12. října 2015 uspořádaly pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a Národní knihovna ČR (konkrétně Knihovnický institut) již třetí ročník semináře Evergreen v českých knihovnách (mimochodem v Ikarovi najdete jak zprávu z prvního, tak zprávu z druhého ročníku semináře). Tematicky byl zaměřen na různé formy spolupráce vztahující se ke svobodnému knihovnímu softwaru Evergreen.

Účastníci semináře

Účastníky nejprve za pražskou organizaci SKIP i za Národní knihovnu ČR přivítala Linda Jansová. Vlastní odborný program pak zahrnoval jednak část věnovanou především svobodnému softwaru obecně a jeho uplatnění v praxi, jednak část věnovanou spolupráci konkrétních knihoven.

Použití svobodného softwaru v českých knihovnách (Ing. Václav Jansa, Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze)

V. Jansa

V. Jansa ve svém prvním příspěvku představil předběžné výsledky dotazníkového průzkumu, který realizoval v rámci svého disertačního projektu. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak české knihovny v praxi používají svobodný software a jaké k němu zaujímají postoje. Do průzkumu byly zařazeny všechny aktivní (nezrušené) knihovny zařazené k 16. květnu 2015 do báze ADR Národní knihovny ČR. Z báze ADR byly získány e-maily do celkem 1 989 knihoven. Na 1 859 adres pak byla žádost o účast v průzkumu úspěšně doručena, resp. e-mail se nevrátil jako nedoručený. Dotazník byl zpřístupněn od 8. do 30. června 2015, a to ve svobodném softwaru LimeSurvey.

Dotazník obsahoval otázky uspořádané do jedenácti hlavních skupin, jimiž byly správa softwaru a hardwaru, používaný knihovní software, komunikace s ostatními uživateli knihovního softwaru, zavedení knihovního softwaru, změna knihovního softwaru, zahrnutí svobodného softwaru, volba softwaru, počítače pro čtenáře, Váš pracovní počítač, Vaše vlastní zkušenosti se svobodným softwarem, Váš názor na nasazení svobodného softwaru ve Vaší knihovně. V závěru dotazníku byli respondenti vyzváni k vyplnění údajů o sobě a o své instituci a mohli také připsat komentář. Ne všem osloveným se zobrazovaly všechny otázky – zobrazení otázek bylo nastaveno tak, aby se vždy zobrazovaly pouze relevantní otázky (např. pokud respondent uvedl, že knihovna používá knihovní software, nebyla mu již zobrazena otázka týkající se zavádění knihovního softwaru).

Dotazník začalo vyplňovat celkem 1 341 oslovených, z toho celkem 836 jich vyplnilo a odeslalo celý dotazník. Přibližně v polovině případů se jednalo o veřejné knihovny a v polovině případů o knihovny odborné.

V. Jansa dále podrobněji přiblížil pouze předběžné výsledky vztahující se k veřejným knihovnám (data ještě budou při dalším zpracování zpřesněna).

Nyní již k jednotlivým předběžným zjištěním. Pokud se týká správy serverů, ve veřejných knihovnách výrazně převažuje případ, kdy servery nespravují pracovníci knihovny, ale spravuje je někdo jiný, podobně je tomu i u správy počítačové sítě. Pokud se jedná o pracovní stanice, zčásti nebo zcela je pracovníci knihovny spravují přibližně v polovině případů. Správu knihovního softwaru v necelé polovině případů zajišťuje někdo jiný než pracovníci knihovny, pracovníci knihovny ji zajišťují přibližně v pětině případů. Webovou prezentaci pracovníci knihovny zcela nebo zčásti spravují ve třech čtvrtinách případů.

Z hlediska používaných knihovních softwarů výrazně převažuje LANius/Clavius – vyskytuje se u více než 80 % veřejných knihoven, které se zúčastnily průzkumu. Ke komunikaci s ostatními uživateli knihovního softwaru je nejčastěji používán e-mail, dále telefon a důležitou roli hraje i setkávání na odborných akcích. Z knihoven, které ještě nepoužívají knihovní software, osm knihoven uvedlo, že jeho zavedení plánují (některé již v horizontu jednoho roku, některé i např. za více než pět let). Čtyři pětiny knihoven, které knihovní software používají, neplánují (ani v horizontu více než pěti let) jeho změnu. Z knihoven, které o změně softwaru uvažují, jich více než pětina předpokládá, že do výběru určitě nebo možná zahrnou i svobodný software.

