V dubnu 2001 firma Elsevier vyvinula specializovaný vyhledávač Scirus s cílem oddělit informace relevantní pro vědu, výzkum a vzdělávání od ostatního obsahu webu. V roce 2001 a 2002 byl Scirus vybrán službou Search Engine Watch jako nejlepší speciální vyhledávač a získal i ocenění WebAward 2004.

Aby firma Elsevier představila přednosti specializovaného vyhledávače, umístila na svůj extranet stránku nabízející uživatelům otestování a srovnání výsledků vyhledávání pomocí vyhledávačů Scirus a Google. Google na tuto "výzvu" reagoval více než čtyři roky poté. V polovině listopadu 2004 spustil Google beta verzi specializovaného vyhledávače Google Scholar. Na jejím rozvoji se intenzivně pracuje, začínají se objevovat některé rysy připomínající Scirus nebo dokonce placenou službu Scopus. Například v době spuštění ještě neexistovala možnost pokročilého vyhledávání, která je v současné době (k 23. 2. 2005) k dispozici. Zatím se zdá, že Scirus i Google Scholar mají své silné a slabé stránky, ale pokud bude vývoj pokračovat stejným tempem, může Google Scholar znamenat konkurenci nejen pro další specializované vyhledávače, ale i pro placené bibliografické databáze. V čem se Scirus a Google podobají a v čem se liší?

Prohledávané zdroje

Scirus pokrývá přibližně 167 milionů webových stránek univerzit, vědeckých a výzkumných organizací, vlády, konferencí a vědců. Doplňuje je více než 18 milionů plných textů a abstraktů ze specializovaných zdrojů (články z časopisů, preprinty, patenty, výzkumné zprávy aj.). Google Scholar se zaměřuje na články, knihy, preprinty, kvalifikační práce. Některé zdroje jsou prohledávány oběma vyhledávači (např. PubMed Central a MEDLINE). Míra, do které se zdroje překrývají, je pro různé obory výrazně odlišná. K nelibosti odborníků Google Scholar zatím své zdroje nezveřejňuje tak jasně jako Scirus. Uvádí pouze, že se jedná o řadu vydavatelů, agregátorů, profesních společenství a repozitářů preprintů, jejichž okruh je stále rozšiřován. V literatuře jsou uváděny například ACM, IEEE, OCLC, Blackwell, the Institute of Physics, the Nature Publishing Group, Wiley Interscience a Springer, z výsledků vyhledávání lze identifikovat mnoho dalších. Partnerství s OCLC umožňuje uživatelům pomocí služby "Find in Library" zjistit knihovnu, která vlastní knihu, jejíž záznam byl nalezen.

Rozhraní pro vyhledávání

Základní obrazovka Google Scholar obsahuje kromě boxu pro zápis vyhledávacích termínů pouze odkazy na pokročilé vyhledávání, nápovědu a možnost uživatelů vybraných institucí nastavit si odkazy na licencované zdroje přístupné v rámci jejich instituce. Scirus nabízí již v základním rozhraní možnost zvolit rozsah vyhledávání (pouze v časopisech nebo pouze v obsahu webu), počet zobrazených výsledků na stránku, shlukování výsledků podle domény a zapnutí nebo vypnutí automatické úpravy dotazu (např. označení dvou slov jako fráze).

Oba vyhledávače nabízejí operátory + (zahrnutí slova), - (vyloučení slova), "" (fráze), OR (kterékoliv slovo). Pro vyhledávání jména autora a slov z názvu nabízí Google Scholar operátory "author:", resp. "intitle:", Scirus používá zkratky "au:" resp. "ti:". Scirus dále zavedl vyhledávání v názvu časopisu (zkratka ti:, u Google Scholar možné jen v boxu v rámci pokročilého vyhledávání), klíčových slovech (ke:), a afiliaci autora (af:).

V pokročilém vyhledávání si lze u Google Scholar v masce zvolit požadované místo výskytu vyhledávaného slova (pouze v názvu nebo kdekoliv v článku), hledat podle jména autora, názvu časopisu a časového intervalu publikování. Scirus poskytuje navíc možnost zvolit typ publikace (abstrakt, článek, kniha, konference, patent, preprint, stránka společnosti nebo výzkumníka), formát souboru (HTML nebo PDF), konkrétní zdroj (14 nabídek) a tematickou oblast (20 nabídek).

Zobrazení výsledků vyhledávání

Oba vyhledávače dovedou uživatele zdarma minimálně k abstraktu. Dostupnost plného textu již může být vázána na předplatné nebo jednorázový nákup. Oba též řadí výsledky podle relevance. Scirus vypočítává relevanci podle frekvence vyhledávaného termínu a počtu odkazů na stránku. Nabízí také možnost řazení podle data. Google Scholar bere kromě plného textu článku v úvahu autora článku, publikaci, ze které článek pochází, a jak často byl článek citován (ve výsledcích zobrazuje i počet citací s odkazem na citující články). Citace také prezentuje jako samostatné výsledky, i když nejsou citované dokumenty online dostupné.

U každé položky v seznamu výsledků uvádí Google Scholar odkazy na její umístění na různých serverech, bohužel zatím jasně neoznačuje, na kterých severech je plný text dostupný zdarma. Všechny verze plného textu však nemusejí být identické - některé mohou být preprintem, jiné upravenou verzí a další verzí konečnou.

Scirus zavedl do zobrazení výsledků prvky pro upřesnění dotazu pomocí klíčových slov z výsledků (jako klíčová slova se zde objevují např. i kódy klasifikace JEL). Užitečná je i možnost označení vybraných položek a jejich následného uložení či odeslání e-mailem.

Závěrem

Názory odborníků na možné dopady rozvoje Google Scholar na uživatele a knihovny jsou rozmanité. Objevují se obavy, že Google Scholar povede k obcházení licencovaných zdrojů nakupovaných knihovnami a uživatelé se spokojí se zdroji nízké kvality. Jiní vidí Google Scholar jako příležitost, jak mohou uživatelé nalézt cestu ke zdrojům, které knihovna nakupuje. Sám Google Scholar pro to udělal vstřícný krok - uživatelé z 22 institucí si mohou nastavit zobrazování odkazů na zdroje přístupné v rámci jejich instituce. I po takové integraci však bude stále nutné upozorňovat uživatele na to, že nabídka informací ani v Google, ani na celém webu není a nebude nikdy kompletní.