Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Informační technologie očima Andyho Mulhollanda

Čas nutný k přečtení
12 minut
Již přečteno

Informační technologie očima Andyho Mulhollanda

English title: 
Information technologies as seen by Andy Mulholland

Následující rozhovor byl pořízen v návaznosti na vystoupení Andyho Mulhollanda na konferenci 7th Eastern European e|Gov Days, která se uskutečnila v dubnu 2009 v Praze a jejímž byl časopis Ikaros mediálním partnerem. Za původním zněním rozhovoru v anglickém jazyce následuje jeho pracovní překlad do češtiny.

A. Mulholland

A. Mulholland

First of all, could you please introduce yourself to our readers?

My name is Andy Mulholland and I joined Capgemini in 1996 with thirteen years of experience in senior IT roles. An early pioneer in PC/Network technology, I focus on Information Technology, as opposed to traditional Computing. I published five white papers, in the last six years, proposed Technology Architectural models, three of which have become the norm throughout the Technology industry, including the concept of ‘Adaptive IT’.

My role Capgemini of Global Chief Technology Officer includes advising the Capgemini Group management board on all aspects of technology-driven market changes. I serve on the technology advisory boards of several organizations and enterprises, including Cal IT (the Californian State Technology Board), and I’m director or part of various industry boards including the Open Mobile Alliance, and the MIT Supply Chain Group, both working on approaches and standards for aspects of the Mobility and Sensors market. I’m also a Fellow of the British Computer Society

In one of your articles you have written about open source software which was described as the route to collaboration. Can I ask then if Capgemini also uses open source software? And if so, what were the main reasons behind the decision to use such software? Could you also give us some particular examples?

We certainly do both use ourselves and help our clients to use open source software because in certain types of requirements, it’s simply the only way to achieve what is required. If you move beyond so called normal IT built round internal requirements and focus on how communities of people do things then several different factors occur. The first is that the environment is non deterministic, how many users, on what machines, etc., so classic licensed software rules could not be applied. Secondly, people in collaboration are interacting, not transacting like machines, so you want to encourage the frequent modification of the capabilities to follow the needs they find as they collaborate more. You can safely do this as it is unlikely there are the same constraints about the integrity of data and procedure. However to do this means allowing access to source code, and so we come to recognize that we are supporting a very different requirement and need a very different approach. Does this mean I am against licensed proprietary software? Certainly not! It is and will remain the necessary way to provision other areas of a business.

There has been quite a discussion about the concept of the Internet of things. If you hear this term, what are your first thoughts?

It is a vague term so my answer may be a little personal! To me the point being made is that anything and everything is involved, not just computers, and rather than list out each type of ‘thing’, i.e. people, sensors, etc., it’s simply easier to talk about the ‘Internet of things’ as an all embracing term. It also gets around the other issue, which is that all the time new ‘things’ appear and get added to the list of what is connected by the internet! This question also allows me to remind people of the difference between the internet for connectivity and the web, which is a particular use of the internet, a point that frequently gets missed or at least muddled together.

In some of your blog posts you have mentioned the use of Yammer, a micro blogging service similar to Twitter, in your company. Which reasons have you – or Capgemini – led to the use of this service? Has it proved useful? Do you think also non-profit organizations (e.g., libraries) could benefit from its use?

It took me a while to really start to understand Micro Blogging, especially as I am not ‘into’ twitter, somehow it simply does not appeal. I suspect it’s because generally I have too many communications going on and I want more focus, and in that focus more information. What I now see is that just as RSS provides a means to ‘follow’ changes on key content so does Micro Blogging allow you to follow ‘changes’ by key individuals. The question is what and how, as well as for what reasons, do you want to follow those changes. Yammer works for me and some 2000 Capgemini staff who are predominately in the technology operations because it allows longer messages, attachments, links to emails and other sources to be combined into focused threads. This allows a much richer environment with out losing the spontaneity of instant messaging, or Twitter come to that. If you can set up your choices of topics, groups and people correctly then you can actually see a reduction in your email! That’s a real win as it means that Micro Blogging is really working as a means to obtain real-time focus on the issues that matter.