Při výběru nového knihovního softwaru hrají pro knihovny roli zejména dostupnost placené podpory v češtině, české rozhraní softwaru, podpora metodického pracoviště, zkušenosti jiných knihoven, pořizovací a provozní náklady a existence firmy poskytující daný software jako službu – velmi nebo spíše důležité jsou tyto faktory pro více než 80 % respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli (v případě pořizovacích a provozních nákladů se jedná téměř o 100 % oslovených, kteří na otázku odpověděli).

Pokud se týká počítačů pro čtenáře a jejich softwarového vybavení, z hlediska operačních systémů výrazně převažuje operační systém Microsoft Windows, z kancelářských balíků Microsoft Office, ovšem například LibreOffice se také vyskytuje relativně často (ve více než 20 % případů). Z webových prohlížečů se nejčastěji vyskytují Microsoft Internet Explorer, Mozilla Firefox a Google Chrome.

Sami knihovníci (resp. pracovníci knihoven), kteří vyplňovali dotazník, mají na svých počítačích nainstalován převážně operační systém Microsoft Windows, z kancelářských balíků převažuje Microsoft Office a z webových prohlížečů Microsoft Internet Explorer následovaný prohlížeči Google Chrome a Mozilla Firefox.

Téměř 30 % respondentů uvedlo, že svobodný software používá každý den nebo téměř každý den, ovšem dalších 35 % respondentů není svobodný software schopno rozlišit od jiného softwaru, takže nemohli uvést, jak často jej používají.

Přes 40 % oslovených uvedlo, že podporuje (plně nebo spíše) nasazení svobodného softwaru v knihovně a více než polovina oslovených na jeho nasazení neměla vyhraněný názor.

V diskusi V. Jansa doplnil, že u placené podpory softwaru je podstatná i smluvně zaručená úroveň služeb (service level agreement, SLA). Čím vyšší jsou požadavky na dostupnost služeb, tím pochopitelně roste finanční náročnost. Je užitečné si uvědomit, že jenom málokterá organizace má dostatek prostředků na zajištění vysoké úrovně dostupnosti.

Svobodný software a spolupráce na příkladu Evergreenu a Kohy (Ing. Václav Jansa, Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze)

Ve svém druhém příspěvku se V. Jansa věnoval tématu svobodného softwaru a spolupráce, přičemž jako hlavní příklad využil knihovní softwary Evergreen a Koha. Obecně platí, že opětovné využívání již vytvořených programů, skriptů apod. je vlastně podstatnou svobodného softwaru. Svědčí o tom i například znění licence GPL, která v této oblasti patří k nejpoužívanějším licencím.

Pokud se týká Evergreenu a Kohy, jedním z nejviditelnějších případů, kdy oba softwary využívají stejné dílčí programy, patří moduly v programovacím jazyce Perl. Porovnáme-li seznam modulů používaných v softwaru Koha se seznamem modulů používaných v Evergreenu, zjistíme, že seznamy se v řadě případů kryjí. Jedná se jednak o programy, které jsou zaměřené na zpracování dat ve formátu MARC (např. MARC::Record), jednak o programy, které jsou běžně využívány v softwarech různých typů, tj. nejenom v softwarech knihovních (např. CGI). Na příkladu modulu MARC::Record lze doložit i konkrétní spolupráci vývojářů z různých komunit – tento modul vytvořili Andy Lester, který je spojen s Kohou, Mike O'Regan, tvůrce řady modulů pro oblast knihovnictví, a konečně Mike Rylander a Galen Charlton pracující pro společnost Equinox Software. Ta mimochodem nabízí podporu Evergreenu i Kohy.

Dalším příkladem mohou být nástroje pro práci s prokolem Z39.50 – jak Evergreen, tak Koha využívají nástroje vytvářené dánskou společností IndexData.

