Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Poznámky ze semináře Elektronické služby knihoven II

Čas nutný k přečtení
13 minut
Již přečteno

Poznámky ze semináře Elektronické služby knihoven II

0 comments

Druhý seminář o elektronických službách knihoven se uskutečnil ve dnech 24.-25. dubna v prostorách rekonstruované 23. budovy Baťových závodů ve Zlíně. Uspořádán byl péčí Krajské knihovny Františka Bartoše (KKFB) Zlín, Moravské zemské knihovny (MZK) Brno a Zlínského kraje s podporou dotace Ministerstva kultury ČR z programu VISK 2. Hosty přivítala ředitelka KFB Zlín PhDr. Zdenka Friedlová a vicehejtman Zlínského kraje Ing. Jindřich Ondruš. Celkem se zúčastnilo asi sto účastníků, většinou knihovnic a informatiků. Program semináře s přehledem moderoval Ing. Jan Kaňka z KFBZ.

Při zahájení konference přivítala četné publikum RNDr. Helena Šimová

Při zahájení konference přivítala publikum RNDr. Helena Šimová (KKFB Zlín)

První den semináře (úterý 24. 4.)

PhDr. Vít Richter (NK ČR): Elektronické služby v kontextu Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015

Doktor Richter posluchače seznámil s Koncepcí, která byla schválena vládou ČR začátkem roku 2012. Koncepce vychází z následujících premis:

  • Během 10-20 let bude skoro vše papírové zdigitalizováno
  • Projekt Národní digitální knihovny má do roku 2014 digitalizovat 26 milionů stránek
  • Zajištění implementace Centrálního portálu služeb (který zahrnuje všechny typy dokumentů, bibl. záznamy, anotace, citace, obálky, recenze, komentáře, odkazy do zdrojů) v roce 2014
  • Novela autorského zákona koncem r. 2013

Svět se neustále mění a paradigmata nové doby zahrnují mimo jiné dostupnost internetu všude a lacino (& mobilní zařízení a tablety), prodej a rozšíření e-knih, masovou digitalizaci knihovních fondů a změnu autorského zákona (možná včetně "autorské daně). Z toho všeho vyplývá měnící se postavení veřejných knihoven v budoucnu. Ty kupříkladu získají přímou konkurenci (existence komerční distribuce dokumentů elektronickou cestou), budou se muset zaměřit na dlouhodobou ochranu povinných výtisků i elektronických dokumentů v certifikovaných úložištích a současně digitální dokumenty obohatit o relevantní metadata. Stejně jako dnes by měly (s využitím smluv a licencí) zajistit i dostupnost elektronických informačních zdrojů pro veřejnost.

Pro každou knihovnu bude mít klíčový význam silný centrální portál (obsahující například souborný katalog, repozitář digitalizovaných dokumentů, e-born, e-books, MVS, EDD, nejbližší knihovny, dostupnost, atd.). Knihovny by také měly podporovat sdílení identit (elektronické občanské průkazy, MojeID, ISIC) a nabízet možnosti on-line plateb (PayPal, PaySec, OpenCard). I nadále bude pokračovat současný trend proměny knihoven z "budov plných knih" v místa sociální interakce a vzdělávání.

PhDr. Vít Richter (NK ČR Praha) přednesl zásadní prezentaci o koncepci rozvoje českých knihoven na léta 2011 až 2015

PhDr. Vít Richter (NK ČR Praha) přednesl zásadní prezentaci o koncepci rozvoje českých knihoven na léta 2011 až 2015

Mgr. Adéla Dilhofová (MZK): Možnosti E-learningového vzdělávání knihovníků v Česku.

Knihovny jsou přirozenou infrastrukturou vzdělávacího systému. Jako centra znalostí a informací podporují formální vzdělání všech stupňů a mají významnou úlohu i v oblasti celoživotního vzdělávání. MZK připravila e-learningový knihovnický kurz, pilotní běh (podpora z VISK2). Dostup ke kurzu je po dohodě s garantem kurzu.

