bezpodmínečně být aktivní a komplexní. Další část prezentace byla věnována práci s Ph.D. studenty, dosaženým úspěchům a úkolům a plánům pro další práci.

Podpora pro e-research

Další program tvořily bloky přednášek věnované základním tématům – podpoře e-research, souvisejícím novým kompetencím knihovníků, službám pro rozvoj informační gramotnosti vědců.

První blok zahájili Elisha Chiware z Cape Peninsula University of Technology (JAR) a Reiner Kallenborn z Technické univerzity v Mnichově prezentací nazvanou „e-Research Support as a Joint Endeavour“. Zdůraznili zásadní význam adaptability, průběžného rozvíjení znalostí a dovedností v oblasti informačního managementu a orientace na klienta. Definovali zásady „Personal Customer Service“, kterými jsou absolutní flexibilita, individuální řešení, komplexní přístup ke službám. Primární pro oba autory je vzájemná komunikace, která umožňuje knihovníkovi přesně uchopit a splnit požadavky uživatele. To současně znamená posun od poskytování informací k zajišťování managementu informací. Autoři také seznámili účastníky workshopu s projektem, který se zabýval životním cyklem výzkumných projektů a adaptivními službami v rámci informačního managementu. Autoři ve spolupráci s jejich univerzitami vytvořili model služeb knihoven postavený na partnerské spolupráci knihovníků a vědců.

Gwendolyn Ebbett z University of Windsor (Kanada) představila podporu e-research budovanou v rámci Canadian Association of Research Libraries (CARL). Tato asociace vypracovala metodiku pro podporu tvorby, ukládání a sdílenou správu výzkumných dat. Inovativní projekt je nazvaný PORTAGE. Řeší se v kontextu Open Science s podporou akčního plánu Open Government 2014–2016. Další zajímavý příspěvek přednesla Stephanie Krueger (Národní technická knihovna Praha). Prezentovala výsledky průzkumu probíhajícího v delším časovém horizontu, jehož cílem bylo co nejpřesněji definovat a rozlišit požadavky různých skupin uživatelů: Ph.D. studentů, post-doktorandů a vědců na postech docentů a profesorů, na základě toho nastavit podporu e-research, a v rámci ní služby „na míru“.

Rozsáhlý průzkum s cílem přesného definování a nastavení aktivit a služeb e-research, jehož se účastnily univerzitní knihovny z Polska, Estonska, Finska a Litvy, představila i Marzena Marcinek (Technická univerzita v Krakově). Pozornost věnovala vědecké komunikaci: vědeckému publikování, institucionálním repozitářům, bibliometrickým službám i posílení správy bibliografických záznamů. Součástí průzkumu bylo i porovnání výsledků jednotlivých zúčastněných zemí, z něhož vyplynuly úkoly pro další období.

Interní vzdělávání knihovníků

V sekci věnované novým knihovnickým dovednostem a kompetencím v souvislosti se službami a podporou pro e-research prezentovala Caroline Leiss (Technická univerzita Mnichov) zkušenosti a výsledky ze spolupráce tří univerzit na přípravě interního vzdělávání pro zaměstnance knihoven, kteří se věnují podpoře vědy. Základem vzdělávacích projektů byla i v tomto případě analýza současného stavu a mapování oblastí pro další rozvoj. Prezentované výsledky mohou sloužit jako inspirace a porovnání pro další univerzitní knihovny. Christine Stevenson (University of Sunderland) prezentovala úspěšný program podpory rozvoje zaměstnanců výzkumu, který byl iniciován v roce 2011 s cílem podpořit rozvoj informačních zdrojů a aktualizovat nabídku služeb o speciální služby pro výzkumné pracovníky. Program probíhal v letech 2011–2014, byl průběžně aktualizován na základě mapovaných potřeb, nových modelů akademického publikování, způsobů vědecké komunikace a sledování vlivu digitalizace vědeckého prostředí na prezentaci a šíření vědeckých výsledků. Kromě prezentace jsou k dispozici další informace. Nezbytnou součástí nových dovedností je i rozvoj a výuka IT znalostí a schopností knihovníků, kterému se věnoval ve svém příspěvku Frank Seeliger (Technická univerzita aplikovaných věd ve Wildau).