Evergreen a Zotero aneb Citování s využitím knihovních dat (PhDr. Linda Jansová, Ph.D., pražská organizace SKIP, Národní knihovna ČR)

L. Jansová

L. Jansová ve svém příspěvku stručně představila citační manažer Zotero, který je také příkladem svobodného softwaru. Nejprve existoval pouze v podobě doplňku pro webový prohlížeč Mozilla Firefox, nyní však existuje i desktopová verze s rozšířeními pro prohlížeče Mozilla Firefox, Google Chrome a Safari. Citační manažer Zotero je propojitelný se čtyřmi textovými procesory, jimiž jsou Microsoft Office, LibreOffice, Apache OpenOffice a OpenOffice.org. Zotero uživatelům umožňuje si stahovat data i z online katalogů knihoven, např. ze svobodných softwarů Evergreen či Koha či z uzavřeného softwaru Aleph. Aby však bylo se získanými daty možné dobře pracovat, je nezbytné, aby byl původní bibliografický záznam v pořádku. Mj. se jedná o správnost kódovaných údajů vztahujících se k typu dokumentu. Zotero sice pracuje s jinou typologií dokumentů než formát MARC, nicméně pokud jsou v poli 008 formátu MARC správně vyplněny údaje o typu dokumentu, uživatel po stažení záznamu do Zotera může rovnou pracovat např. se záznamem knihy, nikoliv s obecnějším záznamem dokumentu.

L. Jansová dále přiblížila, jak je z úložiště citačních stylů možné získat citační styly založené na normě ISO 690. Zmínila také, jak se v komunitě Evergreenu podařilo úspěšně vyřešit problém s kódováním češtiny a tím zároveň umožnit i jiným než českým knihovnám nabízet uživatelům údaje ve správném kódování.

Vznik a provoz společného katalogu s využitím Evergreenu (Mgr. Eva Cerniňáková, Knihovna Jabok)

E. Cerniňáková

E. Cerniňáková představila pilotní projekt společného katalogu dvou nezávislých knihoven, k jehož provozu byl využit Evergreen. Tento software je určen především pro provoz společných katalogů více knihoven nebo knihoven se složitou organizační strukturou. Naprostá většina knihoven v rámci celosvětové komunity Evergreen využívá právě formou společného katalogu, ve kterém jsou sdíleny správa systému, bibliografické a autoritní záznamy, online katalog, nástroje pro správu fondu, akvizice, statistické sestavy nebo např. tiskové výstupy. Je možné využívat i funkce softwaru pro přepravu a rezervace a sdílet také údaje o čtenářích nebo díky modulu pro rezervaci vybavení a prostor i technické vybavení knihoven.

Evergreen disponuje nástroji, které knihovnám umožňují vzájemně spolupracovat, aniž by zároveň musely slevovat ze svých specifických požadavků na provozní pravidla. Jde především o propracovanou a hierarchickou strukturu systému, která je libovolně rozšiřitelná a umožňuje jak dědění vlastností v hierarchii organizační struktury, tak i přizpůsobení potřebám jednotlivých knihoven. Dále jsou to oprávnění (v Evergreenu je jich cca 500), která jsou uspořádána do skupin podle typu uživatele a činností, které daný uživatel smí vykonávat. Oprávnění lze libovolně přidělovat skupinám i jednotlivcům jak v rámci domovské knihovny, tak i v rámci určitého stupně hierarchie systému nebo konkrétních knihoven. Velká variabilita je zajištěna také tím, že v rámci nastavení se nejprve vytvoří jednotlivé obecné prvky, které jsou posléze využity jako „stavební kameny“, ze kterých jsou „poskládána“ nastavení jednotlivých knihoven.

S využitím nástrojů, které Evergreen nabízí, je tak možné sdílet jeden systém a ušetřit osobní i finanční náklady a zároveň tento sdílený systém přizpůsobit potřebám jednotlivých knihoven v různých oblastech (katalogizační a akviziční postupy, výpůjční pravidla, pravidla pro rezervace, poplatky, tiskové a e-mailové výstupy, automatické akce, online katalog aj.).

Myšlenka pilotního projektu společného katalogu právě s využitím uvedených vlastností Evergreenu vznikla na podzim roku 2014 a byla realizována ve spolupráci Knihovny Jabok, která Evergreen používá od roku 2011, a knihovny Katolického domova studujících, malé internátní knihovny s cca čtyřmi tisíci svazky bez automatizovaného knihovního systému a bez profesionálního knihovníka.

