Náš text navazuje na článek K problematice knihoven pro zrakově postižené z čísla 4 (2007) a rozvíjí některá témata, která v něm byla naznačena. Úkolem knihovnictví je sběr, ukládání a zprostředkování informací. Pro možnost přenášení informací je nezbytná existence nosiče (dokumentu) a kódu (způsobu zaznamenání). Skutečnost, že informace musí být k tomu, aby mohla být přijata, smyslově vnímatelná, hraje podstatnou roli pro způsob jejího kódování pro osoby se smyslovým postižením.

Úvod

Trendem poslední dekády je bezesporu snaha o zlepšení přístupu k internetu a zvyšování přenosových kapacit tohoto média či, chceme-li, uvnitř tohoto virtuálního prostoru. Uplynulo už zdánlivě velmi mnoho času od doby, kdy se přenosové rychlosti v domácnostech pohybovaly v řádu několika kilobitů za sekundu (kbps="kilobite per second") a výdobytkem doby byly modemy v kombinaci s telefonní linkou v režimu "dial-up", tj. s nutností vytáčet spojení a hlídat čas strávený "na netu", aby člověk "neprosurfoval kalhoty".

V souvislosti s rychlým vrůstáním informačních technologií a výpočetní techniky do společnosti vyvstává nyní problém bariér při využívání počítačů. Pozastavím se nad nejčastějšími bariérami, které můžeme rozdělit do dvou skupin. Jsou to zaprvé bariéry, které člověk není s to ovlivnit - patří k nim překážky kladené státem (viz blokáda počítačů před rokem 1989) a omezení vyplývající z ekonomické úrovně země. Jako zvláštní problém lze vyčlenit adaptaci na nové informační systémy.