Výhody e-learningu: kdykoliv, odkudkoliv, bez cestování, levné. Autorem je Kabinet informačních studií a knihovnictví MU Brno. Nabízené kurzy: knihovnické minimum, angličtina pro knihovníky, projektový management, autorské právo, bibliografie, rešeršní služby, EIZ, citace, jmenný a věcný popis. Kurzy z dílny UK Praha a NK Praha jsou na http://dlk.cuni.cz/ .

Mgr. Jan Zikuška z KISK FF MU referoval o průzkumu ohodnocení e-learningu a uvedl statistiky z návštěvnosti portálu výše uvedených kurzů. Plánují další rozvoj: webináře, sociální sítě, mobilní technologie.

Mgr. Jan Zikuška (KISK, FF MU Brno) se ve svém příspěvku nevyhnul ani nevýhodám elektronického vzdělávání

Mgr. Jan Zikuška (KISK, FF MU Brno) se ve svém příspěvku nevyhnul ani nevýhodám elektronického vzdělávání

Ing. Václav Jansa (ÚISK FF UK Praha): Evergreen

Evergreen je integrovaný knihovní systém v licenci GNU GPL, který využívá otevřené zdrojové kódy. V posledních sedmi letech se na jeho vývoji podílelo konsorcium PINES knihoven v Georgii USA, vývoj od r. 2005. Používá databáze Postgres včetně pokročilých databázových funkcí (indexace, optimalizace). Evergreen používá více než 1000 knihoven v zemích: USA, Kanada, Austrálie, Mexiko, Holandsko, Česko, Gruzie. První implementacemi v Česku jsou knihovna Jabok (s podporou VISK3, migrace z KPSys, 30 tis. knih, 700 čtenářů) a indické vyslanectví Praha (není na webu). Je to alternativa ke komerčně dodávaným AKS pro knihovny, které jsou nespokojeny s cenou a službami firemních knihovních systémů. Od roku 2009 probíhá na ÚISK Praha lokalizace tohoto systému a používá se i ve výuce. Je to škálovatelný systém s pobočkami, obsahuje vícezdrojového klienta Z39.50, Z39.50 server, upomínky, seriály, export do RefWorks, podpora e-knih, akvizice, možnost externí autentifikace (např. LDAP), začlenění OPAC do webu knihovny, pracuje se na dokumentaci. Zkušenosti s migrací ukazují, že je nutné mít připravené kvalitní záznamy v MARC21, pak probíhá bez chyb.

Mgr. Hanuš Karpíšek (MK Turnov): Proč chceme Evergreen v turnovské knihovně

V Turnovské knihovně používají systém Clavius, ale požadují další rozvoj a nejsou spokojeni se servisem a cenou. Všech 7 poboček je on-line, mají mapky kde jsou exempláře, ve www katalogu čtenáři najdou obálky knih a citace. Knihovna hodlá implementovat otevřený systém Evergreen; momentálně je ve stadiu rozhodování, aby splnila všechny provozní funkce městské sítě poboček. Podala žádost o VISK3 na 2012 na zhotovení manuálů a přípravu,

Petr Žabička (MZK): Vufind pro další české knihovny

Vufind je vyhledávací systém pro knihovny vyvinutý na americké Villanova University na javovské databázi Sorl. V Česku byl implementován ve starší verzi na MU Brno pod názvem Beth, v novější verzi v MZK a NTK Praha. Je volně dostupný s otevřeným kódem a je neustále dále rozvíjen. Na stránkách projektu jsou podrobné návody pro implementaci. Je alternativou k OPAC komerčních AKS. Bibliografická data se musí do Vufind importovat, databáze Sorl umožní rychlé vyhledání. Pro zjištění stavu okamžitého stavu jednotlivých exemplářů je nutno přístup do databáze AKS a to pomocí připravených modulů pro nejdůležitější AKS (Aleph, Evergreen, Voyager…). Tyto moduly jsou psány v PHP a lze je upravovat podle potřeb. MZK rozšířila modul pro Aleph: integrace přihlášení přes Shibboleth, integrace obálek knih, napovídač, vlastní vzhled. Vše je ve shodě s doporučeními na propojení AKS (Discovery Interface) jak je definováno v tomto dokumentu.