Nové kompetence knihoven

Druhý den otevřel blok přednášek věnovaný novým službám knihoven v oblasti e-research. Knihovny se přijetím nových kompetencí stávají strategickými partnery svých univerzit v podpoře vědy a výzkumu v průběhu celého výzkumného cyklu. Iva Adlerová (Ústřední knihovna ČVUT v Praze) prezentovala výsledky práce redakce vědeckých časopisů Acta Polytechnica (https://ojs.cvut.cz/ojs/), která je součástí ústřední knihovny od roku 2014. Synergická spolupráce propojila redakci se všemi ostatními aktivitami knihovny a ve výsledku přinesla vzájemnou inspiraci jak v podpoře výzkumu, tak ve výukových aktivitách včetně e-learningových kurzů. Znamenala podstatný profit i pro zvýšení kvality časopisu a zlepšení pozice v oborovém rankingu. V neposlední řadě je tato spolupráce profitem i pro autory, protože zejména mladí vědci mají možnost konzultovat v průběhu psaní vědeckého článku i celého redakčního procesu.

Richard Papík (Univerzita Karlova) prezentoval didaktické zásady informační gramotnosti ve vztahu k mladým vědcům, ale stejně tak i ve vztahu k akademikům v rolích renomovaných vědců i pedagogů. Jako zásadní principy uvedl aktivitu, uvědomění, vědecký přístup, progresivitu, proporcionalitu, individuální přístup, kontinuitu, konzistenci a zpětnou vazbu.

To vše jsou i zásady pro formování perspektivní informační profese – učitelé informační gramotnosti. Kolegyně Anna Tonakiewicz-Kolosowska, Iwona Socik a Monika Gajewska (Varšavská Polytechnika) shrnuly ve své přednášce nové informační kompetence jejich knihovny, které nabyly v souvislosti s podporou e-research. Jedná se zejména o nové služby zaměřené na podporu výzkumu, nové vyučovací metody (přímá výuka, workshopy pro jednotlivé obory, e-learning v prostředí Moodle, kombinovaná výuka).

Knihovna se podílí na tvorbě univerzitní informační databáze včetně univerzitního repozitáře. Pořádá také školení podle aktuálních potřeb akademických pracovníků (elektronické informační zdroje, rešeršní strategie a práce s jednotlivými databázemi) a současně kurzy pro knihovníky.

V následující prezentaci seznámila Shirley Wong z Hongkongské Polytechniky účastníky workshopu s velmi zajímavými výsledky průzkumu informačního chování studentů, který probíhal na osmi univerzitách v Hong Kongu. Prokázalo se, že studenti mají tendence jen velmi zběžně vyhledávat informace na webu a takto získané informace nedokáží adekvátně vyhodnotit. Průzkum je součástí většího projektu. Jeho výsledky mohou přispět ke změně modelu informačního vzdělávání a umožní vytvořit znalostní databázi pro rozvoj sdíleného multimediálního courseware pro studenty všech osmi institucí. Předpokládá se začlenění informační gramotnosti do učebních osnov univerzit. Projekt bude ukončen v únoru 2016.

Diskusní skupiny

Odpoledne druhého dne semináře se uskutečnily čtyři panelové diskuse. Byly zaměřeny na sdílení zkušeností, příklady dobré praxe a plány pro budoucí spolupráci. Témata diskusních skupin byla zaměřena na různé aspekty podpory e-research – požadavky na infrastrukturu podpory, na kompetence a dovednosti knihovníků, na vzájemnou podporu a spolupráci v oblasti rozvoje informační gramotnosti a konečně na propagaci a hodnocení kvality služeb knihoven pro vědce.

Závěr semináře

Na závěr vystoupil president IATUL Reiner Kallenborn, shrnul první poznatky a dojmy a poděkoval všem za zajímavé a přínosné setkání. Jak vyplynulo z bezprostředně následující ankety, velkou pozornost si získaly příspěvky o nových kompetencích a dovednostech pro podporu e-research i prezentace konkrétních výsledků průzkumů a studií.

Velmi si vážíme otevřené komunikace a spolupráce všech účastníků, ochotu ke sdílení znalostí a zkušeností a potenciálu budoucí spolupráce na mnoha úrovních. Děkujeme všem, kteří se workshopu jakýmkoliv způsobem účastnili, organizačnímu týmu i bezchybnému technickému zajištění. Těšíme se na další spolupráci a stejně přínosná a inspirativní setkání.

Poznámka: Stránky workshopu jsou k dispozici na adrese http://iatul-workshop2015.civ.cvut.cz.
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
ADLEROVÁ, Iva a TICHÁ, Ludmila. Workshop pracovní skupiny IATUL o informační gramotnosti. Ikaros [online]. 2016, ročník 20, číslo 2 [cit. 2019-11-18]. urn:nbn:cz:ik-17690. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17690

automaticky generované reklamy