Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Seminář pracovníků knihoven muzeí a galerií, Muzeum Vysočiny Třebíč

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Seminář pracovníků knihoven muzeí a galerií, Muzeum Vysočiny Třebíč

0 comments

Ve dnech 23.-25. 9. 2003 se v prostorách třebíčského zámku, v němž sídlí Muzeum Vysočiny, konal již 27. ročník Semináře pracovníků knihoven muzeí a galerií, který uspořádala Oborová komise pracovníků knihoven muzeí a galerií při Asociaci muzeí a galerií České republiky.

Seminář má umožnit setkávání, vzájemné informování a výměnu zkušeností pracovníků muzejních a galerijních knihoven. Zájem o účast na těchto seminářích rok od roku stoupá (v Opavě v roce 1993 – 49 účastníků, v Jindřichově Hradci v roce 1996 – 62 účastníků, v Plzni v roce 2000 – 112 účastníků); v posledních dvou letech se počet účastníků pohybuje kolem 120. Z toho je vidět, že muzejní knihovníci chtějí být informováni o nových trendech a o možnostech řešení aktuálních problémů.

Letošní ročník byl zaměřen na knihovny menších muzeí a galerií. Program byl rozdělen na několik tématických bloků: problematika menších muzejních knihoven, historické fondy a automatizace v knihovnách. Součástí programu byla i prezentace firem, jejichž produkty mají vztah ke knihovnám – KP-Sys, LANIUS, Šebek Intebo atd.

V úvodu semináře podala předsedkyně oborové komise PhDr. Jarmila Okrouhlíková (Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze) zprávu o činnosti komise za období 2002-2003 a nastínila cíle činnosti komise do budoucna. Jako každoročně vyzvala plénum k přemýšlení o místě našeho příštího setkání. PhDr. Jarmila Okrouhlíková také následně moderovala sekci věnovanou problematice menších muzejních knihoven. Probíraly se zejména otázky týkající se legislativy. Mgr. Ladislava Zemánková (Národní knihovna ČR) zdůraznila význam registrace i muzejních knihoven na MK ČR podle knihovního zákona č. 251/2001 Sb., který zcela nově upravuje možnosti knihoven a podmínky jejich provozování. Mgr. Ila Šedo (Západočeské muzeum v Plzni) prezentoval současný stav registrace muzejních knihoven, informoval o možnostech získávání grantů a zdůraznil nezbytnost spolupráce muzejních knihoven. Změnám a trendům v dalším vzdělávání knihovníků se věnovala Mgr. Jana Nejezchlebová (Moravská zemská knihovna Brno). Vyzdvihla význam celoživotního vzdělávání jako nedílnou součást knihovnické praxe a připomněla, že odpovědnost za své vzdělávání má každý knihovník. Dále informovala o programu VISK2, díky kterému byla ve všech krajských knihovnách vybudována vzdělávací centra, která pořádají vzdělávací kurzy nejen pro širokou veřejnost, ale zdarma i pro všechny knihovníky.

Středeční dopolední blok, moderovaný PhD. Štěpánkou Běhalovou (Muzeum Jindřichohradecka Jindřichův Hradec), byl věnován problematice historických fondů, především jejich zpracování, katalogizaci a zpřístupňování. Se svými zkušenostmi a se stavem katalogizace starých tisků ve východních Čechách nás seznámil Vladimír Jarý (Muzeum a galerie Orlických hor Rychnov nad Kněžnou). PhDr. Anežka Baďurová (Knihovna AV ČR) představila zcela nový CD-ROM Databáze cizojazyčných bohemik. Také Mgr. Martina Šulcková s kolegyní nám prezentovaly výsledky své práce a práce studentů FF UK – zpracování rukopisů českých muzeí pro Repertorium (kniha právě vychází v nakladatelství Karolinum). Katalogizaci historických fondů a její úloze v procesu poznání, zpřístupňování i ochrany kulturního písemného dědictví se věnovala PhDr. Jaroslava Kašparová (Národní knihovna ČR).

