Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Společnost orientovaná na znalosti a digitální ekonomiku

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Společnost orientovaná na znalosti a digitální ekonomiku

0 comments
Autoři: 

Od nového roku, století a tisíciletí přichází elektronický časopis Ikaros se záměrem věnovat se tematice blízké informační společnosti, a to problémům spojeným s předponou E- jako E-Business, E-Commerce, E-Marketing, Internet marketing apod. či tématům souvisejícím s ekonomickým světem a zároveň s informační tematikou.

Byl jsem požádán, abych se ujal jakéhosi mírného a externího redigování rubriky, která by se některými problémy pozvolna začala zabývat. Bylo by bláhové se domnívat, že člověk bude stačit na tuto problematiku sám. Pokusíme se však vyhledávat a nalézat témata teoretická i praktická, dále autory, kteří by byli ochotni se podělit o témata, zkušenost a znalost. Problematika společnosti "řízené na znalostech" souvisí nejen s "novou" ekonomikou, ale rovněž s problematikou informační vědy, potažmo aplikačně s problematikou informačních služeb a systémů, které se jí budou přizpůsobovat.

Internet/intranet/extranet technologie přinesly mnoho změn nejen do lidské komunikace, ale i do současné ekonomiky. Je možno nalézt celou řadu trendů na Internetu, několik z nich lze vidět takto:

1. orientace na koncového uživatele (end-user)
2. obsahová správa (administrace) Internetu (content management)
3. aplikace e-commerce (elektronický obchod)
4. zárodek a vize globálního informačního systému světa
5. Internet jako předstupeň nových forem vzdělávání a vzdělání na bázi dialogové komunikace

Vzhledem k tomu, že pojem digitální ekonomika se začíná zabydlovat i v ČR, rozhodně z hlediska používání coby termínu (nemyslím z hlediska dramatických změn), proto následující menší vstup do problematiky.


Přemýšlením o trendech směřování k informační společnosti, není možné opomenout publikace z roku 1970, 1980 a 1990 světového futurologa Alvina Tofflera. Je možné symbolicky začít výčtem jeho "trilogie", která se tematicky i dekádou vydání stupňuje:

  • 1970: Future Shock (Šok z budoucnosti)
  • 1980: The Third Wave (Třetí vlna)
  • 1990: Powershift (Přeměna moci)

Monografie Powershift nese podtitul Vědomosti, bohatství a násilí na prahu 21. století. A. Toffer je přesvědčen, že druhá polovina 20. století je naplněna změnou, za níž se skrývá řídící síla: znalosti, vědomosti.

Ze tří druhů "moci" (moci síly, moci bohatství, moci vědění) to má být ta poslední, která převáží. Publikace Powershift je uváděna třemi motty:

  • "moc vychází z dělové hlavně"
  • "peníze hovoří"
  • slovy Francise Bacona "knowledge is power", "vědění (znalost) je moc (síla)"

Shledávám celkem symbolické vstoupit do problematiky éry řízení znalostí (knowledge managementu) díly A. Tofflera, prestižního futurologa 2. poloviny 20. století. A. Toffler pochopitelně není jediný významný autor vizí, ale vždy téměř desetileté odstupy jeho hlavních knih jsou příznačné pro dění ve světě. Je možno provést doplnění Naisbittovými představami z jeho publikace Megatrends 2000, že svět - Země se stává "elektronickou virtuální vesnicí", pokud hledáme spojení s dnešním síťovým světem.

Bylo by však nepříjemné pro lidstvo, kdyby se však nerespektovaly spolu s dynamickým vývojem zejména technologickým a ekonomickým také principy jiné - možná podstatnější pro život - a situace se tím nestala nikdy tak dramatickou, jak si ji představoval 25-30 let před Tofflerem jiný autor - romanopisec George Orwell v jeho pověstném díle 1984. V éře síťového věku a maximálně rozvinutých technologických prostředků by jistě nebylo nemožné realizovat myšlenky typu "velký bratr tě sleduje", jak se jeho románovou představou hrůzně nese, a to k naprosté "dokonalosti". Je důležitá existence jiných nástrojů - pojistek, které lidstvo nesmí přehlédnout, neboť poučně lze vnímat slova filozofa, estetika a sociologa americko-španělského původu George Santayany, "že nestarajíce se o věci minulé, jsme nuceni je prožít znovu".

Historický náhled - od industriální společnosti k informační (3. vlna)

Co se děje ve vyspělých průmyslových společnostech a čím je tento posun charakterizován? Práce mnohých sociologů a ekonomů v 50. letech začaly zaznamenávat určitý pohyb ve společnosti směrem od materiální výroby. Nebylo jasné, co se přesně odehrává a co je podstatou problému, proto byla společnost nazývána postindustriální. Ekonomové se domnívali, že jde o začínající převahu terciálního sektoru - sektoru služeb.

