Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Státní technická knihovna v letech 1990-1997

Čas nutný k přečtení
25 minut
Již přečteno

Státní technická knihovna v letech 1990-1997

0 comments
Anglicky
English title: 
State Technical Library from 1990 to 1997
English abstract: 
<p>The article presents a selection of events and data related to the State Technical Library activities from 1990 to 1997. The main outcome of this period is the transofrmation of the library from a traditional institution focused on collection development into a modern information institution which uses information technology and provides various electronic services to its users. It is important to underline the importance of a decision about the location of the new library building into technical schools campus in Prague 6 – Dejvice; the new building is scheduled to open in 2009. </p>
Autoři: 

1. Úvod

Článek je pokračováním dřívějších prací „Státní technická knihovna – vznik a vývoj v letech 1718-1945“ [1] a „Státní technická knihovna v letech 1945-1990“ [2]. V uvedených letech nastaly ve Státní technické knihovně (STK) závažné změny, které nastartovaly další kvalitativně odlišnou etapu v její staleté historii. Změny, ke kterým došlo, jsou zejména: zavedení komplexní automatizace knihovnického informačního i administrativního provozu, návrat k postavení samostatné organizace začleněné do resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a rozšíření koordinační působnosti o novou orientaci na knihovny vysokých škol technických a přírodovědných směrů. V oblasti automatizace lze konstatovat, že se STK změnila z knihovny vytvářející fond a poskytující služby uživatelům dlouholetými tradičními metodami na moderní informační instituci pracující v automatizovaném režimu jak tvorbou a využitím vlastních databází na lokální síti počítačů, tak zpřístupněním některých svých databází na internetu a poskytováním přístupu na internet svým uživatelům, do vybraných databází jiných provozovatelů tematicky odpovídajících profilu STK.

Návrat k postavení samostatné organizace v resortu MŠMT [3], zakotvený ve zřizovací listině MŠMT ČR čj. 12170/91 z 11. 2. 1991, kterou byla STK zřízena jako rozpočtová organizace (od 1. 1. 2001 změněna na příspěvkovou), a následně vydaný Statut STK umožnily knihovně samostatně rozvíjet svoji činnost jak po odborné, tak ekonomické stránce a plnit funkci celostátní ústřední veřejné knihovny pro technické a příbuzné přírodovědné obory, kterou byla v letech 1945-1966. Byla tak odstraněna omezení daná v letech 1966-1990 podřízeným postavením v Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (ÚVTEI) a ve vztahu k zahraničí byla současně odstraněna nucená orientace na SSSR a země RVHP.

Pozitivním přínosem období 1990-1997 je též nastartování úsilí o uskutečnění výstavby nové budovy knihovny v areálu vysokých škol v Praze 6 – Dejvicích a změny jejího celostátního postavení vyjádřené požadavkem na změnu názvu na Národní technická knihovna. K úspěšným výsledkům období 1990-1997 patří i zvýšení produktivity práce, které dokumentuje snížení počtu pracovníků o cca 20 míst při zhruba stejném rozsahu tvorby fondů a poskytování služeb uživatelům a pokrytí nových činností, tj. zejména automatizace a správní a administrativní agendy, z vlastní personální kapacity.

Realizace rozšíření orientace koordinační funkce STK na knihovny vysokých škol technických a přírodovědných směrů se uskutečnila např. koordinací titulů v objednávkách zahraničních periodik s knihovnami vysokých škol a ústředními vědeckými knihovnami se sídlem v Praze počínaje objednávkou na r. 1993, vytvořením souborného katalogu periodik STK a čtrnáct dalších knihoven vydaným tiskem poprvé v roce 1994 na rok 1995, založením a provozováním v l. 1992-1997 databanky informací o knihovnách a partnerských organizacích STK, jejíž jádro tvořily údaje o knihovnách vysokých škol technických a přírodovědných směrů publikované v „Adresáři vysokoškolských knihoven“ v r. 1994.

Účast STK na řešení resortního výzkumného úkolu „Koncepce rozvoje veřejných informačních služeb ve školství, zejména vysokém“ přinesla zpracování souborné práce o českých vysokoškolských knihovnách, významnou prací bylo též vytvoření kooperačního systému vysokých škol pro bibliografické podchycení a zpracování tzv. šedé literatury pro vstup ČR do evropského systému SIGLE (System for Information on Grey Literature in Europe).

Vedle této koordinační a metodické působnosti v resortu MŠMT udržovala STK partnerské vztahy se všemi velkými vědeckými knihovnami v regionech i s ústředními knihovnami resortů, s nimiž má společné oborové zájmy, z nichž nejdůležitější bylo zahájení účasti na tvorbě souborného katalogu ČR v projektu CASLIN.