You have recently written (or co-written) two books – one on mashup corporations and one on mesh collaboration. Could you please introduce these two terms to our readers and explain their significance in today’s world?

There may yet be a third as this was intended to be a trilogy! In MashUp Corporations, the goal was to show the external market possibilities of combining your products and services with other partners on their web site. It is told as a story of a company called Vorpal learing how to see one of their key products, a popcorn maker, not just through classic distribution to shops in the hope that a buyer would want one, but by placing the machine on sites which led to social events where a popcorn maker could enhance the social occasion, i.e., on football fan sites so that in organising to watch international games at home with friends you could see a offer for a popcorn machine in your team colours. In Mesh Collaboration, Vorpal is now selling many more machines, but as there is more variety in the product lines, it is causing internal organisational problems to run such a dynamic, event driven, opportunistic business. Mesh Collaboration is about the process of adopting collaboration tools and techniques to be able to succeed in this new world. If I get time then the third book will be around value networks, the mechanism by which whole groups of companies cooperate to build and mine whole new value propositions.

Which social networks do you participate in? And what are your feelings about social media in general? I am especially interested in finding out your opinion on mixing work and private life when actively using social networks...

Less than you might think as I am a blog fanatic and follow a wider range of bloggers in active discussions on the development of the new world. Though I suppose in one sense you might say that is social networking but of a highly interactive and content rich kind! I use Facebook for a general tool and in particular publish where I will be week by week as well as using tools that go with this such as DopplR, I guess that‘s me seeing it as a service to use rather than a lifestyle? It‘s the same for LinkedIn which I regard as a defacto service for all business people, after that it‘s some private communites on Ning around various technology topics.

During a discussion at the 7th Eastern European e|Gov Days conference in Prague, you mentioned that people who read e-books (using for example Kindle e-book reader) actually read more than they did before. Is it also your case? And which e-book are you currently reading?

I love to learn things, and am always curious to know more; I see life as a huge jigsaw puzzle and am always looking for more pieces to help me understand the picture. So I have always been a fan of Amazon for the outstanding use of CRM to help me navigate from one choice to another, but it’s a drag carrying loads of books around when you travel as much as I do. Kindle means I have no such restrictions and could be carrying ten or twenty books around with me loaded on my Kindle. Well I suppose it’s a case that if you have constant access you will use it, so I am able to read more, in more places, and therefore I read more books! I think that is probably the same for other readers, if you make it easier and more convenient to do something then usage will increase!

Thank you for the interview!

Pracovní překlad rozhovoru (autorkou pracovního překladu je Linda Skolková):

Mohl byste se nejprve stručně představit našim čtenářům?

Jmenuji se Andy Mulholland a od roku 1996 působím ve společnosti Capgemini. Předtím jsem třináct let pracoval na různých vedoucích pozicích v oblasti IT. Jako člověk, který se od počátků zajímal o síťové technologie a technologie související s PC, se zaměřuji na informační technologii, ne na tradiční výpočetní techniku. V posledních šesti letech jsem publikoval pět bílých knih, navrhl modely technologické architektury, z nichž tři se staly standardem v celém odvětví, jednalo se mj. o koncept tzv. adaptivního IT.

Má role globálního manažera pro informační technologie ve společnosti Capgemini zahrnuje poradenství správní radě skupiny Capgemini s ohledem na všechny aspekty změn na trhu, které související s technologiemi. Jsem členem poradních orgánů několika organizací a firem, mj. Cal IT (Rada státu Kalifornie pro technologie), a jsem ředitelem nebo členem řady rad v našem odvětví, mj. Sdružení pro otevřené mobilní služby a Skupiny dodavatelského řetězce MIT – obě pracují na přístupech a standardech v oblasti trhu mobilních technologií a čidel. Jsem také členem Britské počítačové společnosti.

