Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Konference INSPO 2007: Internet - výhoda pro znevýhodněné

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

Konference INSPO 2007: Internet - výhoda pro znevýhodněné

0 comments

Sedmý ročník konference INSPO 2007, která se konala v Kongresovém centru v Praze v sobotu 17. března, zahájil již tradičně duchovní otec a hlavní pořadatel celé akce Jaroslav Winter ze sdružení BMI, který představil hlavní heslo letošního ročníku „Internet – výhoda pro znevýhodněné“. Výstižně tak uchopil zaměření celé konference, která se stala demonstrací toho, jak se díky počítači a internetu handicapovaní mohou zapojit do života a co vše jim tyto technologie umožňují. Konference se soustředila jak na technologie, tak na aktivity a projekty, které pomáhají handicapovaným, neopomněla aktuální ožehavou tematiku nového zákona o sociálních službách, věnovala se přístupnosti webů. Celá konference byla simultánně tlumočena do znakové řeči.

Jaroslav Winter v zahájení dále představil hlavní partnery (IBM a MPSV) , připomněl, že akce se koná v rámci Března měsíce internetu (dále BMI) a zmínil některé související další aktivity v rámci BMI (konference Internet ve státní správě a samosprávě a soutěž Junior Internet). Zdůraznil roli knihoven, které se víc a víc zapojují do problematiky handicapovaných, zejména v rámci programu „Do knihovny na internet – po internetu do knihovny“. K dnešnímu datu se už zapojilo více než 390 knihoven (aktuální číslo ke konci března 2007 dle Národní knihovny je téměř 410).

Jedním ze záměrů konference INSPO je každoročně představit novinky pro handicapované. Tento rok se pozornost soustředila na On-line centrum znakového překladu, které představil koordinátor projektu Tomáš Sokolovský. Centrum má zlepšit situaci neslyšících při komunikaci zejména s úřady, nemocnicemi a dalšími veřejnými institucemi. Systém umožňuje v reálném čase komunikaci mezi tlumočníkem, neslyšícím a třetí osobou (úředníkem) a to pomocí počítače, který se přes internet spojí s tlumočníkem (centrum je v Ostravě). Tomáš Sokolovský představil také další aktivity pro neslyšící krátkým filmem; na místě si také po celou dobu konference účastníci mohli funkčnost linky vyzkoušet. Michal Kusyn z Ostravské univerzity doplnil informace o technickém řešení celého systému a kritéria výběru komponent systému, z nichž nejdůležitější byl přenos přes internet, kvalita přenosu, cena, možnost vlastní správy technologie, dostupnost a bezpečnost. Softwarově zajišťuje komunikaci CamFrog s implementací kodeku H.264, který je nejvhodnější pro přenos znakové řeči. Pozitivní je, že požadavek na přenosovou rychlost je pouze 256 kB/s.

Závěrem překladatel znakové linky pohovořil o problémech při budování a zavádění systému, které se objevují nejen očekávaně na straně úřadů (neochota, finance), ale také na straně neslyšících (komunikační bariéra, nesmělost před webkamerou, nedůvěra).

Boris Dvořáček v dalším příspěvku představil novinky i osvědčená řešení, které realizovali a využívají na chráněném pracovišti Deep v Habrovanech. Dlouhodobě se snaží o implementaci informačních a komunikačních technologií do života zdravotně postižených. Mezi pomůcky, které využívají patří snadno ovladatelný překladač morseovy abecedy na text, brýle s kamerou pro snímání pohybu oka pro ovládání, montáž ip kamer na vozíky postižených (ležící tak mohou sledovat dění v ústavu), využití technologie GPS v systému sledování Patriot s nouzovým tlačítkem, ovládání dechovým senzorem, ovládání dotykem rtu.

Zmiňované ovládání okem se využívá zejména pro ovládání vozíku či pro polohování lůžka, partnery řešení jsou ČVUT a Česká společnost pro kybernetiku a informatiku.

Připomněl projekt SKOLANET, který je zaměřen právě na kurzy oblasti počítačů pro handicapované a nabídl každému možnost připojit se do chatovací místnosti Skolanet na portálu Seznam.