2. Automatizace v STK v letech 1990-1997

Zahájení úsilí o komplexní automatizaci umožnilo zakoupení a instalace lokální sítě počítačů Novell Netware 15 se čtyřmi file servery s disky 380 MB a 52 pracovními stanicemi v r. 1989. V první etapě v r. 1990 šlo zejména o převedení specializovaných systémů pracujících v režimu offline na externích počítačích (Ústřední evidence překladů, výzkumných a cestovních zpráv) a provádění oprav v souborech dat o knižním fondu vzniklých retrospektivním ukládáním metodou OCR do režimu na vlastní počítačové síti.

V r. 1991 pokračovalo úsilí o postupnou automatizaci knihovnických a informačních činností s využitím aplikačního programového vybavení DASAT a databázového systému DataFlex. STK spolupracovala na dalším vývoji systému DASAT pro potřeby STK s výpočetním centrem Vysoké školy technické v Brně (doc. RNDr. Fendrych). Pro automatizaci dalších dílčích systémů použila systém DataFlex, se kterým byly vytvořeny a nadále provozovány databáze odebíraných časopisů, přírůstkový seznam včetně statistiky, některé agendy firemní literatury a administrativy. Tento rychlý postup automatizace ukázal v r. 1992, že další vývoj negativně ovlivňují některé skutečnosti, a to zejména nevyhovující architektura LAN PC, komplikující propojení STK s pražskou akademickou sítí, dále nedostatečná spolehlivost systému v důsledku kolísání napětí a poruch některých komponentů, nedostatek kvalifikovaných pracovníků (řešený i využitím pracovníků z náhradní vojenské služby) a rychlé naplňování diskových pamětí. Tato situace způsobila, že v r. 1992 nebyly uskutečněny dva základní kroky komplexní automatizace, tj. automatizace linky akvizice a zpracování fondů a vytvoření výpůjčního systému.

V r. 1993 se podařilo zajistit přebudování morálně i fyzicky zastaralé lokální počítačové sítě s protokolem Arcnet na síť s protokolem Ethernet v celém objektu STK. Tím bylo vytvořeno zázemí pro aplikaci automatizovaného knihovnického systému a současně pro integraci do sítě CESNET (Internet). Na základě těchto skutečností bylo rozhodnuto realizovat nákup integrovaného knihovnického programového produktu Aleph firmy Ex Libris, Izrael, a jako platforma pro provozování tohoto systému v STK byla vybrána stanice DEC 300 model 800. Dále byl zakoupen Novell Netware 4.01 pro 50 uživatelů na dva file servery. V provozu bylo celkem 29 databází, z toho 21 v systému DataFlex, sedm v systému DASAT a jedna databáze s vlastním systémem. Jedenáct databází bylo určeno k využití ve službách uživatelům, 18 databází bylo pro služební potřebu.

Systém Aleph byl instalován v polovině roku 1994 a současně zahájeno školení manažerů a obsluhy. Probíhaly práce na přípravě konverzí stávajících databází do nového systému. Do provozu byla uvedena automatizovaná linka akvizice a zpracování knih a seriálů s využitím systému DataFlex, který měl být využíván do doby přechodu na Aleph. Bylo realizováno připojení STK na CESNET/Internet (plná konektivita). Byla zahájena retrokonverze katalogu knih zařazených do fondu v l. 1978-1991 do strojem čitelné podoby.

Určitý předěl ve vývoji automatizace v STK znamenal rok 1995. Knihovna dospěla do vysokého stupně automatizace knihovnických zpracovatelských procesů a uživatelům začala poskytovat služby na základě online katalogu nejnovější části svých knižních fondů prostřednictvím internetu. Zavedla e-mailové služby do výpůjčního procesu, zřídila Gopher a WWW homepage s nabídkou informací a služeb. Byla zahájena retrokonverze generálního katalogu periodik naskenováním, přepisem a archivací více než 56 000 karet se záznamy o cca 12 000 titulech časopisů.

Po technické stránce proběhla v r. 1995 další etapa modernizace LAN STK, tj. rozšíření sítě, modernizace databázového serveru a doplnění nebo výměna částí dalších dalších zařízení a PC. Byly rozšířeny licence na Aleph (celkový počet 29 plných licencí a 15 OPAC) a zakoupena licence na Aleph OPAC WWW Unlimited. Pro uživatele bylo instalováno v hale služeb osm PC, na kterých byl od února 1996 zpřístupněn online katalog knih a v závěru roku 1996 i katalog vázaných časopisů, oba obsahující data od roku 1991. Vzdáleným uživatelům byl online katalog zpřístupněn v r. 1995 prostřednictvím internetu. Od 1. 1. 1996 byl zprovozněn automatizovaný výpůjční systém, který ve vazbě na online katalog umožnil uživatelům objednávku výpůjček online.

Nabídka elektronických služeb knihovny dostala pevnější rámec v podobě projektu INVIK (Integrovaná virtuální knihovna) představující koncepci prezentace, zpřístupňování a poskytování zdrojů a služeb STK prostřednictvím www. Projekt byl od března 1997 realizován ve svých základních částech (katalogy a výpůjční služby) a od října rozšířen o tzv. uživatelská konta, což znamená ustavení nové kategorie elektronického či virtuálního uživatele, jemuž jsou poskytovány služby, mimo jiné dodání kopií dokumentů prostřednictvím uživatelského konta. Projekt byl podpořen grantem Ministerstva kultury v rámci programu RISK (Rozvoj informační sítě veřejných knihoven).

