Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Muzeum českého knihovnictví - představa o realizaci

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Muzeum českého knihovnictví - představa o realizaci

1 comments
Autoři: 

Ve (Ikaros, číslo 8/2004) je i zmínka o mém příspěvku "Vybudujme muzeum českého knihovnictví", v diskusi pod článkem však kolega Schwarz tuto myšlenku kritizuje. Rád bych tedy svou představu blíže objasnil čtenářům Ikara.

Když jsem byl před několika lety na mezinárodní konferenci v Budapešti, navštívili jsme také . Součástí prohlídky byla i expozice historických knihovnických pomůcek, nástrojů, přístrojů a zařízení. Vzpomněl jsem si na to nedávno, když jsem na internetu narazil na . (Odkazy na jiná muzea se mi najít nepodařilo.)

Uvědomil jsem si také, že mnoho předmětů, které se ještě před několika lety v knihovnách používalo, bylo nahrazeno moderní technikou a mizí v nenávratnu. Jako příklad mě napadají rozmnožovací přístroje ormig a cyklostyl, papírové výpůjční stvrzenky, sáčky na sáčkový výpůjční systém, diskety 5 1/4 palce nebo už i lístkové katalogy.

v Praze nebo v Brně má sbírky zaměřené na mnohé oblasti techniky, existují muzea , , potravinářský průmysl je dokumentován v , předměty z domácností posledních desetiletí uchovává např. apod. Není mi však známo, že by se někde specializovali na dokumentaci našeho oboru.

Co by taková sbírka mohla obsahovat?
Předměty a dokumenty používané v knihovnách - jak přímo specificky knihovnické, tak ukázky kancelářské, počítačové a komunikační techniky, například:

  • psací stroje mechanické, elektrické, elektronické s pamětí;
  • počítače různých druhů, monitory, tiskárny;
  • kopírovací přístroje různých principů a výrobních značek;
  • rozmnožovací přístroje (ormig, cyklostyl, rominor), přístroje na rozmnožování katalogizačních záznamů, snášecí, vázací, lepicí zařízení;
  • telefonní přístroje, záznamníky, diktafony;
  • čtecí přístroje na mikrofilmy, mikrofiše;
  • audiovizuální techniku (gramofony, magnetofony, CD přehrávače);
  • čtenářské stoly, pulty, schůdky, lístkovnice (též horizontální) a další knihovnický nábytek, regály;
  • knihovnické tiskopisy;
  • staré lístky ze zrušených katalogů;
  • vývěsky, vývěsní tabule, pokyny pro čtenáře, štíty "Vzorná lidová knihovna", "Brigáda socialistické práce";
  • atd.

Využil jsem tedy konference Knihovny v pavučině spolupráce a jejího programového bloku zaměřeného na spolupráci a navrhl jsem: Vybudujme muzeum (respektive sbírku dokumentace) českého knihovnictví!

Zároveň jsem nastínil možný postup:
1. Vytvořit pracovní skupinu zájemců, buď při Svazu knihovníků a informačních pracovníků, nebo při odboru knihovnictví Národní knihovny ČR.
2. Sestavit předběžný seznam předmětů, které by bylo potřeba získat.
3. Vyzvat knihovny, aby prohledaly své sklepy, půdy apod. a nabídly, co mohou (a aby si rozmyslely, než něco jako nepotřebné vyhodí). (Příkladně z naší knihovny můžeme věnovat německý rozmnožovací přístroj na katalogizační lístky Prix 1000, kopírovací přístroj Minolta, notebook Hallikan.) Samozřejmě bude proveden výběr.
4. Dojednat s vhodnými knihovnami zapůjčení skladových prostor (např. v novostavbě určité knihovny mají rezervu ve skladech na 20 let, tak by tam část předmětů mohli zatím uskladnit).
5. Začít s evidencí sbírkových předmětů (spolupráce muzejních knihoven?).
6. Začít pracovat na libretu budoucí expozice.

Zvažoval jsem též, kde by mohla být budoucí expozice umístěna. Dovedu si představit, že po dokončení a adaptaci Klementina by se mohlo najít vhodné místo v Národní knihovně (další možnost, méně výhodná pro návštěvníky, by mohla být v Centrálním depozitáři v Hostivaři).

Myšlenka vybudování knihovnického muzea vyvolala na konferenci živý ohlas, svou podporu deklaroval mj. tehdejší ředitel Národní knihovny PhDr. Vojtěch Balík. I další kolegové mne potom oslovovali a tuto ideu podpořili.
Potom ale nastala doba dovolených, ředitel Národní knihovny byl odvolán, v knihovnách se řešily jiné problémy, takže momentálně se, pokud vím, v této věci nic neděje.

K připomínce kolegy Schwarze: myslím si, že knihovnictví je samostatný (svébytný) obor lidské činnosti, má tedy snad "právo" mít i své muzeum. Tematický záběr si představuji v rozsahu knihovnictví + bibliografie + vědecké informace (resp. VTEI, dokumentace). Existují muzea se širokým záběrem (technická, zemědělská) a muzea specializovaná (např. existuje - má se mu snad vyčítat, že se nejedná o komplexní muzeum tukového průmyslu?. I z praktického hlediska si myslím, že je lepší nedávat si příliš vysoký, a tudíž málo reálný cíl. Nedomnívám se, že by muzeum muselo mít vlastní knihovnu, když existuje (odbor knihovnictví Národní knihovny ČR, oddělení studijní a informační), která je "ústředním informačním, dokumentačním a referenčním střediskem České republiky v oboru knihovnictví a vědecké informace".

Co dál? Pokud vás moje idea zaujala, zamyslete se na svém pracovišti, které předměty byste mohli (teď nebo v budoucnu) do muzea knihovnictví věnovat, příp. co vás napadne, že by v něm nemělo chybět. Předpokládám, že by se pak sestavil sumář nabídek a seznam deziderát, které by se hledaly po sklepech a půdách. Pokud byste se přímo chtěli podílet na práci přípravné skupiny, dejte mi vědět.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Ivo. Muzeum českého knihovnictví - představa o realizaci. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 11 [cit. 2016-02-09]. urn:nbn:cz:ik-11722. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11722

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Domnívám se, že myšlenka vybudovat muzeum dějin českého knihovnictví je skvělá. Dnešní mladá generace (a to především ta knihovnická)by si alespoň uvědomila, jak se liší současné pracovní podmínky a postupy od těch před lety dávnými i nedávnými. Já sama se pohybuji v knihovnictví od r. 1971, a pokaždé, když seznamuji studenty 1. ročníku oboru VSP na FSV UK s dostupnými informačními zdroji, se službami knihoven atd., k jakým obrovským změnám za ta leta došlo. Neškodilo by toto připomenout i těm mladším, aby si více vážili toho současného.

registration login password