Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

DPH a knižní trh

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

DPH a knižní trh

0 comments

Vláda chystá v rámci reformy daňového systému zvýšit DPH na knihy nejprve v příštím roce na z 10 % na 14 % a o rok později na 17,5 %. Takové zvýšení by mělo pro produkci českých knih i pro celý český knižní trh katastrofální dopad, který ale řada politiků podceňuje nebo si jej vůbec neuvědomuje.

Obecně se mylně soudí, že větší DPH zvýší cenu knih. Že se knihy při průměrné ceně kolem 230 Kč zdraží o nějakých 20 – 30 Kč. A rozumuje se, zda je to závažné zdražení, nebo ne. Tento soud je však mylný. Tou vážnou hrozbou není zdražení knih, ale fakt, že jich bude vycházet mnohem méně. Výše DPH totiž průměrnou cenu knih příliš neovlivní, jak se ostatně ukázalo v roce 2008, kdy při nárůstu DPH z 5 % na 9 % nakladatelé navýšili cenu pouze u 11 % titulů. Nakladatelé totiž nemohou cenu knihy libovolně zvyšovat. Čtenář má určitou představu, zač knihu koupí, a je mu jedno, kolik z této ceny si vezme stát. Jestliže nakladatel určí cenu jako 199 Kč, pak tak činí, protože je přesvědčen, že při ceně byť o 2 Kč vyšší by se knihy prodalo mnohem méně a že by jeho tržby klesly, že by tedy vyšší cena byla kontraproduktivní. Nakladateli, jakož i knihkupci nezbývá než se smířit s tím, že po odvedení vyšší DPH bude díl, který mu zbude z prodeje knížky, nižší.

Pro textové knihy (beletrie, literatura faktu, odborné publikace atd.) se cena, kterou zaplatí čtenář v knihkupectví, dělí mezi 5 hlavních subjektů zhruba takto:

Obr.1 Rozdělení ceny knih mezi jednotlivé subjekty

Obr.1 Rozdělení ceny knih mezi jednotlivé subjekty

Nakladateli tedy z toho, co zaplatí čtenář, zbude 18 %. Zvýší-li stát svůj díl z 10 % na 17,5 %, zbyl by nakladateli při zachování parametrů současné produkce po zaplacení distribuce, autora a tiskárny 15 %, tedy o celých 17 % původních prostředků méně. Aby nakladatel pokryl své náklady (překlad, redakce, typografie, ediční příprava atd.), musí prodat větší počet výtisků.

Počet výtisků, který nakladatel musí prodat, aby umořil svou počáteční investici, se nazývá kritický náklad. Ten vzroste při zvýšení DPH o 7,5 % u průměrné textové knihy asi o 300 – 400 výtisků. Pokud nakladatel nemůže počítat s prodejem většího počtu výtisků, než je zvýšený kritický náklad, tak knihu prostě nevydá. A do této pasti spadne velký počet titulů.

Že uvedený mechanismus opravdu funguje, můžeme dokumentovat na vývoji produkce českých knih po roce 2008, kdy se DPH zvýšilo o 4 %. Množství nových českých knih stejně jako v ostatní Evropě rostlo do roku 2008 v průměru zhruba o 4 % ročně. Během následujících dvou let ale začalo stejným tempem klesat, takže vloni (v roce 2010) se vydalo o 1 500 titulů méně než před dvěma lety[1]. Tento pokles, který představuje asi 9 % celkové produkce, se nejpalčivěji dotkl produkce odborných knih (jejich produkce poklesla o 13 %) a učebnic, jejichž produkce klesla během 2 let dokonce o 28 %.

Obr.2 Počty vydaných českých titulů v letech 2005-2010

Obr.2 Počty vydaných českých titulů v letech 2005-2010

Ve stejném období rovněž citelně (totiž o 23 %) klesl počet knih, které si v průměru koupí každý občan ČR – a to z 6,6 v roce 2007 na 5,1 v roce 2010[2].

Očekáváme, že při dalším zvýšení DPH bude pokles produkce i recepce českých knih ještě silnější. Kritický náklad se opět zvýší a pod jeho okraj spadnou další tisíce knih. K tomu se přidruží synergicky i další nepříznivé efekty:

  • Zmenšení knihkupecké sítě, které nastane v důsledku snížení absolutního podílu distribuce.
  • Snížení nákupu knih v důsledku celkové horší ekonomické situace občanů.