Komplexní automatizace STK tak dospěla v roce 1997 do stadia využívání fondů a služeb přístupem do online katalogů (část fondu knih v rozsahu 120 000 záznamů a časopisů v rozashu 3 000 záznamů) z terminálů v prostorách STK a vzdálených uživatelů prostřednictvím INVIK STK s přímou návazností na automatizovaný výpůjční systém online objednávkou výpůjčky vybraného dokumentu. INVIK zavedl též službu dodání digitalizované kopie dokumentu z fondu STK a dalších knihoven včetně zahraničních dálkovým přenosem uživatelům přihlášeným prostřednictvím svého konta u STK k této službě. Rutinní záležitostí se stalo využívání výpočetní techniky v činnostech administrativního a správního charakteru.

3. Tvorba knižních a časopiseckých fondů

V této oblasti se v r. 1990 negativně promítla insolventnost organizace Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací změněné v r. 1990 na Národní informační středisko, podřízené po rozpadu Státní komise pro vědecko-technický rozvoj Ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj. Nedostatek finančních prostředků na provoz STK a především na nákup literatury způsobil nerovnoměrnost a pokles přírůstků knih, např. značné omezení nákupu skript. Velkým problémem bylo rovněž proplacení zálohy na předplatné zahraničních časopisů na rok 1991 (úspěšně vyřešený až přímou intervencí STK u ministryně Kořínkové).

V r. 1991 bylo nutné překonávat potíže spojené s růstem cen a s nedostatečnými finančními zdroji na nákup literatury s důsledky odnětí práva oborového povinného výtistku zákonem ČNR č. 106/1991 Sb. a výrazného zvýšení poštovného, které ovlivnilo mezinárodní výměnu publikací. Přesto díky nadacím, darům (zejména z nadace Volkswagen) a valorizaci rozpočtu ve 2. pololetí byl přírůstek uspokojující. Nákup domácí literatury byl negativně ovlivněn rozpadem knižního trhu a poklesem vydávání odborné literatury. Naopak velmi dobré výsledky vykazoval nákup literatury u zahraničních partnerů zprostředkovaný ČVUT na základě hospodářské smlouvy. Byly zrušeny neefektivní nebo jednostranné styky s partnery mezinárodní výměny tak, že jejich počet pokles na 263, což byla necelá polovina stavu z r. 1988.

Pro aplikaci změn vnějšího společensko-politického a ekonomického prostředí do činnosti STK byla zpracována nová koncepce tvorby základního (tj. knižního a časopiseckého) fondu a úspěšně projednána s představiteli knihoven vysokých škol technických a přírodovědných směrů.

Objednávce zahraničních periodik z devizové oblasti na rok 1992 předcházela koordinace deziderát s knihovnami ČVUT, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a ústředními vědeckými knihovnami se sídlem v Praze.

V r. 1992 stoupl celkový roční přírůstek oproti roku 1991 o cca 19 %. V důsledku zahájení systematičtější aktualizace fondů, tj. obsahové prověrky fondu knih a časopisů, vyřazování zbytečných duplicit a redukce firemní literatury, však došlo k absolutního poklesu stavu fondů o téměř 44 000 jednotek.

Pokles počtu odebíraných titulů časopisů byl způsoben především redukcí titulů vydávaných na území někdejších socialistických států. Počet titulů objednaných na rok 1993 naopak vzrostl o řadu nových titulů vydávaných ve vyspělých zemích, zejména z oblasti moderních technik a technologií. I v roce 1992 se negativně projevily i v akvizici neperiodické literatury nejasnosti rozpočtové situace tak, že v prvním pololetí bylo nutno nákup omezovat. Periodická literatura na r. 1993 byla poprvé objednána u zahraniční firmy Swets &mp; Zeitlinger, Frankfurt nad Mohanem. Potřeba stanovit pravidla akviziční politiky vedla ke zpracování materiálu „Profil knihovního fondu STK“ a k zahájení tvorby pravidel aktualizace fondu (obsahové prověrky a vyřazování).

V r. 1993 poklesla akvizice knih a časopisů oproti roku 1992 o 23 %, a to z důvodu nedostatku vydávání vhodných titulů knih a časopisů v ČR i v dalších postsocialistických zemích, dalšího poklesu akvizice cestou mezinárodní výměny a redukce objednávek periodik z Polska a Maďarska.

Nadále bylo nutné hledat optimální cesty nákupu zahraniční literatury, např. objednávkou evropských periodik u firmy Minerva Vídeň, která se ukázala pružnější než firmy Swets & Zeitlinger, u níž byly nadále objednávány americké tituly. Byl ukončen nákup zahraničních knih prostřednictvím ČVUT a zahájen nákup u domácích dodavatelů – dovozců. Do fondu byly zařazovány domácí publikace získané jako dary od Knihovny AV ČR, Městské knihovny, Národní knihovny a Knihovny Národního muzea, které svoje povinné výtisky neodpovídající jejich profilu knihovně předávaly.