Vojtěch Regec a Petra Jurkovičová charakterizovali současnou situaci na Slovensku v oblasti internetového poradenství pro zdravotně postižené, konstatovali, že situace rozhodně není uspokojivá. Zpravidla se zapomíná naprosto na handicapované (v projektech e-governmentu), chybí prozatím grantové výzvy, ale také lidé ještě nejsou připraveni – využití internetu jako poradenského média jim nepřijde blízké. Mezi prvními portály, které se alespoň nějakým způsobem zabývají touto problematikou, zmínili Infodom – informačný servis pre rodičov postihnutých detí, Rehis – informačný systém pre rehabilitáciu, který byl svého času první tohoto druhu na Slovensku, Socionet zaměřený spíše na informace než na poradenství. Mezi novější projekty se pak řadí NetPoradna.sk a portál Združenia na pomoc ľuďom s mentálnym postihnutím v SR rozšířený v roce 2006 o poradenské služby.

V závěru ranního pléna byly vyhlášeny výsledky literární soutěže s názvem Internet a můj handicap. Vítězem se stal příběh Jiřího Žváčka o tom, jak se po úrazu naučil ovládat počítač tyčinkou v ústech a postupně se stal velmi pokročilým počítačovým uživatelem. Vyhlášení bylo zakončeno křestem knihy básní Hany Šipulové, která ze své tvorby také dvě básně přednesla.

Jiří Novotný představil zvýhodněné pojistné produkty Kooperativy, která se pod heslem „Pojišťovna pro osoby se zdravotním postižením“ orientuje na tuto skupinu a spolupracuje s Národní radou osob se zdravotním postižením v ČR. Předeslal, že pojišťovna chce dále služby pro tento segment zlepšovat, především – v souladu s tématem konference – v oblasti internetových služeb.

Za společnost IBM, generálního sponzora nejen této konference, ale celého BMI, vystoupil Petr Draxler, personální ředitel pro ČR. Po vymezení problémů na trhu práce zdůraznil, že pro společnost IBM je dlouhodobou prioritou věnovat se zdravotně postiženým; historicky první zaměstnanec se zdravotním postižením byl přijat 1914 v USA. V ČR se angažují v projektu Nadace Charty77 Univerzita 4G, který si vzaly za svůj. Univerzita 4G v podání IBM je zaměřena nejen na rekvalifikaci v oblasti ICT, ale též na jazykové vybavení (angličtina). Zdůraznil, že sektor ICT je pro zdravotně postižené ideální, jak z hlediska fyzických možností, tak díky nedostatku kvalifikovaných odborníků.

S velmi lidským přístupem Martin Žárský improvizoval na téma nového zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.) , vzpomínal pozadí příprav (zákon se v přepočtu připravoval asi 5000 dní), zdůraznil, že tento zákon i přes porodní bolesti pomáhá systém humanizovat a zvýšit kredit zaměstnancům sociálního sektoru. Důležité však je, aby nové dávky byly ze strany postižených do těchto služeb zpět investovány a prostředky k tomu určené (dnes již 10 mld Kč) takto zevnitř ven pomohly systému jako celku. Vyzval všechny, aby se nebáli kontaktovat MPSV, krajské a městské úřady, že jen pomocí těchto podnětů se podaří, aby se zákon plně uplatnil a mohl dobře fungovat.

Po zástupci ze strany MPSV dostal prostor Václav Krása z Národní rady zdravotně postižených, který se pokusil o pohled z druhé strany, připravil si prezentaci „Zákon o sociálních službách z pohledu těch, kterých se týká“. Postavil do kontrastu očekávání a to, jak tato očekávání zákon naplnil, zmínil největší problémy (nutnost být registrovaný, mnoho povinností pro poskytovatele sociální péče apod.). Tato registrace má mj. přinést přehled o síti a jejím rozsahu a charakteru. Jako rizika vidí finanční stránku věci (příliš mnoho žádostí o příspěvek; podfinancování poskytovatelů; snaha omezit výdaje v rámci finanční reformy), chybné chování uživatelů (prostředky mají sloužit pro nakoupení nutných služeb a ne pro zlepšování životní úrovně) a tlak poskytovatelů služeb (finanční nestabilita z důvodu chybného chování uživatelů; nejistota dotačního řízení; přísná administrativní náročnost; snaha zachovat preferenci institucionální péče). Dále nastínil další vývoj, budoucí problémy a odkázal na svou poradnu na stránkách http://vaclavkrasa.cz/.

