Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Kyberprostor 2005

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Kyberprostor 2005

0 comments
Autoři: 

Poznámka redakce: Článek byl napsán pro časopis Click! a se souhlasem jeho redakce byl převzat z čísla 2/2006.

Ve dnech 7. a 8. listopadu proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně již třetí ročník mezinárodní konference Kyberprostor – Normativní systémy. Toto mezioborové setkání tradičně otevírá prostor pro dialog právních teoretiků, psychologů, sociologů a filozofů, zabývajících se novými technologiemi a internetem. Hlavními tématy letošní konference bylo autorské právo a jeho ochrana na internetu, psychologie a sociologie nových technologií, internetová kriminalita, e-government a e-justice.

Internet se svým překotným vývojem a kontinuální proměnou do značné míry úspěšně brání trvalé a účinné právní regulaci. Nástroje, kterými se legislativa snaží vymezit rámec chování subjektů na síti, často jen reagují na aktuální problémy a postrádají širší koncepci. Nedostatek provázanosti jednotlivých norem pak mnohé zákony takřka zbavuje reálné použitelnosti, jak tomu bylo po dlouhou dobu např. u zákona o elektronickém podpisu, jindy legislativně čistý, bezrozporný zákon naráží na svoji faktickou nevynutitelnost, jako např. pokus regulace spammingu zákonem o některých službách informační společnosti. V dalších případech naopak právní zabezpečení citelně chybí.

Jaká regulace chování na internetu je tedy možná a účinná? Kdy je právní regulace smysluplná a potřebná a kdy naopak nadbytečná a v důsledku škodlivá? Hledání odpovědí na tyto otázky vyžaduje vykročení z rámce právní vědy a otevření se spolupráci na rozhranní několika oborů – informačních technologií, práva, sociologie a dalších. Jednou z mála možností, otevírajících prostor pro takové setkávání, byla právě brněnská konference Kyberprostor 2005. „Podobné setkání se v tomto rozsahu ve střední Evropě koná poprvé,“ říká hlavní organizátor JUDr. Radim Polčák a dodává: „Vedle možnosti soustředěně se zabývat nejnovějším vývojem v oblasti právního a společenskovědného zkoumání nových technologií je hlavním přínosem konference skutečnost, že umožňuje komunikaci mezi vědci z oborů, které se na podobných sympoziích běžně nesetkávají.“ Dialog mnohdy zásadně odlišných myšlenkových světů a nutnost opuštění zažitých schémat patřily k nejvýraznějším rysům celé konference.

Hned na úvod nutno říci, že od minulého ročníku se výrazně zvedla jak úroveň organizace celé konference, tak - alespoň dle mého subjektivního pohledu (byl jsem přítomen převážně jen právní sekci) - kvalita samotných příspěvků. Mezi pozvanými hosty bylo letos několik předních odborníků, mimo jiné profesor Andreas Wiebe, vedoucí Oddělení práva informačních technologií a práva duševního vlastnictví vídeňské Wirtschaftsuniversität nebo americká psycholožka Patricia Greenfeldová, ředitelka Centra pro děti a digitální média při Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Úvodní přednášky v den zahájení poněkud trpěly snahou zajistit srozumitelnost širšímu publiku, což se odrazilo v jejich obecnosti a jisté schematičnosti. Těžiště zajímavých příspěvků a diskuzí leželo proto logicky ve druhém dni, kdy proběhlo pět tematických workshopů: Psychologie a internet, Právo v kyberprostoru, E-government a e-justice, Filozofie a sociologie kyberprostoru a Zločin a bezpečnost v kyberprostoru.

V právním workshopu převládala problematika autorských práv a jejich ochrany na internetu, přičemž značná pozornost byla věnována odlišným a alternativním pojetím těchto práv (Open Source, Open Access Publishing). Z dalších příspěvků lze zmínit Eduarda Szattlera z Právnické fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, který analyzoval připravovanou evropskou směrnici o patentovatelnosti počítačových programů a její případný dopad na výzkum a vývoj v informačním průmyslu. (V současné době jsou počítačové programy chráněny v Evropě jako autorská díla a patentovat je ve většině států není možné.) Peter Lenda z norského Telecomu se pak věnoval právní regulaci IP telefonie a požadavkům kladeným v komunitárním právu na poskytovatele těchto služeb.

Více než zajímavou demonstrací zmíněného střetu dvou světů byl příspěvek Adama Ptašnika z Masarykovy univerzity v Brně o přepisu právních norem do univerzálního logického jazyka, který by umožňoval jejich do jisté míry automatické vytváření. Bouřlivá diskuze odhalila zcela odlišné chápání a postoje i mezi převážně právnickým publikem, zvláště pokud jde o pojmy, které většina právníků považuje za nedefinovatelné.

Konferenci uzavřela projekce filmu Síť (Das Netz) zabývajícího se širšími souvislostmi legendární teroristické kauzy Unabomber. Autor snímku, německý dokumentarista a univerzitní pedagog profesor Lutz Dammbeck, si v rámci natáčení dopisoval s pachatelem útoků Tedem Kaczynskim, odpykávajícím si v současnosti v USA doživotní trest. Úvahy, postřehy a motivy samotného Unabombera tvoří nejzajímavější a zároveň nejkontroverznější část celého dokumentu. Lutz Dammbeck byl projekci v Brně přítomen a účastnil se též diskuze o pozadí celé kauzy.

Jako v minulých letech budou vybrané příspěvky vydány v konferenčním sborníku Cyberspace 2005: Normative Frameworks, který by měl vyjít v angličtině počátkem dubna 2006.

Fotografie z konference (zdroj: Kyberprostor 2005):

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠISLER, Vít. Kyberprostor 2005. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2019-11-19]. urn:nbn:cz:ik-11998. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11998

automaticky generované reklamy