Pokles přírůstků knižní a časopisecké literatury se podařilo zastavit v r. 1994. Přírůstek knih se oproti roku 1993 zvýšil o 22 %, počet tiulů časopisů o 5 %. Akvizice se zkvalitnila a nabyla na systematičnosti v důsledku zavedení automatizace některých operací, projevil se i vliv precizně stanoveného tematického profilu fondů a vliv určité stabilizace dodavatelských firem, zejména zahraniční literatury.

Na českém knižním trhu nadále přetrvával nedostatek odborné technické literatury, nejvíce byla zastoupena literatura počítačová, která byla do fondu doplňována. V přírůstcích se zvýšil podíl skript a dalších vysokoškolských publikací, protože vysoké školy mírně zvýšili svoji vydavatelskou činnost ve srovnání s roky 1991-1993.

V roce 1995 došlo opět k poklesu přírůstku základního fondu, a to o 21 % oproti roku 1994, přičemž náklady na pořízení tohoto přírůstku značně vzrostly. Průměrná cena jedná knihovní jednotky knih vzrostla o 27 % ze 441 Kč v r. 1994 na 560 Kč v r. 1995 a průměrná cena jednoho titulu nakupovaného periodika o 8,5 % z 10 718 Kč na 11 635 Kč.

Z české knižní literatury bylo možné nadále doplňovat literaturu z oboru výpočetní techniky a elektroniky, přetrvával nedostatek literatury z klasických technických oborů. Časopisecká literatura získávaná do fondu pokrývala v relativní úplnosti tematický profil STK.

V r. 1996 se podařilo snížit velký pokles přírůstku z r. 1995 o 21 % na pokles o 3,9 % v r. 1996, ovšem celkové náklady na pořízení přírůstku opět vzrostly o 4,1 %. Pokles přírůstku knih byl způsobem zejména zánikem darů od knihoven, které měly v předchozích letech právo povinného výtisku.

Knihovna zaznamenala pozoruhodný nárůst elektronických forem nosičů informací, což vedlo k nutnosti vyjasnit koncepci získávání a využívání elektronických informačních zdrojů v návaznosti na tematický profil základního fondu. Tematický profil byl aktualizován s platností od r. 1997 a koncepce byla zpracována v 1. verzi.

Negativní dopad na tvorbu základního fondu měla rozpočtová opatření z r. 1997, která vedla ke zpracování úsporného programu omezujícího poněkud platnost aktualizované verze tematického profilu zpracovaného v r. 1996 s platností od r. 1997. Akvizice musela nakupovat méně titulů zahraničních knih a méně exemplářů české literatury a skript. Přírůstek knih činil v r. 1997 77 % přírůstku z roku 1996. V časopisecké literatuře se úsporná opatření promítla do objednávky na rok 1998, která byla zpracována na základě rozboru využívanost jednotlivých titulů a jejich cen. Počet časopisů objednaných na rok 1998 pokles na 67 % stavu z roku 1997, bylo objednáno 1 378 titulů.

4. Služby uživatelům

STK poskytovala svým uživatelům v letech 1990-1997 stejně jako v letech předchozích výpůjční služby absenční, prezenční a meziknihovní jak ze základního fondu, tak z dílčích specializovaných fondů, především z fondu firemní literatury v rozsahu uvedeném v kapitolách Statistické ukazatele a specializované fondy. Fondy zpřístupňovala též reprografickými službami v prezenčním i poštovním styku s uživateli. Literaturu nedostupnou v ČR zprostředkovávala mezinárodní meziknihovní výpůjční a reprografickou službou.

Informace o svých fondech poskytovala uživatelům tvorbou soustavy jmenných a věcných katalogů (MDT a předmětová hesla), pro bibliografické a rešeršní služby vytvářela rozsáhlý ústřední dokumentační fond, čtenářům byly k dispozici dvě studovny.

Úsilí o racionalizaci chodu knihovny a poskytovaných služeb vedlo k zavádění automatizace (viz kapitola Automatizace). V oblasti informačních služeb uživatelům byla prvním podstatnějším krokem instalace terminálu počítače Siemens v r. 1983 napojeného na databázové centrum Ústřední technická základna (ÚTZ), která byla stejně jako STK součástí ÚVTEI (ukončeno v r. 1993 pro absenci objednávek rešerší i rozpad ÚTZ po zániku ÚVTEI).

Po instalaci lokální počítačové sítě v r. 1989 se STK dokázala v krátkém období let 1990-1996 změnit z klasické knihovny rozsahem svým fondů a služeb jedné z největších a nejvýznamnějších v republice na moderní informační instituci, kde je poskytování různých druhů elektronických informačních služeb v komplexní návaznosti naprostou samozřejmostí.