Závěr ranního pléna vzal do svých rukou opět Jaroslav Winter, zmínil, že o letošní konferenci byl enormní zájem a už 10 dnů před zahájením konference musela být ukončena registrace a poděkoval všem, díky kterým se INSPO 2007 mohlo konat.

Sekce Tvorba přístupného webu

V odpolední sekci Tvorba přístupného webu, kterou velmi dobře moderoval Vilém Málek (mj. šéfredaktor Intervalu), se účastníci měli možnost dozvědět aktuality problematiky přístupnosti z ČR i SR. Z autorů se omluvil Martin Snížek, jehož prezentaci přednesli kolegové.

Sekci zahájil David Špinar ze společnosti H1, která se podílí na vypracování metodiky přístupnosti pro weby státní správy, která by měla vstoupit v platnost na začátku roku 2008 jako ministerská vyhláška. Ve své prezentaci vysvětlil pojem přístupnost, nastínil problémy vymezení tohoto jevu a zmínil české i zahraniční referenční materiály a iniciativy (WCAG 1.0, WCAG 2.0, Blind friendly web, Dogma 4W, jakési minimum přístupnosti definované v rámci zákona o informačních systémech státní správy). Předeslal, že pro tvorbu nové metodiky přístupnosti se ČR zavázala vůči EU lépe prozkoumat oblast zdravotně postižených a respektovat pravidla WCAG 2.0. Po přednášce se rozběhla zajímavá diskuze, ze které mj. vyplynulo, že prozatím se rozšíření platnosti pravidel přístupnosti na jiné státní či veřejné instituce (už vůbec ne na soukromý sektor ) nechystá, nebo že nejsou plánovány sankce, pokud pravidla nebudou dodržena.

Hana Bubeníčková navázala na Davida Špinara a seznámila s výzkumem v rámci projektu „Přístupnost webových stránek orgánů státní správy“ a zveřejnila údaje z dotazníkového šetření. Cílem tohoto výzkumu byla kategorizace handicapovaných uživatelů do skupin, podle zájmu a možnosti práce s internetem. Opět se objevil problém nezmapovanosti této skupiny obyvatel, kdy byl výzkum založen na údajích z roku 1992. Zdůraznila informaci českého statistického úřadu, že jen 3,7 % webů v ČR jsou přístupné

Vojtěch Regec se pokusil nastínit situaci, jaká panuje na Slovensku ohledně přístupnosti, připomenul projekty Robme weby lepšie a Blind Friendly Web převzatý z ČR. Ani přijatý zákon, který odkazuje na pravidla přístupnosti, nepřinesl změnu, na přístupnost webů se stále nedbá, což doplnil několika ukázkami (Slovenský rozhlas a jeho úvodní stránka celá ve flashi; portal.gov.sk užívající k registraci generovaný obrázek captcha). Podle metodiky české soutěže Zlatý erb je jen 8 % portálů přístupných. Bohužel také proto, že není vyvíjen dostatečný tlak ze strany menšin, se věci nemění a ani se pravděpodobně výrazně měnit nebudou. K terminologické rozpravě o přístupnosti přidal, že jsou dva druhy přístupnosti – ta kodifikovaná a to, že primárně skoro každý web přístupný je – jen je těžké určit hranici, kdy už web se za přístupný považovat dá.

Příspěvek Přístupnost e-learningu pro vysokoškolské studenty se smyslovým postižením uvedl Petr Peňáz informacemi o projektu e-learningu na Masarykově univerzitě v Brně. Navázal Svatoslav Ondra poukázáním na to, že elektronický materiál i přes své možnosti přináší menší míru přístupnosti oproti materiálům tištěným. Přednáškou směřoval k vymezení problémů a specifických požadavků pro smyslově postižené na všech třech rovinách e-learningu - technické stránce věci, obsahu v html a obsahu v jiných formátech. Doporučil k pozornosti příručku Přístupnost e-learningu pro studenty s postižením, která podle jeho slov nechce být komplexním návodem pro tvorbu perfektně přístupných kurzů, ale jakýmsi doporučením, jak zamezit bezděčnému vytváření bariér. Příručka bude brzy přístupná na http://is.muni.cz/elportal.

