Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Odborné knihovny očima jejich uživatelů

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Odborné knihovny očima jejich uživatelů

1 comments
Podnázev: 
zpráva z přednášky

Dne 30. října 2006 se v rámci Jinonických informačních pondělků, které pořádá Ústav informačních studií a knihovnictví ve spolupráci s Českou informační společností, konala přednáška doc. MUDr. Milana Špály, CSc., nazvaná Odborné knihovny očima jejich uživatelů. Přednášející působí v Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na přednášku se sešlo nečekané množství studentů, protože jsme již několikrát měli možnost zjistit, že doc. Špála je skutečným odborníkem ve svém oboru. Již jeho úvodní slova, že bude přednášet „bez hněvu a zaujatosti“, nás měla upozornit a připravit na lehkou kritiku dnešních knihovníků a informačních pracovníků, která se ovšem ukázala jako objektivní a této formy omluvy vlastně ani nepotřebovala.

Dalo by se říci, že podtitulem přednášky byly netradiční pohledy na knihovnictví a knihovníky v informační společnosti z čtenářského břehu informačních toků. Pravděpodobně by se nejdříve slušelo vysvětlit, co to vlastně čtenářský břeh informačních toků je a jaké má atributy. Doc. Špála se nám ve své prezentaci snažil tento informační tok přiblížit na ukázkách reálných vodních toků. Kromě toho, že bylo toto přirovnání příjemným oživením přednášky, zdálo se nejen nám originální a trefné. Stejně jako reálný vodní tok má i tok informační dva břehy, které můžeme rozlišovat podle původce a dále dle podstaty a významu pro daný obor. Jsou to břehy knihovnicko–informační neboli zpracovatelský a již výše zmíněný autorsko–čtenářský, přispívající novými znalostmi a daty, jehož potřebám musí druhý, knihovnický břeh dokonale porozumět a také je umět uspokojit. Knihovník musí být kromě „dohlížitelské práce“ nápomocen celému spektru uživatelů, tedy čtenáři, autorovi, recenzentovi či kolegovi čtoucímu odbornou publikaci. Právě dokonalé uspokojení uživatelových potřeb a jeho správné vedení je naprosto základní, možná ve své podstatě jednoduchou myšlenkou, která však, jak je docent Špála (a nejen on) přesvědčen, nachází v našich podmínkách jen velmi těžko naplnění. Byli jsme upozorněni na fakt, že se svým uživatelům nemusíme zdát jako právě raketoví odborníci, a právě to je hlavním kamenem úrazu. Praví odborníci oboru mají zájem na neustálém zvyšování své kvalifikace a můžeme jen doufat, že toto platí i v oblasti knihovnictví, tedy oblasti, která je (v ideálním případě) tak nápomocna vzdělání a vědě. Vždyť věda přece, dle slov pana docenta, začíná a končí evidencí publikací. Je jen na nás, co si uživatel pod slovem knihovník představí. A pokud nebude tento pojem znamenat pro uživatele právě něco lichotivého, pak není možné předstírat, že se chyba stala na jeho straně. Co se týče městských knihoven, je tento přístup vcelku pochopitelný, u knihoven odborných to ale značí nutnost kvalitativních změn.

Hovoříme-li jedním dechem o knihovnicko-informační profesi a dokonalé kvalitě poskytovaných služeb, není možné stavět pouze na našich zkušenostech. Inspirace zahraničím je v tomto případě stejně nevyhnutelná jako i prospěšná. Doufejme, že tyto zahraniční zkušenosti povedou k otevření „knihovnického světa“ dalším vědám a z knihovnictví se tak stane mezioborová věda, kterou by mělo být.

Pro shrnutí zde uvádíme ty nezákladnější požadavky, které by měla vědecká knihovna z pohledu uživatelů splňovat: vědecká knihovna by měla neustále zlepšovat služby svým uživatelům, například zavádět do činnosti knihovny postupně všechny online služby a jim podřídit nákup informační a komunikační technologie; zajistit nákup nového odpovídajícího knihovnického softwaru pro elektronický katalog, výpůjční proces a online služby. Nebo zaváděním nových a výkonnějších technologií uvolnit čas pracovníků knihoven ke komunikaci se čtenáři. Každá dobrá knihovna by se měla kompetentně starat o studenty, vědecké pracovníky i odbornou veřejnost, má-li na to síly! Měla by být azylem pro své uživatele, poskytnout jim své prostory pro přednášky, školení a vědeckou činnost. Samozřejmostí je dostupnost odborné literatury a zprostředkování přístupu k výsledkům vědeckého poznání s maximální rychlostí, stejně jako kvalifikovaní „rádci“ z řad zaměstnanců knihovny. Uživatelé z řad odborné veřejnosti zkrátka nejsou nenároční, ale jsou to právě oni, na kom vědecké knihovny a informační střediska stojí. Je tedy třeba vynaložit veškeré úsilí k jejich uspokojení.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
FIALOVÁ, Zuzana a JURAČKOVÁ, Lenka a PLZÁKOVÁ, Aneta. Odborné knihovny očima jejich uživatelů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 1 [cit. 2019-08-24]. urn:nbn:cz:ik-12324. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12324

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Zajímavé a poučné, škoda jen, že článek neobsahuje žádné poznatky a připomínky k práci konkrétních knihoven. Osobně by mě zajímalo, jaká je "v očích svých uživatelů" Národní lékařská knihovna v Praze.