V souvislosti s měnícími se ekonomickými podmínkami v poskytování placených rešeršních služeb jak na straně poskytovatele služeb, tj. STK a ÚTZ, tak na straně organizací využívajících tyto služby (od redukce financí až po rušení útvarů vědeckých a technických informací) se STK rozhodla v r. 1991 vytvořit referenční středisko, jehož posláním bylo poskytovat uživatelům maximum bibliografických a referečních informací, a to jak o fondech STK tvorbou a zpřístupňováním vlastních bází dat, tak zpřístupněním externích bází dat nakupovaných nebo jinak získávaných (v první etapě byly zakoupeny databáze SCI a ISSN Compact a počítalo se s nákupem dalších podle finančních možností).

Referenční středisko bylo umístěno v tzv. malé studovně, využívané do r. 1972 jako čítárna časopisů a poté jako studovna referátové, později též firemní literatury. V souvislosti s tím byla provedena změna přístupu uživatelů do tohoto prostoru, a to uzavřením vchodu z chodby u výtahu a otevřením dříve nepoužívaného vchodu z haly katalogů.

V r. 1992 byly zakoupeny a zpřístupněny další báze dat na CD-ROM, a to Wer Liefert was a Registr organizací ČSFR, v r. 1993 databáze Compendex Plus, Computer Select, INSPEC a JURIX, v r. 1994 Analytical Abstracts, F&S Index Plus Text (Predicast), SIGLE a Siemens Semiconductor Group. V souvislosti s tím byla od r. 1994 ukončena tvorba lístkového ústředního dokumentačního fondu, který byl později fyzicky likvidován.

V r. 1995 bylo zahájeno postupné prověřování možností využití domácích a zahraničních bází dat na internetu, především možnosti tematického přístupu a prohledávání online katalogů knihoven (OPAC) a velkých polytematických informačních zdrojů. Nalezené zdroje (vybírány byly zdroje volně dostupné, tedy bezplatné) tematicky roztříděné zatím do 19 oblastí se staly základem jedné z www stránek STK. Zde byly dány k dispozici uživatelům, kteří se tak mohou z domovské stránky STK pohodlně dostat do tematicky odpovídajícího prostoru internetu a dále se již pohybovat podle pokynů příslušné databáze a svých potřeb.

Významnou složkou služeb uživatelům byly studovny, v l. 1935-1997 dvě (původně nazývané velká a malá), od 1. října 1997 třetí, nazvaná počítačová. Všeobecná (velká) studovna měla 111 studijních míst, umožňovala zpřístupnit až 3 000 titulů tuzemských a zahraničních časopisů posledních dvou ročníků, byla vybavena příruční knihovnou, dvěma počítači pro práci s elektronickými informačními zdroji a databázemi vystavenými v síti STK a samoobslužným kopírovacím zařízením.

Studovna referátové a firemní literatury měla 36 míst, zpřístupňovala aktuální, nejvýše tři roky starý fond firemní literatury, cca 800 titulů firemních adresářů a katalogů, z nich cca 300 z oblasti elektroniky, výpočetní techniky a regulace, 120 titulů převážně zahraničních firemních časopisů, referátové časopisy a více než 31 000 československých a českých technických norem. Byla vybavena dvěma počítačovými stanicemi pro zpřístupňování bází dat na CD-ROM.

Počítačová studovna otevřená po náročné úpravě památkově chráněného prostoru tzv. mostu v prvním patře navazujícího na halu katalogů a půjčovnu byla vybavena třinácti uživatelskými počítačovými stanicemi s CD-ROM a disketovými mechanikami a laserovou tiskárnou. Brzy si získala velký počet uživatelů a čas u počítače bylo nutné si předem objednávat. Přes tento velký zájem byla pro zneužívání nevhodnými osobami k 31. 3. 2007 uzavřena a její služby přeneseny ve zmenšeném rozsahu na počítače umístěné v hale katalogů.

5. Specializované fondy a systémy

Po roce 1990 pokračovalo v STK provozování automatizovaných systémů Ústřední evidence předkladů (ÚEP), Ústřední evidence výzkumných zpráv a obhájených disertací (ÚEVZOD) a Ústřední evidence zahraničních cest (ÚEZC), a to tvorbou bází dat a zpracováním jednorázových a průběžných rešerší (profilů) podle zadání uživatelů. Část rešerší byla zpracovávána online přístupem do systému GOLEM provozovaného na počítači Siemens v databázovém centru ÚTZ-ÚVTEI. Tvorba bází dat ÚEP a ÚEVZOD byla ukončena v r. 1995, ÚEZC zanikla již v r. 1991. Dlouholetá účast v STK na mezinárodních informačních systémech zemí RVHP, jejichž centrem (hlavním orgánem) bylo Mezinárodní centrum vědecko-technických informací (MCVTI) se sídlem v Moskvě, prakticky zanikla v r. 1991. Byly to systémy pro výzkumné zprávy (MSIS-NIR), překlady (INTERINFORMPEREVOD), firemní literaturu (MSIS-PK) a seriály (MARSI). Z účasti na mezinárodních systémech zahájené před r. 1990 zůstala a naopak zaznamenala značné oživení a aktivitu funkce STK jako čs. národního střediska v Mezinárodním systému pro seriály (ISDS, International System for Data on Serials, dnes Síť ISSN, ISSN Network). Po rozpadu federace byl v r. 1993 podepsán „working agreement“ mezi STK jako mateřskou institucí Českého národního centra ISDS a Mezinárodním centrem ISDS se sídlem v Paříži, tvořící formální formální rámec české účasti v ISDS.