Odpoledním blokem zaměřeným na automatizaci knihoven a využití elektronických informačních zdrojů provázela PhDr. Květa Hartmanová (Knihovna UPM). Účastníkům semináře byly představeny automatizované knihovnické systémy KP-Win a Clavius. Karolína Košťálová (Národní knihovna ČR) prezentovala možnosti využití Jednotné informační brány jako virtuálního souborného katalogu a na konkrétních příkladech ukázala vyhledávání v JIB. PhDr. Zuzana Hájková (Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice) nás seznámila se zkušenostmi jejich knihovny se zasíláním záznamů do Souborného katalogu CASLIN a s využíváním souboru národních autorit. Mgr. Marie Balíková (Národní knihovna ČR) se věnovala věcnému zpřístupnění historických informačních zdrojů na základě obsahové analýzy. Zmínila jednotlivé údaje věcného popisu a podrobněji se věnovala předmětové kategorizaci informačních zdrojů metodou Konspektu. Mgr. Ila Šedo zdůraznil ve svém příspěvku důležitost a nezbytnost dodržování knihovnických standardů pro kooperaci knihoven. Příspěvek PhDr. Františky Vrbenské (Národní knihovna ČR) byl věnován péči o knihovní fondy a problematice pohrom zaviněných lidským a přírodním faktorem.

Čtvrteční příspěvky navazovaly svým obsahem na předchozí odpoledne. PhDr. Zuzana Hájková ukázala opět na příkladu JVK České Budějovice způsob katalogizace speciálních druhů dokumentů. Michael Svoboda (Albertina icome Praha) se ve svém příspěvku zaměřil na elektronické informační zdroje, zmínil jejich výhody i nevýhody a podal přehled těch zdrojů, které je možné využívat v českých knihovnách. Dále uvedl informační zdroje a další elektronické služby specializované přímo na oblast umění (Art Biblioraphies Modern, Art Abstracts/FullText atd.). Upozornil posluchače, že jednou z cest, jak získat přístup do těchto databází, je možnost vytvořit odborné konsorcium knihoven. To jednak umožní snížit cenu předplatného, a navíc nabízí možnost získat finanční prostředky v rámci různých grantů. Muzejní knihovníky velmi zaujala prezentace o vlastnostech systému DEMUS z hlediska knihovnických standardů. Ing. Petr Žabička (Moravská zemská knihovna Brno) opět zdůraznil nutnost dodržování knihovnických standardů pro možnou spolupráci nejen knihoven, ale i muzeí, a poukázal na nevhodnost systému DEMUS pro zpracování fondů v muzejních knihovnách. Velmi inspirativní byl příspěvek předsedkyně jihočeského SKIP Dany Wimmerové (Městská knihovna v Českém Krumlově) o možnostech využití profesního spolku SKIP pro prosazovaní některých cílů knihovnických aktivit. Dana Wimmerová se pochlubila jednou z kronik jihočeského SKIP a pohovořila o četných úspěšných akcích jihočeských knihovníků. Seminář ukončil zástupce oborové komise Mgr. Ila Šedo a poděkoval všem, kteří se podíleli na jeho přípravě. Zároveň oznámil, že příští setkání se uskuteční v Olomouci.

Po skončení odborného programu jsme si mohli prohlédnout Muzeum Vysočiny v Třebíči, nádhernou baziliku sv. Prokopa a Židovskou čtvrť v Třebíči – tyto dvě památky byly v červenci 2003 zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO.

Seminář v Třebíči informoval o aktuálních otázkách oboru (legislativa, automatizace), nastínil přetrvávající nedostatky v těchto oblastech a zdůraznil nutnost setkávání, větší informovanosti a širší spolupráce muzejních a galerijních knihoven. Významná byla účast přednášejících z ne-muzejních knihoven, kteří své kolegy z muzeí a galerií seznámili s obecnější problematikou a aktuálními tématy v knihovnictví, a naopak mohli blíže poznat specifika činnosti muzejních knihoven.

Většinu prezentací (ale i informace o činnosti muzejních knihoven) naleznou zájemci na webových stránkách Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze, v oddíle Muzejním knihovnám.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HARTMANOVÁ, Květa a BLÁHOVÁ, Šárka. Seminář pracovníků knihoven muzeí a galerií, Muzeum Vysočiny Třebíč. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 11 [cit. 2019-09-15]. urn:nbn:cz:ik-11435. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11435

automaticky generované reklamy