Analýza Svazu českých knihkupců a nakladatelů proto odhaduje, že můžeme očekávat snížení titulové produkce českých knih minimálně o dalších 15–20 % (ve srovnání se stavem s 5 % DPH celkem asi o třetinu). Tento propad postihne nejméně mainstreamové thrillery a brakovou literaturu, nejvíce učebnice, skripta, odborné knihy, překladovou nízkonákladovou literaturu a rovněž některé knihy pro děti.

Titulový i celkový pokles produkce českých knih při zvýšení DPH je nepochybný, je však otázkou, jak na takový propad nahlížet:

  • Je možné se na něj dívat jako na něco sice nepříliš příjemného, ale zároveň ne moc důležitého. Nějaké knihy nakonec vycházet budou a pořád jich bude víc než před dvaceti lety.
  • Bohatost knižní nabídky a dostupnost knih lze naopak považovat za mimořádně důležitý a ničím nenahraditelný faktor vzdělání celé společnosti. Rozvinutá čtenářská gramotnost ovlivňuje schopnost vnímání klíčových informací z jakéhokoliv textu a do značné míry tak ovlivňuje možnosti chápání ostatních oblastí vzdělávání a schopnosti učit se. Česká republika dosahuje v mezi-národních srovnáních tzv. čtenářské gramotnosti dlouhodobě podprůměrných hodnocení[3], přičemž trend je v poslední dekádě sestupný. Počet titulů, které jsou dnes k dispozici, se nemůže srovnávat s počty titulů vydávaných před deseti či dvaceti lety. Evropská společnost je společností informační a svůj rozvoj opírá o maximalizaci toku informací. Omezení tohoto informačního toku, jakož i zmenšení arény nových myšlenek, které by snížení produkce českých knih o třetinu přineslo, by mělo velmi vážné dlouhodobé důsledky – a to nejen kulturní, ale i ekonomické (jakkoliv jejich ekonomický dopad prakticky spočítat nelze).

Za oblast mimořádně důležitou pro rozvoj společnosti považují produkci svých knih prakticky všechny státy EU:

  • V 24 z 27 není DPH na knihy vyšší než 10 %.
  • V 25 z 27 je jsou knihy buď v nižší hladině DPH, nebo mají speciální sníženou sazbu, nebo jsou od DPH osvobozeny zcela.
  • V 8 státech EU mají knihy nižší daň než základní potraviny a léky.
  • Podobně macešský vztah ke knihám, jako se nyní chystá zavést ČR, má ze zemí EU pouze Bulharsko[4], ze států mimo EU pak ještě Albánie, Ukrajina a Bělorusko.

Čeští nakladatelé a knihkupci nechtějí zkrátka pro vydávání českých knih žádné výjimky, ale pouze prostředí, které je v Evropě samozřejmostí.

Je třeba zmínit ještě několik dalších nepříznivých efektů, spojených se zvýšením DPH na knihy:

  • Při snížení produkce českých knih hrozí rozpad části knihkupecké sítě a řada nakladatelů zbankrotuje nebo zastaví svou činnost. V nakladatelstvích a knihkupectvích pracuje odhadem asi 6 000 lidí, na ně pak jsou svou prací a svými příjmy navázáni další – tiskaři, typografové, překladatelé, autoři. Celkově knižní trh tak poskytuje obživu zhruba 10 000 občanům. Při odhadované redukci produkce tak zanikne zhruba 2 – 3 000 pracovních míst. Nemluvě o rozpadu struktury knižního trhu (páteřní velká nakladatelství, jejichž produkce je doplněna a obohacena spektrem středních a malých nakladatelů), která se zde vytvářela 20 let a kterou nelze při zjištění omylu obnovit z roku na rok.
  • Vysoká DPH vysoce znevýhodní české knižní podnikatele vůči zahraniční konkurenci. Už dnes výrazně poklesl dovoz anglických knih českými distributory a jejich prodej na českém trhu, protože nemohou konkurovat cenám s nulovou DPH, která se uplatňuje ve Velké Británii. Tento problém však vzroste s rostoucí distribucí elektronických knih. Distributoři těchto e-knih – a to i českých – přeci nebudou sídlit a podnikat v zemi, kde je 17,5 % DPH, když mohou stejné knihy prodávat a po internetu distribuovat z prostoru s nulovou DPH. ČR tak přijde nejen o DPH, ale i o všechny ostatní daně, které takový podnikatel a jeho zaměstnanci odvádějí.
  • Otázkou je, zda zvýšení DPH vůbec povede ke zvýšenému odvodu daní. Ministerstvo financí očekává, že u knih se vybere o 200 mil. Kč více.  Podle našich odhadů se však sníží celkový objem knižního trhu, dále klesnou daně ze zisku většiny jeho subjektů a navíc vzhledem k zániku řady nakladatelů a knihkupců nebude možno vybírat ani sociální a zdravotní pojištění za jejich zaměstnance.