V r. 1992 přijala STK nabídku EAGLE (European Association for Grey Literature Exploitation) na spolupráci v jejím systému SIGLE. Po zvážení relativně omezených možností účasti STK na tomto systému byla zpracována koncepce báze dat souborného katalogu výzkumných zpráv a disertací, která vycházel z provozované ÚEVZOD. V r. 1994 se STK ujala přípravy vybudování kooperačního systému evidence a zpřístupňování šedé literatury jako předpokladu pro vstup do EAGLE. Řádným členem EAGLE se STK stala 10. 5. 1995. Spolu s knihovnou Akademie věd ČR se stala garantem české účasti v SIGLE. Pro tento účel zorganizovala a zajistila nutné předpoklady v podobě kooperačního systému šedé literatury za účasti 22 vysokých škol jakožto důležitých producentů tohoto typu dokumentů. V l. 1996 a 1997 probíhala různá jednání, avšak k podstatnému pokroku v realizaci účasti ČR v SIGLE nedošlo.

Nejrozsáhlejším specializovaným fondem a informačním systémem byl fond firemní literatury (FL). Úkol získávání zahraniční firemní literatury a její zpřístupňování uživatelům před rokem 1990 především z řad podniků znárodněného průmyslu převzala STK k 1. 1. 1954 od čs. Ústavu pro technickou a hospodářskou dokumentaci (ČSÚTHD), předtím Technické dokumentační středisko (TDS), od 1. 1. 1954 Ústav pro technické a ekonomické informace (ÚTEIN) při reorganizaci těchto institucí k 1. 1. 1954.

V letech 1990-1997 měl fond FL tento rozsah v počtu jednotek:

19901991199219931994199519961997
504 418 483 493 401 388 205 175 200 373 198 170 193 361 180 953

Klesající stav byl dán jednak cílenou redukcí fondu vyřazováním starších neaktuálních publikací, jednak klesajícím zájmem uživatelů z řad průmyslových podniků a výzkumných ústavů, kterým se otevřela možnost přímých styků se zahraničím před r. 1990 značně omezená.

Fond FL byl zpřístupňován jednak individuálními výpůjčkami prezenčními i absenčními ve studovně referátové a firemní literatury, jednak službou tzv. tematických řad, což bylo pravidelné zasílání tematicky profilovaných souborů nově získané FL podle zadání přihlášených uživatelů, a dále též zpracování rešerší na jednorázové požadavky. Statistické ukazatele využití fondu FL:

19901991199219931994199519961997
Počet výpůjček celkem 413 361 408 242 345 043 395 335 409 454 401 289 400 194 311 525
Z toho v tematických řadách 109 043 80 214 78 510 55 762 22 689 21 276 17 449 9 361
Počet návštěv studoven 1 089 2 682 2 127 2 064 3 998 4 299 3 527 3 292

Z dalších specializovaných systémů jsou důležité báze dat periodik odebíraných patnácti vysokoškolskými knihovnami a souborný katalog zahraniční periodik v knihovnách českých vysokých škol technického směru (viz též kap. Úvod).

6. Prostory knihovny

Skladovací prostory pro fond STK ve východním křídle Klementina, adaptovaném ve 30. letech 20. stol. pro tehdejší Knihovnu vysokých škol technických (knihovna zde sídlila od 1. 5. 1935) včetně rozšíření o další sklad v přízemí tohoto křídla Klementina v r. 1965 byly na začátku 70. let 20. stol. již zcela naplněny. Situaci vyřešila výstavba depozitních skladů v Praze 4 – Písnic a ve Lhotě u Dolních Břežan v l. 1974-1981 na dobu dalších deseti let [4].

Začátkem 90. let bylo proto nutné opět řešit získání dalších prostorů pro fondy STK. Ke dni 30. 11. 1992 byla zahájena výstavba další, tj. třetí haly na pozemku ve Lhotě u Dolních Břežan zakoupeném již při výstavbě prvních dvou hal v r. 1981. Zakoupený pozemek o rozloze 1 ha umožňoval výstavbu dalších dvou hal, avšak při delimitaci STK z ÚVTEI, resp. jeho nástupnické organizace NIS, od 1. 2. 1991, si NIS obhájilo nárok na část tohoto pozemku na úkor STK.

