V zábřežské knihovně

Víte, co mají společného stránky knihovny v Zábřehu a stránky Müsli tyčinek Fit? Obě využívají „publikační systém nové generace“ WPublisher) stejnojmenné brněnské společnosti. Zatímco stránky tyčinek lákají, abych se rozběhl do obchodu a nakoupil jich plnou hrst – po pravdě řečeno, kamenný obchod s cukrovinkami ani navštěvovat nemusím, protože na stránkách je nainstalován modul elektronického nakupování – hlavní stránka zábřežské knihovny tak atraktivně nevypadá.

Je provedena v málo působivé kombinaci odstínů světle modré a hnědé. Logo na levé straně stránek obsahující kresbu rozevřené knihy s malým písmenem „i“ nevyniká přílišnou nápaditostí, fotografie prvňáčka, který byl nedávno pasován na čtenáře, uprostřed stránky utrpěla necitelným oříznutím. Z kamaráda, který seděl po jeho pravici, uvidíme pouze obě jeho dlaně a kolena. Teprve když klikneme na fotografii, objeví se powerpointová prezentace s celou fotografií. Ta prozradí, že se fotografovi dostal do záběru ještě třetí prvňáček, z něhož můžeme vidět dva prsty a půldruhého kolena…

Pokud vám na počítači nebude chybět program pro prohlížení prezentací, dozvíte se, že fotografie pochází z únorové akce, které se zúčastnila i pracovnice odboru kultury a školství městského úřadu, že přítomna byla i televize a že se dětem akce velmi líbila. V případě, že se vám prezentace neotevře, musíte vzít za vděk desítkou nabídek v pravé části stránek a sedmi nabídkami v horní části stránek.

Mezi svisle uspořádanými nabídkami mne upoutala ta s názvem „Žijí s námi“, protože mi připomněla podobně znějící rubriku v elektronickém časopise Fiftyfifty. Na rozdíl od stránek společenského časopisu, který rád čítám a z jehož rubriky „Žijí mezi námi“ se dozvídám o problémech handicapovaných osob, nabídka zábřežské knihovny upozorňuje na manžele Schupplerovi. Ti se před lety pustili do mravenčí práce a přeložili do češtiny knihu Dějiny města Zábřeha, která vyšla v němčině v r. 1920.

Zajímalo mne, zda si knihu mohu v zábřežské knihovně půjčit, a klikl jsem proto na nabídku Online katalog. Neodradilo mne varování, že katalog dosud není úplný, a jen jsem zakroutil hlavou nad nápadem vložit na vstupní stránku do katalogu animaci bagristy listujícího knihou. Katalog byl na stránky umístěn zřejmě nedávno, takže v seznamu firmy LANius, který registruje všechny elektronické knihovní katalogy, zatím chybí. Na jeho funkčnost by měli upozornit buď zábřežští knihovníci, nebo firma Kp-sys, jenž jej vytvořila. Nelze totiž předpokládat, že firma LANius bude neustále sledovat své konkurenty :-) a zjišťovat, jak se rozšířil dílčí seznam.

Z katalogu jsem se dozvěděl, že zábřežští návštěvníci si mohou půjčit dva exempláře překladu dějin města. Vydání z r. 2001, které vyšlo vlastním nákladem ve 40 exemplářích, je k dispozici neustále v příruční knihovně a domů se nepůjčuje. Vydání z r. 2003 je momentálně půjčené, ale lze si je online zarezervovat. U katalogu jsem ocenil, že jsou záznamy prolinkovány s Googlem a Seznamem. Hned jsem toho využil, abych se dozvěděl více o autorovi knihy zábřežském archiváři Leopoldu Falzovi. Google mi nabídl stránky Šumperského reje s množstvím biografických údajů, ale bohužel bez jeho podobenky. Tu jsem našel až na webu cestovatele Jana Eskyma Welzla.

Zaujal mne i název rubriky Nemožné na počkání, protože jsem se domníval, že bude obsahovat přehled služeb knihovny. Místo toho obsahoval sedm úsměvných dotazů od čtenářů. Myslím, že i toto patří na knihovní stránky a že je zatraktivní. Bohužel příliš humoru se na stránkách jiných knihoven nenajde a je to velká škoda. Proto se vždy těším na silvestrovská čísla elektronického časopisu Ikaros, která se na něj zaměřují. Mimochodem, po knize „Mládí v hajzlu“ se ptali nejen čtenáři zábřežské knihovny, ale i havlíčkobrodské a tamní knihovnice okamžitě a trefně odpověděla. Pokud však v zábřežské knihovně pracují pouze mladé knihovnice, nelze se divit, že je nenapadla tak výstižná odpověď jako její starší kolegyni v Havlíčkově Brodě…

I další rubriky nesou originální názvy: „Upír v knihovně“ obsahuje prezentaci z návštěvy Václava Upíra Krejčího v květnu 2007 a „Mikuláš v knihovně“ fotografie z mikulášské zábavy 7. prosince 2007. Hlavou mi vrtá důvod přítomnosti bytosti s dlouhým zobákem, které neušla na fotografiích mé pozornosti. Přemýšlím také o tom, kdo navštíví knihovnu během Noci s Andersenem. O tom, že se tato oblíbená akce bude zde konat, jsem se však dozvěděl pouze ze stránek Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana, kde je knihovna v Zábřehu přihlášena jako pěti stá prvá. Přitom na stránkách zábřežské knihovny je k dispozici nabídka Kalendář akcí, ale bez údajů. Pokud by zábřežští knihovníci nevěděli, jak s ní pracovat, inspirovat se mohou třeba stránkami Knihovny Kroměřížska.

Naopak inspirací pro jiné knihovny může být nabídka Otázky a odpovědi. Na rozdíl od některých knihoven, kde sice položíte dotaz, ale odpovědi se nedočkáte, zábřežská knihovna neodpovídá jen na anonymy, na ostatní ano. Člověk se neubrání obdivu nad trpělivostí Dany Valentové, která je podepsána pod většinou odezev. Přitom se někdy jedná o dotazy, jež by návštěvník stránek ani nemusel klást, kdyby se podrobněji se stránkami seznámil. Možná že ho odradí jejich malá přitažlivost i určitá nepřehlednost. K dispozici je sice vyhledávač stránek, ale přesto by se vyplatilo stránky přepracovat.

Brožek, Aleš. V zábřežské knihovně. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 3 [cit. 26.07.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://ikaros.cz/node/4592>. urn:nbn:cz:ik‐004592. ISSN 1212-5075.
Průměr: 3 (hlasů: 4)

V zábřežské knihovně

Proč v hodnocení stránek knihoven se autor nepozastaví nad tím, že Internet je v knihovnách poskytován za poplatek??? Co na to zákon o knihovnách???


automaticky generované reklamy