V MZK zahájili testování VuFindu jako FrontEnd pro centrální index EBSCO, Primo, Summon. A jaká jsou praktická doporučení? Katalogizace musí probíhat podle čistých autorit, jinak dojde k vícenásobné verzi zápisu téhož subjektu (autor, nakladatel...), což je v rejstřících hned patrné. Důležité jsou i smysluplné fasety, jejich pořadí a Google Analytics. V rámci projektu NDK byl VuFind zvolen jako systém zajišťující zpřístupnění. MZK nyní uvažuje zda provoz OPAC Aleph bude ukončen, protože VuFind ho zcela nahradí.

Jan Kaňka (KFBZ): On-line katalogy českých knihoven – aktuální pohled uživatele

Základní premisou příspěvku byl přístup k OPACu jako k sadě webových stránek, na kterou se vztahují pravidla použitelnosti webu (rovněž zde). Premisa č. 2 hovoří o vyhledávání – o způsobu zadání dotazu, seznam výsledků, zobrazení vybraného výsledku. A konečně třetí premisa zdůrazňuje, že OPAC je integrální součástí webu knihovny, není to něco, co funguje mimo její systém.

Jan Kaňka doporučil 10 pravidel k vyhledávání: vyhledávací políčko (min. 20 znaků, prázdné nebo s blikajícím kursorem) a vedle tlačítko Vyhledat, na každé stránce v pravém horním rohu, limity pro vyhledávání vpravo (implicitně vše ve vlastní knihovně). Vyhledávací políčko má být na všech stránkách webu, ne přes zvláštní link na vyhledávání. Vysoká frekvence vyhledávání ve statistikách značí, že vyhledávání není dobře nastaveno a často nevede k cíli. Kolega Kaňka také uvedl příklady dobře navržených stránek: Jihočeská vědecká knihovna: (až na zbytečné prázdné prostory), Tématická mapa fondů JVK ČB – věcné třídění podle MDT, Aternativní výběr Carmen nebo Clavius, Portaro alternativní vyhledávání v KPWIN, zobrazení i pro mobilní zařízení, Městská knihovna Praha, ukázka dobré vazby na mapu na stránkách www.prahavknihovne.cz/mapa/ anebo třeba i provedení Google Books. Pamatujte si hlavní zásady: jedno políčko základní hledání, fasety u výsledků, sdílení, permalinky, hodnocení a zároveň také QR kódy – v dnešní době už je nutné rozhodně myslet na mobilní vyhledávání.

Vojtěch Vojtíšek (MKP): E-knihovna v MKP

Městská knihovna v Praze má 43 poboček, 2 bibliobusy, 2,3 mil. knih, a zhruba 5 mil. výpůjček za rok. Úspěšně provádí digitalizaci na e-knihy, ale zároveň se potýká a problémy: s e-publikováním legislativou, technologií, finance, i s uživateli. Knihovna nabízí několik elektronických edicí: Čtěte pohádky on-line, Čapek on-line, Božena Němcová on-line, Mácha on-line, Knížky nejen do školy, Praha v knihovně. Například Pohádky on-line zaznamenaly už 5.500 stažených pohádek, z toho je patrné, že rodiče čtou dětem z počítače či elektronických zařízení. Knihovna publikuje pod licencí CC3.0, zdigitalizováno je prozatím 238 titulů. Městská knihovna také provozuje portál e-knihovna.cz.

