Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovna v současnosti a v budoucnosti na příkladu nové stavby centrální knihovny Humboldtovy univerzity v Berlíně

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Knihovna v současnosti a v budoucnosti na příkladu nové stavby centrální knihovny Humboldtovy univerzity v Berlíně

0 comments
Autoři: 

Tento příspěvek přibližuje obsah přednášky dr. Milana Bulatyho, ředitele Univerzitní knihovny Humboldtovy univerzity v Berlíně, proslovené 15. května 2008 na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ÚISK FF UK).

Po přivítání hosta na ÚISK FF UK, kterého se zhostil Peter Pálka, započal dr. Bulaty přednášku vzpomínkou na prof. Jana Patočku, jehož přednášky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze navštěvoval v 60. letech 20. století, a srovnáním výuky v té době s výukou, kterému se mu dostalo posléze na vysoké škole v SRN.

Úvodem nastínil postoje a zásady, z nichž soudobé moderní knihovnictví vychází. Jedná se zejména o důraz na kritické (osvícenské) myšlení pomocí vlastního rozumu, přičemž k autoritám je nutno přistupovat se zdravým odstupem. Důležitým principem je přihlášení se ke svobodě coby základu našeho života, kdy zásadní roli hraje svoboda duševní ve smyslu přístupu k myšlenkám ostatních, ať již současníků či myslitelů z uplynulých dob.

Na příkladu cílů a výstavby nové budovy Národní knihovny ČR nastínil otázky, které vyvstávají při každém plánování nové knihovny a kladou si je nejen knihovníci:

  • K čemu potřebujeme knihovnu?
  • Kdo potřebuje knihovnu? Kdy? Na co? Kolik? Jak?
  • Jakou potřebuje kdo knihovnu?
  • Co chceme a pro koho, jaké jsou cíle?

Pro knihovny se naskýtají specifické otázky:

  • Jak organizovat knihovnu?
  • Jaké služby má knihovna nabízet?
  • Jak máme stavět novostavbu či jak upravit starou budovu?

K tématu kvality knihovny lze klást tyto otázky: co je dobrá knihovna a co pojem „dobrá knihovna“ označoval v minulosti, co označuje nyní a co bude znamenat v budoucnosti?

Dr. Bulaty upozornil na fakt, že např. dřívější představy o tom, že počítače a počítačové sítě nahradí tradiční knihovnické služby se ukázaly jako mylné; naopak nebyla předokládána masivní digitalizace tištěných zdrojů. Podobně se nevyplnily prognózy, že videokonference nahradí setkávání lidí na konferencích a odborných fórech.

Dr. Bulaty rovněž nastínil kritéria, podle kterých by se mělo na nové budovy nahlížet. Těmi jsou:

  • krása (neexistuje snadná definice krásy; jde o estetická hlediska, která by měla být úměrná času a prostoru, ve kterém se knihovna nalézá, dr. Bulatý tento požadavek definuje jako nadčasovou krásu a krásnou nadčasovost v harmonii);
  • funkčnost a flexibilita knihovních služeb (preference volného výběru, např. v nové knihovně Humboldtovy univerzity budou k dispozici ve volném výběru na dva miliony svazků, tedy kompletní fond kromě starých tisků, rukopisů a vzácných knih; dojde k úzké integraci s výpočetními službami univerzity);
  • ekonomická stránka (v případě knihovny Humboldtovy univerzity jsou ekonomické parametry nastaveny takto: za 75 000 000 eur výstavba, předpokládané náklady 1,6 milionu eur za rok na roční provoz, což by při nedostatečném financování mohlo způsobit radikální omezení možností nákupu knih a dalších informačních zdrojů, přičemž nelze dále do budoucna počítat s navyšováním rozpočtu);
  • ekologie (knihovna by pokud možno měla respektovat jak ekologická omezení daná místem své stavby, tak v maximální možné míře při svém provozu šetřit zdroji - energií, vodou apod.);
  • urbanistika a architektura (v souvislosti s návrhem nové budovy Národní knihovny ČR od arch. Kaplického se dr. Bulaty zamyslel nad tím, zda její působení na okolí a braní ohled je dostatečné, zda návrh vyhovuje kritériu trvalé krásy, tj. tomu, jak bude vnímána v horizontu čtvrtstoletí, půlstoletí, století. Zmínil fakt, že neprobíhala veřejná diskuse nad koncepcí nové budovy z odborného, knihovnického hlediska a označil některé návrhy včetně vítězného za pomníky architektů, kteří návrhy vytvořili. Položil otázku, zda tyto návrhy vyhovují kritériu trvalé krásy);
  • čas a prostor pro učení (atmosféra centrální studovny v knihovně je zcela nenahraditelná, pro každou knihovnu jiná a unikátní. Dr. Bulaty knihovnu považuje za prostor k myšlení, vzpomínání, komunikaci s minulostí, místo k seznámení ("Heiratsmarkt - doslova svatební trh"). Pro tuto společenskou hodnotu ji nelze nahradit "knihovnou od domácího pracovního stolu" redukovanou na pouhý pracovní nástroj poskytující informační služby);
  • uživatelé (nad obrazem malíře Pietra Longhiho (1741) nazvaným "Návštěva knihovny" se zamyslel nad postojem uživatelů (čtenářů) ke knihovně, nad jejich představami, přáními a tužbami, které se knihovníci (ne) vždy snaží naplnit).