Výstavba třetí haly byla dokončena 13. 10. 1993, kolaudační rozhodnutí bylo vydáno 2. 11. 1993. Kapacita haly je 218 000 svazků, hala je dvoupodlažní a je vybavena reprografickým zařízením. V r. 1997 bylo do této haly mimo jiné přemístěno též 22 000 svazků historického fondu knih STK.

Současně knihovna zajistila opravy a rekonstrukce dříve postavených objektů v Písnici a ve Lhotě. Rekonstrukce areálu Písnice byla dokončena v r. 1994, rekonstrukce hal Lhota I a Lhota II v r. 1995.

Hlavní úsilí knihovny o řešení prostorové situace bylo od 60. let 20. stol. orientováno na prosazení výstavby nové budovy, která by činnost knihovny uspokojivě zabezpečila na dalších 50-100 let. V první etapě škl o tzv. Budovu technických knihoven a informací (BTKI) společnou pro STK a knihovnu patentové literatury Úřadu pro vynálezy a objevy na pozemku u předmostí Nuselského mostu, kde byl však postaven Palác kultury (Kongresové centrum). Nový pozemek pro BTKI byl získán v Praze 8 – Karlíně na Rohanském ostrově a název zamýšlené budovy změněn v 70. letech na Centrum vědeckých informací (CVI). V STK byla zpracována řada stavebních programů a dalších přípravných materiálů, projektové práce však nepřekročily stadium předprojektové přípravy a urbanistických studií, zpracovávaných týmem arch. Karla Pragera, po roce 1990 arch. Šourka. Příslib Státní plánovací komise z r. 1984 zařadit částku 120 mil. Kč na projektové práce pro CVI do směrnic pro 8. pětiletku se stal po listopadu 1989 bezpředmětným. Účast STK na přípravě výstavby CVI pokračovala ještě v l. 1990-1992, začalo se však současně uvažovat o alternativě výstavby budovy pouze pro STK v Praze 6 – Dejvicích v areálu vysokých škol.

Základním materiálem v oblasti přípravy výstavby nové budovy pro STK byl „Návrh na výstavbu nové budovy Státní technické knihovny“, který byl projednán na schůzi vlády ČR dne 20. 5. 1992 a na jehož základě bylo vydáno usnesení vlády ČR č. 369/92, kterým vláda souhlasí se záměrem výstavby a ukládá mj. vyjasnit podmínky převodu pozemků a zpracovat návrhy na čerpání finančních prostředků. S ohledem na současnou situaci státního rozpočtu a rozpad federace požádalo vedení MŠMT ČR o odložení dalšího jednání ve vládě na 2. pololetí roku 1993.

V r. 1993 se Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV), který byl investorem stavby, rozhodl odstoupit od záměru výstavby společné budovy s STK. Současně byla s Obvodním úřadem Prahy 8 vyjasněna situace platnosti územního rozhodnutí o určení pozemku na Rohanském ostrově pro výstavbu budovy CVI. ÚPV jako správce pozemku slíbil provést jeho bezúplatný převod ve prospěch STK.

V r. 1995 bylo v STK přehodnoceno umístění uvažované nové budovy orientací na výstavbu areálu vysokých škol v Praze 6 – Dejvicích. Tato možnost se objevila díky porozumění rektora Vysoké školy chemicko-technologické, která měla právo hospodaření k příslušným pozemkům.

V r. 1996 zpracovala STK svou představu o dalším vývoji STK v materiálu „Rámcové funkce Národní technické knihovny“ (NTK), který se po projednání a schválení gremiální poradou náměstka MŠMT stal podkladem pro jednání pracovní skupiny pro výstavbu NTK. Ustavení této skupiny bylo výsledkem dohody mezi náměstkem MŠMT, rektory ČVUT a VŠCHT a ředitelkou STK o zásadách výstavby nové budovy STK v areálu vysokých škol technických v Praze 6 – Dejvicích, které byly potvrzeny i předsednictvem Rady vysokých škol. Jednání pokračovala i v l. 1996 a 1997.

7. Hlavní statistické údaje o základním fondu

Ukazatel1990199319951997
Přírůstek primárních fondů 43 145 29 557 26 637 15 544
z toho: sv. knižní a časopisecké literatury 11 972 13 910 12 437 9 777
jednotek na mikrograf. médiích 27 513 12 220 12 362 4 732
ostatní 3 260 3 427 1 838 1 035
Stav základního fondu na konci roku 1 329 340 1 324 651 1 373 050 1 409 609
Počet odebíraných titulů časopisů 5 605 2 229 2 449 2 162
z toho duplikátů 1 219 - - -
Počet záznamů v sekundárních fondech 5 348 054 3 942 941 4 131 736 4 218 434
z toho: katalogy základního fondu 3 263 891 3 942 941 4 131 736 4 218 434
dokumentační kartotéky 1 972 325 - - -
ostatní 111 838 - - -
Celkový počet výpůjček ze základního fondu 697 385 643 006 709 116 583 472
Počet vyřízených objednávek na reprodukce 12 535 33 823 33 703 28 187
Počet výpůjček a repro-kopií ze zahranič. knih. 2 366 1 528 1 404 2 214
Počet návštěvníků 108 745 118 630 105 250 94 205 fyz., 25 490 virt.
Počet využívaných databází včetně CD-ROM - 38 57 53
Počet záznamů v databázích LAN mimo CD-ROM a hospod. agendy 142 397 439 584 589 771
Počet záznamů v databázích STK na internetu - - 89 727 128 507
Počet pracovníků 168 154 152

