Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Využívání elektronických informačních zdrojů v oblasti přírodních věd z projektu 1N04186

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Využívání elektronických informačních zdrojů v oblasti přírodních věd z projektu 1N04186

0 comments
Podnázev: 
Sázka na školení a semináře
Anglicky
English title: 
Using the electronic information sources in the field of nature sciences provided from project 1N04186
English subtitle: 
Chance in trainings and workshops
English abstract: 
<p>Project 1N04186 of the Czech Ministry of Education named “Multilicence for providing the continual access to the information sources in the field of nature sciences” has provided the information sources for R&amp;D in universities and scientific institutions with consortium purchase of widely used databases for the period of 2004-2008. </p> <p>Providing the information background is only an important presumption for R&amp;D development. It does not say anything about the way how do the users use the electronic sources neither about the quantity of using them. For that it is necessary to intensify the user’s information literary. When we consider the university environment, the good quality scientific researches can also bring highly expert education and successful students who are taught to watch lifelong the scientific literature and use for studies, work and writing expert texts. </p> <p>This text is about key tasks of the project and its results for the consortium. It also shows the results in graphical way and is focused closer to the situation in the Faculty of Sciences of the Charles University in Prague.</p>
Redakční poznámka: Uvedený článek je upravenou verzí příspěvku, který byl uveřejněn ve sborníku na webových stránkách konference INFORUM 2007.

Ke studiu přírodních věd na vysokých školách se většinou hlásí studenti, kteří se chtějí vzdělávat v přírodovědných oborech - biologii, chemii, geologii a geografii a životním prostředí a pak pracovat ve zvoleném vědeckém oboru. Cílem výuky by mělo být, aby každý z absolventů univerzity byl nejen vysoce odborně vzdělán v příslušném oboru, ale současně, aby absolvoval studium s vypěstovaným celoživotním návykem pravidelného samostatného sledování odborné literatury, jejího využití při studiu, vědecké práci i správném psaní odborných textů. Takto vysoce vzdělaní a informačně gramotní absolventi se mohou stát členy vědeckých týmů na vysokých školách a v různých vědeckých institucích.

Díky projektům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu vědy a výzkumu byly získány finanční prostředky pro zajištění informačního zázemí. Tento počin je však pouze důležitým předpokladem pro rozvoj vědeckého výzkumu. Věda a vědecké publikování by jedno bez druhého nemohlo existovat. Vědecké informace jsou impulsem k dalšímu rozvoji vědy.

Samozřejmě ne každý z vysokoškolských studentů bude po absolvování studia vědecky pracovat. Setkáváme se však s tím, že mnozí studenti přijdou do kontaktu s odbornými vědeckými elektronickými databázemi až při psaní diplomových prací. Je správné to, že navzdory kvalitní výuce nejsou v průběhu studia dostatečně přitaženi k využívání vědeckých databází, vlastní vědecké práci a následně k vědeckému publikování prostřednictvím atraktivních metod vyučujících? Nemůže být toto příčinou toho, proč mnozí absolventi odcházejí pracovat do poboček bank či pojišťoven? Je jednoduché svést odliv absolventů mimo vědeckou sféru na finanční důvody. Ale pravda je možná někde jinde.

Přelom tisíciletí znamená i pro knihovny převrat. Současným trendem je přesun zájmu od tištěných publikací k elektronickým informačním zdrojům. Tento trend je postupný a přitahuje pozornost vědců i studentů samovolně k online informačním zdrojům.

V popředí zájmu jsou elektronické odborné časopisy s vysokým impaktfaktorem, které jsou těžištěm informačního zajištění vysoké kvality výzkumu, dále plnotextové elektronické databáze a v poslední době vzrůstá počet vydaných elektronických odborných knih. Zdá se, že bibliografické databáze přestávají být středem zájmu uživatelů, přesto, že je to nadmíru užitečný informační aparát, který umožní dostat se právě k vysoce odborným vědeckým plnotextovým informacím.

Online vyhledávání ve specializovaných odborných databázích běžným uživatelem je typickým příkladem toho, že vyhledávání relevantních informačních zdrojů není v žádném případě triviální. Pokud se již uživatelé dostanou k vyhledávání vědeckých poznatků, bez odborného vedení většinou využívají pouze Google, a pokud již někteří odborné články potřebují a vyhledávají, převládá často nesystematický přístup. Toto si uvědomují i vydavatelé odborných databází a poskytují vylepšené uživatelské služby ve webovém prostředí svých databází – např. propojení bibliografických záznamů k plným textům, alerty apod.. Přesto nalézt potřebný plnotextový článek bývá občas sisyfovská práce.