Prezentace Martina Snížka předvedená jeho kolegy se snažila ukázat a vysvětlit, co je uživatelské testování webových stránek, jak ho provádět a proč je tak důležité. Prakticky bylo uživatelské testování ukázáno na případové studii.

Internet a osoby se zdravotním postižením na trhu práce

Sekci Internet a osoby se zdravotním postižením na trhu práce moderoval tradičně s přehledem a šarmem Roman Herink. I když i tato sekce je tématicky svázána s internetem, každoročně v diskusi vyplynou i širší otázky fyzické a mentální připravenosti nejen zaměstnavatelů, ale celé společnosti na integraci lidí se zdravotním znevýhodněním. Nebývá lehké diskusi vrátit k původnímu tématu...

Rudolf Kubík z Nadace Charty 77 zahájil jednání rekapitulací aktivit Konta Bariéry pro zdravotně znevýhodněné a představil portál Burza práce pro handicapované. Vyvedl sice přítomné poněkud z míry úvodním obrázkem havíře – vozíčkáře, an rube v dole, a otázkou, co podle přítomných obrázek symbolizuje, ale protože rozpačité názory na význam obrázku se různily, uklidnil všechny odpovědí, že jde o vyjádření toho, že handicapovaní sice opravdu nemohou dělat vše (například havíře), ale třeba v oblasti ICT mohou patřit k pracovním hvězdám, a to i pro prestižní firmy. Portál Burza obsahuje databázi pracovních nabídek firem a zároveň pracovní poptávky z řad handicapovaných včetně strukturovaných životopisů zájemců o místo (nabízena je softwarová služba umožňující ze zadaných dat vytvořit automaticky strukturovaný životopis uchazeče). Zdravotně znevýhodnění si mohou nechat nabídky posílat e-mailem, k dispozici je určitá e-learningová podpora. Ve všech aplikací je dbáno přístupnosti pro osoby se zrakovým postižením.

Že by se z Burzy mohl stát opravdu centrální informační zdroj o (kvalifikované) pracovní síle z řad handicapovaných pro firmy, které by něco takového velmi vítaly, podotkl Petr Draxler z IBM. Oba pánové vzápětí střídavě informovali o Univerzitě 4G, určené handicapovaným, a jejím cíli – proškolit firmě tzv. „na klíč“ potřebného pracovníka podle jejích požadavků. Jde v podstatě o rekvalifikační program v oblasti ICT pro lidi se zdravotním postižením, kteří mají dostatečné schopnosti a předpoklady k začlenění do pracovního procesu. (V této souvislosti je zřejmě dobré připomenout, že zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve firmách s více než 25 pracovníky je povinné (4 % zaměstnanců), jinak musí firma nakupovat náhradní plnění.) Projekt Konta Bariéry a Národní rady zdravotně postižených ČR má ambice vycházet ze skutečných potřeb zaměstnavatele; jako první k němu přistoupila právě firma IBM, resp. její brněnské pracoviště; projekt podporuje také Microsoft, Gopas a Amadeus. Pro větší přehled o projektu doporučuji rozhovor s P. Draxlerem.

Obdobný projekt, soustředěný však pouze na minoritu Neslyšících, prezentovala Marie Horáková z Agentury profesního poradenství Neslyšících (velké písmeno není gramatickou chybou – Neslyšící sami se chápou jako jazykovou a kulturní menšinu). Projekt, podporovaný z Evropy a orientovaný na Prahu, usiluje o zlepšení postavení Neslyšících na trhu práce. Jde o vyhledávání a zprostředkování kontaktů firem a uchazečů o místa, podporu při vyřizování formalit souvisejících s nástupem, doplňování vzdělání v jazykových kurzech a kurzech IT, konzultační činnost, vzdělávání pracovních konzultantů, přednášky pro personalisty, zaměstnavatele a spolupracovníky o základech komunikace s Neslyšícími a také mediální kampaň pro pracovníky veřejných služeb na téma komunikace s Neslyšícími. Přítomné mimořádně zaujala velká úspěšnost pouze několik měsíců existující agentury v zaměstnávání neslyšících. Bližší informace jsou k dispozici na adrese www.apn.cz.