8. Závěr

Údaje o skutečnostech a datech uvedených v této práci byly převzty ze zpráv o činnosti Státní technické knihovny za léta 1990 až 1997, vydaných jako interní materiály v l. 1991-1998 a publikovaných též na Internetu (www.stk.cz). Úvodní části těchto zpráv, hodnoticí fundovaně a se širokým rozhledem působení STK v jednotlivých obdobích, jsou za léta 1990-1995 s největší pravděpodobností prací ředitelky STK PhDr. Miloslavy Rupešové (ředitelkou byla od r. 1990 do 31. 8. 1996, jejím zástupcem v období od 1. 9. 1996 do 31. 8. 1997 byl PhDr. Jan Bayer, CSc.).

Ve Zprávě za rok 1995 je hodnoceno období 1. pol. 90. let 20. stol. v STK takto:

Knihovna dospěla do vysokého stupně automatizace základních zpracovatelských knihovnických procesů a svým uživatelům začala poskytovat zajímavější služby na základě zpřístupnění on-line katalogu nejnovějších částí svých knižních sbírek prostřednictvím Internetu. Zavedla tzv. e-mailové služby do výpůjčního procesu, výrazně zkrátila interval mezi podáním žádanky a výdejem publikace ze skladu, zřídila Gopher a www homepage s nabídkou souboru informací a služeb a nastartovala další změny pro realizaci v následujícím období.

Na druhé straně se STK musela vyrovnat s řadou faktorů, které vyplynuly ze změn jak v systémovém okolí knihovny, tak z nutnosti vyrovnat se s obecnými tendencemi a jevy ve sféře knihovnických a informačních služeb (např. publikační exploze, soustavný růst cen publikací, především tradičních forem, prudký rozvoj informačních technologií a informační infrastruktury) vedoucími v celosvětovém měřítku k zásadnímu přehodnocení pojetí knihoven: od shromažďování a zpřístupňování knihovních sbírek k vyhledávání a zpřístupňování informací. Tyto obecné problémy, společné pro knihovny, byly v případě STK řešeny v kontextech specifických pro postavení knihovny začleněné do resortu školství, avšak i úkoly knihovny veřejně přístupné s mimoresortními přesahy a nadresortními funkcemi. Potíže a otázky z toho vyplývající byly násobeny nevyhovujícím umístěním knihovny v prostorách východního křídla Klementina adaptovaného pro ni ve 30. letech 20. stol. [5].

Tento problém STK řešený neúspěšně téměř 50 let se podařilo dokončit současnému řediteli STK ing. Martinu Svobodovi (ředitelem od 1. 9. 1997) výstavbou nové budovy v areálu vysokých škol technických v Praze 6 – Dejvicích, jejíž provoz bude zahájen v r. 2009.

Poznámky
  1. SOŠKOVÁ, Eva. Státní technická knihovna – vznik a vývoj v letech 1718-1945. Národní knihovna : knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 2, s. 61-74. Dostupné také na World Wide Web: <http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0402/0402061.html> nebo <http://knihovna.nkp.cz/pdf/0402/0402061.pdf>.
  2. SOŠKOVÁ, Eva. Státní technická knihovna v letech 1945-1990. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 2 [cit. 2008-06-15]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4538>. URN-NBN:cz-ik4538. ISSN 1212-5075.
  3. Od svého vzniku v r. 1831 v Polytechnickém ústavu království českého na základě sbírky knih vytvářené počínaje rokem 1718 v tzv. Stavovské inženýrské škole, od r. 1806 v nově založeném Českém stavovském technickém učilišti, byla až do r. 1945 knihovnou sice administrativně samostatnou, ale odborně plně podléhající vedení škol, při nichž byla zřízena a kterým poskytovala služby. Po roce 1945 do 28. 2. 1960 byla samostatnou organizací v resortu ministerstva školství, od 1. 3. 1960 do 31. 3. 1966 v resortu Státního výboru, později plánovací komise, pro vědecko-technický rozvoj. V období 1. 4. 1966 až 31. 1. 1991 byla jednou z organizačních složek Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací v témže resortu, změněného v r. 1990 na Národní informační středisko v resortu ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj.
  4. Výstavba depozitních skladů je popsána v článku uvedeném v bodě 2.
  5. Adaptace východního křídla Klementina pro tehdejší Knihovnu vysokých škol technických je popsána v článku uvedeném v bodě 1.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SOŠKOVÁ, Eva. Státní technická knihovna v letech 1990-1997. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 7 [cit. 2019-11-15]. urn:nbn:cz:ik-12989. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12989

automaticky generované reklamy
registration login password