Statistiky, byť nedokonalé, začaly upřesňovat charakteristiku této změny a prosazovaly její informační základ. Z roku na rok narůstal počet lidí, kteří produkovali, zpracovávali a distribuovali informace a neustále se zvyšoval podíl této činnosti na tvorbě domácího produktu.

Již na počátku 80. let vázal nově vznikající informační sektor v USA 45,8 % pracovní síly a v dalších zemích se tato hodnota pohybovala mezi 30 až 40 %. V těchto zemích začíná restrukturalizace společnosti. Není čas na reagování, je nutné anticipovat budoucnost. Nový typ společnosti (názvy např. elektronická společnost, digitální, často spojený s pojmy "trvale udržitelný rozvoj", ekologická společnost) přestává být intelektuální abstrakcí a je realitou, které se začíná věnovat celá řada vědních oborů ([6], s. 98-101).

Pojmenování informační společnost má své opodstatnění díky nebývalým změnám, které nastaly v informačních technologiích a komunikačních prostředcích. Z hlediska stádií technologického rozvoje jsou právě tyto technologie ve třetím stádiu vývoje, tj. jejich zásluhou se mění způsob života jednotlivce a společnosti.

Nicholas Negroponte, mimo jiné ředitel mediální laboratoře slavné MIT, prohlásil při jedné příležitosti výstižně (cit. dle [12], s. 25): "Nehmotné, bezbarvé a bezrozměrné bity, tyto jedničky a nuly, putující rychlostí světla, představují DNA společnosti online spojených lidí".

Nové technologie a technické prostředky nemají jen vliv na zesílení lidské kapacity, ale přetvářejí i informační obsah a celé vnímání lidské společnosti. Společnost na informačních základech potřebuje především relevantní informace.

Informační společnost a éra řízení znalostí

K problematice informační společnosti (information society) a řízení znalostí (knowledge management) můžeme přistoupit z mnoha náhledů a teorií, dokonce teorií různých oborů, které se nemusí notně sbíhat ve svých předmětech a směrech zkoumání.

Pojmu "knowledge management" je také relativně blízko "nedávno" užívaný pojem "information management".

Dnes však bezesporu "moderní" (v důsledku však aktuální) hovořit o transformaci dat do informací a informací do znalostí ("data into information, information into knowledge" - "data - informace - znalosti"), byť jde o "starou" známou pravdu. Dnes si ji ale více pod tíhou "informačního smogu" více uvědomujeme.

Problematikou "řízení znalostí" se zabývá celá řada autorů. Osobně mi nejbližší považuji práce T. H. Davenporta s publikacemi jako Managing Information Strategically z roku 1987, Knowledge Working z roku 1998 nebo Information Ecology. Mastering the Information and Knowledge Environment z roku 1997).

Navíc tyto práce vnímám s úzkou vazbou na obor informační a knihovní věda (neboť v tomto "dobrodružném" oboru působím). T. H. Davenport jej neopomíjí, což je dáno zřejmě prestiží a úrovní amerických informačních institucí a knihoven, které mají jiné - respektovanější - místo ve společnosti, než tomu je například u nás.

Autoři publikací a přednášek o problematice knowledge managementu přicházejí s několika pojetími definic a vysvětleními hledisek výkladu pojmů "information management" a "knowledge management". Srovnání definic je sice zajímavé a zaslouží jistě větší prostor, ale není nutné se tím zabývat v tuto chvíli.

V každém případě je třeba zdůraznit, že oblast řízení znalostí není technologickou záležitostí, jak je mnohdy zužováno manažery zabývající se jen pohledem informačních technologií (IT managers), ale oblast je ovlivňována složitými vztahy mezi zejména ("novou") ekonomikou, technologií a lidským faktorem (lidským zdrojem).

Velmi dobře toto téma v širokých souvislostech zpracovává D. Tapscott ([9], [10]). Případně řadu doplnění a souvislostí lze vysledovat v pracích dalších autorů, jako jsou F. Cairncross ([2]), J. Y. Wind ([13]), P. Levinson ([5]).

S pojmem "společnost znalostí" se setkáme nejen v pracích A. Tofflera nebo již zmíněných a citovaných prací T. H. Davenporta ([3]), ale i "klasika" řízení P. F. Druckera (například jeho práce Managing in Turbulent Times), T. J. Oeterse (Thriving on Chaos), H. A. Raymonda (Management in the Third Wave), J. Harringtona (Organizational Structure and Information Technology) a řady dalších.