Pietro Longhi: Návštěva knihovny (1741)

Pietro Longhi: Návštěva knihovny (1741)

Knihovnu lze podle dr. Bulatyho také popsat jako institucionálně vzniklý systém vnuceného pořádku, přičemž na počátku informačního procesu v knihovně je systém charakterizovaný vysokou nebo rostoucí entropií (mírou neuspořádanosti systému) a po zásahu hrdinných knihovníků v podobě sil bojujících proti chaosu dochází za použití zbraní typu popsání publikace metadaty a uložení metadat do katalogů ke snížení míry entropie.

V další části přednášky se dr. Bulaty věnoval vlastní knihovně Humboldtovy univerzity, její historii od poloviny 19. století dodnes a jejím službám.

Zde jsou základní údaje o této univerzitě a její knihovně:

Humboldtova univerzita

  • je nejstarší z tří univerzit v Berlíně;
  • byla založena v roce 1810 jako královská Friedrich-Wilhelms-Universität, a to podle principů Wilhelma von Humboldta (jednota učení a vědy, všeobecná humanistická výchova);
  • je považována za „matku” všech moderních univerzit;
  • je tvořena jedenácti fakultami a lékařskou fakultou Charité;
  • je navštěvována cca 37 000 studenty, které vyučuje 373 profesorů (bez Charité);
  • je řízena prezidentem, jehož funkci vykonává prof. dr. Christoph Markschies.

Univerzitní knihovna

  • byla založena v roce 1831 jako část Královské knihovny (dnešní Státní knihovna);
  • obsahuje přes 7 000 000 knihovních jednotek;
  • se skládá z Ústřední knihovny, 18 poboček a 30 filiálek;
  • zahrnuje Zvláštní sbírky (Grimm a hlavně publikace z 19 stoleti);
  • provozuje server pro publikace s otevřeným přístupem (Open Access);
  • podílí se na projektu E-books on demand (EOD), známém i v ČR;
  • v roce 2006 poskytla přibližně milion výpůjček.

Podrobnější údaje jsou k dispozici v tab. 1:

Tab. 1: Údaje o Univerzitní knihovně (z roku 2006)

Počet knihovních jednotek 6 096 482
Počet zaměstnanců - úvazky 160,5
Rozpočet na akvizici (v eurech) 4 068 068
Přírůstek 68 923
Počet zapsaných aktivních čtenářů 39 828
Počet výpůjček 996 725
Výpůjčky z jiných knihoven (MVS) / dodávání dokumentů
aktivně poskytnuté 6 594
pasivně přijaté 10 350
Tištěné časopisy a noviny 6 704
Elektronické časopisy 4 589

Dr. Bulaty zmínil odpor profesorů k integraci a centralizaci služeb knihoven, které by umožnily efektivnější správu fondů na úkor jejich osobního pohodlí. Tento postoj je stejný v německém i českém prostředí. Na Humboldtově univerzitě umožnilo kvalitativní posun oslovení prezidenta univerzity (obdoba rektora), který vzal myšlenku nových služeb v novostavbě za svou.

Nová budova integruje fondy původních jedenácti poboček z celkových 18.

Do architektonické soutěže na novostavbu knihovny Humboldtovy univerzity se přihlásilo na 360 architektů, zvítězil Max Dudler. Požadavkem bylo vizuální odlišení budovy od budov bank a továren. Funkční specifikace definovala budovu pro potřeby Ústřední knihovny a Střediska počítačových a mediálních služeb Humboldtovy univerzity. V komisi vybírající architektonický návrh byli zastoupeni architekti, zástupci ministerstva a vysoké školy, avšak žádní ekonomové.