Městská knihovna v Praze nabízí e-knihy z oblastí poezie, beletrie či sci-fi v sedmi formátech

Městská knihovna v Praze nabízí e-knihy z oblastí poezie, beletrie či sci-fi v sedmi formátech

Jan Kolátor, Kateřina Kamrádková, Hana Vyčítalová: Digitalizační projekty NTK

Virtuální polytechnická knihovna (VPK) beží od r. 2001 jako EDD, (katalog zde), Špičku objednávek zaznamenala knihovna v roce 2007, od roku následujícího bohužel klesá, zřejmě kvůli vysokému zpoplatnění agenturou Dilia. Do r. 2008 byl poplatek za jednu stranu 0,2 Kč, od r. 2008 18 Kč, od r. 2011 6 Kč/s i s možností dodání papírové kopie za 2,40 Kč. Za dobu existence bylo naskenováno 940 tis. stránek.

Přednášející seznámili posluchače s projektem Sparing Knowledge – OA Repositories in the Visegrad 4 Countries, jedná se o regionální projekt dotovaný z Visegradských fondů, jehož cílem bylo vyzkoušet digitální repozitáře u agregátorů šedé literatury. Podporuje OpenAccess, v jeho rámci bylo naskenováno 20 tisíc stran šedé literatury do r. 1910 a uloženo v Kramerius 3. Dále byl představen Institucionální digitální repozitář, který zahrnuje archiv výzkumných projektů NTK a také Drobná digitalizace: především obálky historického fondu. Digitalizační workflow je následující: uložení do registru digitalizace, skenování, konverze, OCR, tvorba metadat (formát Kramerius 3), vkládání do Kramerius 4, prezentace výstupů. Sbírka Starých map byla digitalizována externě, za využití Zoomify: zobrazování formátů .jp2.

K. Kamrádková následně prezentovala EOD eBooks on Demand. Jedná se o projekt probíhající v letech 2009 až 2013 v NTK, MZK, VKOL, KNAV. K převodu do textu se používá OCR Abby Recognition Server 3. Cena je 200 Kč +4 Kč/s, skenování probíhá do formátu tiff s následnou konverzí do JPEG, data se posílají na ftp server v Innsbruku. Existuje možnost stažení objednané knihy ve formátu .pdf + text, fond do r. 1911. V závěru slečna Kamrádková zmínila také mezinárodní projekt http://books2ebooks.eu.

H. Vyčítalová dále seznámila přítomné s aktivitou Národního úložiště šedé literatury - NUŠL, zejména s projektem probíhajícím v letech 2008 – 2011 s využitím mezinárodní spolupráce Greynet, OpenGray, ROAR, Driver a WorldWideScience.org. Ústav zpracovával dokumenty pocházející z institucí jako výzkumné ústavy, univerzity, veřejná správa, knihovny, muzea, organizace. Intuitivní rozhraní v češtině a angličtině poskytuje přístup k cca 150.000 dokumentům ve formátech pdf, doc, jpg, mp4. Export záznamů je možný do MARCXML, DC, NUŠL, EndNote. Úložiště je v CDS Invenio, vyhledávací nástroj ESP Fast (Enterprise Search Platform Fast- dodávka Incad s.r.o.).

Mgr. Pavel Holík (UTB Zlín): XERXES – portál informačních zdrojů

V roce 2008 UTB spuštila link server SFX, nicméně většina EIZ má vlastní rozhraní. V roce 2010 proběhla implementace Metalibu od ExLibris na zdroje UTB, KFBZ a licencované elektronické databáze. Xerxes je nadstavba nad x-serverem Metalibu, systém vyvinutý Davidem Walkerem na UCLA, volně dostupná. Na celém světě je nyní zhruba 40 instalací, jedná se o jakousi náhradu interface Metalib. Xerxes umožňuje jednoduché vyhledávání na webu knihovny. Zajímavostí je, že po spuštění Xerxesu ve Zlíně zaznamenali významný nárůst využitelnosti databází. Do budoucna kolegové vzhlíží k systému Xerxes2 a opouští Metalib. Podávají projekt v rámci VaVpI (Výzkum a vývoj pro inovace).

Dvoudenního semináře se zúčastnila zhruba stovka odborníků

Dvoudenního semináře se zúčastnila zhruba stovka odborníků

Druhý den semináře (středa 25. 4.)