V jednom ze svých článků jste psal o softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a charakterizoval jste jej jako cestu ke spolupráci. Proto bych se vás ráda zeptala, zda společnost Capgemini také využívá software s otevřeným zdrojovým kódem? A pokud ano, které důvody firmu vedly k rozhodnutí použít tento software?

Samozřejmě tento software sami používáme a také jej pomáháme našim klientům používat, protože u určitých typů požadavků je to jednoduše jediný způsob dosažení žádoucího cíle. Pokud se posuneme za tzv. normální IT vybudované na základě interních požadavků firem a zaměříme se na to, jak pracují komunity lidí, pak se objeví několik různých faktorů. Prvním je skutečnost, že prostředí není např. z hlediska počtu uživatelů nebo typu technologií deterministické, takže nemohou být aplikována pravidla klasického licencovaného softwaru. Za druhé, lidé, kteří vzájemně spolupracují, jsou v interakci, nejde o transakci jako v případě strojů, takže chcete povzbudit časté změny schopností tak, aby navazovaly na potřeby, které se objevují s prohlubující se spoluprací. To můžete bezpečně udělat, protože není pravděpodobné, že by byla nějaká omezení, pokud se týká integrity dat a procedur. Avšak udělat toto všechno znamená poskytnout přístup ke zdrojovému kódu, a tak si uvědomujeme, že podporujeme velmi rozdílné nároky a potřebujeme velmi rozdílný přístup. Znamená to, že jsem proti licencovanému proprietárnímu softwaru? Určitě ne! Ten je a zůstane důležitou cestou pro další oblasti obchodu.

Probíhá docela živá diskuse o konceptu "Internet věcí". Když slyšíte tento výraz, co vás napadne jako první?

Je to vágní termín, proto bude moje odpověd trochu osobní. Pro mě je z toho nejpodstatnější, že všechno je zahrnuto, nejenom počítače, a místo toho, aby byl vytvářen seznam všech typů “věcí”, tj. lidí, senzorů atd., je prostě snazší mluvit o “Internetu věcí” jako zastřešujícím termínu. Tím se také vyhneme dalšímu problému, který spočívá v tom, že v průběhu času se stále objevují nové “věci” a jsou přidávány na seznam toho, co je propojeno prostřednictvím internetu. Tato otázka mi také umožňuje připomenout rozdíl mezi internetem pro konektivitu a webem, což je konkrétní využití internetu; je to záležitost, na kterou se zapomíná nebo která bývá popletena.

V některých z příspěvků na svém blogu jste zmínil využití Yammeru, mikroblogovací služby podobné Twitteru, ve své společnosti. Z jakých důvodů jste se rozhodl (nebo Capgemini se rozhodlo) používat tuto službu? Prokázala se její užitečnost? Domníváte se, že také neziskové organizace (např. knihovny) ji mohou s úspěchem využívat?

Trvalo mi nějakou dobu, než jsem skutečně pochopil mikroblogování; nejsem velkým fanouškem Twitteru, z nějakého důvodu mě prostě příliš neoslovil. Asi to bude tím, že komunikace je zkrátka kolem mě příliš, a já se chci více specializovat a v této své specializaci pak získávat více informací. Teď vidím, že podobně jako RSS poskytuje způsob “sledování” změn klíčového obsahu, mikroblogování umožňuje sledovat “změny” týkající se klíčových osob. Otázka je co a jak a také z jakých důvodů chcete sledovat. Yammer je užitečný pro mě a přibližně 2000 zaměstnanců Capgemini, kteří se zabývají především technologickými operacemi, protože umožňuje kombinaci delších zpráv, příloh, odkazů na e-maily a další zdroje do zaměřených vláken. To podporuje bohatší prostředí bez toho, abyste ztratili spontánnost instatní komunikace či Twitteru. Když si nastavíte preference témat, skupin a osob správně, zaznamenáte snížení počtu e-mailů. To je skutečná výhra a znamená to, že mikroblogování skutečně funguje jako prostředek řešení aktuálních otázek v reálném čase.