Ke zvýšení využívání databází výrazně napomáhá jejich propagace především webových stránkách knihoven. Ty jsou průběžně aktualizovány a zkvalitňovány co do obsahu i přehlednosti. Uživatelé mohou též využívat webové stránky firmy AiP, kde jsou pro každou instituci přehledně zobrazeny seznamy databází přístupných z jejich počítačových IP adres. Zodpovědní pracovníci se snaží o vytvoření uživatelsky příjemného a přehledného prostředí, popř. vytváří návody pro uživatele, v lepším případě interaktivní.

Příkladem takového návodu může být níže uvedené schéma, které je ukázkou toho, že problematika vyhledávání relevantních informačních zdrojů, zahrnující většinu problémů, na něž mohou uživatelé v rámci vyhledávání narazit, není triviální. Jedná se o praktické interaktivní schéma umístěné na webu PřF UK na stránce elektronických databází, které poskytuje i funkční odkazy na podrobné návody pro mezikroky.

Schéma 1: Schéma postupu vyhledávání plnotextového článku

Schéma č. 1:  Schéma postupu vyhledávání plnotextového článku

Zhodnocení projektu v roce 2006

V roce 2006 byl z projektu 1N04186 uskutečněn plánovaný konsorciální nákup databází:

  • geologické databáze GeoBase, GeoRef;
  • environmentální databáze ENVIROnetBase a ESPM;
  • faktografické databáze Knovel z oboru přírodních věd, techniky, zdraví a hygieny, farmacie a potravinářství.

Dále byla zakoupena ze zbývajících finančních prostředků plnotextová databáze BioOne Fulltext pro přírodovědce čtyř českých univerzit. Na PřF UK byla tato databáze k dispozici již v roce 2005. Na PřF MU Brno, Ostravské univerzitě a Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem je k dispozici od září 2006.

V projektu zúčastněné instituce jsou od počátku zařazeny do skupin podle užívaných databází, tj. podle zájmu svých uživatelů. Přístupy jednotlivých institucí k zakoupeným databázím jsou označeny křížkem v níže uvedené tabulce č. 1.

Tabulka 1: Přístupy jednotlivých institucí zastoupených v konsorciu k zakoupeným databázím

Tabulka 1: Přístupy jednotlivých institucí zastoupených v konsorciu  k zakoupeným databázím

Jedním ze stanovených cílů projektu bylo uspořádat v roce 2006 školení informačních pracovníků a školitelů zúčastněných institucí v konsorciu, kteří by se jednak seznámili s těmito vylepšenými službami databází a jednak si uvědomili potřebu zintenzivnění informačních služeb na svých pracovištích. Řešitelka projektu společně se zástupci dodavatele uskutečnili pro informační pracovníky jednotlivých institucí konsorcia celkem deset školení zaměřených vždy na konkrétní databázi zakoupenou z projektu. Celkem se uskutečnilo pět školení v Praze na půdě PřF UK, jichž se zúčastnilo celkem 60 účastníků a dalších pět školení se konalo v Brně na půdě PřF MU, kde se zúčastnilo celkem 22 účastníků.

Zástupci institucí se v průběhu roku soustředili na informační výchovu uživatelů, která obecně vede ke zvýšení využívání databází. Průběžná hodnocení zodpovědných pracovníků svědčí o tom, že všude intenzivně probíhala informačně výchovná a poradenská činnost, semináře, školení a velmi často i osobní konzultace. Na části vysokých škol se podařilo získat od vedení škol podporu ve formě nepovinného popř. volitelného předmětu, někde dokonce kreditovaného.

Situace na PřF UK

Pracovníci Střediska vědeckých informací Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze věnují své úsilí v přiblížení elektronických informačních zdrojů pregraduálním i postgraduálním studentům, odborným pracovníkům případně i celým katedrám, které o to projevily zájem. Informační semináře na zcela dobrovolné účasti byly vyzkoušeny již v roce 2005. Tyto kurzy se setkaly s kladným ohlasem uživatelů a proto byla jejich nabídka pro rok 2006 rozšířena, zejména na začátku akademického roku 2006/2007.

Bylo zorganizováno celkem 21 akcí – seminářů a školení, na nichž se podíleli pracovníci Střediska vědeckých informací. Většinou se jednalo o školení přímo u počítačů v počítačové učebně. Vedle 234 účastníků většinou z řad studentů vyšších ročníků bylo proškoleno 456 nastupujících studentů prvních ročníků na úvodních akcích pořádaných fakultou v Poříčí. V podzimním semestru školního roku 2006/2007 se podařilo, aby byl vypsán nepovinně volitelný kreditovaný předmět „Služby knihoven a informační zdroje PřF UK v praxi“. V prvním roce si předmět zapsalo celkem 18 studentů. Vedle problematiky elektronických informačních zdrojů byla náplní výuky též problematika bibliografických citací a webových prezentací doplněná praktickými úkoly. Tabulka č. 2 udává Přehled uskutečněných školení na PřF UK.