O e-learningových kurzech „Daňová evidence podnikatelů a odvody na sociální a zdravotní pojištění“ a „Základy účetnictví“, určených primárně osobám s tělesným postižením, informovala Jarmila Helmanová ze Soukromé vysoké školy ekonomických studií. Pilotní spuštění kurzů, podporovaných opět z ESF, se očekává na podzim, určeno je opět Pražanům. Několikrát bylo zdůrazněno, že nejde o pouhé samostudium, frekventanti budou mít svého tutora a možnost vzájemné e-diskuse.

Evropský sociální fond podpořil také další prezentovaný projekt, a to projekt občanského sdružení Alfa Human Service “Vzdělávání pracovníků poskytujících sociální péči rodinám s dětmi se zdravotním postižením“. Kurz, který je možno absolvovat jako střednědobý nebo jako první část 150hodinového kvalifikačního vzdělávání, zahrnuje problematiku sociálně právní, zdravotnickou a speciálně pedagogickou. Sdružení se zabývá podporou osob v sociální službách nebo chcete-li v tzv. pomáhajících profesích; prezentace běžela s mottem Pečujeme o pečující. Více informací je dispozici na adrese www.alfabet.cz.

Nevím, jsou-li Pražáci obecně v této oblasti aktivnější, rozhodně však alespoň výběr lektorů tento dojem udělal – někteří přítomní z jiných krajů vypadali, že propadají zoufalství a jejich posmutnělá závist byla zjevná.

Zprvu se zdálo, že jihočeské barvy bude hájit Zdeněk Toušek z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ovšem projekt, který připravilo občanské sdružení Dílny tvořivosti pod snad poněkud příliš „výživným“ názvem „Mám co nabídnout – individualizace a stabilizace poskytovaných služeb v oblasti integrace a zaměstnanosti mladých lidí s postižením“, byl opět podpořen JPD 3 pro region Praha. Jde o řadu dílčích aktivit zaměřených na přímou práci s mentálně handicapovanými klienty. Prezentována byla jeho část Výuka dospělých osob s mentálním postižením a osob po poškození mozku na PC, kterou realizovala TF JČU: dvoutýdenní kurz počítačové gramotnosti má seznámit mentálně handicapované s internetem jako potenciálním zdrojem informací o pracovních příležitostech, nástrojem komunikace a koneckonců i formou terapie.

On-line kurzy angličtiny jako jednu z forem celoživotního vzdělávání pro zdravotně handicapované představil Petr Hercik z Ústavu jazykové a odborné přípravy UK v Praze. Popis obou typů kurzu (s dvěma prezenčními soustředěními a bez soustředění) lze nalézt na stránkách ústavu.

Jednání sekce uzavírala Adéla Kolouchová z Chráněných ICT pracovišť Deep. Její optimisticky naladěné vystoupení slyšelo už jen pár skalních vytrvalců, kteří ji ostatně znají i z předchozích konferencí INSPO a možná vydrželi v promrzlém sále právě kvůli ní. Projekt Deep work dokazuje nejlépe, jaký pracovní potenciál se skrývá ve zdravotně znevýhodněných: z realizačního týmu 12 lidí je 9 osob se ZTP, případně ZTP/P. Tento tým byl více než rok školen a připravován k tomu, aby byl schopen školit v oblasti ICT. Handicapovaní lektoři pak školili lokální politiky, úředníky, maminky na mateřské dovolené, lidi s tělesným postižením, nezaměstnané. Školení probíhala mimo jiné v bývalých ústavech sociální péče (nyní domovech lidí s postižením), takže zde významně působil také integrační moment. Účastníci „zvenku“ objevili nové prostředí a životní styl, pro obyvatele z domovů byl projekt příležitostí ke zvýšení kvalifikace přímo „doma“ a samozřejmě i vítaným zpestřením. Jaký byl vliv výuky na některé frekventanty, doporučuji přečíst na adrese http://deep.skolanet.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=9. Určitě se vám to bude líbit – alespoň tak, jako nám letošní INSPO.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HOUŠKOVÁ, Zlata a VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Konference INSPO 2007: Internet - výhoda pro znevýhodněné. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 4 [cit. 2019-09-16]. urn:nbn:cz:ik-12466. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12466

automaticky generované reklamy
registration login password