Do konce roku 2014 byly dohodnuty předběžné podmínky spolupráce a byla podána žádost o dotaci v programu VISK 3. Na jaře 2015 byl vytvořen základ právního rámce spolupráce formou dvoustranné smlouvy mezi Jabokem a Katolickým domovem studujících (KDS). Vznikly také základy společných pracovních postupů, především v oblasti katalogizace (tak, aby bylo možné dodržet kvalitu bibliografických záznamů na úrovni minimálního záznamu pro Souborný katalog ČR) a v dílčích oblastech výpůjčního protokolu. Důležitou součástí projektu byla teoretická příprava i testování funkcí systému pro provoz společného katalogu, mapování procesů obou knihoven a diskuse o potřebách knihovny KDS. Protože systém byl dříve používán pouze jednou knihovnou, bylo nutné také upravit některá dílčí nastavení. Po zaškolení katalogizátorů bylo začátkem července 2015 zahájeno zpracování fondu knihovny KDS, které bylo dokončeno v srpnu. Souběžně byl proveden přechod knihovního softwaru Evergreen na vyšší verzi, byla nastavena výpůjční pravidla pro KDS a bylo vytvořeno samostatné rozhraní online katalogu pro KDS a také rozhraní společného katalogu. V září bylo v KDS zahájeno půjčování.

V současné době jsou dokončovány některé administrativní části projektu. Již nyní však je možné konstatovat, že společný katalog funguje bez problémů, umožňuje sdílení práce mezi oběma knihovnami a zároveň splňuje všechny provozní požadavky obou knihoven. Projekt tak ukazuje, že různé formu spolupráce knihoven není nutné považovat za science fiction a že společné provozování knihovního systému může být jednou z praktických oblastí spolupráce, která knihovnám pomůže ušetřit osobní i finanční zdroje.

Naše první zkušenosti se společným katalogem (Mgr. Petra Kleinwächterová, Katolický domov studujících)

P. Kleinwächterová

P. Kleinwächterová (sestra Jordána) představila projekt společného katalogu z pohledu Katolického domova studujících (KDS), jehož zřizovatelem je Česká kongregace sester dominikánek. Jde o zařízení internátního typu, v němž jsou ubytovány studentky středních a vyšších odborných škol. Jak již bylo naznačeno, knihovna KDS obsahuje cca čtyři tisíce knihovních jednotek. Jedná se převážně o beletrii (především o tzv. povinnou četbu); menší část fondu je tvořena naučnou literaturou. Ve snaze zkvalitnit služby této knihovny se na jaře 2014 se tehdejší ředitelka obrátila na Knihovnu Jabok s prosbou o radu týkající se možnosti pořízení knihovního softwaru. Vzhledem k potřebám této knihovny byl doporučen nákup některého z knihovních softwarů, který nabízí školní verzi. S ohledem na finanční možnosti knihovny KDS se však ukázalo, že v dohledné době software nebude možné pořídit. Proto po semináři Evergreen v českých knihovnách v říjnu 2014 (kde se diskutovalo o možnostech spolupráce knihoven v oblasti knihovního softwaru) byla KDS nabídnuta možnost zapojení do pilotního společného katalogu s Knihovnou Jabok.

P. Kleinwächterová, která měla v polovině roku 2015 nově nastoupit na místo ředitelky domova KDS, měla z projektu společného katalogu zpočátku velké obavy. Nebyla si jistá, jestli je to vhodné řešení pro tak malou knihovnu, obávala se dalších úkolů a toho, že projekt bude znamenat spoustu práce s malým efektem. Protože však už spolupráce byla zahájena, považovala za vhodné v projektu pokračovat.

Původní časový plán počítal s katalogizací během letních prázdnin a s tím, že jednu knihu se podaří zpracovat za přibližně patnáct minut, tj. že rychlost zpracování dosáhne cca 32 knih za jeden „člověkoden“. Protože na katalogizaci měli pracovat dva lidé, předpokládalo se, že během prázdnin se stihne zpracovat cca polovina fondu a poté v katalogizaci budou pokračovat brigádnice, které zbytek fondu zpracují do konce kalendářního roku 2015. Po úplné katalogizaci beletrie mělo být zahájeno její půjčování v Evergreenu, zatímco naučná literatura by se stále půjčovala s využitím „kartiček“ jako dosud.