Ve středu 25. dubna zahájil další část setkání Josef Šilhavík z krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Posluchače seznámil s tím, jak funguje Zotero. Je to plugin nainstalovaný do prohlížeče Firefox, který u velkého množství poskytovatelů dat (např. Aleph, Google Books, Amazon, Ebsco, ProQuest…) rozpozná, že prohlížeč zobrazil stránku s bibl. záznamy, a nabídne uložení těchto záznamů do lokálního adresáře aplikace Firefox ve vnitřním referenčním formátu. Záznamy lze též importovat nebo ručně vkládat. Existuje i centrální databáze na serveru Zotera, přístupná pod uživatelským jménem a heslem, se kterou je možné svoje místní data synchronizovat, sdílet s jinými uživateli, nebo vyhledávat podle tématu ve veřejně přístupných kolekcích. Některé editory, např. MS Word nebo OpenOffice, umožňují instalaci doplňku a následně vložení citace z vybraného záznamu v Zotero (podle zvoleného citačního formátu). Zotero také umožňuje exportovat do dalších bibliografických nástrojů jako Endnote nebo Refworks. Zotero se ukazuje býti významným pomocníkem pro publikující vědce.

M. Kukrechtová, R. Rybický: Elektronické služby Regionální knihovny Karviná (RKK)

RKK nabízí řadu elektronických služeb pro ostatní knihovny a je průkopníkem v prezentaci knihovny pomocí aplikace Second Life. .K ní musí mít uživatel zvláštní účet a nainstalovat si klienta Second Life. Následně je možné procházet virtuální 3D knihovnou Karviná, virtuálními místnostmi, katalogem s vyhledáváním a může přehrávat videa z videotéky.

Meziknihovní katalog pro MVS prohlíží 383 českých katalogů on-line programem v PHP.

Dále byl zmíněn Informační portál knihoven, ve kterém je v současné době registrováno 489 knihoven. Nabízí zhotovení webových stránek podle standardů Web 2.0, ve formátu URL: XX.knihovna.cz. Příklady: http://tepla.knihovna.info/, http://zlutice.knihovna.info/ , http://mlkpraha21.knihovna.info/

RKK dále nabízí projekt organizaci bezplatné tel. sítě knihoven (zvláštní čísla) přes internet pomocí VOIP na internetu (podmínkou ovšem je, že se nesmí volat do veřejných sítí, jelikož by k tomu musela být zřízena licence od ČTÚ).

Kateřina Kapounová, Josef Moravec – Knihovna Ústí nad Orlicí (UO)

Ústí nad Orlicí obývá cca 14 tis. obyvatel, je zde asi 2200 čtenářů, knihovna zaznamenává 41 tisíc návštěv, půjčuje zhruba 83 tis. svazků (152 tis. výpůjček). Knihovna 8x vyhrála cenu Biblioweb. Využívá komunikační nástroje Google, Facebook, Twitter, Foursquare, Wikipedia, Slideshare, YouTube, Posterous, Issuu (podobná Slideshare), Meebo (Ptejte se Online, chat, bez historie textů), RSS, FlixTime (On-line video), Animato...

Knihovna sleduje návštěvnost stránek a přizpůsobuje web, tomu co lidé chtějí (viz např. tipy na nákup).

Mgr. Kateřina Kapounová (Městská knihovna Ústí nad Orlicí) seznamuje posluchače s množstvím aplikací, které knihovna využívá ke komunikaci se čtenáři

Mgr. Kateřina Kapounová (Městská knihovna Ústí nad Orlicí) seznamuje posluchače s množstvím aplikací, které knihovna využívá ke komunikaci se čtenáři

Antonín Pokorný (Knihovna UP Olomouc): Nové možnosti využití elektronických knih v knihovnách

A. Pokorný ve svém příspěvku analyzoval novou pozici knihoven v konkurenci s digitálními medii. Zamýšlel se nad různými tématy a oblastmi, ve kterých knihovny působí nebo by působit měly - jako například půjčování E-knih, které má stále své problémy, potýká se s existencí DRM a potenciálně hrozí i únik dat (např. osobní údaje knihoven se přes firmu OverDrive dostaly až k Amazonu). Zajímavá je také vlastní tvorba e-knih (zejména digitalizací), případně tzv. "self-publishing", který umožní publikování začínajícím autorům.