Exteriér plánované novostavby

Exteriér plánované novostavby

Pohled do interiéru

Pohled do interiéru

Klíčovým prostorem je Centrální studovna, řešená jako srdce knihovny. Uspořádání zahrnuje symetrické terasy umožňující přístup ke dvěma milionům svazků ve volném výběru za kvalitních osvětlovacích podmínek. Datum otevření je stanoven na léto 2009.

Dispozice veřejných prostor jsou následující:

  • 525 míst v centrální studovně, celkem 1250 míst v celé knihovně;
  • 500 míst vybavených PC (pracovních stanic):
    • 180 míst ve specializovaných PC studovnách;
    • 44 pracovních míst s multimediální výbavou;
    • 55 míst ve školících místnostech;
    • deset místností pro skupinky šest až deset osob (porady, diskuse);
  • individuální studovny pro jednotlivce pro 55 osob:
    • sedm míst pro studující s dětmi;
    • vědecká studovna;
    • mediatéka;
    • čítárna časopisů;
    • výstavní prostory;
    • konferenční sál;
    • kavárna.

Při projektování knihovny byla akcentována přání uživatelů. Ti si představují:

  • kvalitní a aktuální publikace (včas vyřazované v případě zastarání);
  • dlouhou otevírací doba včetně noci (tento požadavek byl vyčíslen v nákladech na 500 milionů eur ročně)
  • samoobslužné výpůjčky a vracení (realizováno pomocí třídičky a technologie RFID -dodavatel k 15. 5. 2008 ještě nebyl znám);
  • možnost číst a studovat elektronické publikace jak ze studoven, tak i z domova;
  • tichá a moderně vybavená studijní a pracovní místa s moderním programovým a hardwarovým vybavením.

Nasazený knihovní systém bude AKS ALEPH od firmy Ex Libris, dobře známý i v univerzitním prostředí v ČR. Pro pořádání fondu bude využito Regensburské klasifikační schéma RVK.

Pokud se týká personálního zajištění, pro obsluhu čtenářů v celé knihovně postačují tři lidé, knihovna jako celek bude zaměstnávat zaměstnance v rozsahu 160 úvazků. Knihovna je projektována na návštěvnost až 5 000 osob denně při 24hodinové otevírací době.

I v Berlíně existují problémy s bezdomovci. Dr. Bulaty se s účastníky přednášky v této souvislosti podělil i o anekdotu: před působením na Humboldtově univerzitě pracoval v knihovně v Západním Berlíně, kde musel občas vyhazovat drogově závislé ze studoven. Ti ho pak následně poznávali i v berlínském metru se slovy "Dobrý den, pane Bulaty", většinou při cestách s významnými zahraničními návštěvami apod.

Dr. Bulaty v tomto případě preferuje slušné jednání. Také musí být dodržen přístup, kdy knihovna je otevřená i pro dětské čtenáře po záruce od rodičů.

Pokud se týká technických parametrů plánované knihovny, dr. Bulaty uvedl, že klimatizace nebude instalována, budou využity přirozená cirkulace vzduchu a upravené termodynamické vlastnosti prostoru; bude také umožněno otevírání oken.

Kontaktní údaje pro zájemce o další informace: E-mail: milan.bulaty@ub.hu-berlin.de URL: http://www.grimm-zentrum.hu-berlin.de/ (včetně webové kamery zachycující novostavbu)

Závěr

Dr. Bulaty představil zajímavý projekt novostavby knihovny, který může inspirovat současné i budoucí stavebníky veřejných i akademických knihoven v ČR. Za zajímavé též považuji zjištění, že čeští odborníci se v německých (či berlínských akademických) knihovnách rozhodně neztratí. Důkazem budiž nejen dr. Bulaty, ale například i zástupce ředitele univerzitní knihovny druhé berlínské všeobecné univerzity – Svobodné univerzity (Freie Universität Berlin) Dipl. Volkswirt Jiří Kende, taktéž český rodák.

Ještě jednou děkuji panu řediteli za přínosnou přednášku.

Poznámka redakce: Prezentace z přednášky je dostupná na adrese http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=5133. Obrázky zahrnuté do této zprávy jsou převzaty z této prezentace.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
NOVÁK, Petr. Knihovna v současnosti a v budoucnosti na příkladu nové stavby centrální knihovny Humboldtovy univerzity v Berlíně. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 6 [cit. 2019-12-14]. urn:nbn:cz:ik-12864. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12864

automaticky generované reklamy