Při rozhovorech s některými politiky jsem narazil na názor, že by se zvýšení DPH pro knihy mohlo kompenzovat buď masivními dotacemi „dobrých“ knih nebo dotacemi knihoven. Spolu s dalšími nakladateli považuji takové cesty za velmi nešťastné a drahé. Masivní podpora dotacemi by znovu rozdělila knihy na státem uznané za „správné“ a za „špatné“ a vytvořila korupční prostředí vládních komisí, které by o tom rozhodovaly. Podpora knih granty by kromě toho nijak nezabránila rozpadu knihkupecké sítě, které by se vůbec netýkala. Podobně není šťastný ani nápad rozdat masivně peníze knihovnám. Není totiž jasné, na nákup jakých knih by takové peníze knihovny užily, a je třeba se obávat, že nejspíš na nákup knih nejžádanějších – tedy bestsellerů a dalších knih, které dotace nepotřebují. Takový systém by ještě urychlil rozpad distribučního systému. A v neposlední řadě by nákup knihovnami byl velmi nejistým prvkem v nakladatelských kalkulacích a nakladatelské riziko (tedy otázku, zda chystaný titul překročí kritický náklad) by zásadně nezmenšil.

Poznámky:
  1. Srovnej Výkazy o neperiodických publikacích vydávané každoročně Národní knihovnou České republiky
  2. Viz. výzkum AV ČR a FF UK, publikovaný v TRÁVNÍČEK, J.: Čteme?. Brno, Host 2007, ISBN 978-80-7294-270-1 a TRÁVNÍČEK, J.: Česká čtenářská krajina ze statistického pohledu. Host, 2011. č. 1, ss.46–50
  3. Viz např. PALEČKOVÁ, J.; TOMÁŠEK, V.; BASL, J.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? Praha, Ústav pro informace ve vzdělávání 2010, ISBN 978-80-211-0608-6
  4. Vysoké DPH na knihu uplatňuje kromě Bulharska rovněž Dánsko s jednotnou daní 25 %. Dánská společnost však velkoryse podporuje produkci knih prostřednictvím knihoven, na něž vynakládá ročně 0,4 % HDP (v roce 2009 to bylo 2,64 mld. DKR, tedy 8,6 mld. Kč). Dánský nakladatel může počítat s prodejem alespoň cca 800 výtisků každého titulu, který vydá, do knihoven. Dánským autorům pak stát nahrazuje ušlé autorské honoráře poplatkem za každou knihu umístěnou v dánských knihovnách. Tyto poplatky dosahují cca. 100 mil. DKR, tj. 260 mil. Kč ročně. Uvedený systém vede k nejvyšším cenám knih v EU – v průměru cca 299 DKR, tj. 975 Kč (srovnej s cca 230 Kč v ČR). Dánský model však v ČR v současné době není aplikovatelný: především vyžaduje obrovské prostředky a dále se opírá o dlouhodobý vztah Dánských čtenářů ke knihovnám.
Poznámka: článek vychází z upraveného textu pro sborník sdružení LÍPA
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
PISTORIUS, Vladimír. DPH a knižní trh. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 7 [cit. 2024-11-22]. urn:nbn:cz:ik-13736. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13736

automaticky generované reklamy