V poslední době jste napsal (nebo byl spoluautorem) dvou knih – jedné o tzv. míchanicových korporacích (mashup corporations) a druhé o síťové spolupráci (mesh collaboration). Mohl byste tyto dva termíny přiblížit našim čtenářům a vysvětlit jejich důležitost v dnešním světě?

Ještě asi přibude třetí kniha, bylo to míněno jako trilogie. V knize MashUp Corporations bylo cílem ukázat externí příležitosti trhu, kdy kombinujete své produkty a služby s dalšími partnery na jejich webu. Je to vyprávěno jako příběh společnosti Vorpal, která se snaží jeden ze svých klíčových produktů (stroj na popkorn) nenabízet jenom klasickou distribucí do obchodů, kde snad bude kupující mít o některý stroj zájem, ale umisťovat ho na sídla vedoucí ke společenským událostem, kde by stroj na popkorn mohl vylepšit danou společenskou akci, např. na sídla fanoušků fotbalu, takže pak byste při organizaci společného sledování mezinárodních her zápasů s přáteli viděli stroj na popkorn v barvách svého týmu. V knize Mesh Collaboration Vorpal prodává mnohem více strojů, ale protože existují produktové řady s různými obměnami, vedení takto dynamického podniku, který je založen na využití různých událostí a na hledání příležitostí, způsobuje interní organizační problémy. Kniha Mesh Collaboration pojednává o procesu přijetí nástrojů a technik pro spolupráci, aby byl umožněn úspěch v novém světě. Budu-li mít čas, třetí kniha bude zaměřena na hodnotové sítě, na mechanismus, díky kterému celé skupiny firem spolupracují za účelem tvorby a vytěžování nových hodnotových návrhů.

Které sociální sítě používáte? A jaké jsou vaše pocity týkající se sociálních médií obecně? Zajímal by mě zejména váš názor na směšování pracovního a osobního života při využívání sociálních sítí...

Méně než byste předpokládala, protože jsem fanoušek blogů a sleduji široké spektrum blogerů aktivně diskutujících o vývoji nového prostředí. Ačkoliv na jednu stranu předpokládám, že můžete říci, že to jsou sociální sítě, ale velmi interaktivní a obsahově bohaté. Používám Facebook jako obecný nástroj a zejména tam publikuji, kde týden po týdnu budu, také používám související nástroje, např. DopplR; myslím, že to je spíše služba než životní styl. Podobně to je u LinkedIn, což vnímám jako službu pro všechny osoby z oblasti obchodu, pak jsou ještě některé privátní komunity na Ningu – jsou zaměřené na různá technologická témata.

V průběhu diskuze na konferenci 7th Eastern European e|Gov Days v Praze jste zmínil, že lidé, kteří čtou elektronické knihy (např. s využitím čtečky Kindle) čtou více než předtím. Je to také váš případ? A kterou elektronickou knihu nyní čtete?

Rád se učím nové věci a vždycky chci zjistit více; vnímám život jako velkou skládačku a pořád hledám další části, které mi pomohou porozumět obrázku. Takže jsem byl vždycky fanouškem Amazonu – kvůli jejich skvělému využití systému pro řízení vztahů se zákazníky, který mi umožnil navigaci z jednoho výběru na druhý, ale vláčení stohů knih s sebou, když cestujete tolik co já, není to pravé ořechové. Kindle znamená, že nemám žádná omezení a mohu s sebou mít deset či dvacet knih. Předpokládám, že platí: když máte stálý přístup, využíváte jej; mohu tedy číst více, na více místech, čtu tedy více knih. Myslím, že to je stejné i v případě dalších čtenářů – pokud je snadnější a pohodlnější něco dělat, využití vzroste.

Děkuji za rozhovor!

Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda a MULHOLLAND, Andy. Informační technologie očima Andyho Mulhollanda. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 6 [cit. 2024-04-17]. urn:nbn:cz:ik-13174. ISSN 1212-5075. Dostupné z:

automaticky generované reklamy
registration login password