Digitální ekonomika a její témata

D. Tapscott ([10], s. 43-72) definuje 12 témat, které jsou ve střetu dvou ekonomik - staré a nové. "Novou" ekonomiku pak lze chápat jako "digitální ekonomiku". Ekonomikou nového věku síťové inteligence je digitální ekonomika. Tématy setkání ekonomik (či střetu?) jsou:
1. Kvalifikace
2. Digitalizace
3. Virtualizace
4. Molekularizace
5. Integrace a síťová orientace
6. Zánik mezičlánků
7. Konvergence
8. Inovace
9. Role zákazníka
10. Bezprostřednost
11. Globalizace
12. Nerovnost

Klíčem k úspěchu je dnes schopnost inovovat a neustále zdokonalovat, pružně podnikat a vzdělávat. Klasické byrokratické hierarchie je nutno změnit a již se o tom nepochybuje. Pro nové organizace nového typu existuje několik pojmenování. Peter Drucker ji nazývá "síťová organizace", Peter Senge vytvořil pojem "učící se organizace", jiní jako Davidow přichází například s názvem "virtuální podnik", Tom Peters "bláznivá organizace", James Brian Quinn "inteligentní podnik" ([9], [10]).

Úspěšnost a schopnost obstát v konkurenci (která navíc může přijít odkudkoliv díky digitalizovanému a síťovému podnikatelskému prostředí) záleží především na dobrém managementu organizací (podnikatelských subjektů).

J. B. Harreld ([4], s. 60-76) přisuzuje 3 důležité role managementu v nové ekonomice:

  • řídit informační toky
  • řídit inovace a tvorbu intelektuálního vlastnictví
  • řídit neustálé procesy učení

K tomu bude využita celá řada technologických nástrojů a metod, a to především:

  • vytěžování médií (media mining)
  • zdroje, "studnice" znalostí (knowledge repositories)
  • nástroje spolupráce a součinnosti (collaborative tools)

Příklad:

IBM pracuje ve Francii s jednou firmou zabývající se měřením a zkoumáním veřejného mínění v oblasti automobilů na elektrický pohon a vizí dopravy budoucnosti. Firma analyzuje tisíce zpráv většího i menšího charakteru ze síťového prostředí a aplikuje technologie "text miningu" na třídění témat, vytipování nosných témat a trendů v názorech.

Závěr

Je celkem zřejmé, jak informační věda spolu s jinými vědami zkoumajícími fenomén "informace" má úzký vztah k novému pojmu digitální ekonomika a jejím zmíněným tématům. To ovlivní nejen ekonomiku, ale prakticky i informační profesionály a informační instituce. Informační věda se nevyhne zkoumání či přinejmenším sledování "digitální ekonomiky", a to v teorii i praxi. Témata digitální ekonomiky tu jsou a je nutno je respektovat, byť je na ně pohlíženo i s určitou nedůvěrou.

Použité zdroje:
1. BROADBENT, M. The phenomenon of knowledge management. What does it mean to the information profession? Information Outlook. 1998, no. 5, s. 23-25.

2. CAIRNCROSS, F. Konec vzdáleností : jak komunikační revoluce změní naše životy. Brno : Computer Press, 1999. xviii, 291 s.

3. DAVENPORT, T. H. Information ecology : mastering the information and knowledge environment. New York : Oxford Univ. Press, 1997. x, 255 s.

4. HARRELD, J. B. Building smarter, faster organizations. In Blueprint to the digital economy. Creating wealth in the era of e-business. New York : McGraw Hill, 1998, s. 60-76.

5. LEVINSON, P. The Soft Edge: A natural history and future of the information revolution. London : Roultledge, 1997. xviii, 257 s.

6. MĚKUTOVÁ, H. Informační společnost - abstrakce nebo realita? Čs. Informatika. 1990, roč. 32, č. 4, s. 98-101.

7. PAPÍK, R. Využití nových médií v marketingu. In Marketing: jeho moderní a efektivní využití. Sborník z konference Institute for International Research konané ve dnech 26.-27.5. 1997 V Praze. Wien : I.I.R., 1997, s. 21-43.

8. PAPÍK, R.; MICHALÍK, P.; MICHALÍK, P.; NOVÁČEK, L. Internet - ekonomické, marketingové a finanční aplikace : strategie vyhledávání a prezentace. Praha : EKOPRESS, 1998. 220 s.

9. TAPSCOTT, D.; LOWY, A.; TICOLL, D. Blueprint to the digital economy : creating wealth in the era of e-business. New York : McGraw Hill, 1998. xxi, 410 s.

10. TAPSCOTT, D. Digitální ekonomika : naděje a hrozby věku informační společnosti. Brno : Computer Press, 1999. xviii, 350 s.

11. TAYLOR, A.; FARRELL, S. Information management in context. Aslib Proc. 1992, vol 44, no. 9, s. 319-322.

12. VLASÁK, R. FID, Internet, světová informační infrastruktura a výchova informačních pracovníků. In Zborník z 9. konferencie s medzinárodnou účasťou CS ONLINE 1995, Vyhne, 6.-8. jún 1995. Bratislava : Slovnaft, 1995, s. 22-28.

13. WIND, J. Y.; MAIN, J. Driving change: how the best companies are preparing for 21st century. New York : The Free Press, 1998. 360 s.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PAPÍK, Richard. Společnost orientovaná na znalosti a digitální ekonomiku. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 1 [cit. 2019-02-19]. urn:nbn:cz:ik-10662. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10662

automaticky generované reklamy
registration login password