Zmínku si zasloužil také koncept sociálního čtení COPIA, které v praxi znamená "sdílené čtení knih" (včetně poznámek k e-knihám, či diskuse). Nedílnou součástí služeb knihoven je také vzdělávání - ať už zaměřené na děti či seniory (práce s textem, vyhledávání atd.). Knihovna by také měla působit jako určitý garant obsahu (viz např. Corry Doctorow: Little Brother - nabídka e-knihy v různých formátech a různých verzích).

Josef Moravec (KISK FF MU): Snadná cesta k webu knihovny

Kabinet informačních studií a knihovnictví vyvinul novou službu zaštítěnou KISK MU a MZK, na které uplatňují technologii redakčního systému Webnode. Aktivita byla podpořena grantem VISK3 v r. 2010. Systém umožňuje tvorbu webu bez technických znalostí, je možno si vybrat z 20 předpřipravených grafických šablon pro knihovny, k dispozici je školení a uživatelská podpora. Zájemci mohou využít hosting bezplatné verze, 10 MB disk prostoru, URL ve tvaru http://obec.knihovna.cz, statistiky návštěvnosti, grafické šablony, Web 2.0. Placená verze stojí 375 Kč/rok (to je cca ¼ běžné ceny): 500 MB místa na disku, tisíce šablon a propojení na OPAC.

Příklady je možné spatřit třeba na adresách http://borova.knihovna.cz, http://svitkov.knihovna.cz, či http://kunovice.knihovna.cz.

Martin Vojnar (Multidata s.r.o.): Lokální indexy s přidanou hodnotou: ANL+ a AMGK+

ANL+ je databáze českých analytických záznamů, které indexuje Primo Central UK Praha. Zdroje tvoří původní ANL (22 tis.), Anopress (26 titulů, 350 tis. záznamů), Newton Media (8 titulů, 170 tis. záznamů), vlastní digitalizace Kramerius 4 - MZK, NK, KNAV, schéma integrace dat viz http://kfbz.cz/anl/. Kolega Vojnar dále seznámil s Projektem Kaliko (katalog libereckých knihoven). Ten obsahuje všechny záznamy z Krajské vědecké knihovny v Liberci, Univerzitní knihovny Technické univerzity v Liberci, Lékařské knihovny Krajské nemocnice Liberec, knihovny Státního okresního archivu Liberec, knihovny Severočeského muzea v Liberci, Univerzitní knihovny Zittau/Görlitz (v testovacím provozu), a další volně dostupné či placené online zdroje.

Idea nového projektu AMGK+ (Archivy, muzea, galerie, knihovny) pak dle Vojnara usiluje o vybudování centrálního katalogu českých digitalizovaných a digitálních kulturních sbírek.

Model kooperace je podobný Europeaně, jednotlivé instituce poskytují pouze metadata, nikoliv vlastní objekty. Základním předpokladem je Discovery interface a smluvní vztah s AGMK+. Mezi vhodné zdroje patří Manuscriptorium, Kramerius 4 v MZK, historické mapy VKOL, eSbírky Národního muzea, DigiArchiv SOA Třeboň, Parlamentní digitální knihovna, registry sbírek výtvarného umění, NUŠL, eBooks. Systém je založen na SW ExLibris Primo.

Prezentace přednášejících, videozáznamy ke stažení i fotogalerie ze semináře jsou publikovány na adrese http://www.kfbz.cz/esk2012.htm.

Poznámka redakce: autorkou fotografií je Simona Vráblíková a kolektiv.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠMILAUER, Bohdan. Poznámky ze semináře Elektronické služby knihoven II. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 7 [cit. 2021-04-23]. urn:nbn:cz:ik-13944. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13944

automaticky generované reklamy
registration login password