Tabulka 2: Přehled uskutečněných školení na PřF v roce 2005

Tabulka 2: Přehled uskutečněných školení na PřF  v roce 2005

Tabulka 3: Přehled uskutečněných školení na PřF v roce 2006

Tabulka 3: Přehled uskutečněných školení na PřF  v roce 2006

Sledování statistik využívání a aktivit účastníků

Statistické přehledy využívání databází byly průběžně sestavovány a kvartálně vystavovány pro zúčastněné instituce i uživatele na webové stránce informačních zdrojů Přírodovědecké fakulty UK (pracoviště řešitelky projektu) na adrese http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=statistiky. Jednotlivé instituce si tak mohou vytvořit obrázek o tom, zda jejich uživatelé databáze využívají.

Díky sledování statistik využívání byl odhalen i případ, kdy došlo v jedné instituci k tzv. „vykrádání“ geologických databází. Lze předpokládat, že došlo ke stahování záznamů jakýmsi elektronickým robotem. Situace se s touto institucí řešila a naštěstí nedošlo k zastavení přístupu ze strany producenta.

Přehled využívání databází je uveden v tabulkách č. 5 a č. 6. Bohužel není prozatím všemi vydavateli zaručeno dodání porovnatelných údajů. Např. u statistik dodávaných vydavatelem databází Environetbase a ESPM nejsou k dispozici počty stažených nebo zobrazených dokumentů.

Grafy č. 1 a č. 2 vycházejí z údajů uvedených v těchto tabulkách. Znázorňují využívání elektronických informačních zdrojů zakoupených z projektu 1N04186 v rámci celého konsorcia a v rámci Přírodovědecké fakulty UK.

Využívání elektronických databází v porovnání s předchozími lety vzrůstá. Za názornou ukázku lze považovat tabulku č. 5, která uvádí porovnání statistických údajů využívání databází uživateli Přírodovědecké fakulty UK za roky 2005 a 2006. Nárůst lze přičíst samozřejmě k současnému všeobecnému trendu přesunu zájmu od klasických informačních zdrojů k elektronickým. Doufáme ale, že přesto, že se výjimečně najdou i někteří odpůrci seminářů a výuky, je přínos práce informačních pracovníků v tomto ohledu nezanedbatelný.

Tabulka 4: Využívání databází na PřF UK

Tabulka 4: Využívání databází na PřF UK

Tabulka 5: Využívání databází v institucích v konsorciu

Tabulka 5: Využívání databází v institucích v konsorciu

Tabulka 6: Využívání databází zakoupených z projektu na PřF UK v Praze

Tabulka 6:  Využívání databází zakoupených z projektu na PřF UK v Praze

Níže uvedené grafy vycházejí z údajů v tabulkách č. 5 a č. 6. Znázorňují využívání elektronických informačních zdrojů zakoupených z projektu 1N04186 v rámci celého konsorcia a v rámci Přírodovědecké fakulty UK.

Graf 1: Využívání elektronických informačních zdrojů v rámci celého konsorcia

Graf 1: Využívání elektronických informačních zdrojů v rámci celého konsorcia

Graf 2: Využívání elektronických informačních zdrojů v rámci PřF UK

Graf 2: Využívání elektronických informačních zdrojů v rámci PřF UK

Tabulka č. 7 uvádí porovnání statistických údajů využívání databází uživateli Přírodovědecké fakulty UK za roky 2005 a 2006.

Tabulka 7: Nárůst využívání databází na PřF UK v roce 2006

Tabulka 7: Nárůst využívání databází na PřF UK v roce 2006

Graf 3: Nárůst využívání elektronických zdrojů na PřF UK v roce 2006 oproti roku 2005

Graf 3: Nárůst využívání elektronických zdrojů na PřF UK v roce 2006 oproti
roku 2005

Závěr

Využívání elektronických databází v porovnání s předchozími lety vzrůstá. Nárůst lze samozřejmě přičíst k současnému všeobecnému trendu přesunu zájmu od klasických informačních zdrojů k elektronickým. Doufáme ale, že přesto, že se výjimečně najdou i někteří odpůrci seminářů a výuky, je přínos práce informačních pracovníků v tomto ohledu nezanedbatelný.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BALVÍNOVÁ, Alena a SOUKUP, Jan a LUKÁŠOVÁ, Radka. Využívání elektronických informačních zdrojů v oblasti přírodních věd z projektu 1N04186. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 8 [cit. 2019-11-14]. urn:nbn:cz:ik-12592. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12592

automaticky generované reklamy