V červnu knihovna KDS požádala o přidělení sigly. Zároveň byla zahájena školení pro práci s Evergreenem, kterého se zúčastnily dvě zaměstnankyně KDS a dvě brigádnice. Školení zahrnovala práci v systému a základy katalogizace. Zároveň byly pro KDS vytvořeny návody a postupy pro katalogizaci (jak zpracovat knihu, která už má bibliografický záznam v Evergreenu, jak vyhledat záznam ke stažení z Národní knihovny ČR, jak přidat exempláře apod.). V červenci 2015 byla zahájena katalogizace knihovního fondu, na které se podílela jedna zaměstnankyně KDS a dvě střídající se brigádnice. Při práci bylo nutné vyrovnat se s různými překážkami. Často to byly překlepy a chybějící údaje v záznamech nebo složitější dohledávání samizdatových knih; komplikací však byl také několikadenní výpadek databází Národní knihovny ČR začátkem července, během kterého nebylo možné stahovat záznamy z Národní knihovny ČR ani ze Souborného katalogu ČR). Přes tyto problémy však postupovala práce výrazně rychleji, než se očekávalo, takže již během července se podařilo zpracovat téměř celý fond knihovny KDS. Během katalogizace byla k dispozici podrobná nápověda ke katalogizačním postupům a také telefonická nebo e-mailová podpora ze strany Knihovny Jabok. Celkem bylo během prázdnin zkatalogizováno 4 200 knihovních jednotek.

V průběhu prázdnin byly řešeny také další záležitosti, mj. nastavení výpůjčních pravidel, sladění podoby katalogu knihovny KDS s webovými stránkami KDS, instalace čtečky čárových kódů a tisk čtenářských průkazů s čárovými kódy. Půjčování v Evergreenu bylo zahájeno 10. září 2015.

Počáteční obavy na straně KDS z práce navíc se při realizaci projektu nepotvrdily. Ze strany KDS byla naopak vyjádřena velká spokojenost jak s postupem projektu, tak i s knihovním softwarem Evergreen. Evergreen pro KDS znamená úsporu jak práce, tak i financí a uživatelé i personál hodnotí Evergreen jako jednoduchý a přehledný.

DokuWiki jako nástroj pro spolupráci (Mgr. Eva Cerniňáková, Knihovna Jabok)

K vytvoření dokumentačního portálu české komunity Evergreenu byl využit software DokuWiki. Jde o svobodný software z rodiny tzv. wiki. Portál Evergreen DokuWiki CZ je v současné době využíván nejen pro stále se rozvíjející českou dokumentaci a manuály k Evergreenu, ale také pro informace o komunitě kolem knihovního softwaru Evergreen. Speciální část tvoří nápověda k online katalogu, kterou mohou knihovny s Evergreenem použít jako nápovědu pro své uživatele. Portál také nabízí prostor pro interní dokumentaci a pracovní postupy nebo politiky jednotlivých knihoven. Tyto knihovny tak mohou mít veškeré pracovní materiály na jednom místě a zároveň je v případě zájmu sdílet s dalšími knihovnami.

Diskuse

V diskusi byla věnována pozornost mj. otázce využitelnosti webového klienta Evergreenu. V. Jansa uvedl, že časem byl webový klient měl nahradit stávajícího tlustého služebního klienta. Webový klient má již nyní co nabídnout. E. Cerniňáková doplnila, že jsou v něm zahrnuty základní funkce potřebné pro katalogizaci, více je pak rozpracován výpůjční modul.

Dále byla zmíněna otázka integrace služby Obálkyknih.cz. Pro verzi 2.2 Evergreenu byl zpracován doplněk v JavaScriptu. Nyní však Evergreen již používá novou verzi online katalogu, tj. tento doplněk bude vhodné v budoucnu nahradit vlastním modulem, který by byl součástí hlavního vývojového stromu Evergreenu.

V. Jansa a E. Cerniňáková při diskusi

Závěrem

Letošní seminář přilákal celkem 27 účastníků (do tohoto počtu jsou zahrnuti i přednášející) z různých koutů republiky, což dokládá, že téma svobodného softwaru se v knihovnické obci těší nezanedbatelnému zájmu. Koneckonců řada účastníků semináře také využila možnost klást přednášejícím (nejenom v závěru semináře, ale i po jednotlivých příspěvcích) dotazy.

Doplňme, že prezentace využité při semináři jsou umístěny na portálu Evergreen DokuWiki CZ. Kromě prezentací je zpřístupněno i podrobné shrnutí příspěvku o práci se samotným portálem, resp. se softwarem DokuWiki.

Úplnou fotodokumentaci ze semináře pak najdete na Facebooku. Odkazy na prezentace i na fotografie jsou pochopitelně k dispozici i na webové stránce semináře.